Dobrý den,
největší dluh dlužníka, který má zájem vstoupit do oddlužení, je již předmětem exekučního vymáhání. Dluh ovšem neměl vzniknout a mám za to, že i když je dluh vykonatelný (dlužník se proti exekučnímu titulu – výkaz nedoplatků zdravotní pojišťovny – neodvolal), je zde určitá šance, že by byla exekuce zastavena i z hmotněprávních důvodů (viz judikatura). Pravděpodobnost to však není stoprocentní a řízení o žádosti o zastavení exekuce by trvalo několik měsíců.
Můj dotaz je, zda byste doporučil buď 1) je-li tam nějaká pravděpodobnost na zastavení exekuce, nejprve řešit zastavení a insolvenční návrh podat, až pokud by dlužník se zastavením exekuce neuspěl, nebo 2) podat insolvenční návrh rovnou a neoprávněný dluh řešit klidně v průběhu insolvenčního řízení (popřením pohledávky, popř. podat žádost na zastavení exekuce a těsně po tom insolvenční návrh).
Dilema je následující: A) dlužník se nechce podáním insolvenčního návrhu dostat do nevýhodnější pozice pro možnost neoprávněný dluh nakonec vůbec neplatit, pokud by soud dal dlužníkovi za pravdu, že je neoprávněný (nevýhodnější pozicí myslím to, že by se podáním insolvenčního návrhu a přihlášením pohledávky věřitelem dlužník připravil o možnost tuto pohledávku zrušit, případně to, že je řízení o popření pohledávky obtížnější co do možnosti úspěchu než žádost o zastavení exekuce) x B) dlužník by nechtěl ztratit několik měsíců srážení z příjmu navíc, pokud by vstup do insolvence možnosti řešit neoprávněnost dluhu nebránil.
Doplňující dotaz je pak ten, zdali pokud by se podal návrh na zastavení exekuce před podáním insolvenčního návrhu, zda se vstupem do insolvence řízení o zastavení exekuce nezastavuje/nepřerušuje. A dále to, jestli zastavení exekuce vlastně něco řeší, pokud by věřitel pohledávku přihlásil (protože zastavení exekuce neruší samotný dluh) – takže by stejně muselo proběhnout řízení o popření pohledávky. Je to tak?
Moc děkuji za odpověď a zdravím.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 2 měsíce
Dobrý den,
předně uvádím, že tato Poradna ASIS je určena pro fyzické osoby v oddlužení, které nemají prostředky na to, aby si právní pomoc zajistili sami. Rozsah poradny je přitom limitován na způsob řešení úpadku právě oddlužením.
K odpovědi na Váš dotaz: vykonatelné rozhodnutí, v tomto případě výkaz nedoplatků zdravotní pojišťovny, je exekučním titulem podle ust. § 40 odst. 1 písm. e) exekučního řádu ve spojení s ust. § 53 odst. 2 a odst. 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Obranou proti němu jsou námitky ve smyslu § 53 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění, ty je nutné podat do 8 dnů od doručení výkazu nedoplatků. Po uplynutí této lhůty by snad v úvahu přicházel podnět k zahájení přezkumného řízení ve smyslu § 94 a násl. správního řádu a to z důvodu nesouladu rozhodnutí s právními předpisy. Do 2 měsíců od doručení lze rovněž podat žalobu ve správním soudnictví, tzv. žalobu proti rozhodnutí ve smyslu § 65 soudního řádu správního, dále jen „SŘS“ . Toto je však až úplně poslední možnost – ust. § 68 SŘS.
Odvolání, které zmiňujete, ani obnova řízení však proti výkazu nedoplatků přípustné nejsou a to podle ust. § 53 odst. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Pokud probíhá neoprávněný výkon exekuce, můžete podat návrh na její zastavení podle § 55 exekučního řádu. Je-li zde však přítomen titul, u něhož pochybujete o jeho důvodnosti, není toto samo o sobě důvodem pro zastavení exekuce, tedy alespoň do doby zrušení titulu správním orgánem v přezkumném řízení podle ust. § 97 odst. 3 správního řádu. V tento moment, pokud by o titulu bylo vedeno řízení, jehož výsledkem by mohlo být zrušení titulu, je možné navrhnou odklad provedení exekuce podle ust. § 54 exekučního řádu.
V insolvenčním řízení by nebylo možné exekuce provést, nenarůstají úroky z prodlení, penále, náklady exekučního řízení apod. a to podle ust. § 109 insolvenčního zákona (dále jen („InsZ“), přičemž přihlášená pohledávka by mohla být popřena ve smyslu § 192 odst. 1 InsZ. Zde by mohlo jít o popření pohledávky co do pravosti podle ust. § 193 InsZ. Dlužník podá žalobu u insolvenčního soudu a ten povede incidenční spor ve smyslu ust. § 159 InsZ a násl.
Výsledkem pak může být úspěch v řízení o žalobě a to ve formě nezjištění pohledávky v ins. řízení, kterou tak nebude muset dlužník uspokojovat a to podle ust. § 201 InsZ a contrario. Není tak zcela pravdou Vaše tvrzení, že by insolvenční řízení dlužníka stavělo do nevýhodnější pozice a to proto, že jakékoli další pohledávky už vůči němu budou uplatňovány ve formě přihlášek pohledávek do ins. řízení a nikoliv ve formě žalob či provádění výkonu exekuce, jak plyne z výše uvedeného.
Výše jsem tedy shrnul možnosti dlužníka při (ne)zahájení ins. řízení. K Vašim posledním dotazům – zastavení exekuce vůbec nepřichází v úvahu, dokud titul nebude zrušen, exekutor však titul zrušit nemůže, k tomu nemá žádný právní nástroj a otázku souběhu ins. řízení a řízení o zastavení exekuce tak není na tomto místě potřeba zvažovat. Exekuce může být zastavena až při zrušení titulu soudem či jiným relevantním orgánem veřejné moci. Vymožené plnění by se dlužníkovi v takovém případě vrátilo a to buď dobrovolně, anebo po zrušení titulu jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku.
S pozdravem
JUDr. Pavel Berger, advokát a insolvenční správce