Praha 25. ledna (ČTK) – V průměru dvě procenta lidí, kteří prošli v minulých deseti letech oddlužením, se znovu zadlužila a měla na konci loňského roku exekuci. Podíl opětovně zadlužených se však v posledních letech snižoval. Vyplývá to z údajů, které některým poslancům poskytla Exekutorská komora ČR. ČTK má podklad k dispozici. Podle komory může být ve skutečnosti podíl opětovně zadlužených vyšší, protože nové dluhy a následné exekuce se mohou po oddlužení objevit až za několik let. Podle Institutu prevence a řešení předlužení (IPŘP) data naopak ukazují, že oddlužení plní svou úlohu a funguje jako druhá šance pro oddlužené.
Ve Sněmovně je nyní insolvenční novela, která zohledňuje evropskou směrnici. Česko má pravidla upravit do poloviny července. Insolvence by se měla mimo jiné zkrátit na tři roky. Podle Hospodářské komory ČR jsou navrhované změny „výrazně nad rámec směrnice“ a zhoršily by postavení věřitelů. Podle organizací na pomoc lidem v tísni by pomohly řadě dlužníků vymanit se z dluhové pasti a prospěly by tím české ekonomice. V exekuci je nyní asi 720.000 lidí a oddlužením prochází asi 116.000 osob, uvedl IPŘP.
Podklad obsahuje počty oddlužených od roku 2009 do roku 2019. Zaznamenává, kolik z nich mělo na konci loňska exekuci. Podle údajů v roce 2013 oddlužením prošlo 477 lidí a v exekuci znovu bylo 27 z nich, tedy asi šest procent. O rok později se oddlužilo 1321 osob, exekuce mělo 57, což byla zhruba čtyři procenta. V roce 2016 bylo podle údajů 8333 oddlužených. Na konci loňska mělo exekuci 215 z nich, tedy necelá tři procenta. Počet oddlužených se každý rok zvyšuje. V roce 2019 dosáhl 23.976. Z nich muselo dluhy znovu exekučně řešit 206, tedy necelé procento. Celkem oddlužením za deset let prošlo 73.445 osob a exekuci na konci loňska mělo 1301 z nich. Průměrný podíl dosáhl 1,77 procenta.
Podle Exekutorské komory ve skutečnosti bude podíl těch, kteří se po oddlužení znovu zadlužili, vyšší. V její statistice nejsou započítáni lidé, kteří sice exekuci znovu měli, ale do loňského prosince jim už skončila. Údaje nezahrnují také nové dluhy, u nichž se exekuce zatím nenařídila či není pravomocná, uvedla komora. Míní, že nízká je i vypovídací hodnota údajů z let 2017 až 2019, protože nové dluhy a následná exekuce mohou vzniknout až několik let po oddlužení. Podle komory může být podíl oddlužených s dluhy, které se nevymáhají v exekuci, až třikrát vyšší.
„Dluhová recidiva je reálným jevem, který je třeba brát při rozhodování o nastavení insolvenčních i exekučních pravidel v potaz,“ uvedl v podkladu pro poslance viceprezident komory Jan Mlynarčík.
Podle Institutu prevence a řešení předlužení data naopak ukazují, že oddlužení plní svou úlohu a funguje jako druhá šance. Institut uvedl, že se po oddlužení podle dat „vrátilo do ekonomiky“ 98 procent dřívějších dlužníků. „Z dat je zřejmé, že když předlužení lidé dostanou druhou šanci, tak ji využijí a dají si veliký pozor, aby se do nezvladatelných dluhů nedostali znovu. Do opětovných problémů končících exekucí se dostává naprosté minimum případů,“ uvedl šéf IPŘP Radek Hábl.
Také podle Pavly Aschermannové z organizace Rubikon nemají oddlužení sklony se rizikově zadlužovat. „Člověk, který se rozhodne vstoupit do oddlužení, je z velké míry rozhodnut změnit svůj postoj k financím a závazkům,“ uvedla Aschermannová.
ktk mha