Dobrý den,
snažíme se prodat byt a jeden z vlastníků je v insolvenci. Insolvenční správce s námi moc nekomunikuje pořád ho musíme uhánět, všechno se prodlužuje a žádné výsledky.
Můžeme oslovit jiného právníka ať nám pomůže s prodejem a insolvenčního správce jen vyplatíme tímto způsobem?
Za mě je to už nedůvěryhodná osoba, a myslím si, že je zbytečné, aby mu šla celá částka z prodeje a pak nám to rozděloval. Do smlouvy, kterou nám poslal napsal prodávajícího mého dědu, který již zemřel. Takže nebyl schopný si na katastru najít ani vlastníky nemovitosti. Stížnost jsme podali a akorát to celé obrátil proti kupujícím.
Děkuji za informaci a přeji pěkný den.
Petra Homolková
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 2 měsíceVážená paní, podle mého názoru by bylo možné věc řešit i žalobou na zrušení podílového spoluvlastnictví. To by Vám umožnilo vypořádat byt tak, že byste se stala výlučnou vlastnicí bytu s povinností vyplatit podíl do majetkové podstaty. Následně by bylo možné Váš byt prodat již bez jakýchkoliv omezení.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
Mám 3,5 roku insolvenci, povinnosti si plním. Dluh, který je hlavně předmětem insolvence vznikl koupí nemovitosti na hypotéční úvěr pro manželovo podnikání v roce 2010. Měli jsme ústní dohodu, že si hypotéku na koupi domu vezmu s ním, ale platit bude jen on a já si nebudu z domu nic nárokovat. Banka odmítala dát hypotéku jen jemu, i když jsem byla v době uzavření hypotéčního úvěru na mateřské a měla na sobě břemeno úvěru na byt, kde jsme bydleli. Dnes již bývalý manžel se dostal ještě více do různých dluhů, byl dům prodán v dražbě neočekávaně za třetinu z kupní ceny. Před prodejem domu v dražbě, jsem koupila byt z mých peněz z dědictví a prodeje mého bytu. V bytě doposud s dětmi jako samoživitelka bydlím. Byt jsem po jeho koupi darovala soudní cestou dětem, jelikož bývalý manžel dlužil, stýkal se z různými lidmi, vydírali ho, byla u něj i zásahovka. Bála jsem se, že mě přijdou vydírat také a byt mi seberou. Byla jsem pod velkým tlakem, moc racionálně jsem neuvažovala. Koupě bytu proběhla v zimě ve 2018, asi měsíc na to byla dražba domu z hypotečního úvěru, potom darování bytu dětem. Ex-manžel stále dle výpisu v době darování platil splátky za úvěr. Také mi sdělil, že dluh za úvěr zaplatil, věděla jsem, že peníze na to měl. Až po roce, jsem se od banky dozvěděla, že to tak není a tak jsem zvolila možnost insolvence, abych se dostala z role jeho rukojmí. Banka mi běžně žádné dopisy neposílala, kontaktovala výhradně bývalého manžela, mě jen telefonicky, když nebylo zaplaceno, co mělo. Přijala jsem s vděkem možnost insolvence, i když je to pro mě zátěž a neměla jsem od nemovitosti ani klíče. Po schválení možnosti insolvence soudem dal IS návrh na zrušení darovací smlouvy dětem a zpeněžení bytu, ve kterém bydlíme. Spor se vede od roku 2020. Jednání došlo k vrchnímu soudu a bylo vráceno ke krajskému. Aní já, ani ex-manžel, jsme u soudu nevypovídali. Zabavení bytu mi připadá nad rámec. Soud mi říká, že jsem měla dát peníze místo na byt na hypotéční úvěr, o kterém jsem měla informace, že z dražby bude uhrazena velká část dluhu, že ho ex-manžel nějakým způsobem platí a doplatí sám. A měla jsem jít do podnájmu, na který bych z dlouhodobého hlediska finančně nedosáhla? Chtěla bych vědět Váš názor. Také mě zajímá, jestli splněním povinností v insolvenci po pěti letech skončí i spor o byt. Velmi děkuji.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 2 měsíceVážená paní,
v odpovědi na Váš dotaz uvádím, že darování bytu dětem bylo pravděpodobně prohlášeno za relativně neúčinné ve smyslu § 240 insolvenčního zákona („InsZ“), jde o právní úkon učiněných ve 3 letech před zahájením ins. řízení ve prospěch osoby blízké (zde je lhůtaa 5 let dle § 242 odst. 3 InsZ) a to bez přiměřeného protiplnění a to na základě odpůrčí žaloby insolvenčního správce podle § 239 InsZ.
Jedním ze způsobů oddlužení je pak oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty podle § 398 odst. 1 InsZ. Vaší povinností je pak vydat majetek insolvenčnímu správci, který jej zpeněží (ust. § 398 odst. 3 InsZ). Nařízení vlády č. 189/2019 Sb. pak upravuje, co je obydlím dlužníka, které není povinen vydat ke zpeněžení. Dle § 3 tohoto nařízení vlády se hodnota obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení, určí jako součin částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti a koeficientu zohledňovaných osob. Zohledňovanou osobou je osoba, která s dlužníkem žije ve společné domácnosti a které je zároveň dlužník povinen poskytovat výživné (typicky děti). Částka na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti se určí jako součin statistické hodnoty a koeficientu růstu cen. Pokud částka určená jako tržní cena nemovité věci převyšuje hodnotu tzv. chráněného obydlí, je insolvenční správce oprávněn nemovitou věc zpeněžit a výtěžek vyplatit věřitelům a zbytek Vám jako dlužníkovi a to podle § 398 odst. 6 InsZ. Nejste však povinna vydat obydlí ke zpeněžení, pokud by se zpeněžením tohoto majetku nedosáhlo uspokojení věřitelů.
V nájmu byste poté mohla žádat o tzv. příspěvek na bydlení, který by Vám, jako samoživitelce, měl pomoci uspokojit bytovou potřebu.
Po uplynutí 5 let soud vydá rozhodnutí o splnění oddlužení (v případě dodržení všech povinností plynoucích z jeho přechozích rozhodnutí ze strany dlužníka) a s tímto spojí také rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení pohledávek vzniklých DO rozhodnutí o úpadku. Tím bude insolvenční řízení skončeno. Neznamená to však automatické ukončení sporu, který zmiňujete, když tento může za podmínek stanovených v § 159 InsZ pokračovat.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den pane JUDr. Bergere,
děkuji Vám za to, že odpovídáte na dotazy lidem v dluzích. Rozumím, že jako člověk pracující pro soud musíte být byť jen částečně indoktrinován do demokratické propagandy o milosrdenství režimu vůči zlodějským dlužníkům. Na druhou stranu nemůžu nezmínit, že si jako téměř každý z dlužníků (se kterými jsem v kontaktu) kladu otázku zdali nám součinnost s "milostí různých ročních období" spíš neuškodí. Prosím poraďte mi v klíčových otázkách řešících moje finanční zmrtvýchvstání jako celek. Na zamlžování negativních aspektů oddlužování a zároveň si hraní na papežštějšího něž papež a akcentování oddlužování jako jediné volby musí minimálně lidé žijící v zahraničí nebo lidé pracující načerno koukat s úsměvem pod vousy.
V reakcích zmiňujete, že by i po novele insolvenčního zákona z roku 2024 mělo být pro dlužnících vyžadováno splatit minimálně 30% závazků ikdyž dlužníkům po novele z roku 2019 může být odpuštěno více než 70% závazků. Pro lidi co dosáhli na 30% to může být zásadní informace ovlivňující jejich rozhodnutí se po 1.10.2024 do oddlužení přihlásit.
Zároveň jste mi vůbec neodpověděl ,zdali po případném úspěšném oddlužení a odpuštění zbytku dluhů se po mě nemůže domáhat stará kompenzace, že zaplatila víc jak půlku dluhů z SJM svým dědictvím.
Taky by mě zajímalo zdali kdyby mi soud neschválil oddlužení, tak jestli mi zaměstnavatel vrátí půlku nakumulovaných peněz. Po podání návrhu na oddlužení bych měl platit 2/3 nad nezabavitelné minimum - to je o třetinu více než platím teď. Chci jen vědět co zaměstnavatel udělá s penězi - zdali po neschválení oddlužení pošle vyděračům 2/3 (a tím mě o 1/3 připraví) nebo jestli jim pošle 1/3 a 1/3 vrátí mě. Jak jste asi vyrozuměl nedosáhnu na 30%.
Asi nechci řešit kde se vzala částka 580 000 Kč a doptávat se na registr DPP. Ikdyž samozřejmě každá informace je cenná.
Rád bych věděl na čem jsem.
Novotný
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 3 měsíceVážený pane,
v reakci na Váš poměrně široce položený dotaz sděluji následující.
Akce Milostivé léto se typicky týká dlužníků, za nimiž stát, státní instituce (městský úřad, zdravotní pojišťovna apod.) disponuje nesplacenými pohledávkami. Je to právě stát, který Milostivé léto vyhlásil a který se dobrovolně vzdává svého nároku na zaplacení úroků z prodlení, exekučních nákladů, nákladů řízení apod. Momentálně probíhá Milostivé léto IV, během kterého právě zdravotní pojišťovny dlužníkům odpouští penále a náklady daňové exekuce a to v případě, že dlužník dlužné pojistné uhradí. Cílem je, aby stát na dlužnících nevymáhal příslušenství ve výši, kterou dlužníci nikdy nemohou splatit (úroky, úroky z prodlení, smluvní pokuty, či penále).
Z položeného dotazu pak plyne, že se Vám nepodaří dosáhnout hranice 30 % splacených pohledávek během 5 let, jak vyžaduje § 412a odst. 3 insolvenčního zákona („InsZ“) v současném znění. Je třeba konstatovat, že novela InsZ mění podmínky splnění oddlužení i co se této hranice týče. V současnosti (srpen 2024) platí vyvratitelná domněnka, že splacením 30 % pohledávek dlužník splní povinnosti plynoucí mu z oddlužení. Novela však toto rozvolňuje a insolvenční soud při svém rozhodování bude více přihlížet ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům dlužníka.
Dále je k dotazu třeba uvést, že i z dohod o provedení práce bude možné provádět srážky ze mzdy ze strany exekutora.
Co se majetkového režimu rozvedených manželů týče, je obtížené zodpovědět dotaz na základě kusých informací, které žadatel poskytne. V obecné rovině uvádím, že podle ust.§ 741 občanského zákoníku platí, že pokud nedojde do 3 let od zániku SJM k jeho vypořádání dohodou ani návrhem na vypořádání soudem, platí, že: hmotné movité věci jsou ve vlastnictví toho bývalého manžela, který je užívá pro sebe či svou rodinu. Ostatní movité i nemovité věci jsou v podílovém spoluvlastnictví obou – jejich podíly jsou STEJNÉ. Další pohledávky a dluhy náleží společně oběma, jejich podíly jsou stejné. Tedy jinými slovy, dluhy ze SJM náleží oběma a k plnění může být vyzván kterýkoliv z Vás. Pokud bývalá manželka dluhy uhradí, pak se v té výši, v níž uhrazená částka přesahovala její podíl na dluzích, může na Vás domáhat plnění. Pokud však splníte oddlužení, tak v souladu s § 414 InsZ soud rozhodne o tom, že od placení dluhů vzniklých DO rozhodnutí o úpadku jste osvobozen. Pokud by pohledávka vznikla až po rozhodnutí o úpadku, pak ji plnit budete muset.
Co se srážek ze mzdy týče, nezabavitelná částka se odečte od čisté mzdy. Zbylá částka se vydělí třemi a 1/3 půjde na uspokojení dluhů věřitelům, 1/3 na přednostní pohledávky (dluhy na výživném, náhradu způsobené újmy na životě, dluhy na daních a pojistném atd.) – pokud zde žádné dluhy nebudou, vrací se částka dlužníkovi. Poslední 1/3 se pak vyplácí rovněž dlužníkovi (povinnému). Pokud Vám způsob řešení úpadku oddlužením nebude schválen, tak se pro Vás nic měnit nebude. Pokud by se Vám v průběhu insol. řízení postup zaměstnavatele nepozdával, lze se podnětem obrátit na insolvenční soud. Od zahájení ins. řízení však zaměstnavatel již nevyplácí exekutorům nic, srážky se deponují a případně budou přeposlány insolvenčnímu správci, který je použije na úhradu dluhů věřitelům. Pokud oddlužení schváleno nebude, peníze se nikam neztratí a bude postupováno podle vzorce výše.
Dluh u jednotlivých právnických osob (uvádíte DPP – asi Dopravní podnik Praha) je bezpochyby navýšen o náklady nalézacího řízení, exekučního řízení, úroky z prodlení atd.
S pozdravem
JUDr. Pavel BEREGER, advokát a insolvenční správce
Dobry den,
resime v rodine dluhy, ktere vznikly v ramci rodinne firmy. Jeden z jednatelu odmita uznat spatnost svych rozhodnuti a jit do oddluzeni. Druhy jednatel by si chtel podat zadost o oddluzeni jako fyzicka osoba, ale neni si jistej, jak postupovat, vzhledem k § 389 insolvencniho zakona. Jako fyzicka osoba - jednatel - rucil za bankovni uver firmy smenkou. Jedna se v jeho pripade o dluhy z podnikani?
Cast dluhu byla splacena firmou prodejem firemni nemovitosti, zbyla dluzni castka byla napsana na smenku a je vymahana po jednateli jako po fyzicke osobe. Z podnikani (z s.r.o) ma jednatel jenom tento jeden dluh, zbyle dluhy ma jako fyzicka osoba.
Na internetu jsem cetla, ze o tom, jestli se jedna o dluh z podnikani, nebo ne, rozhoduje soud. Ve ktere fazi zadosti o oddluzeni fyzicke osoby toto rozhodnuti probehne? Je to pred nebo po rozhodnutim o upadku?
§ 389 (2) Dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže
a) s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde; platí, že věřitel souhlasí, pokud nejpozději spolu s přihláškou své pohledávky výslovně nesdělí, že s řešením úpadku oddlužením nesouhlasí, a toto své stanovisko odůvodní, nebo
b) jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d), anebo
c) jde o pohledávku zajištěného věřitele.
Pokud veritele nesouhlasi a nejsou zajisteni, je teda jedina moznost, jak se oddluzit z dluhu z podnikani, likvidace obchodni spolecnosti? Neni mi jasny, jak rozumet odstavci 2b tohoto paragrafu.
Taky mi neni jasna definice zajisteneho veritele. Veritele meli zastavu na nemovitosti, nemovitost byla prodana, ale jeji hodnota nebyla postacujici. Jedna se v tomto pripade o zajistene, nebo nezajistene veritele?
Nasla jsem knizku Likvidace obchodnych spolecnosti: https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/likvidace-obchodnich-spolecnosti-2017-52036369 , kde se pise, ze soud muze naridit likvidaci obchodni spolecnosti, ktera nevykazuje zadnou cinnost a neplni svoje povinnosti (jako podavani vyrocnich zprav). Likvidatorem je pak vetsinou jmenovan nektery z insolvencnich spravcu daneho soudu. Pokud je tato neaktivni obchodni spolecnost v upadku, likvidator poda na spolecnost insolvencni navrh, ale doporuci jeho zamitnuti pro nemajetnost spolecnosti.
Mluvi odstavec 2b z § 389 insolvencniho zakona o teto situaci? Musi likvidace probehnout pred podanim zadosti o oddluzeni fyzicke osoby (jednatele)? Bylo by resenim, kdyby jednatel snazici se oddluzeni podal navrh na likvidaci spolecnosti hned ted?
Aktualne je dluznik v situaci, kdy mesicne plati neprednostne srazky. Radi bychom predesli situaci, kdy podame insolvencni navrh na spolecnika/jednatele, a pak budeme nekolik let cekat na likvidaci a vymaz obchodni spolecnosti z rejstriku, s tim, ze v teto dobe by uz dluznik platil prednostni srazky v ramci soudniho prezkoumavani insolvencniho navrhu. Nebo-li, nechceme aby se standardni lhuta mezi podanim a schvalenim insolvencniho navrhu protahla ze 4-6 mesicu na nekolik let.
Existuje nejaka metodika, jak v obdobnych pripadech postupovat?
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 3 měsíceVážení,
předně je třeba upozornit na to, že Poradna ASIS je určena zejména na poradenství ve věci úpadku fyzických osob a jeho řešení oddlužením. V těchto mezích rovněž uvádím odpověď níže.
Jednak je třeba vzít v potaz právní formu předmětné obchodní korporace. Uvádíte, že jde o jednatele a tedy s.r.o. podle § 132 a násl. zákona o obchodních korporacích („ZOK“). V takovém případě klasicky společníci za dluhy právnické osoby neručí, nicméně došlo-li k zajištění dluhu společnosti směnkou, tak samozřejmě jde z pohledu věřitele o uspokojení ze zajištění, nemusí však ještě jít o dluh z podnikání. Podle občanského zákoníku jednatel nemusí být podnikatelem (ale může). Definici podnikatele naleznete v § 420 občanského zákoníku („OZ“). Jednatel jako takový však je spíše než podnikatelem zástupcem právnické osoby (podnikatele) sui generis a tedy za tuto právnickou osobu jedná.
Pokud je živnostníkem, pak je pan jednatel jednoznačně podnikatelem (§ 421 odst. 1 a 2 občanského zákoníku) stejně, jako v případě že naplňuje podmínky § 420 OZ. V takovém případě pak půjde o dluh z podnikání. To musí být postaveno najisto již v době, než soud o úpadku rozhodne, neboť rozhodnutí o úpadku a případně povolení oddlužení se činí ve světle snahy maximálního uspokojení všech dlužníkových věřitelů.
Likvidace obchodní společnosti ve smyslu § 187 a násl. OZ by pak řešila dluhy této právnické osoby nikoliv však osoby fyzické.
Ust. § 389 odst. 2 insolvenčního zákona („InsZ“) pak je třeba interpretovat ve světle právě uvedeného: pokud věřitel vlastnící za dlužníkem pohledávku z jeho podnikání souhlasit nebude, není možné řešit úpadek dlužníka oddlužením. Zajištěný věřitel je takový, jehož dluh je zajištěn například zástavním právem na nemovité věci, zadržovacím právem a podobně – jde o věřitele, jejichž pohledávky jsou zajištěny nějakou majetkovou hodnotou z aktiv dlužníka - § 2 písm. g) InsZ. Takový věřitel se v oddlužení uspokojuje z předmětu zajištění (například z výtěžku z prodeje nemovitosti), více než činí hodnota předmětu zajištění však takový věřitel nedostane. Zákon však ručitelské prohlášení v taxativním výčtu nezmiňuje a o zajištěného věřitele v jiných případech, než zákonem uvedených, tedy nepůjde.
Likvidace a vypořádání dluhů právnické osoby – zvláště jedná-li se o korporaci kapitálového typu (s.r.o./a.s.), jejíž dluhy a majetek jsou nezávislé na osobách společníků, pak není podmínkou pro úspěšné oddlužení ani společníků ani jednatele takové právnické osoby. Právě naopak, osoba jednatele je v případě svého úpadku vyloučena z možnosti být členem voleného orgánu obchodní korporace podle § 46 odst. 2 ZOK ve spojení s § 190 odst. 2 písm. c) ZOK.
Dále je třeba upozornit, že právnická osoba – potažmo jednatel, má povinnost podat na sebe (jako právnickou osobu) insolvenční návrh, stejně tak má tuto povinnost fyzická osoba – podnikatel, a to bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku (podle § 98 odst. 1 InsZ).
Co se týče doby, než bude rozhodnutí ve věci vydáno, insolvenční soud postupuje bez zbytečného odkladu podle § 134 InsZ a v zásadě procesně reaguje poměrně svižným tempem.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den, chtěla bych se přihlásit do oddlužení. Manžel mi nadělal dluhy. Rozvedli jsme se (déle než před 5 lety), ale nedošlo k dohodě či rozsudku o vypořádání společnèho jmění. Jsme oba dva v exekucích a bývalý manžel situaci vyřešil tak, že pracuje "na černo" a nic nesplácí. Chtěla jsem se zeptat zda-li se mám první pokusit o rozdělení dluhů a až pak podat insolvenční návrh a nebo zda-li mám jít do insolvence s nerozdělenými dluhy. Bývalý manžel dluhy splácet nechce. Vyhovuje mu aktuální situace kdy neplatí nic.
Na částku 30% z rozděleného dluhu bych se možná po 3 letech splácení dostala. Bude po novele insolvenčního zákona 2024 rozdělení dluhu mít pro mě nějakou výhodu?
Zajímal by mě tedy případ kdy se do oddlužení od společných dluhů budu hlásit sama bez bývalého manžela. Dluhů i věřitelů máme více. Také by mě zajímalo jestli když zaplatím z dluhu jen třeba 5% tak jestli dluh po ukončení insolvence zanikne (jak pro mě tak pro exmanžela) nebo zda-li zbytek dluhu těch 95% dluhu se stane výlučně dluhem exmanžela.
Ještě by mě zajímalo zda-li v mezičase mezi podáním insolvenčního návrhu a schválením insolvence soudem budu platit přednostní nebo nepřednostní splátky (teď platím nepřednostní).
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 3 měsíceVážená paní,
pokud jde o SJM, tak podle § 757 občanského zákoníku soud manželství rozvede (tzv. nesporně) pokud se manželé mj. dohodnou na svých majetkových poměrech a jejich úpravě. V případě tzv. sporného rozvodu pak dohoda o majetku není součástí rozvodového řízení. Předpokládám, že vás se týká druhý případ (§ 756 občanského zákoníku).
Ve vašem případě je společné jmění manželů vypořádáno tzv. zákonnou domněnkou podle § 741 občanského zákoníku a to tak že, pokud do 3 let od zániku SJM nedojde k jeho vypořádání, platí, že: a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho bývalého manžela, který je pro svou potřebu či potřebu své rodiny či rodinné domácnosti jako vlastník užívá, b) platí, že ostatní hmotné movité věci a nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví obou bývalých manželů, podíly jsou stejné (50-50) a za c) platí, že ostatní majetková práva, pohledávky a DLUHY náleží společně oběma, podíly jsou opět stejné.
Vaše SJM již je tedy vypořádáno a nové dluhy manžela vzniklé v době po rozvodu do něj nepatří, dluhy z doby trvání manželství jsou rozděleny. Současně do SJM nepatřily ani dluhy manžela, které náleží výhradně jednomu z manželů (podle § 710 občanského zákoníku – např.: manželovy dluhy na pojištění).
Současně nemusíte ani řešit nezájem o oddlužení ze stany bývalého manžela, jelikož Vaše manželství netrvá, a proto nelze o oddlužení ani společně žádat.
Podle novely účinné od října 2024 bude třeba za 3 roky splatit 30 % dluhů (tedy těch, které věřitelé přihlásí), abyste od placení zbylých byla osvobozena (dluhy však nezanikají, nicméně je nemusíte v takovém případě hradit).
Podle domněnky výše uvedené pak dluhy vzniklé za trvání manželství jdou k tíži Vás a bývalého manžela v zásadě na půl. Současně pokud ve věci není soudní rozhodnutí (rozsudek, platební rozkaz apod.) běží 3 letá promlčecí lhůta, po které už nejste povinna majetkový dluh plnit (ledaže věřitel částku stihl zažalovat u soudu, anebo jste dluh vůči němu uznala, apod.).
Povinnost hradit předností splátky (dluhy na výživném apod.) trvá a bude trvat i nadále.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
jmenuju se Novotný. Bývalá manželka i já jsme 5 let v exekuci. Rozvedli jsme se před 3 lety. Dluhy máme asi 4 milióny. Manželka i já jsme praovali na zkrácený úvazek + DPP tak nám strhávávají jen málo. Budou nám teď strhávat i z DPP? Prý se DPP nově evidují.
Pak jsem se chtěl zeptat zdali když bych se přihlásil do insolvence a v průběhu insolvence za 3 roky zaplatil na přednostních srážkách cca 350 tisíc Kč. Byl bych pak osvobozen od splácení všech dluhu? Bývalá manželka bude pravděpodobně jednou dědit barák po rodičích v hodnotě několika milionů. Je možné že když by v průběhu případné svojí insolvence zdědila dům a zaplatila s ním zbylý dluh 3,65 milionu Kč tak že by po mě mohla vymáhat 1,65 miliónu co vlastně zaplatila za mě? Máme po třech letech dluhy podílové. Nechtěl bych se oddlužit abych pak kvůli ex-manželčinému dědictví byl znovu dlužníkem vůči ní jako věřiteli. Zbavím se oddlužením všech dluhů nebo mi i po úspěšném oddlužení hrozí, že kvůli ex-manželčinému dědictví spadnu opět do dluhové pasti vuci ní? Jestli oddlužení neřeší zbavení se všech dluhů radši bych dělal na DPP dále. Poraďte prosím co má smysl dělat.
S poděkováním. Novotný
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 3 měsíceVážená paní,
v odpovědi na Váš dotaz uvádím, že podle § 412a odst. 1 insolvenčního zákona („InsZ“)je oddlužení splněno v případě, že dlužník splatí a) nezajištěné pohledávky v plné výši, anebo b) za 3 roky dlužník splatí 60 % nezajištěných pohledávek, anebo c) za 5 let splatí dlužník 30 % nezajištěných pohledávek věřitelů a současně dlužník neporuší povinnosti uložené mu InsZ.
Pro Vás tedy platí, že za 5 let (60 měsíců) musí splátky pokrýt 30 % nezajištěných pohledávek věřitelů, což z 580.000,- Kč činí cca 175.000,- Kč. V takovém případě soud vezme rozhodnutím splnění oddlužení na vědomí a spojí s tímto rozhodnutím rovněž rozhodnutí o osvobození od placení pohledávek podle § 413 odst. 1 ve spojení s § 414 odst. 1 Insz.
Výše uvedené je však minimem, nikoliv maximem možného, neboť podle § 412 odst. 1 InsZ je dlužník povinen vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost, případně o získání příjmu usilovat a nesmí odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat. Dále je zákonnou povinností dlužníka vynaložit veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů.
Zvýšení plnění z darovací smlouvy se jeví jako velmi žádoucí, stejně jako vyšší platba ze zaměstnání, neboť pokud bude plněná částka příliš nízká, může pak nastat situace, kdy 30% uspokojení pohledávek nebude (byť velmi těsně) dosaženo a dlužníkovi osvobození od placení dluhů nebude přiznáno. Důvodem nepřiznání osvobození by i přes splacení 30 % pohledávek mohlo být rovněž to, že dlužník zákonné povinnosti neplní, a to zejména povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm je možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů podle § 412a odst. 1 písm. c) InsZ. I proto se vracím k výše uvedenému a doporučuji Vám částku určenou ke splácení dluhů navýšit.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
jmenuji se Radovan Bartošík a jsem již skoro čtyři roky v insolvenci.
Chtěl bych se Vás proto zeptat a poprosit o odpověď, zda se mě týká novela tohoto zákona, či nikoliv, neboť jsem obdržel informaci, že netýká a to z toho důvodu, že prý pokračuji dále podle starého zákona. Prosím Vás tedy jen o potvrzení, zda je tato informace správná, nebo šlo jiné pochopení výkladu.
Za odpověď Vám mnohokráte děkuji a přeji Vám krásný den.
S úctou
Radovan Bartošík
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 3 měsíceVážený pane,
v odpovědi na dotaz uvádím, že Vaše interpretace zákona je správná. Účinnost novely insolvenčního zákona je předpokládána až od října 2024 a podle starořímské zásady lex retro non agit, z níž vychází i náš právní řád, tedy zákon nepůsobí zpětně - novela nemůže zasáhnout již existující právní vztahy a ty budou i nadále posuzovány podle zákona účinného v době jejich vzniku (stejný princip platí naskrz právním řádem, tedy i v době přijetí nového občanského zákoníku (2013-14) jej bylo nutné aplikovat analogicky podle §3028 OZ).
Pro Vás, pokud se nacházíte ve 4. roce oddlužení, je důležité, abyste po uplynutí 5 let měl splaceno alespoň 30 % nezajištěných pohledávek věřitelů a oddlužení bylo tedy splněno (§ 412a insolvenčního zákona). Poté soud rozhodne o osvobození od placení zbylých pohledávek vzniklých DO rozhodnutí o úpadku (§ 414 insol. zákona).
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
mám zaměstnance, který má insolvenci. Chodí na obědy, na které zaměstnavatel připívá 65 Kč a zaměstnnance si platí 40 Kč, které obvykle srážíme zaměstnancům ze mzdy.
Nevím, jak ale postupovat v případě insolvence. Inslovenčním správcem mě bylo řečeno, že můžu srážet srážku na stravné be zproblému z nepostižiteplné části dlužníka. Je to pravda? Moc děkuji za odpověď.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 3 měsíceVážený pane,
v odpovědi na Váš dotaz uvádím, že pro případ insolvenčního řízení zaměstnance, v zásadě splníte své povinnosti, budete-li postupovat v souladu s (písemnými) pokyny insolvenčního správce.
Co se týče srážek na úhradu stravy, tady je nutné reagovat na každého dlužníka jinak. Musí mu být vždy vyplaceno nezabavitelné minimum, někteří dlužníci platí nižší dluhy a po srážce ze mzdy zbývá částka přesahující nezabavitelné minimum. U jiných tomu tak být nemusí. Pro Vás jako zaměstnavatele tedy bude efektivnější, pokud srážky na obědy provádět nebudete a dlužník je bude hradit tzv. na pokladně a to i proto, že zákon stanoví, že nezabavitelná částka a 1/3 částky ze zbytku mzdy náleží (a musí tedy být vyplacena) právě dlužníkovi. Na základě tohoto nelze srážku ceny oběda doporučit. Insolvenční správce má však detailní přehled o plnění splátkového kalendáře, a proto možná nenamítal nic, proti Vámi popsanému postupu, neboť dlužníkovi zbývá dostatečná částka i po srážkách (to už je ovšem pouze má domněnka).
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
jsem několik měsíců v aktivním oddlužení jako OSVČ pracující v IT a velmi pociťuji zhoršení zraku, rád bych tedy řešil výměnu dioptrických brýlí, které ale z částky, která mi zůstává, v žádném případě nedokáži uhradit. Jelikož jsou brýle pro mě v práci podstatné, občas mě to velmi omezuje.
Podobnou situaci bych asi v brzké době řešil i se zdravotní židlí, protože mam rozsáhlou hrudní kyfozu (obroušené obratle páteře) a opět je to něco, co mě v práci velmi omezuje.
Je možné soud požádat o úlevu splátky v hodnotě např. dioptrických čoček s obroučky? Pokud ano, jak? Případně je jiná cesta, jak tohle co nejefektivněji vyřešit, abych nenarušil oddlužení?
Moc díky za odpověď.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 4 měsíceDobrý den,
v případě, že nemáte stanovenou přesnou výši splátek bylo by možné v daném měsíci zaslat částku nižší, kterou byste např. dorovnal v následujících měsících, kdy by splátka byla vyšší, případně za pomocí mimořádné splátky. Obecně vzato by však měl dlužník učinit vše co je v jeho silách, aby došlo k co možná největšímu uspokojení věřitelů.
Je rovněž nutno zmínit, že vstupem do oddlužení vznikají dlužníkovi jisté povinnosti, na základě kterých je omezeno nakládání s jeho finančními prostředky. Tedy pokud brýle nejsou naprosto nezbytné, měl byste vyčkat do skončení oddlužení, případně zvážit brýle levnější, které by šly uhradit např. z nezabavitelné částky.
Vzhledem k tomu, že však neznám Váš případ detailněji, doporučuji danou věc konzultovat s Vaším insolvenčním správcem.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobry den, řešíme s přítelkyní insolvenční návrh pro mojí maminku. Vždycky si moc přála se zbavit dluhů co jí nadělal bývalý manžel ale je už v exekuci jako nemajetná přes deset let tak si už nejak zvykla na to býti na okraji společnosti. Když se zotavila z nádorového onemocnění a přišly první exekuce tak nedosáhla na 30%. Když v roce 2019 přišla novela insolvenčního zákona byla pro maminku varianta, že bude 5 let splácet 2/3 mzdy nad nezabavitelné minimum a na konci splácení se uvidí zdali ji odpustí zbytek dluhů, to by byl akorát způsob jak by svého psychiatra vytížila na 5 let nad rámec jeho možností. Po novele 2024 by to možná mohlo být lepší. Za 3 roky dvojnásobných splátek (prokazujících ochotu splácet nikoli řešících přínos pro věřitele) by zbavení se dluhů jednou pro vždy asi stálo.
Jen je tady více aspektů. Zaprvé dluhy vznikly jako záruka za dluhy SROčka rodinné firmy ve které má pořád mamina 50% podíl. Firma je předlužená a bez příjmu i majetku a máma by se ji ráda zbavila. V Člověku v tísni nám nechtěli sepsat insolvenční návrh, protože má pořád podíl ve firmě. Prý by mohly dluhy firmy narušit uspěšnost maminy oddlužení. Prý kdyby nezlikvidovaná firma dostala nějakou další pokutu a moje máma ji v průběhu oddlužení za svoji firmu nezaplatila tak na to může soud koukat tak, že máma dělá dluhy i v insolvenci. Dluhy ve firmě pořád rostou a prý za určitých podmínek může za špatná rozhodnutí ve firmě nést hmotnou zodpovědnost jednatel jako fyzická osoba. Druhý společník dělal spoustu rozhodnutí, které poškozovaly nejen firmu ale i její věřitele.
Doporučil byste mojí mamine i tak insolvenci? Dluhy SJM i firmy ztransformované na nevymahatelné pohledávky (natruc věřitelům) může mamina splatit jen ze symbolické části. Co dělat kdyby insolvenční správce očekával, že mamina vyřeší likvidaci firmy nebo rozdělení dluhu z SJM? Druhý společník (exmanžel) s likvidací firmy pravděpodobně nebude nikdy souhlasit. Bere dluhy jako důkaz toho, že je nepochopený génius. Předpokládal bych, že mamině bude chtít primárně škodit. Šlo by insolvenční řízení od samého začátku nevedoucí k odpuštění zbytku dluhu bez postihu maminy zastavit a vrátit se jen k nepřednostním srážkám? Další insolvence je možná až prý po 12 letech. Nepřednostní srážky z důchodu (za 5 let bude mít starobní) bude mít stejně minimální. Neuškodím mamině insolvencí spíš? Dejte nám prosím vědět zdali se do insolvence vůbec pouštět. Pokusit se prostřednictvím soudního řízení rozdělit dluhy může trvat déle než mamině zbývá z produktivního věku.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 4 měsíceVážení,
odpověď na Vámi položenou otázku rozložím do několika částí. Nejprve se budu zabývat oddlužením, poté ručením společníka s.r.o., dále jednatelem a jeho ručením jakož i ručením smluvním, dále problematikou SJM a odpověď uzavřu opět oddlužením.
Nejprve je třeba vzít v potaz, že nová podoba insolvencí, respektive řešení úpadku ve formě oddlužení za 3 roky, bude možná – pravděpodobně – nejdříve od října 2024. I zde však musí dlužník splňovat kritéria přijmu, aby byl 36 splátek v oddlužení schopen uhradit.
Co se předlužené obchodní korporace týče: podle § 132 zákona o obchodních korporacích („ZOK“) společník s.r.o. ručí za dluhy obchodní korporace jen do celkové nesplacené výše základního kapitálu (všech společníků) a to podle zápisu v obchodním rejstříku. Např.: nesplatili-li společníci (kterýkoliv z nich) celkem 300.000,- Kč jako vkladovou povinnost, pak ručí za dluhy společnosti každý z nich jen do této výše – právnická osoba je subjekt majetkově oddělený od majetku společníka – s výjimkou právě uvedeného.
V případě člena statutárního orgánu je to odlišné, pokud je maminka jednatelem, tak podle § 159 občanského zákoníku („OZ“) musí při výkonu funkce postupovat s péčí řádného hospodáře. Pokud tuto povinnost poruší, musí obchodní korporaci nahradit škodu z toho vzniklou a to podle § 159 odst. 3 OZ a dokud tak neučiní, ručí věřiteli za dluhy obchodní korporace v rozsahu neuhrazené škody.
Co se manžela týče, je-li druhým jednatelem, i on má povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Podle § 53 ZOK pak osoba, která porušila péči řádného hospodáře, vydá obchodní korporaci prospěch takto získaný, či jej nahradí v penězích.
Pokud maminka za dluhy ručí na základě smlouvy, či ručitelského prohlášení, tak ani toto jejímu vstupu do oddlužení nebrání. Věřitel zajištěné pohledávky má možnost tuto svou pohledávku do řízení klasicky přihlásit.
Co se SJM týče, podle § 724 občanského zákoníku může na návrh manžela SJM zúžit nebo zrušit soud.
Co se předlužené obchodní korporace týče, i ona může vstoupit do insolvenčního řízení a to bez závislosti na tom, zda druhý jednatel chce, nebo nikoliv – stačí k tomu vícero věřitelů s pohledávkami 30 dní po splatnosti a neschopnost dlužníka tyto závazky plnit (platební neschopnost), anebo předlužení (pasiva (dluhy) převyšují aktiva (majetek), kteří podají insolvenční návrh - § 3 odst. 1 a 4 insolvenčního zákona („InsZ“).
Je třeba zdůraznit, že podle § 98 InsZ má dlužník – právnická osoba povinnost podat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se o svém úpadku dozví nebo měl dozvědět. Následovat by mohl konkurz, zrušení s likvidací a výmaz společnosti z rejstříku. Pokud firma nemá majetek ani jiná aktiva, pak bude konkurz zrušen pro nepostačující majetek podle § 308 InsZ.
Výše uvedené by ale nemělo mít vliv na skutečnost, že Vaše maminka o řešení úpadu oddlužením bude žádat. V závislosti na částce, která bude věřiteli přihlášena, se rozhodne o výši minimálních splátek a případném schválení oddlužení. Dluhy vzniklé poté, co bylo o úpadku rozhodnuto, se již do schváleného oddlužení nezapočítávají a existují a jsou exekutorsky vymáhány nezávisle na oddlužení (ust. § 414 InsZ). Může na ně samozřejmě být nahlíženo jako na nepoctivý záměr, nicméně § 418 InsZ stanoví, že oddlužení může být dlužníkovi zrušeno pokud oddlužení neplní, anebo mu vzniknou nové dluhy a to v důsledku jeho zaviněného jednání.
K zamítnutí opětovného návrhu na povolení oddlužení pak v souladu s § 395 InsZ může dojít, je-li jím sledován nepoctivý záměr, pro neschopnost dlužníka splácet pohledávky za majetkovou podstatou, dále pokud dlužník v posledních 10 letech oddlužení splnil, anebo pokud byl návrh dlužníka v posledních 5 letech zamítnut (tedy nejde o 12 let, jak uvádíte v dotazu), případně pokud byl dlužníkův návrh v posledních 3 měsících vzat zpět. Bude-li insolvenční řízení takto skončeno, pro maminku se ve výsledku nic nezmění a insolvence by jí tedy neměla uškodit.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den, mam soudem stanovené výživné na dceru která je v péči matky. Ze zdravotních důvodu byla ale teď matka hospitalizována na min 3 měsíce proto jsme se dohodli že se o dceru postarám než matka bude v pořádku. Dohodli jsme se s matkou, že během této doby výživné posílat nebudu jelikož se o dceru budu dočasně starat já. Alimenty , které pravidelně posílám matce jsou ale přeposílány mým insolvenčním správcem z důvodu insolvenčního řízení. Potřebovali bychom tedy poradit zda a jakým způsobem napsat a případně ověřit dohodu o tom ze matka po dobu hospitalizace nepožaduje výživné protože o dceru dočasně pečuje otec kterou bych mohl poslat insolvenčnímu správci. mockrát děkujeme za radu.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 4 měsíceVážený pane,
pokud ve věci bylo vydáno soudní rozhodnutí (zejména jste-li s matkou dítěte rozvedeni) o určení výše výživného, pak IS musí vycházet právě z tohoto rozhodnutí, které jste mu předložil. V jiných případech je také možné, že celé výživné je založeno pouze na dohodě rodičů, bez rozhodnutí soudu (třeba proto, že rodiče nebyli sezdáni). Příslušnou právní úpravu naleznete v § 915 až 923 občanského zákoníku.
V případě soudního rozhodnutí je nutné se obrátit na příslušný soud (okresní či obvodní soud – podle bydliště dítěte), který výživné sníží a následně toto rozhodnutí IS předložit.
Druhou možností je, uzavřít s matkou dítěte písemnou dohodu o snížení výživného na dobu oněch tří měsíců a tu IS předložit s návrhem na snížení výše vyplácených dávek v souladu s dohodou.
Je však otázkou, zda tento postup bude zcela nutný (porovnáme-li náklady na případné soudní rozhodnutí a dobu, než bude vydáno s jeho přínosy), pokud se jedná o krátkodobou indispozici matky (tj. 3 měsíce) a zda výsledkem nebude případné (oprávněné) navýšení splátek věřitelům, když nebudete platit výživné.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat jestli nová novela insolvenčního zákona která bude platit od srpna jestli se vztahuje i na probíhající insolvene, budu ji platit 3 rokem v říjnu, mám ji stanovenou na pět let, vztahuje se ti tedy i na mne nebo jen na nové insolvence
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 4 měsíceVážená paní,
novela insolvenčního zákona bude s velkou pravděpodobností účinná nejdříve od září tohoto roku, v současnosti to vypadá spíše na říjen – v zásadě jde o to, kdy zákon vyjde ve Sbírce zákonů. Od prvního dne následujícího měsíce pak nabývá účinnosti. Do té doby není relevantní pro žádná oddlužení. Po jeho vstupu v účinnost pak dopadá pouze na oddlužení NOVÁ. Pro Vás se tedy nic nemění, Vaše oddlužení není novelou nijak pozitivně – ale ani negativně dotčeno (například tím, že by věřitel mohl žádat soud o sankční prodloužení doby oddlužení) – toto na stávající oddlužení nijak nedopadá.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 4 měsíceVážený pane,
ve věci opětovného vstupu do insolvenčního řízení, jehož způsobem řešení je oddlužení, lze uvést, že v rámci insolvenčního zákona (dále jen „InsZ“) lze zvažovat v zásadě 3 roviny řešení věci.
- oddlužením fyzická osoba již prošla a soudem jí bylo přiznáno osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny a to podle ust. § 395 odst. 3 InsZ, v takovém případě lze insolvenční návrh podat znovu po 10 letech od přiznání osvobození
- pokud jste v minulosti již podal návrh na povolení oddlužení, nicméně byl zamítnut, případně nebylo oddlužení schváleno či bylo zrušeno, je třeba čekat 5 let před podáním nového návrhu na povolení oddlužení (ust. § 395 odst. 4 InsZ)
- v případě, že jste návrh na povolení oddlužení podal a vzal zpět před jakýmkoli rozhodnutím ve věci, je třeba s opětovným návrhem počkat alespoň 3 měsíce.
V případech hodných zvláštního zřetele se výše uvedená pravidla nemusejí aplikovat a to zejména v případě, že se dlužník zavázal z ospravedlnitelného důvodu nebo existuje-li výrazný nepoměr mezi výší dluhu a poskytnutého plnění (ust. § 395 odst. 6 InsZ).
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den, měl bych prosim dotaz, jak postupovat v případě když je dlužník v insolvenčním řízení a v této době si napůjčoval vysoké finanční částky i když je zřejmé, že je nemůže splatit. Podotýká, ze v době kdy si začal pod různými záminkami půjčovat se "nepochlubil" že je v řízení. Na službou částku je sepsáno Uznání dluhu. Prosím o radu jak postupovat. Nejedná se o podvod, nebo při nejmenším porušení insolvenčního řízení? Děkuji! Martinec
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 5 měsícůDobrý den,
jak správně předpokládáte, tento postup dlužníka je v rozporu se zákonem. Sankcí za takovéto chování může být zrušení schváleného oddlužení, přesněji dle §418 odst. 1, písm. b) IZ, pokud dlužníkovi po schválení oddlužení vznikne další dluh, který nebyl splacen ani po 30 dnech, pak insolvenční soud toto oddlužení zruší. Pokud tedy o takovémto jednání dlužníka víte, doporučuji Vám napsat sdělení na příslušný insolvenční soud, kde vylíčíte skutečnosti, které by měli vést k zrušení oddlužení.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den
rád bych se dozvěděl informace, které nikde nejsou popsány. Insolvenční soud mi povolil oddlužení dne 26.2.2024 strháváním peněz ze mzdy a prodejem hmotného majetku. Celkem jsem měl zaplatit 843 890 Kč + 150 000 kč (odměna insolvenčnímu správci) + cca 10 000 za přezkoumání pohledávek. Dne 15.5. mi byla prodána polovina domu za 1 milion 11 tisíc. Dne 11.6. byla zapsaná a převedena polovina domu na nového majitele a zaměstnavatel na srážkách ze mzdy + depozit zaslal již 87 897 Kč. Takže během cca 4 měsíců jsem 100% zaplatil dluh + 150 000 Kč odměny insolvenčnímu správci včetně přezkoumání přihlášek do insolvence cca 10 000 a dluh jsem přeplatil cca 70 000 Kč možná i víc. Přesto jsou mi nadále strhávány peníze. Za dobu insolvence jsem nedostal jediný dokument od insolvenčního správce, na můj dotaz z 10.6. mi bylo asistentkou sděleno, že jsem zaplatil pouze 15 900Kč. A že další peníze nemohou být zatím rozpočítány a já si kladu otázku, kdy to vše skončí? Já se dobrovolně přihlásil do insolvence, abych konečně začal žít normálním životem, zaplatil jsem 100% svých pohledávek a v současnosti jsem na tom hůř než před insolvencí! Z platu je mi strháváno skoro 45% peněz (11 500 Kč), za zbytek zaplatím nájem a služby a nemám ani na jídlo. Nemovitost mi byla prodána, platím nad rámec a vzhledem k tomu, že přes léto jsou dovolené, soudnictví a vyřizování agendy patří statisticky k nejdelším v Evropě, nevidím moc světlo na konci tunelu, že to skončí brzy.
S pozdravem Mgr. Tomáš Klíma, Brno
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 5 měsícůDobrý den, k Vašemu dotazu sděluji, že již schválení řešení úpadku oddlužením je významný krok k tomu, abyste se v budoucnu ocitl bez dluhů. Insolvenční zákon stanoví, že oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je splněno jestliže: a) dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši, anebo b) v době 3 let od schválení oddlužení dlužník splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek (ust. § 412a odst. 1 písm. a) a b) insolvenčního zákona). Pokud tedy jak píšete byly uhrazeny Vaše dluhy v rozsahu 100 %, stejně jako odměna insolvenčního správce, pak by soud měl rozhodnout o splnění oddlužení a osvobodit Vás od placení jakýchkoli dalších pohledávek (vzniklých DO rozhodnutí o úpadku). Ještě je zde možnost, že zaměstnavatel strhávanou mzdu chybně nezasílá insolvenčnímu správci, případně došlo k nějaké administrativní chybě právě na ose dlužník – insolvenční správce – soud. Vaším právem je zaslat insolvenčnímu soudu přípis a dotázat se na stav oddlužení, případně můžete navrhnout, aby soud rozhodl o splnění oddlužení. Informace o tom, jak insolvenční správce ve Vaší věci postupoval lze také nalézt v insolvenčním rejstříku, do něhož můžete nahlédnout na internetu. Ve výsledku může sdělení paní asistentky být pravdivé, neboť administrace výtěžku z prodeje nemovitosti nezřídka zabere určitý čas.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den, je prosím možní si založit novou smlouvu na penzijní připojištění během schváleného oddlužení?
Jedná se mi o tom, že současná smlouva byla zahrnuta do majetkové podstaty a bude zrušena a peníze rozděleny věřitelům, ale když si během insolvence založím smlouvu novou a budu si ji platit z nezabavitelné částky a zaměstnavatel mi tam bude díky tomu posílat příspěvek, jsem povinen tyto peníze vydat věřitelům?
Děkuji, Daniel
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 6 měsícůDobrý den, pokud penzijní připojištění založíte po schválení oddlužení a budete ho financovat z nezabavitelného minima, potom by mělo být vše v pořádku a peníze zde uložené by dle mého názoru měly náležet výlučně Vám. Je však nezbytné, abyste plnil své zákonné povinnosti (srov. § 412 odst. 1 IZ).
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den chtěla jsem se zeptat jsem teď měsíc na neschopence a vůbec nevím kolik dostanu peněz ale chci posílat aspoň minimální částku budu to muset posílat na nějaký účet já nebo mi to budu nadále strhávat IS?
Budu na neschopence do srpna a potom budu přecházet na mateřskou insolvenci bych měla mít do začátku roku 25
Děkuji
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 7 měsícůDobrý den, pokud jste na neschopence, pak je velmi pravděpodobné, že Vaše příjmy nedosáhnou tzv. nezabavitelného minima (výpočet lze provést zde), a tudíž Vám insolvenční správce žádnou částku nestrhne. O skutečnosti, že jste v pracovní neschopnosti musíte informovat IS. Jestliže chcete odeslat minimální částku, tak doporučuji se na tom dohodnout s Vaším IS.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den, minulý rok se mi stal úraz, kde jsem si zlomil nohu, což bylo léčeno operativně. Nyní čekám na výplatu pojistného za denní odškodné za úraz, chtěl jsem se zeptat zda i tato částka spadá do takzvaných mimořádných příjmu, které je povinen dlužník odevzdávat insolvenčnímu správci? Děkuji.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 7 měsícůDobrý den, u Vámi zmiňovaného případu velmi záleží jakým způsobem bylo pojistné sjednáno. Součástí úrazových pojištění bývá velmi často tzv. bolestné, které je právě náhradou nemajetkové újmy, a tudíž není mimořádným příjmem a není třeba jej odvést insolvenčnímu správci. Vše ostatní ovšem je součástí majetkové podstaty.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Je IS povinen zaslat zpět neoprávněně zaslanou mzdu, kterou zaměstnavatel odeslal zřejmě omylem? Neměl jsem odpracovaný celý měsíc. Čistá mzda byla 8.723 Kč, tedy mi nemělo být nic sraženo, přesto jsem z ušetřených peněz v daném měsíci zaslal IS 3.000 Kč, kdy minimální splátka je 2.200 Kč.
Mám nárok na vrácení mzdy ze strany IS nebo nikoli. Děkuji za odpověď.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 7 měsícůDobrý den,
podle Vámi popsaných skutečností Vám zaměstnavatel opravdu neměl strhnout tuto částku. Zaměstnavatel Vám totiž ze mzdy může strhnout pouze částku, která přesahuje Vaše nezabavitelné minimum. To si můžete vypočítat v této kalkulačce (https://www.kurzy.cz/kalkulacka/nezabavitelna-castka/). Pokud Vám zaměstnavatel strhl částku v rámci tohoto minima, doporučuji Vám, obrátit se na Vašeho insolvenčního správce. Nezapomeňte mu v žádosti doložit podklady k tomuto problému, tedy zejména důvod Vaší absence v práci (např. neschopenku od lékaře) a Vaši výplatní pásku za předmětný měsíc. Bylo by také vhodné upozornit na problém zaměstnavatele, aby se tento problém již dále neopakoval.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda by bylo možné požádat přímo soud o výmaz z ins. rejstříku. 5 let jsem platil ins. vše poctivě zaplaceno, teď jsem necelé tři roky po ins. a potřebují hypotéku na byt. Starám se o nemocnou matku a jsme v podnájmu u realitní kanceláře, která se rozhodla bytu zbavit, ale nejdřív ho nabídli k odkoupení nám. Mamka je ve stavu, kdy stěhování nepřipadá v úvahu, ale já kvůli zápisu v rejstříku nemám nárok. Dala by se tahle situace nějak rozumně řešit? Myslíte, že by dopis k soudu pomohl? Děkuji za odpověď.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 7 měsícůVážený pane,
k Vašemu dotazu musím uvést, že ust. § 425 odst. 1 insolvenčního zákona stanoví, že insolvenční soud z úřední povinnosti vyškrtne osobu ze seznamu dlužníků až po uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo insolvenční řízení skončeno a údaje o dlužníkovi soud až po uplynutí těchto 5 let znepřístupní. S realitní kanceláří by bylo možné například uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí, která stanoví podmínky budoucí kupní smlouvy k nemovitosti s tím, že kupní smlouva samotná bude uzavřena až po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o splnění oddlužení a tedy po výmazu dlužníka z registru.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce