Dobrý den pane JUDr. Bergere,
děkuji Vám za to, že odpovídáte na dotazy lidem v dluzích. Rozumím, že jako člověk pracující pro soud musíte být byť jen částečně indoktrinován do demokratické propagandy o milosrdenství režimu vůči zlodějským dlužníkům. Na druhou stranu nemůžu nezmínit, že si jako téměř každý z dlužníků (se kterými jsem v kontaktu) kladu otázku zdali nám součinnost s „milostí různých ročních období“ spíš neuškodí. Prosím poraďte mi v klíčových otázkách řešících moje finanční zmrtvýchvstání jako celek. Na zamlžování negativních aspektů oddlužování a zároveň si hraní na papežštějšího něž papež a akcentování oddlužování jako jediné volby musí minimálně lidé žijící v zahraničí nebo lidé pracující načerno koukat s úsměvem pod vousy.
V reakcích zmiňujete, že by i po novele insolvenčního zákona z roku 2024 mělo být pro dlužnících vyžadováno splatit minimálně 30% závazků ikdyž dlužníkům po novele z roku 2019 může být odpuštěno více než 70% závazků. Pro lidi co dosáhli na 30% to může být zásadní informace ovlivňující jejich rozhodnutí se po 1.10.2024 do oddlužení přihlásit.
Zároveň jste mi vůbec neodpověděl ,zdali po případném úspěšném oddlužení a odpuštění zbytku dluhů se po mě nemůže domáhat stará kompenzace, že zaplatila víc jak půlku dluhů z SJM svým dědictvím.
Taky by mě zajímalo zdali kdyby mi soud neschválil oddlužení, tak jestli mi zaměstnavatel vrátí půlku nakumulovaných peněz. Po podání návrhu na oddlužení bych měl platit 2/3 nad nezabavitelné minimum – to je o třetinu více než platím teď. Chci jen vědět co zaměstnavatel udělá s penězi – zdali po neschválení oddlužení pošle vyděračům 2/3 (a tím mě o 1/3 připraví) nebo jestli jim pošle 1/3 a 1/3 vrátí mě. Jak jste asi vyrozuměl nedosáhnu na 30%.
Asi nechci řešit kde se vzala částka 580 000 Kč a doptávat se na registr DPP. Ikdyž samozřejmě každá informace je cenná.
Rád bych věděl na čem jsem.
Novotný
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 4 měsíce
Vážený pane,
v reakci na Váš poměrně široce položený dotaz sděluji následující.
Akce Milostivé léto se typicky týká dlužníků, za nimiž stát, státní instituce (městský úřad, zdravotní pojišťovna apod.) disponuje nesplacenými pohledávkami. Je to právě stát, který Milostivé léto vyhlásil a který se dobrovolně vzdává svého nároku na zaplacení úroků z prodlení, exekučních nákladů, nákladů řízení apod. Momentálně probíhá Milostivé léto IV, během kterého právě zdravotní pojišťovny dlužníkům odpouští penále a náklady daňové exekuce a to v případě, že dlužník dlužné pojistné uhradí. Cílem je, aby stát na dlužnících nevymáhal příslušenství ve výši, kterou dlužníci nikdy nemohou splatit (úroky, úroky z prodlení, smluvní pokuty, či penále).
Z položeného dotazu pak plyne, že se Vám nepodaří dosáhnout hranice 30 % splacených pohledávek během 5 let, jak vyžaduje § 412a odst. 3 insolvenčního zákona („InsZ“) v současném znění. Je třeba konstatovat, že novela InsZ mění podmínky splnění oddlužení i co se této hranice týče. V současnosti (srpen 2024) platí vyvratitelná domněnka, že splacením 30 % pohledávek dlužník splní povinnosti plynoucí mu z oddlužení. Novela však toto rozvolňuje a insolvenční soud při svém rozhodování bude více přihlížet ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům dlužníka.
Dále je k dotazu třeba uvést, že i z dohod o provedení práce bude možné provádět srážky ze mzdy ze strany exekutora.
Co se majetkového režimu rozvedených manželů týče, je obtížené zodpovědět dotaz na základě kusých informací, které žadatel poskytne. V obecné rovině uvádím, že podle ust.§ 741 občanského zákoníku platí, že pokud nedojde do 3 let od zániku SJM k jeho vypořádání dohodou ani návrhem na vypořádání soudem, platí, že: hmotné movité věci jsou ve vlastnictví toho bývalého manžela, který je užívá pro sebe či svou rodinu. Ostatní movité i nemovité věci jsou v podílovém spoluvlastnictví obou – jejich podíly jsou STEJNÉ. Další pohledávky a dluhy náleží společně oběma, jejich podíly jsou stejné. Tedy jinými slovy, dluhy ze SJM náleží oběma a k plnění může být vyzván kterýkoliv z Vás. Pokud bývalá manželka dluhy uhradí, pak se v té výši, v níž uhrazená částka přesahovala její podíl na dluzích, může na Vás domáhat plnění. Pokud však splníte oddlužení, tak v souladu s § 414 InsZ soud rozhodne o tom, že od placení dluhů vzniklých DO rozhodnutí o úpadku jste osvobozen. Pokud by pohledávka vznikla až po rozhodnutí o úpadku, pak ji plnit budete muset.
Co se srážek ze mzdy týče, nezabavitelná částka se odečte od čisté mzdy. Zbylá částka se vydělí třemi a 1/3 půjde na uspokojení dluhů věřitelům, 1/3 na přednostní pohledávky (dluhy na výživném, náhradu způsobené újmy na životě, dluhy na daních a pojistném atd.) – pokud zde žádné dluhy nebudou, vrací se částka dlužníkovi. Poslední 1/3 se pak vyplácí rovněž dlužníkovi (povinnému). Pokud Vám způsob řešení úpadku oddlužením nebude schválen, tak se pro Vás nic měnit nebude. Pokud by se Vám v průběhu insol. řízení postup zaměstnavatele nepozdával, lze se podnětem obrátit na insolvenční soud. Od zahájení ins. řízení však zaměstnavatel již nevyplácí exekutorům nic, srážky se deponují a případně budou přeposlány insolvenčnímu správci, který je použije na úhradu dluhů věřitelům. Pokud oddlužení schváleno nebude, peníze se nikam neztratí a bude postupováno podle vzorce výše.
Dluh u jednotlivých právnických osob (uvádíte DPP – asi Dopravní podnik Praha) je bezpochyby navýšen o náklady nalézacího řízení, exekučního řízení, úroky z prodlení atd.
S pozdravem
JUDr. Pavel BEREGER, advokát a insolvenční správce