Poradna

Dobrý den,
 
z Vašeho dotazu presumuji, že máte na mysli návrh na přerušení oddlužení. Pakliže o návrhu nebylo soudem ještě rozhodnuto, navrhuji se obrátit na příslušný soud s dotazem, kdy lze očekávat rozhodnutí. Vhodným řešením by rovněž bylo podání nového návrhu, případně se spojit s Vaším insolvenčním správcem, aby návrh k příslušenému soud podal za Vás. Je totiž dost možné, že ve Vaší žádosti mohly chybět formální náležitosti, které je potřeba v tomto podání uvést, případně mohly chybět rovněž důkazy k prokázání důvodů pro přerušení oddlužení. Rovněž doporučuji se podívat na insolvenční rejstřík, zda je v rámci Vašeho řízení žádost o přerušení evidována.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
co se týče otázky směřující k řidičskému průkazu, tak pokud Vám byl ŘP pozastaven v exekučním řízení před zahájením insolvenčního řízení, tak nárok na jeho vrácení nemáte. Zahájením insolvenčního řízení, resp. povolením a schválením oddlužení se předchozí exekuce neukončují, nýbrž pouze nelze provést. Pokud úspěšně projdete celým procesem oddlužení a bude Vám soudem přiznáno osvobození od placení pohledávek dle § 414 IZ, poté Vám může být Vaše řidičské oprávnění navráceno.
Co se týče otázky na podnikání Vámi vyživované osoby, tak dokud je Vaše dcera nezaopatřeným dítětem (soustavně se připravuje na výkon svého budoucího povolání – studuje), platí i Vaše vyživovací povinnost vůči ní.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
pakliže Vám na konci insolvenčního řízení bylo přiznáno osvobození od placení pohledávek dle § 414 IZ, tak jste od placení všech pohledávek, které vznikly před začátkem oddlužení osvobozena. Pokud se tedy u operátora jedná o takovou pohledávku, doporučím Vám obrátit se na operátora s tímto usnesením soudu a ten by ji již dále neměl vymáhat.
Pokud se však jedná o pohledávku, která vznikla po začátku oddlužení či po ukončení oddlužení, pak máte povinnost ji uhradit.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, pokud jde o schválení oddlužení, tak po formální stránce musíte podat insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení, v kterém je nezbytné tvrdit, že jste v úpadku a tento doložit a musíte mít dostatečný příjem pro splácení oddlužení.
Co se týče Vašich předchozích závazků, s těmi Vám bohužel nejsem touto cestou schopen poradit, k tomu by bylo třeba znát bližší detaily a podmínky Vašich závazků, s tímto dotazem se musíte obrátit buď přímo na banky či na jiného odborníka – advokáta. Pokud jde o Vaši případnou trestní odpovědnost, tak tuto rovněž nelze takto posoudit. Lze pouze uvést, že případná trestní odpovědnost je odvislá od toho, zda jste při vyplňování dokumentace pro úvěry úmyslně uváděl nepravdivé údaje.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
zákonem je stanovena nezabavitelná částka v oddlužení, jejíž výše se každoročně mění. Zároveň se její výše liší podle toho kolik osob s Vámi bydlí a dalších faktorů. Pro výpočet Vaší osobní nezabavitelné částka Vám doporučím použití této kalkulačky. Průměrně se částka pohybuje okolo 12-13 tisíc za měsíc. Vše ostatní ze mzdy a dalších příjmů bude odvedeno insolvenčnímu správci a rozděleno Vašim věřitelům.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, rozhodující je první splátka splátkového kalendáře.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
dle § 16  vyhlášky č. 121/2019 Sb., o standardech výkonu funkce insolvenčního správce, je insolvenční správce povinen vyplácet výživné do 5 pracovních dnů ode dne stanoveného rozhodnutím o schválení oddlužení. Pokud tedy není tato lhůta dodržována, tak se obraťte na insolvenčního správce, doložte mu pozdní platby a zeptejte se ho na důvod jejich zpoždění. Je možné, že zpoždění bylo způsobeno něčím, nad čím nemá insolvenční správce kontrolu (např. zpoždění výplaty mzdy ze strany zaměstnavatele Vašeho otce).
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce 

Dobrý den,
podle mého názoru je jednorázový doplatek rodičovského příspěvku v rámci insolvence mimořádným příjmem, náleží do majetkové podstaty a dle § 412 IZ se použije k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře. Jedná se o vyšší částku za minulá období, její přiznání musí být ohlášeno insolvenčnímu správci, který rozhodne o jejím využití pro uspokojení věřitelů.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, p
okud jsou u Vámi popsané společnosti splněny podmínky úpadku (§ 3 IZ, u právnické osoby jde o platební neschopnost - více věřitelů, peněžité závazky více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopna plnit, či o předlužení – stav kdy má více věřitelů a souhrn jejich závazků převyšuje hodnotu jejího majetku), pak má společnost (resp. její statutární orgán) zákonnou povinnost podat insolvenční návrh, a to bez zbytečného odkladu poté, co se o úpadku dozvěděli či měli dozvědět (§98 IZ). V praxi se však velmi často stává, že osoby, které jsou tímto povinné, z rozličných důvodů otálejí s podání insolvenčního návrhu. Mimo dlužníka mohou návrh podat i věřitelé, tedy osoby, které mají vůči dlužníkovi splatnou pohledávku. Těmi nemusí být jen obchodní partneři, ale např. také zaměstnanci, kteří mají vůči zaměstnavateli splatnou pohledávku.
Zaměstnanci mají oproti jiným věřitelům výhodu toho, že nemusí skládat zálohu na náklady insolvenčního řízení (§108 IZ), a to v případě, že jejich pohledávka vyplývá z pracovněprávních nároků (typicky dlužná mzda apod.).
V dané věci se jedná o dosti složitou problematiku, a proto Vám mohu doporučit, abyste se zkusil obrátit na odborovou organizaci (pakliže ve vaší firmě existuje), nebo na specializovaného advokáta, který Vám s věcí dokáže poradit i s přihlédnutím k detailům případu.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážená paní,
ve věci výpovědi z nájmu je třeba prostudovat nájemní smlouvu, zda není takovýto výpovědní  důvod uveden v ní. Není-li tomu tak, podpůrně se užije ustanovení zákona (občanského zákoníku – „OZ“), zejména jeho ust. § 2285 a násl. Výpovědním důvodem, jak se lze dočíst, není insolvenční řízení, ale podle ust. § 2291 odst. 1, 2 a 3 OZ, podle kterého má pronajímatel právo vypovědět nájem BEZ výpovědní doby, pokud nájemce po dobu alespoň 3 měsíce nezaplatil nájem a zálohy na služby. K takové výpovědi se ovšem nepřihlíží, pokud  pronajímatel ve výpovědi neuvede, v čem zvlášť závažné porušení povinností spatřuje. Dále je třeba upozornit na úpravu insolvenčního zákona v § 3 odst. 1, podle něhož je podmínkou pro úpadek dlužníka (a jeho následné řešení oddlužením) mnohost věřitelů. Jinými slovy, pokud máte pouze dluh na nájemném a  žádný jiný, v úpadku nejste a postup podle IZ není možný. Současně však právní úprava nezná ochranu nájemce – dlužníka v oddlužení. Ochrana obydlí se vztahuje na nemovité věci ve vlastnictví dlužníka, nikoliv však na problematiku nájmu.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
podle mého názoru je možné popsaným způsobem postupovat. Pokud je (resp. bude) Vaše sestra v insolvenci, pak by její majetek byl pravděpodobně jako budoucí součást majetkové podstaty zpeněžen v rámci uspokojení věřitelů. Naproti tomu Vámi popsaného věcného břemene se insolvenční řízení v tomto případě nijak nedotkne.
Syn Vaší sestry, není dluhy/insolvencí své matky nijak omezen v nabývání majetku, a tudíž je možné na něj nemovitost bezpečně převést. Pozor jen na situaci, kdy by syn Vaší sestry byl nezletilý, pak by k tomuto postupu byl potřeba souhlas zákonného zástupce a opatrovnického soudu.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
podle mého názoru finanční příspěvek na údržbu pracovního oblečení nebude započítáván do příjmů dlužníka, když nemůže být předmětem srážek ze mzdy. Srážkám ze mzdy podléhá pouze mzda a také příjmy, které nahrazují mzdu jako odměnu za práci nebo které jsou poskytovány vedle mzdy a jsou zároveň vyjmenovány v § 299 o.s.ř. Náhrada za údržbu pracovního oblečení do tohoto výčtu nepatří.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, pokud Vám bylo schváleno oddlužení, tak i nadále platí účinky, které IZ spojuje se zahájením insolvenčního řízení dle § 109 odst. 1 IZ. Konkrétně v ust. § 109 odst. 1, písm. c) IZ je upraveno, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. 
V praxi to znamená, že exekuční příkazy, které postihují Váš majetek se budou rušit až po řádném ukončení Vašeho oddlužení, tedy bude-li Vám přiznáno osvobození od placení pohledávek dle ust. § 414 IZ. To znamená, že Váš účet bude odblokován až po ukončení oddlužení. Můžete si ale zřídit jiný, nový běžný účet, který již zablokován nebude.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, podle mého názoru není firmou zvolený způsob zcela v souladu s platnou právní úpravou. Pokud Vám bude schváleno oddlužení, tak tato firma má možnost přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení a tím svůj nárok uplatnit.
Nic na tom nemění ani zakliknutí tlačítka, že „nepůjdete do insolvence“. V § 1812 v druhém odstavci Občanského zákoníku je totiž zakotveno, že :„K ujednáním odchylujícím se v neprospěch spotřebitele od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží.“ Tedy firma nemá žádné právo Vám odnímat možnost požádat o oddlužení.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
v tomto případě by bylo vhodné kontaktovat s Vaším dotazem přímo insolvenčního správce. Pokud Vám však mzdu i přes dotaz nevyplatí či Vám na dotaz neodpoví, pak je tu ještě druhá možnost.
Tou je nárok na výplatu mzdy dle zákona č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele  a to krajskou pobočkou Úřadu práce ČR. Dle tohoto zákona máte nárok na výplatu neuhrazené mzdy v případě, že je Váš  zaměstnavatel v platební neschopnosti a neuhradil Vám mzdu.
Podrobnosti o tom jak žádost podat a co je k ní třeba naleznete např. zde - https://www.aperio.cz/clanky/zamestnavatel-v-platebni-neschopnosti
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážená paní,
ve této věci uvádím, že nejprve je třeba se zaměřit na to, zda oddlužení Vašeho bývalého manžela skončilo opravdu úhradou 100 % dluhů, neboť oddlužení může po pěti letech skončit i při úhradě cca 30 % přihlášených pohledávek (ust. §  412a insolvenčního zákona). V takovém případě by ve zbytku neuhrazených pohledávek bylo zcela v souladu se zákonem, aby k úhradě byla povolána druhá strana, tedy Vy jako solidární dlužník za dluh vzniklý v době trvání SJM (ust. § 710 občanského zákoníku). Pokud by byl dluh uhrazen zcela, pak samozřejmě nelze požadovat, abyste jej hradila podruhé. V takovém případě se lze obrátit na insolvenčního správce s potvrzením o úhradě dluhu jako celku, neboť pohledávka zaniká a do oddlužení nemůže být dále započítávána, zbytek zprocesuje insolvenční správce poté, co je mu úhrada dluhu oznámena (Vámi nebo věřitelem). Již uhrazenou částku lze také případně vymáhat z důvodu bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a násl. OZ na věřiteli.
 
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
ve věci platby výživného v době insolvence lze uvést, že jde o tzv. pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou podle ust. § 169 odst. 1 písm. e) insolvenčního zákona („InsZ“). Zákon pak v ust. § 169 odst. 3 stanoví, že tyto pohledávky se upokojují v plné výši a to kdykoliv po rozhodnutí o úpadku. V tomto případě je třeba vykládat rozhodnutí civilního soudu v kontextu rozhodnutí soudu insolvenčního (které rovněž, jak píšete „nelze jen tak ignorovat“). Z důvodu toho, že jednotlivé pohledávky v souladu s rozhodnutím insolvenčního osudu podle ust. § 397 InsZ, tedy rozhodnutím o povolení oddlužení, uspokojuje ze mzdy dlužníka insolvenční správce, může nastat situace, kdy zaměstnavatel dlužníka zašle na účet insolvenčního správce mzdu až 15. či 18. dne v měsíci, následně ins. správce srazí ze mzdy příslušné částky, které rozešle věřitelům. Nelze po něm však rozumně požadovat, aby tak učinil dříve, než-li mzdu od zaměstnavatele obdrží. Insolvenční správce však nemá pravomoc, tedy žádný právní prostředek pro to, aby nutil zaměstnavatele zaslat mzdu dříve. Z toho důvodu není možné po něm  požadovat, aby výživné bylo na Váš účet zasíláno dříve, než bude mzda na účtu insolvenčního správce. Zbylou část mzdy navíc následně IS vyplatí dlužníkovi a žádnou potenciální rezervu, z níž by výživné následující měsíc hradil, tak nemá (opět by při opačném postupu překročil meze své pravomoci). Samozřejmě je možné se na insolvenčního správce obrátit písemně a požádat jej o zasílání výživného dříve, má-li k dispozici dlužníkovu mzdu již k dřívějšímu dni v měsíci.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, insolvenční správce a advokát

Dobrý den,
ano, po novele Insolvenčního zákona, účinné od 1. 10. 2024, je možné, aby byl dlužník vymazán ze seznamu dlužníků již po 3 letech. To je možné za podmínky, že byl dlužník osvobozen od placení pohledávek (§ 414 IZ) a zároveň muselo rozhodnutí o splnění oddlužení dle § 413 IZ již nabýt právní moci. 
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
v tomto případě je třeba postupovat v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu, které navazuje na ust. § 136 odst. 3 insolvenčního zákona. Insolvenční soud tak může zaměstnavateli dlužníka uložit, aby „prováděl srážky za účelem uhrazení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce náležící za období  do schválení oddlužení.“  Co se případných dalších srážek týče, není možné v tuto chvíli určit, jaká část příjmu dlužníka bude užita na úhradu pohledávek věřitelů a zda způsob řešení úpadku dlužníka oddlužením bude soudem povolen ve smyslu ust. § 397 insolvenčního zákona.  Ust. § 406 odst. 3 písm. d) zákona stanoví, že až v rozhodnutí o schválení oddlužení přikáže soud plátci mzdy dlužníka, aby prováděl srážky ze mzdy, na které se dotazujete. Jinými slovy tedy jakékoli další srážky budete provádět až podle následných rozhodnutí soudu, které Vám budou zaslány.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
v této věci uvádím ust. § 406 odst. 3 písm. a) insolvenčního zákona, podle kterého dlužník platí nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy k určenému dni měsíce část z jeho příjmů, které získá po schválení oddlužení. Je tedy třeba uvést, že zákon nestanoví žádný časový úsek, v němž je insolvenční správce povinen srážku provést a zbytek mzdy vyplatit dlužníkovi. Lze doporučit obrátit se na insolvenčního správce (dále jen IS) se žádostí, zda by Vaši věc nemohl urychlit a vyplácet Vám zbylou část mzdy dříve. Je třeba brát v potaz i to, že zaměstnavatel může mzdu na účet správce převést až k 15. či 18. dni měsíce a IS předmětné úkony podle rozhodnutí o schválení oddlužení procesně zpracuje až v rámci několika dalších dnů.
V případě, že Vám mzdu insolvenční správce nevyplácí vůbec, jde samozřejmě o postup, který v zákoně oporu nemá a opět lze doporučit obrátit se nejprve na insolvenčního správce se žádostí o provedení kontroly výplaty mzdy (mohlo dojít např. k softwarové chybě a mzda zůstala deponována u IS), až pokud by v přiměřené době nereagoval, lze se obrátit na insolvenční soud, který insolvenčního správce vyzve k nápravě.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce