Praha 25. ledna (ČTK) – Za posledních 13 let vstoupilo v Česku do procesu oddlužení 240.000 lidí. Více než dvě pětiny z nich ho úspěšně dokončily. Nyní se oddlužuje asi 115.000 osob. Údaje dnes na diskusi o problematice insolvencí představila Jarmila Veselá ze společnosti InsolCentrum, která se zaměřuje na problematiku insolvenčních řízení. Údaje jsou od roku 2008 do letošního 1. ledna.
„V současné době je 115.000 lidí, kteří splácí, kteří se oddlužují. Z nich 72 procent jsou občané a 28 procent živnostníci,“ upřesnila Veselá. Podle ní zhruba devět z deseti dlužníků oddlužení dokončí a zhruba 20.000 oddlužovaných „odpadlo“. Důvodem bylo neplnění podmínek, ale i úmrtí.
Podle údajů InsolCentra zadlužení živnostníci v oddlužení splatili asi 15 procent dluhu. „Je to dvakrát tolik, než kolik se zaplatí ve firmách. Tam je úspěšnost asi šest procent. Čím vyšší je majetková odpovědnost, tím vyšší je plnění,“ upřesnila Veselá.
Dlužník, který nepodniká, dluží v průměru 660.000 korun. Splatí z toho 370.000 korun, tedy 56 procent. Veselá to označila za „významný úspěch“. Celkem podle ní věřitelé od zadlužených jednotlivců dostali zpátky 38 miliard korun. Mezi nejvýznamnější věřitele patří stát, podotkla Veselá.
Společnost se zaměřila i na lidi s exekucí. Zkoumala asi 208.000 případů. Dvě třetiny zadlužených tvořili lidé s dluhy s přelomu století. Převažovali muži. Zhruba dvě pětiny dlužníků měly víc než 16 věřitelů. Průměrný dluh činil 1,7 milionu korun. Třetinu pak představovali lidé s dluhy z posledních pěti let, převládaly ženy. Dvě pětiny zadlužených měly méně než pět věřitelů. Průměrná dlužná částka dosahovala 670.000 korun.
„Vypadá to, že jsou lidé, kteří klidně deset, 15 či 20 let uvázli v postavení dlužníků. Nebyli schopni zaplatit všechno, tak zůstali v tomto stavu. Po prvním šoku se už naučili asi reagovat i na exekuce,“ uvedla Veselá. Podle ní se nezdá, že by za dluhy byly „nekalé praktiky“ věřitelů.
Ve Sněmovně je nyní insolvenční novela, která přenáší do legislativy evropskou směrnici. Česko má pravidla upravit do poloviny července. Podle návrhu se oddlužení má zkrátit z pěti na tři roky. Podle Veselé oddlužovací podmínky zmírnila už novela z roku 2019. „Jestliže připustíme, aby se ekonomicky schopní lidé zbavili dluhů snadno a rychle, vydáváme v této obtížné situaci špatný signál. V rodinách děti přijímají vzorce chování rodičů… Nejenže ublížíme věřitelům, ale i dlužníkům,“ míní Veselá.
Podle InsolCentra by se novela měla stáhnout, stát by měl získat data o dlužnících, měla by se posílit prevence a monitorovat „dlužnická scéna“ po koronaviru.
Podle Ladislava Minčiče z Hospodářské komory novela povinnosti dlužníků příliš rozvolňuje a evropská směrnice se týká podnikatelů, takže plošné zkrácení oddlužení u spotřebitelů nevyžaduje. Podle ředitele právní služby zdravotní pojišťovny RBP Pavla Konečného by nové nastavení bylo v neprospěch věřitelů. Obává se, že by pojišťovna vymohla pohledávky v menší míře. Také podle advokátní komory systém nyní funguje a navrhované změny jsou nešťastné. Podle organizací na lidem v tísni by naopak pomohly předlužené vrátit do běžného života.
ktk jw