Poradna

Dobrý den,
zákonem je stanovena nezabavitelná částka v oddlužení, jejíž výše se každoročně mění. Zároveň se její výše liší podle toho kolik osob s Vámi bydlí a dalších faktorů. Pro výpočet Vaší osobní nezabavitelné částka Vám doporučím použití této kalkulačky. Průměrně se částka pohybuje okolo 12-13 tisíc za měsíc. Vše ostatní ze mzdy a dalších příjmů bude odvedeno insolvenčnímu správci a rozděleno Vašim věřitelům.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, rozhodující je první splátka splátkového kalendáře.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
dle § 16  vyhlášky č. 121/2019 Sb., o standardech výkonu funkce insolvenčního správce, je insolvenční správce povinen vyplácet výživné do 5 pracovních dnů ode dne stanoveného rozhodnutím o schválení oddlužení. Pokud tedy není tato lhůta dodržována, tak se obraťte na insolvenčního správce, doložte mu pozdní platby a zeptejte se ho na důvod jejich zpoždění. Je možné, že zpoždění bylo způsobeno něčím, nad čím nemá insolvenční správce kontrolu (např. zpoždění výplaty mzdy ze strany zaměstnavatele Vašeho otce).
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce 

Dobrý den,
podle mého názoru je jednorázový doplatek rodičovského příspěvku v rámci insolvence mimořádným příjmem, náleží do majetkové podstaty a dle § 412 IZ se použije k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře. Jedná se o vyšší částku za minulá období, její přiznání musí být ohlášeno insolvenčnímu správci, který rozhodne o jejím využití pro uspokojení věřitelů.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, p
okud jsou u Vámi popsané společnosti splněny podmínky úpadku (§ 3 IZ, u právnické osoby jde o platební neschopnost - více věřitelů, peněžité závazky více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopna plnit, či o předlužení – stav kdy má více věřitelů a souhrn jejich závazků převyšuje hodnotu jejího majetku), pak má společnost (resp. její statutární orgán) zákonnou povinnost podat insolvenční návrh, a to bez zbytečného odkladu poté, co se o úpadku dozvěděli či měli dozvědět (§98 IZ). V praxi se však velmi často stává, že osoby, které jsou tímto povinné, z rozličných důvodů otálejí s podání insolvenčního návrhu. Mimo dlužníka mohou návrh podat i věřitelé, tedy osoby, které mají vůči dlužníkovi splatnou pohledávku. Těmi nemusí být jen obchodní partneři, ale např. také zaměstnanci, kteří mají vůči zaměstnavateli splatnou pohledávku.
Zaměstnanci mají oproti jiným věřitelům výhodu toho, že nemusí skládat zálohu na náklady insolvenčního řízení (§108 IZ), a to v případě, že jejich pohledávka vyplývá z pracovněprávních nároků (typicky dlužná mzda apod.).
V dané věci se jedná o dosti složitou problematiku, a proto Vám mohu doporučit, abyste se zkusil obrátit na odborovou organizaci (pakliže ve vaší firmě existuje), nebo na specializovaného advokáta, který Vám s věcí dokáže poradit i s přihlédnutím k detailům případu.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážená paní,
ve věci výpovědi z nájmu je třeba prostudovat nájemní smlouvu, zda není takovýto výpovědní  důvod uveden v ní. Není-li tomu tak, podpůrně se užije ustanovení zákona (občanského zákoníku – „OZ“), zejména jeho ust. § 2285 a násl. Výpovědním důvodem, jak se lze dočíst, není insolvenční řízení, ale podle ust. § 2291 odst. 1, 2 a 3 OZ, podle kterého má pronajímatel právo vypovědět nájem BEZ výpovědní doby, pokud nájemce po dobu alespoň 3 měsíce nezaplatil nájem a zálohy na služby. K takové výpovědi se ovšem nepřihlíží, pokud  pronajímatel ve výpovědi neuvede, v čem zvlášť závažné porušení povinností spatřuje. Dále je třeba upozornit na úpravu insolvenčního zákona v § 3 odst. 1, podle něhož je podmínkou pro úpadek dlužníka (a jeho následné řešení oddlužením) mnohost věřitelů. Jinými slovy, pokud máte pouze dluh na nájemném a  žádný jiný, v úpadku nejste a postup podle IZ není možný. Současně však právní úprava nezná ochranu nájemce – dlužníka v oddlužení. Ochrana obydlí se vztahuje na nemovité věci ve vlastnictví dlužníka, nikoliv však na problematiku nájmu.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
podle mého názoru je možné popsaným způsobem postupovat. Pokud je (resp. bude) Vaše sestra v insolvenci, pak by její majetek byl pravděpodobně jako budoucí součást majetkové podstaty zpeněžen v rámci uspokojení věřitelů. Naproti tomu Vámi popsaného věcného břemene se insolvenční řízení v tomto případě nijak nedotkne.
Syn Vaší sestry, není dluhy/insolvencí své matky nijak omezen v nabývání majetku, a tudíž je možné na něj nemovitost bezpečně převést. Pozor jen na situaci, kdy by syn Vaší sestry byl nezletilý, pak by k tomuto postupu byl potřeba souhlas zákonného zástupce a opatrovnického soudu.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
podle mého názoru finanční příspěvek na údržbu pracovního oblečení nebude započítáván do příjmů dlužníka, když nemůže být předmětem srážek ze mzdy. Srážkám ze mzdy podléhá pouze mzda a také příjmy, které nahrazují mzdu jako odměnu za práci nebo které jsou poskytovány vedle mzdy a jsou zároveň vyjmenovány v § 299 o.s.ř. Náhrada za údržbu pracovního oblečení do tohoto výčtu nepatří.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, pokud Vám bylo schváleno oddlužení, tak i nadále platí účinky, které IZ spojuje se zahájením insolvenčního řízení dle § 109 odst. 1 IZ. Konkrétně v ust. § 109 odst. 1, písm. c) IZ je upraveno, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. 
V praxi to znamená, že exekuční příkazy, které postihují Váš majetek se budou rušit až po řádném ukončení Vašeho oddlužení, tedy bude-li Vám přiznáno osvobození od placení pohledávek dle ust. § 414 IZ. To znamená, že Váš účet bude odblokován až po ukončení oddlužení. Můžete si ale zřídit jiný, nový běžný účet, který již zablokován nebude.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, podle mého názoru není firmou zvolený způsob zcela v souladu s platnou právní úpravou. Pokud Vám bude schváleno oddlužení, tak tato firma má možnost přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení a tím svůj nárok uplatnit.
Nic na tom nemění ani zakliknutí tlačítka, že „nepůjdete do insolvence“. V § 1812 v druhém odstavci Občanského zákoníku je totiž zakotveno, že :„K ujednáním odchylujícím se v neprospěch spotřebitele od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží.“ Tedy firma nemá žádné právo Vám odnímat možnost požádat o oddlužení.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
v tomto případě by bylo vhodné kontaktovat s Vaším dotazem přímo insolvenčního správce. Pokud Vám však mzdu i přes dotaz nevyplatí či Vám na dotaz neodpoví, pak je tu ještě druhá možnost.
Tou je nárok na výplatu mzdy dle zákona č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele  a to krajskou pobočkou Úřadu práce ČR. Dle tohoto zákona máte nárok na výplatu neuhrazené mzdy v případě, že je Váš  zaměstnavatel v platební neschopnosti a neuhradil Vám mzdu.
Podrobnosti o tom jak žádost podat a co je k ní třeba naleznete např. zde - https://www.aperio.cz/clanky/zamestnavatel-v-platebni-neschopnosti
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážená paní,
ve této věci uvádím, že nejprve je třeba se zaměřit na to, zda oddlužení Vašeho bývalého manžela skončilo opravdu úhradou 100 % dluhů, neboť oddlužení může po pěti letech skončit i při úhradě cca 30 % přihlášených pohledávek (ust. §  412a insolvenčního zákona). V takovém případě by ve zbytku neuhrazených pohledávek bylo zcela v souladu se zákonem, aby k úhradě byla povolána druhá strana, tedy Vy jako solidární dlužník za dluh vzniklý v době trvání SJM (ust. § 710 občanského zákoníku). Pokud by byl dluh uhrazen zcela, pak samozřejmě nelze požadovat, abyste jej hradila podruhé. V takovém případě se lze obrátit na insolvenčního správce s potvrzením o úhradě dluhu jako celku, neboť pohledávka zaniká a do oddlužení nemůže být dále započítávána, zbytek zprocesuje insolvenční správce poté, co je mu úhrada dluhu oznámena (Vámi nebo věřitelem). Již uhrazenou částku lze také případně vymáhat z důvodu bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a násl. OZ na věřiteli.
 
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
ve věci platby výživného v době insolvence lze uvést, že jde o tzv. pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou podle ust. § 169 odst. 1 písm. e) insolvenčního zákona („InsZ“). Zákon pak v ust. § 169 odst. 3 stanoví, že tyto pohledávky se upokojují v plné výši a to kdykoliv po rozhodnutí o úpadku. V tomto případě je třeba vykládat rozhodnutí civilního soudu v kontextu rozhodnutí soudu insolvenčního (které rovněž, jak píšete „nelze jen tak ignorovat“). Z důvodu toho, že jednotlivé pohledávky v souladu s rozhodnutím insolvenčního osudu podle ust. § 397 InsZ, tedy rozhodnutím o povolení oddlužení, uspokojuje ze mzdy dlužníka insolvenční správce, může nastat situace, kdy zaměstnavatel dlužníka zašle na účet insolvenčního správce mzdu až 15. či 18. dne v měsíci, následně ins. správce srazí ze mzdy příslušné částky, které rozešle věřitelům. Nelze po něm však rozumně požadovat, aby tak učinil dříve, než-li mzdu od zaměstnavatele obdrží. Insolvenční správce však nemá pravomoc, tedy žádný právní prostředek pro to, aby nutil zaměstnavatele zaslat mzdu dříve. Z toho důvodu není možné po něm  požadovat, aby výživné bylo na Váš účet zasíláno dříve, než bude mzda na účtu insolvenčního správce. Zbylou část mzdy navíc následně IS vyplatí dlužníkovi a žádnou potenciální rezervu, z níž by výživné následující měsíc hradil, tak nemá (opět by při opačném postupu překročil meze své pravomoci). Samozřejmě je možné se na insolvenčního správce obrátit písemně a požádat jej o zasílání výživného dříve, má-li k dispozici dlužníkovu mzdu již k dřívějšímu dni v měsíci.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, insolvenční správce a advokát

Dobrý den,
ano, po novele Insolvenčního zákona, účinné od 1. 10. 2024, je možné, aby byl dlužník vymazán ze seznamu dlužníků již po 3 letech. To je možné za podmínky, že byl dlužník osvobozen od placení pohledávek (§ 414 IZ) a zároveň muselo rozhodnutí o splnění oddlužení dle § 413 IZ již nabýt právní moci. 
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
v tomto případě je třeba postupovat v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu, které navazuje na ust. § 136 odst. 3 insolvenčního zákona. Insolvenční soud tak může zaměstnavateli dlužníka uložit, aby „prováděl srážky za účelem uhrazení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce náležící za období  do schválení oddlužení.“  Co se případných dalších srážek týče, není možné v tuto chvíli určit, jaká část příjmu dlužníka bude užita na úhradu pohledávek věřitelů a zda způsob řešení úpadku dlužníka oddlužením bude soudem povolen ve smyslu ust. § 397 insolvenčního zákona.  Ust. § 406 odst. 3 písm. d) zákona stanoví, že až v rozhodnutí o schválení oddlužení přikáže soud plátci mzdy dlužníka, aby prováděl srážky ze mzdy, na které se dotazujete. Jinými slovy tedy jakékoli další srážky budete provádět až podle následných rozhodnutí soudu, které Vám budou zaslány.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
v této věci uvádím ust. § 406 odst. 3 písm. a) insolvenčního zákona, podle kterého dlužník platí nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy k určenému dni měsíce část z jeho příjmů, které získá po schválení oddlužení. Je tedy třeba uvést, že zákon nestanoví žádný časový úsek, v němž je insolvenční správce povinen srážku provést a zbytek mzdy vyplatit dlužníkovi. Lze doporučit obrátit se na insolvenčního správce (dále jen IS) se žádostí, zda by Vaši věc nemohl urychlit a vyplácet Vám zbylou část mzdy dříve. Je třeba brát v potaz i to, že zaměstnavatel může mzdu na účet správce převést až k 15. či 18. dni měsíce a IS předmětné úkony podle rozhodnutí o schválení oddlužení procesně zpracuje až v rámci několika dalších dnů.
V případě, že Vám mzdu insolvenční správce nevyplácí vůbec, jde samozřejmě o postup, který v zákoně oporu nemá a opět lze doporučit obrátit se nejprve na insolvenčního správce se žádostí o provedení kontroly výplaty mzdy (mohlo dojít např. k softwarové chybě a mzda zůstala deponována u IS), až pokud by v přiměřené době nereagoval, lze se obrátit na insolvenční soud, který insolvenčního správce vyzve k nápravě.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, pokud Vaše oddlužení bylo řádně splněno a insolvenční soud Vám přiznal osvobození od placení zbylých dluhům, tak byste odměnu notáři platit neměl. To však pouze za předpokladu, že nárok na odměnu nevznikl po rozhodnutí o úpadku, na které se osvobození  nevztahuje. V tom případě byste odměnu notáři zaplatit měl.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, pokud již nadále nestudujete (nepřipravujete se soustavně na výkon svého budoucího povolání), tak Vám ke dni ukončení studia zanikl nárok na výživné. Lze uvést, že dochází k Vašemu bezdůvodnému obohacení. Peníze, které Vám jsou zasílány, tak náleží nikoliv Vám, ale k rozdělení věřitelům. Pro úplnost ještě uvádím, že bezdůvodné obohacení se promlčuje ve lhůtě 3 let.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
insolvenční správce postupuje v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu – ten v rozhodnutí o schválení oddlužení vymezil, zda bude Vaše oddlužení probíhat formou zpeněžení majetkové podstaty (prodejem movitých a nemovitých věcí) nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty podle ust. § 398 odst. 1 insolvenčního zákona („InsZ“), jakož i další podrobnosti, které se v příslušném rozhodnutí lze dočíst.
Ve chvíli, kdy je částka Vašeho důchodu zaslána ins. správci, který ji tzv. deponuje a učiní příslušnou srážku na úhradu pohledávek Vašich věřitelů, se jedná o zcela běžný postup nikoliv pouze pro insolvenční, ale také pro exekuční řízení. Z příjmů ve formě odměny za práci by srážku na pokyn ins. správce provedla účetní společnosti, u níž byste byl zaměstnán, což v případě příjmu ve formě důchodu není možné. Proto, že ČSSZ není oprávněna takovouto činnost vykonávat (už proto, že dluhy za Vašimi věřiteli jsou svou povahou závazkem soukromoprávním, kdežto ČSSZ vykonává činnost veřejné správy jako správní orgán), zasílá ins. správci příslušné plnění a ten z něj v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu provede příslušnou srážku. V opačném případě by docházelo k situacím, kdy by dlužníci obdrželi plnění ve formě odměny za práci či důchod a sami by odesílali srážky, přičemž někteří z nich by toto nedodrželi a vznikaly by jim tak další dluhy, což by bylo v rozporu se smyslem a účelem oddlužení jako právního institutu (viz příslušná ustanovení důvodové zprávy k insolvenčnímu zákonu). Rovněž je zde častá situace, kdy ins. správce strhává a rozpočítává splátky desítkám či stovkám dlužníkových věřitelů, což je bezpochyby proces, který musí proběhnout zcela v souladu s příslušným rozhodnutím ins. soudu (jinak, pokud by toto nečinil profesionál, byste se mohl – byť neúmyslně - dopustit protiprávního jednání třeba ve formě zvýhodňování některých věřitelů a to by úspěšné oddlužení mohlo ohrozit, dále ust. §235 ins. zákona, § 241 ins. zákona).
 
Pokud ins. správce nepřevede zbylou částku na Váš účet ihned, může to být dáno i tím, že jeden insolvenční správce administruje stovky až tisíce fyzických osob v oddlužení a za účelem zajištění bezchybných srážek je třeba postupovat obezřetně. Současně se jistě můžete pokusit s ins. správcem domluvit na urychlení procesu, anebo naopak posunout dobu splatnosti vašich závazků (jako je nájemné – lze si dodatkem ke smlouvě ujednat, že splatnost bude namísto 8. dne měsíce až dne 15. apod.)
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
předně uvádím, že tato Poradna ASIS je určena pro fyzické osoby v oddlužení, které nemají prostředky na to, aby si právní pomoc zajistili sami. Rozsah poradny je přitom limitován na způsob řešení úpadku právě oddlužením.
K odpovědi na Váš dotaz: vykonatelné rozhodnutí, v tomto případě výkaz nedoplatků zdravotní pojišťovny, je exekučním titulem podle ust. § 40 odst. 1 písm. e) exekučního řádu ve spojení s ust. § 53 odst. 2 a odst. 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Obranou proti němu jsou námitky ve smyslu § 53 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění, ty je nutné podat do 8 dnů od doručení výkazu nedoplatků. Po uplynutí této lhůty by snad v úvahu přicházel podnět k zahájení přezkumného řízení ve smyslu § 94 a násl. správního řádu a to z důvodu nesouladu rozhodnutí s právními předpisy. Do 2 měsíců od doručení lze rovněž podat žalobu ve správním soudnictví, tzv. žalobu proti rozhodnutí ve smyslu § 65 soudního řádu správního, dále jen „SŘS“ . Toto je však až úplně poslední možnost – ust. § 68 SŘS.
Odvolání, které zmiňujete, ani obnova řízení však proti výkazu nedoplatků přípustné nejsou a to podle ust. § 53 odst. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Pokud probíhá neoprávněný výkon exekuce, můžete podat návrh na její zastavení podle § 55 exekučního řádu. Je-li zde však přítomen titul, u něhož pochybujete o jeho důvodnosti, není toto samo o sobě důvodem pro zastavení exekuce, tedy alespoň do doby zrušení titulu správním orgánem v přezkumném řízení podle ust. § 97 odst. 3 správního řádu. V tento moment, pokud by o titulu bylo vedeno řízení,  jehož výsledkem by mohlo být zrušení titulu, je možné navrhnou odklad provedení exekuce podle ust. § 54 exekučního řádu.
V insolvenčním řízení by nebylo možné exekuce provést, nenarůstají úroky z prodlení, penále, náklady exekučního řízení apod. a to podle ust. § 109 insolvenčního zákona (dále jen („InsZ“), přičemž přihlášená pohledávka by mohla být popřena ve smyslu § 192 odst. 1 InsZ. Zde by mohlo jít o popření pohledávky co do pravosti podle ust. § 193 InsZ. Dlužník podá žalobu u insolvenčního soudu a ten  povede incidenční spor ve smyslu ust. § 159 InsZ a násl.
Výsledkem pak může být úspěch v řízení o žalobě a to ve formě nezjištění pohledávky v ins. řízení, kterou tak nebude muset dlužník uspokojovat a to podle ust. § 201 InsZ a contrario. Není tak zcela pravdou Vaše tvrzení, že by insolvenční řízení dlužníka stavělo do nevýhodnější pozice a to proto, že jakékoli další pohledávky už vůči němu budou uplatňovány ve formě přihlášek pohledávek do ins. řízení a nikoliv ve formě žalob či provádění výkonu exekuce, jak plyne z výše uvedeného.
Výše jsem tedy shrnul možnosti dlužníka při (ne)zahájení ins. řízení. K Vašim posledním dotazům – zastavení exekuce vůbec nepřichází v úvahu, dokud titul nebude zrušen, exekutor však titul zrušit nemůže, k tomu nemá žádný právní nástroj a otázku souběhu ins. řízení a řízení o zastavení exekuce tak není na tomto místě potřeba zvažovat. Exekuce může být zastavena až při zrušení titulu soudem či jiným relevantním orgánem veřejné moci. Vymožené plnění by se dlužníkovi v takovém případě vrátilo a to buď dobrovolně, anebo po zrušení titulu jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku.
 
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce