Poradna

Dobrý den, pokud Vaše oddlužení bylo řádně splněno a insolvenční soud Vám přiznal osvobození od placení zbylých dluhům, tak byste odměnu notáři platit neměl. To však pouze za předpokladu, že nárok na odměnu nevznikl po rozhodnutí o úpadku, na které se osvobození  nevztahuje. V tom případě byste odměnu notáři zaplatit měl.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, pokud již nadále nestudujete (nepřipravujete se soustavně na výkon svého budoucího povolání), tak Vám ke dni ukončení studia zanikl nárok na výživné. Lze uvést, že dochází k Vašemu bezdůvodnému obohacení. Peníze, které Vám jsou zasílány, tak náleží nikoliv Vám, ale k rozdělení věřitelům. Pro úplnost ještě uvádím, že bezdůvodné obohacení se promlčuje ve lhůtě 3 let.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
insolvenční správce postupuje v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu – ten v rozhodnutí o schválení oddlužení vymezil, zda bude Vaše oddlužení probíhat formou zpeněžení majetkové podstaty (prodejem movitých a nemovitých věcí) nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty podle ust. § 398 odst. 1 insolvenčního zákona („InsZ“), jakož i další podrobnosti, které se v příslušném rozhodnutí lze dočíst.
Ve chvíli, kdy je částka Vašeho důchodu zaslána ins. správci, který ji tzv. deponuje a učiní příslušnou srážku na úhradu pohledávek Vašich věřitelů, se jedná o zcela běžný postup nikoliv pouze pro insolvenční, ale také pro exekuční řízení. Z příjmů ve formě odměny za práci by srážku na pokyn ins. správce provedla účetní společnosti, u níž byste byl zaměstnán, což v případě příjmu ve formě důchodu není možné. Proto, že ČSSZ není oprávněna takovouto činnost vykonávat (už proto, že dluhy za Vašimi věřiteli jsou svou povahou závazkem soukromoprávním, kdežto ČSSZ vykonává činnost veřejné správy jako správní orgán), zasílá ins. správci příslušné plnění a ten z něj v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu provede příslušnou srážku. V opačném případě by docházelo k situacím, kdy by dlužníci obdrželi plnění ve formě odměny za práci či důchod a sami by odesílali srážky, přičemž někteří z nich by toto nedodrželi a vznikaly by jim tak další dluhy, což by bylo v rozporu se smyslem a účelem oddlužení jako právního institutu (viz příslušná ustanovení důvodové zprávy k insolvenčnímu zákonu). Rovněž je zde častá situace, kdy ins. správce strhává a rozpočítává splátky desítkám či stovkám dlužníkových věřitelů, což je bezpochyby proces, který musí proběhnout zcela v souladu s příslušným rozhodnutím ins. soudu (jinak, pokud by toto nečinil profesionál, byste se mohl – byť neúmyslně - dopustit protiprávního jednání třeba ve formě zvýhodňování některých věřitelů a to by úspěšné oddlužení mohlo ohrozit, dále ust. §235 ins. zákona, § 241 ins. zákona).
 
Pokud ins. správce nepřevede zbylou částku na Váš účet ihned, může to být dáno i tím, že jeden insolvenční správce administruje stovky až tisíce fyzických osob v oddlužení a za účelem zajištění bezchybných srážek je třeba postupovat obezřetně. Současně se jistě můžete pokusit s ins. správcem domluvit na urychlení procesu, anebo naopak posunout dobu splatnosti vašich závazků (jako je nájemné – lze si dodatkem ke smlouvě ujednat, že splatnost bude namísto 8. dne měsíce až dne 15. apod.)
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
předně uvádím, že tato Poradna ASIS je určena pro fyzické osoby v oddlužení, které nemají prostředky na to, aby si právní pomoc zajistili sami. Rozsah poradny je přitom limitován na způsob řešení úpadku právě oddlužením.
K odpovědi na Váš dotaz: vykonatelné rozhodnutí, v tomto případě výkaz nedoplatků zdravotní pojišťovny, je exekučním titulem podle ust. § 40 odst. 1 písm. e) exekučního řádu ve spojení s ust. § 53 odst. 2 a odst. 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Obranou proti němu jsou námitky ve smyslu § 53 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění, ty je nutné podat do 8 dnů od doručení výkazu nedoplatků. Po uplynutí této lhůty by snad v úvahu přicházel podnět k zahájení přezkumného řízení ve smyslu § 94 a násl. správního řádu a to z důvodu nesouladu rozhodnutí s právními předpisy. Do 2 měsíců od doručení lze rovněž podat žalobu ve správním soudnictví, tzv. žalobu proti rozhodnutí ve smyslu § 65 soudního řádu správního, dále jen „SŘS“ . Toto je však až úplně poslední možnost – ust. § 68 SŘS.
Odvolání, které zmiňujete, ani obnova řízení však proti výkazu nedoplatků přípustné nejsou a to podle ust. § 53 odst. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Pokud probíhá neoprávněný výkon exekuce, můžete podat návrh na její zastavení podle § 55 exekučního řádu. Je-li zde však přítomen titul, u něhož pochybujete o jeho důvodnosti, není toto samo o sobě důvodem pro zastavení exekuce, tedy alespoň do doby zrušení titulu správním orgánem v přezkumném řízení podle ust. § 97 odst. 3 správního řádu. V tento moment, pokud by o titulu bylo vedeno řízení,  jehož výsledkem by mohlo být zrušení titulu, je možné navrhnou odklad provedení exekuce podle ust. § 54 exekučního řádu.
V insolvenčním řízení by nebylo možné exekuce provést, nenarůstají úroky z prodlení, penále, náklady exekučního řízení apod. a to podle ust. § 109 insolvenčního zákona (dále jen („InsZ“), přičemž přihlášená pohledávka by mohla být popřena ve smyslu § 192 odst. 1 InsZ. Zde by mohlo jít o popření pohledávky co do pravosti podle ust. § 193 InsZ. Dlužník podá žalobu u insolvenčního soudu a ten  povede incidenční spor ve smyslu ust. § 159 InsZ a násl.
Výsledkem pak může být úspěch v řízení o žalobě a to ve formě nezjištění pohledávky v ins. řízení, kterou tak nebude muset dlužník uspokojovat a to podle ust. § 201 InsZ a contrario. Není tak zcela pravdou Vaše tvrzení, že by insolvenční řízení dlužníka stavělo do nevýhodnější pozice a to proto, že jakékoli další pohledávky už vůči němu budou uplatňovány ve formě přihlášek pohledávek do ins. řízení a nikoliv ve formě žalob či provádění výkonu exekuce, jak plyne z výše uvedeného.
Výše jsem tedy shrnul možnosti dlužníka při (ne)zahájení ins. řízení. K Vašim posledním dotazům – zastavení exekuce vůbec nepřichází v úvahu, dokud titul nebude zrušen, exekutor však titul zrušit nemůže, k tomu nemá žádný právní nástroj a otázku souběhu ins. řízení a řízení o zastavení exekuce tak není na tomto místě potřeba zvažovat. Exekuce může být zastavena až při zrušení titulu soudem či jiným relevantním orgánem veřejné moci. Vymožené plnění by se dlužníkovi v takovém případě vrátilo a to buď dobrovolně, anebo po zrušení titulu jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku.
 
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce
 

Dobrý den,
na začátek mi Vás dovolte upozornit, že insolvenční správce není Váš právní zástupce či advokát a přednostně  je třeba vycházet z veřejně dostupných informací, které najdete např. v Insolvenčním rejstříku. Pokud tímto způsobem informaci získat nelze a obrátíte se s dotazem na insolvenčního správce, pak by Vám měl tuto informaci v přiměřené lhůtě sdělit, není však jeho povinností s Vámi komunikovat na denní bázi.
Pokud se i nadále domníváte, že insolvenční správce nekomunikuje nepřiměřeně dlouho a porušuje své povinnosti dané insolvenčním zákonem, tak lze doporučit, abyste Váš dotaz na insolvenčního správce zaslal v kopii i insolvenčnímu soudu.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
ve věci účelovosti a odporovatelnosti právního jednání uvádím následující:
Novela insolvenčního zákona nyní umožňuje, aby oddlužení bylo označeno soudem za splněné a povinnost hradit další pohledávky do oddlužení přihlášené zanikla, a to i po splacení méně než 30 % přihlášených pohledávek, bude-li dlužník plnit podstatné povinnosti a to podle ust. § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona („InsZ“).  Podle ust. § 235 InsZ jsou neúčinnými právní úkony, kterými  dlužník zkracuje možnost upokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Neúčinnost znamená, že právní jednání, kterým byla například převedena nemovitost, nebude právně relevantní, nebude mít právní účinky. Podle ust. § 237 ins. zákona pak mají takové osoby, v jejichž prospěch byl úkon učiněn, povinnost vydat předmět plnění do majetkové podstaty (která pak bude zpeněžena a výtěžek použit na uspokojení věřitelů). Je to právě ins. správce, který v ins. řízení může podat tzv. odpůrčí žalobu a odporovat tak plněním poskytnutým dlužníkem z neúčinných právních úkonů, kteréžto plnění nebylo do majetkové podstaty dobrovolně vydáno (ust. § 235 odst. 2 ve spojení s ust. § 239 odst. 1 InsZ). Insolvenční správce je přitom limitován pouze lhůtou 1 roku od rozhodnutí o úpadku, v níž žalobu musí stihnout podat (ust. § 239 odst. 3 InsZ).
Typicky se jedná rovněž o neúčinnost právních úkonů bez přiměřeného protiplnění podle ust. § 240 InsZ, kterým dlužník převedl plnění bezúplatně či za cenu podstatně nižší, než-li je cena obvyklá. Podle tohoto ustanovení pak ins. správce může takovému plnění odporovat a to, pokud byl úkon učiněn v předchozích až 3 letech před zahájením ins. řízení (ust. § 240 odst. 3 InsZ).
Pokud jste peněžní prostředky (850.000,- Kč) uložil na účet, je možné je (ze zbylé části) použít na úhradu dluhů věřitelům a ins. správce by neměl důvod takové jednání rozporovat (pokud byste byt neprodal, při řešení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty by stejně mohlo dojít k jeho prodeji a následnému uspokojení věřitelů z výtěžku zpeněžení (prodeje)– ust. § 398 odst, 1 a 2 InsZ). Co se darování domu týče, tam je situace komplikovanější, jak plyne z výše uvedeného, skutečně by ins. správce mohl ¼ nemovité věci pro účely zpeněžení žádat. Na straně druhé se takový závěr nedá učinit jednoznačně, každý případ je specifický a pokud je Váš dluh okolo 550.000,- Kč a budete schopen jej celý uhradit ve 3 letech, nebylo by nutné maminčinu nemovitost v ins. řízení postihnout.
Pro Vás by ins. řízení přineslo řadu výhod – nezvyšovaly by se dále úroky z prodlení, penále a další poplatky, náklady případných exekucí, po jeho úspěšném absolvování byste s manželkou mohli být osvobozeni od placení peněžitých pohledávek  podle ust. § 414 odst. 1 InsZ, přičemž lze doporučit, abyste žádali o společné oddlužení manželů (ust. § 394a InsZ), neboť Vaše dluhy jsou součástí SJM (není-li nějak modifikované – ust. § 710 občanského zákoníku).
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, popsané jednání má znaky porušení povinností dlužníka po schválení oddlužení a to konkrétně ust. § 412 odst. 1, písm. g) IZ. Určitě bych nespoléhal na benevolenci insolvenčního soudu, neboť riskujete, že Vám nebude přiznáno osvobození od placení pohledávek dle ust. § 414 IZ.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážená paní,
v této věci musím připomenou klíčovou podmínku pro vstup do oddlužení, respektive pro existenci úpadku jako takového, kterým podle § 3 insolvenčního zákona („InsZ“) je a) pluralita – mnohost věřitelů a b) peněžité závazky, které jsou po dobu delší než 30 dnů po splatnosti a tyto závazky dlužník není schopen plnit. Jinými slovy jde o to, že o úpadku můžeme hovořit v případě, že dlužník dluží alespoň 2 věřitelům a jeho dluhy jsou alespoň 30 dní po datu splatnosti a současně je není schopen uhradit. Z tohoto důvodu, pokud více dluhů nemáte, ale přejete si řešit Vaši situaci oddlužením, je třeba tyto uvedené podmínky splnit. Uhrazením dluhu z cizího účtu by pak mohlo být oddlužení ohroženo, pokud by počet Vašich dluhů klesl pod 2.
 
Je otázkou, zda je ve vašich možnostech půjčku zaplatit a současně hradit dluh vymáhaný v exekuci – tedy úroky z prodlení, penále a náklady exekuce, které každým dnem narůstají. Pokud je odpověď záporná, pak lze insolvenční řízení doporučit, v něm dále nenarůstají žádné zmíněné úroky či penále, exekuci nelze provést apod. (ust. § 109 InsZ). Pokud budete mít závazků vícero i po splacení půjčky, lze určitě doporučit její řádné uhrazení (aby Vám nenarůstaly úroky z prodlení apod.) a podání insolvenčního návrhu co nejdříve.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Vážená paní,
ručitelské prohlášení je zajišťovacím institutem a podle ust. § 2018 a násl. občanského zákoníku zaniká  se zánikem dluhu, ale nikoliv pro nemožnost plnění dlužníka, pokud dluh ručitel splnit může a to podle ust. § 2026 odst. 1 a 2 občanského zákoníku.
V případě, že dlužník splní všechny povinnosti uložené mu insolvenčním zákonem („InsZ“) a rozhodnutími insolvenčního soudu, zejména podle ust. § 412 a 412a InsZ, pak bude dlužník soudem osvobozen od placení pohledávek nepřihlášených do insolvenčního řízení, které vznikly DO rozhodnutí o úpadku, podle ust. § 414 InsZ.
Věřitel se na základě právě uvedeného může na ručitele obrátit a plnění pohledávky požadovat po něm. Pro Vás je tedy nutné přihlásit do insolvenčního řízení dlužníka svou pohledávku jako pohledávku tzv. podmíněnou, tedy jako pohledávku, kterou zajištují práva pohledávky či jiné majetkové hodnoty třetích osob, čímž však není dotčeno právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky z tohoto zajištění (ust. § 183 InsZ). Podmínkou se zde myslí případné nesplnění dluhu dlužníkem, kdy se věřitel obrátí na Vás, vy dluh splníte a díky přihlášené pohledávce bude šance, že alespoň část (nebo vše) z tohoto plnění získáte zpět. Žádoucí je v případě výzvy věřitele splnit dluh co nejdříve, aby se v ins. řízení zvýšila šance na maximální uspokojení Vaší pohledávky vzniklé plněním z ručitelského prohlášení.
Druhou možností je rovněž čekat, zda pohledávku přihlásí do isn. řízení věřitel a pokud by se poté obrátil na Vás, vy dluh splníte a vstoupíte namísto této přihlášené pohledávky (na návrh!) podle ust. § 183 odst. 3 ve spojení s § 18 InsZ. Je zde však riziko, že věřitel pohledávku nepřihlásí, Vy také ne a budete vyzvána k plnění. Poté však nebudete oprávněna po dlužníkovi (v případě jeho úspěšného oddlužení) cokoliv požadovat.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
zrušení schváleného oddlužení podle ust. § 418 insolvenčního zákona (dále jen „InsZ“) staví překážku tomu, aby Váš návrh na povolení oddlužení byl soudem schválen a to po dobu 5 let od zrušení schváleného oddlužení podle ust. § 395 odst. 4 InsZ, které stanoví: "Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení také tehdy, jestliže v posledních 5 letech před podáním insolvenčního návrhu byl návrh dlužníka na povolení oddlužení pravomocně zamítnut z důvodu, že je jím sledován nepoctivý záměr, nebo jestliže z téhož důvodu nebylo oddlužení schváleno nebo bylo schválené oddlužení zrušeno."
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, 
od insolvenčního správce je třeba vyžádat potvrzení o zániku zástavního práva (ve smyslu § 167, odst. 5 IZ), které Vám posléze poslouží jako podklad k návrhu na výmaz zástavního práva, které podáte příslušnému katastrálnímu úřadu.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážená paní,
ve věci Vašeho dotazu uvádím, že problematiku výkladu § 6 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 7 odst. 1 písm. d) řešil Nejvyšší správní soud ve věci sp. zn. 5 As 320/2020-55 ze dne 29. 1. 2021. Právní věta stanoví, že bezúhonnost je jednou z podmínek, kterou zákon vyžaduje pro vydání povolení k výkonu činnosti insolvenčního správce fyzické osobě, a je třeba, aby ji tato osoba splňovala po celou dobu platnosti tohoto povolení. V opačném případě Ministerstvo spravedlnosti zruší povolení insolvenčního správce podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, jenž nepřipouští správní uvážení. Není proto namístě zkoumat okolnosti, kvůli nimž pozbyl insolvenční správce bezúhonnosti - zde okolnosti úpadku právnické osoby, v níž v posledních pěti letech působil insolvenční správce jako statutární orgán [§ 7 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 6 odst. 1 písm. d) citovaného zákona].
 
Na základě právě uvedeného tak lze analogicky dovodit, že Vámi dotazovaná problematika § 7 odst. 1 písm. c) na rozdíl od § 7 odst. 1 písm. d) žádný časový test výslovně neobsahuje a platí tak časově neomezeně. Právě uvedené podporuje rovněž bod 35 odůvodnění výše uvedeného rozhodnutí NSS, které stanoví, že…hlavním smyslem a účelem zákona o insolvenčních správcích je snaha garantovat určitou osobnostní i odbornou způsobilost osob vykonávajících činnosti insolvenčních správců. Tuto způsobilost lze jistě zpochybnit u osob, které nemají schopnost řádně hospodařit a spravovat svůj vlastní majetek či majetek třetích osob. Jednotlivé hypotézy v § 7 odst. 1 písm. b), c) a d) zákona o insolvenčních správcích proto v rámci splnění podmínky bezúhonnosti zohledňují, aby nebyl v úpadku přímo sám insolvenční správce či právnická osoba, na jejímž řízení se insolvenční správce podílel… Z tohoto tedy dovozuji výše uvedené, že podmínka absence úpadku musí být u osoby insolvenčního správce splněna kontinuálně a tedy po celou dobu platnosti povolení se osoba ins. správce nesmí dostat do úpadku, anebo po vyřešení úpadku o takové povolení žádat.
Ve věci doložení údajů podle § 4 odst. 2 písm. d) zákona o insolvenčních správcích jde o doklady, které prokazují splnění podmínky výkonu praxe po dobu alespoň 3 let v souvislosti s výkonem funkce ins. správce v oblasti zejména práva, ekonomie, daňového poradenství, účetnictví atd. Jde o klasickou povinnost tvrzení a nutnost unést důkazní břemeno, tedy dokladem může být vše, co Vaše tvrzení o 3 leté praxi podloží správnímu orgánu. Prohlášení poskytovatele praxe může být dostačující, avšak je zde diskreční oprávnění správního orgánu, který může vyžadovat například právě Vámi zmíněnou pracovní či jinou smlouvu k prokázání této 3 leté praxe.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
 
v insolvenčním řízení nemají všechny pohledávky stejné pořadí. IZ definuje podřízenou pohledávku jako pohledávku, která má být uspokojena až po uspokojení jiné pohledávky (resp. všech pohledávek dlužníka). V žebříčku pohledávek je tato skupina na posledním místě, je tak velmi pravděpodobné, že v insolvenčním řízení nebudou zaplaceny. Nepodřízené pohledávky jsou v zásadě ty ostatní, které dlužník splácí svým věřitelům.
Z ust. § 412 odst. 1, písm. b) IZ vyplývá, že: „Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen hodnoty získané dědictvím a darem zpeněžit a jejich výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře“.
Vzhledem ke skutečnosti, že hovoříte o dopisu, jehož obsahem je sdělení, že penzijní pojištění bude zahrnuto do plnění věřitelům, tak je na penzijní pojištění nahlíženo jako na mimořádný příjem, který bude rozdělen věřitelům (a to až do výše 100% uspokojení věřitelů).
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
odpověď na dotaz rozdělím do několika částí, nejprve vysvětlím dluhy vzniklé v době trvání SJM, poté modifikaci SJM, následně dědické řízení, poté podmínky insolvenčního řízení a dluhy vzniklé z podnikání a dále možnosti oddlužení jakož i případnou výši splátek.
 
Co se týče SJM, nebyla-li mezi vámi jako manžely nějaká modifikace SJM – dohoda či rozhodnutí soudu ( ust. § 708 občanského zákoníku – „OZ“), pak zákon říká, že součástí SJM je vše, čeho nabyl jeden nebo oba manželé za trvání manželství, s výjimkou věcí v § 709 odst. 1 OZ. Součástí SJM jsou rovněž dluhy převzaté za trvání SJM s výjimkou uvedenou v § 710 OZ (dluh, který se týká majetku ve vlastnictví pouze 1 z manželů či dluh převzatý bez souhlasu druhého manžela – proto po Vás úvěrová instituce chtěla potvrzení manželky o tom, že o úvěru ví). Práva a povinnosti (jakož i dluhy) spojené se SJM pak náleží obě manželům společně a nerozdílně – solidárně, tj. princip jeden za všechny a všichni za jednoho.
 
Co se týče zúžení rozsahu SJM, tedy váš režim odděleného jmění, zde podle § 729 OZ smí manžel nakládat svým jměním bez souhlasu druhého. Je však třeba upozornit, že OZ zná ochranu třetích osob a to v § 731 a násl. OZ. Ten stanoví, že pokud dluh vznikl za doby trvání SJM, může se věřitel uspokojit  i z toho, co je v SJM.  Dále § 733 stanoví, že pokud se jeden z manželů zaváže v době do 6 měsíců od modifikace SJM, může se věřitel uspokojit ze všeho, co by bylo součástí SJM, pokud by k modifikace nedošlo. Současně se třetí osoba, jejíž právo by bylo vypořádáním SJM dotčeno může dle § 737 domáhat určení, že vypořádání není vůči ní účinné. Klíčové je ustanovení § 737 odst. 2 OZ, tedy že vypořádání dluhů má účinky POUZE mezi manžely. Vůči věřitelům tak stále vystupujete v pozici solidárního dlužníka –jako majetkové společenství manželů.
 
Pokud Vaše manželka nyní po 6 měsících získá v dědickém řízení nějaká aktiva (nad rámec dotazu upozorňuji, že v rámci dědického řízení se vyplatí vyhradit si soupis pozůstalosti  podle ust. § 1674 OZ– tím na dědice přejdou dluhy zůstavitele maximálně ve výši aktiv, které dědic získá a žádné dluhy nad rámec majetku získaného dědicem), neměl by tento majetek být postihnutelný věřitelem z dluhu vzniklého v době trvání SJM (i s přihlédnutím k tomu, že na věc získanou děděním se vztahuje výjimka v § 709 OZ uvedeném výše – věc získaná děděním se nestává součástí SJM).
 
Co se týče insolvenčního řízení, dluhy z podnikání (podnikatelem je dle § 421 odst. 2 OZ rovněž osoba s živnostenským oprávněním) podle § 389 odst. 2 insolvenčního zákona („InsZ“) nebrání řešení úpadku oddlužením leda by s tím (nezajištěný) věřitel výslovně nesouhlasil. V každém případě se vzhledem k Vašim příjmům a dlužné částce (která může růst o úroky z prodlení a penále) jeví oddlužení jako žádoucí. Vzhledem k existenci SJM se pak společný návrh manželů na povolení oddlužení (ust. § 394a InsZ) jeví jako minimálně vhodný. Respektive i insolvenční soud by se k tomuto pravděpodobně klonil, neboť dlužníkem z dluhů vzniklých za trvání SJM je i Vaše manželka a oddlužení pouze jednoho z Vás by bylo proti smyslu příslušných ustanovení InsZ, neboť by dluhy mohly být vymáhány právě proti Vaší manželce. V případě společného oddlužení manželů pak bude postihnut i plat vaší manželky (typicky ve formě srážek ze mzdy).
 
Co  se majetku postihovaného v oddlužení týče, podle ust. § 205 odst. 1 InsZ platí, že pokud insolvenční návrh podá dlužník, do majetkové podstaty (masy, z níž budou případně uspokojováni věřitelé) náleží majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku zahájení ins. řízení, jakož i majetek, který v ins. řízení dlužník nabyde, tedy i případně získané dědictví.
 
Nezabavitelná částka je pro rok 2024 v částce 12.705,- Kč,  za každou vyživovanou osobu se zvýší o 3.176,00,- Kč. Současně musí být dlužník schopen hradit měsíčně přibližně tolik, aby ve 3 až 5 letech (z důvodu novely InsZ) byl schopen uhradit přibližně 30 % dluhů, avšak nakonec tato částka to může být i nižší, vynaloží-li dlužník veškeré úsilí, které je po něm rozumně možné požadovat a bude řádně plnit povinnosti uložené mu ins. zákonem a soudem.
 
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
Váš případ je komplikovanou a komplexní otázkou pro jejíž správné vyřešení je třeba znát úplné podrobnosti případu a takovýto případ nejsme na této platformě schopni vyřešit.
I přesto se pokusíme o dílčí radu.
Nejlepším řešením by bylo nalézt shodu mezi dědici, jelikož dědické řízení, jak jsem pochopil, stále běží. Je možné, že by pro přihlášení pohledávky stačilo potvrzení o okruhu dědiců od notáře, ve kterém by bylo jméno dědice, který by chtěl pohledávku uplatnit. Avšak je taktéž možné, že by takovýto dokument pro přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení nestačil, jelikož před uzavřením dědického řízení ještě není jisté, že daný dědic opravdu nabude danou pohledávku.
Tedy jediným opravdu jistým řešením, které můžeme doporučit by bylo najít shodu na postupu mezi všemi dědici.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den,
tím, že Vám bylo schváleno oddlužení (insolvence) ještě nedochází automaticky k zastavení a zrušení exekucí na Vaši osobu. Tyto exekuce jsou pouze přerušeny po dobu trvání insolvenčního řízení na jehož konci soud rozhodne, zdali budete osvobozen od placení zbylých pohledávek (exekucí). O osvobození soud zpravidla rozhodne, když řádně plníte podmínky insolvence. V případě, že budete tedy osvobozen, exekuce bude posléze zastavena.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
v odpovědi na dotaz uvádím, že insolvenční správce má, pokud jde o nemovité věci jako případné součásti majetkové podstaty (masy majetku, z níž se budou uspokojovat věřitelé – ust. § 2 písm. e) insolvenčního zákona „InsZ“) možnost postupovat podle ust. § 235 a násl. InsZ. Ten stanoví, že neúčinnými jsou taková právní jednání, kterými by dlužník zkrátil možnost věřitelů uspokojit se. Insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu podle § 239 InsZ a to do 1 roku od zahájení ins. řízení. Váš úkon by mohl být posouzen jako úmyslně zkracující právní úkon, kterému může být odporováno, pokud  byl učiněn v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení – ust. § 242 odst. 3 InsZ, současně zde musel být přítomen úmysl dlužníka zkrátit uspokojení věřitele – jako nezbytná podmínka pro rozhodnutí soudu o odpůrčí žalobě ve Váš neprospěch. Popisujete, že k převodu domu došlo  roce 2021, dluhy vznikly v roce 2022 a 2023 a neschopnost je splácet je u Vás přítomna až do roku 2024. Vzhledem k tomu, že to případně bude právě Vaše manželka, která bude muset prokázat, že o zkrácení věřitelů nevěděla, lze očekávat, že se ocitnete v důkazně obtížné situaci – ust. § 242 odst. 2 InsZ.
Pokud by odpůrčí žaloba byla úspěšná (což se jeví jako pravděpodobné), pak ano, součástí majetkové podstaty by byla i tato polovina domu, která by mohla být zpeněžena a použita k uspokojení věřitelů. Je třeba rovněž připomenout, že v rámci manželství existuje SJM, podle ust. § 708 a násl. občanského zákoníku („OZ“). Pokud nemáte režim SJM modifikován, platí, že součástí SJM jsou i dluhy (stejně jako aktiva) – jinými slovy se věřitel může uspokojit i na tom, co v rámci SJM patří Vaší manželce ve smyslu ust. § 713 OZ. V úvahu by tak mohlo přicházet i společné oddlužení manželů podle § 394a InsZ.
 
Insolvenční řízení je možné – pokud chybí zajištění věřitelé (na domu nevázne zástavní právo, nebo není domem zajištěn jiný dluh apod. – ust. § 2 písm. g) InsZ) úspěšně dokončit i bez zpeněžení nemovité věci – ovšem to platí zejména v případě, že by Vaše měsíční splátky slibovaly značnou míru uspokojení věřitelů, pak by nebylo nutné dům zpeněžovat.
V případě jeho zpeněžení se typicky vyhotoví znalecký posudek a ten určí cenu nemovité věci, která je pak prodávána typicky právě za tržní cenu – snahou je maximálně uspokojit věřitele, nikoliv co nejrychleji a se ztrátou. 
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce

Vážený pane,
v této věci pro úplnost upozorňuji na ust. § 413  ve spojení s § 414 insolvenčního zákona (“InsZ), podle kterého  splnění oddlužení soud vezme na vědomí rozhodnutím o splnění oddlužení a toto spojí s rozhodnutím, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení. Právě uvedené se přitom nevztahuje na pohledávky vniklé PO rozhodnutí o úpadku. Osvobození se však vztahuje na věřitele, k jejichž pohledávkám se nepřihlíželo nebo na věřitele, kteří své pohledávky do ins. řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit (ust. § 414 odst. 2 InsZ).
Pokud jde o působnosti norem insolvenčního zákona, jsou teritoriálně omezeny na území České republiky, a pokud věřitel se sídlem na Slovensku nepřihlásil svou pohledávku dle ust. § 414 odst. 2 InsZ, tak již tuto pohledávku nemůže uplatnit, neboť se na ni vztahuje soudem přiznané osvobození. To však neplatí pro území jiných států – tedy pokud na Slovensku máte majetek, bankovní účty apod., nic nebrání tomu, aby věřitel svůj nárok vymáhal tam. České právo nemůže slovenskou právní úpravu suspendovat a naopak. V České republice Vás výše zmíněná rozhodnutí chrání před případnými nároky jak českých, tak zahraničních věřitelů (srov. § 430 InsZ).
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER - advokát a insolvenční správce

Vážená paní,
v odpovědi na Váš dotaz uvádím, že mzda povinného se (po odečtení nezabavitelného minima – 12.705,- Kč  navýšeného o počet vyživovaných osob – 3.176,-Kč/osoba ) dělí na tři části, 1/3 zůstane povinnému, 1/3 se převede exekutorovi k úhradě nepřednostních pohledávek a 1/3 slouží k úhradě přednostních pohledávek (na výživném, daních apod.), pokud nejsou, vrací se tato třetina povinnému. U každého povinného jde v absolutních číslech o jinou částku a nedá se tedy paušálně říci, jaký postup je ten nejvhodnější. Velmi efektivní se však z pohledu zaměstnavatele jeví postup, kdy povinný obědy a další drobné útraty hradí na pokladně a nedochází u něj ke srážkám ze mzdy u těchto položek. Tím bude zajištěno, že zákonem požadované „třetiny“ budou dodrženy.
Pro úplnost bych uvedl, že do čisté mzdy se nezapočítávají stravenky, diety, cestovné atd.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce

Dobrý den, byť na základě usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 36 INS 17842/2013-B-31 ze dne 5.6.2019 byl zrušen konkurs na majetek dlužníka po splnění rozvrhového usnesení, je společnost E.F.F.I., s.r.o. stále zapsaná v obchodním rejstříku a jako jednatel této společnosti je zapsán PETR ALBERT , dat. nar. 14. února 1962, Jaroslava Šípka 486, 273 03 Stochov. Předpokládám, že to by byla osoba, která mohla uzavřít Vámi zmíněnou smlouvu o archivaci dokumentů a nikoliv insolvenční správce. Jestliže pátráte po dokumentech společnosti AGS Astra, akciová společnost, u níž usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 46 K 24/2007-1886 ze dne 1.7.2016 byl konkurs  zrušen po splnění rozvrhového usnesení, tak doporučuji oslovit tehdejšího SKP této společnosti, kterým byl Mgr. PETR GALIA, Litoměřice, Sovova 709/5, PSČ 41201. Nelze samozřejmě vyloučit, že se mzdový list Vašeho zaměstnance již nedohledá.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce