Archiv autora: Zdeňka

Praha 13. června (ČTK) – Srážky ze mzdy dlužníků přestaly fungovat u 52 procent exekučních řízení. Jejich množství kleslo na historické minimum. Důvodem jsou rostoucí náklady na bydlení, které se promítají do růstu částky, kterou dlužníkům v exekuci nelze zabavit. Uvedli to dnes zástupci České asociace věřitelů na tiskové konferenci.

Nezabavitelná částka v posledních dvou letech výrazně vzrostla. Vypočítává se z takzvaných normativních nákladů na bydlení, o jejich zvýšení rozhoduje vláda. Na růst nezabavitelné částky, tedy minima, které musí dlužníkovi zůstat, podle asociace věřitelů nejvíc doplácejí drobní věřitelé, jako jsou pronajímatelé bytů, matky samoživitelky, oběti trestných činů nebo malí a střední podnikatelé, protože pak mohou přijít o jiný majetek.

„Dlužníkům tak sice zůstává víc peněz, ale výhodné to pro ně být nemusí. Když se totiž nedaří umořit pohledávku srážkami z příjmu, přistoupí exekutor k daleko invazivnějším způsobům, včetně zabavování movitých věcí nebo postihu nemovitostí,“ uvedla Zuzana Liškařová z advokátní kanceláře Arrows.

Problém se netýká jen exekucí, ale i insolvencí. V insolvenci, kde se před pěti lety dařilo měsíčně srážet dlužníkovi skoro 6000 korun, je nyní srážka o dvě třetiny nižší a dosahuje úrovně minimální možné splátky dluhu. Plošně to dopadá na celé spektrum věřitelů, včetně například společenství vlastníků bytových jednotek nebo bytových družstev.

Asociace věřitelů doporučuje, aby se systém srážek ze mzdy upravil. Vhodným řešením by podle ní mohlo být stanovení výše srážky procentem z celkového příjmu dlužníka. Variantou je i stanovení minimální výše měsíční srážky, která by byla pro dlužníky únosná a zároveň motivační. Asociace navrhuje 1750 Kč, což je na úrovni desetiny minimální mzdy.

jsa ptd

České Budějovice 13. června (ČTK) – Počet lidí postižených exekucí na jihu Čech klesá. Loni se exekuce v regionu týkala 34.789 lidí, což bylo přibližně o 12.000 méně než například v roce 2016. Podobný vývoj je v celé republice. ČTK to řekl Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.

„Obecně trend počtu případů exekucí je setrvale klesající. Před osmi lety bylo v republice 860.000 lidí v exekucích a k letošnímu květnu je to 662.000 lidí. Když se podíváme na počty exekučních řízení, tak nedávno jich bylo 4,5 milionu a dnes je to necelých 4,1 milionu. Totožný trend je napříč celou Českou republikou a týká se všech krajů a očekáváme, že bude pokračovat i přes ekonomickou a energetickou krizi,“ uvedl Hábl na dnešní konferenci věnované tématu předlužení a insolvence, kterou v Českých Budějovicích pořádalo krizové centrum Theia.

Hábl dodal, že na pokles má vliv několik faktorů. Jde například o vyšší finanční gramotnost obyvatel nebo o lepší informovanost o problematice. „Ale hlavní dva důvody jsou legislativní změny, kdy se hodně zpřísnilo legislativní nastavení a není možné, aby se dluhy výrazně navyšovaly jako tomu bylo dříve. Tehdy bylo běžné, že z částky 10.000 korun narostla statisícová položka. Dále se velmi výrazně snížily advokátní tarify, což lidi v exekuci také zatěžovalo. A samozřejmě se velmi zpřísnilo půjčování peněz,“ uvedl Hábl.

Každý rok se v Česku oddluží přibližně 20.000 lidí. Podle Hábla neexistuje průměrný příklad člověka, jenž je náchylnější k exekuci. „Ale jsou skupiny, kterých se tyto problémy dotýkají více. Jedná se například o starobní důchodce, protože ti nemají moc šancí si příjem jinak navýšit. A další skupinou jsou samoživitelky, pro něž je velmi složité někdy s penězi vyjít,“ řekl.

Na jihu Čech jsou nejzatíženější exekucemi lokality u hranic s Rakouskem. Nelze vyloučit, že to souvisí s horší dostupností zaměstnání v místě. „Ale jinak se jedná o region, který nijak nevybočuje z toho celorepublikového průměru,“ uvedl Hábl. Loni byla v kraji nejpostiženější věkovou skupinou kategorie 50 až 64 let, která tvořila 28 procent lidí v exekuci.

rek kš

Praha 7. června (ČTK) – Letos v květnu bylo v Česku vyhlášeno 1215 osobních bankrotů, což bylo o 184 více než v dubnu. Zároveň bylo podáno 1271 návrhů na osobní bankrot, o 188 více než v předešlém měsíci. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

„Po březnu jde o druhou nejvyšší hodnotu v letošním roce, a to jak u bankrotů, tak u insolvenčních návrhů. Při porovnání například s rokem 2021 ale jde o podprůměrné hodnoty, takže lze říci, že osobních bankrotů i nadále ubývá,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v květnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 183. Ve Středočeském kraji jejich počet činil 151 a v Ústeckém kraji 147. Nejméně jich bylo naopak na Karlovarsku, a to 41, a na Vysočině, 43.

Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 12.417 osobních bankrotů, což je o 16 procent méně než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 13.111 návrhů na osobní bankrot, o 13 procent méně než o rok dříve. V průměru bylo v Česku vyhlášeno v posledních 12 měsících 12 osobních bankrotů na 10.000 obyvatel. Nejvíce v Ústeckém kraji, kde počet dosáhl 20 osobních bankrotů na 10.000 lidí, a Karlovarském kraji, kde to bylo 19. Nejméně naopak na Vysočině a v Praze, shodně po osmi na 10.000 lidí.

fd ptd

Praha 10. května (ČTK) – Zaměstnanci firem v úpadku budou moci od července požádat úřady práce o vyplacení dlužné mzdy až po zahájení insolvenčního řízení. Žádost nebudou moci podat lidé, kteří ve firmě v insolvenci měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Prezident Petr Pavel změny minulý týden podepsal, jsou součástí úpravy pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Vyplývá to z webu Pražského hradu.

Novela počítá s tím, že pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům už nebude stačit návrh na insolvenci; rozhodující bude oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Nově budou moci lidé podle předlohy začít o peníze žádat potom, co se oznámení o zahájení insolvenčního řízení objeví v insolvenčním rejstříku a zveřejní ho úřad práce.

Norma vychází ze změn zejména v insolvenčním právu. Vláda ji zdůvodnila snahou o dosažení optimální a dostatečné ochrany práv zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele. Zároveň tím chce eliminovat možné zneužití pravidel.

Nyní mohou zaměstnanci firem v platební neschopnosti získat za určitých podmínek od úřadu práce dlužnou mzdu za tři měsíce. Částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti podniku dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou pracovníci o peníze žádat do pěti měsíců a 15 dnů. Lhůtu novela nemění. Upravuje ale její začátek na termín, kdy se oznámení o zahájení insolvenčního řízení objeví v rejstříku a zveřejní ho úřad práce.

Pokud by už žadatel dostal odstupné či jiné kompenzace, úřad práce by je od vyplácené částky odečetl. Peníze navíc by příjemce musel vrátit. O vyplacení dlužného výdělku budou moci podle novely nově žádat i agenturní pracovníci, pokud ho už nedostali z pojištění. Poslanci doplnili novelu o zrušení povinného pojištění agentur práce proti úpadku. Problém podle sněmovního sociálního výboru nepředstavují legálně fungující agentury, ale ty, které nemají povolení a nesplňují podmínky odbornosti.

mhm mbc cap ptd

Praha 8. května (ČTK) – V dubnu bylo v Česku vyhlášeno 44 bankrotů společností, proti březnu o 18 méně. Šlo o nejnižší počet bankrotů od prosince 2020. Počet vyhlášených bankrotů podnikatelů klesl meziměsíčně o 91 na 398. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Zároveň bylo podáno 105 návrhů na bankrot firem, o 24 více než v březnu. Počet návrhů na bankrot podnikatelů proti předchozímu měsíci klesl o 87 na 439.

„Zatímco v předchozích třech měsících zbankrotovalo vždy přes 60 firem, v dubnu to bylo zhruba o třetinu méně. Je to dáno i tím, že na duben připadly velikonoční svátky, během kterých úřady nejsou aktivní. I tak jde v dlouhodobém porovnání o velmi nízký počet. Před deseti lety bylo běžné, že bankrotovalo více než 100 firem měsíčně,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Kolísání počtu bankrotů v průběhu roku je podle ní běžné. Klesající počet bankrotů naznačuje, že firmy mají stále ještě dostatečné rezervy na to, aby se vyrovnaly s nepříznivými ekonomickými podmínkami, dodala.

Nejvíce firemních bankrotů bylo v dubnu vyhlášeno v Praze (19) a v Jihomoravském kraji (7). Naopak žádný bankrot firmy nebyl vyhlášen v Libereckém a Plzeňském kraji. Mezi podnikateli bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno v Moravskoslezském (57) a v Ústeckém kraji (55). Nejméně ve Zlínském a Pardubickém kraji (shodně 13).

V rámci odvětví bylo nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno v obchodu (devět), ve zpracovatelském průmyslu (osm) a ve stavebnictví (sedm). Mezi podnikateli bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno ve stavebnictví (109) a v obchodu (67).

Mezi největší společnosti, u kterých byl v dubnu vyhlášen bankrot, patří společnost Masoprodej z Horní Lidče nebo pražský maloobchod Mammoth. U obou společností byl v dubnu vydán insolvenční návrh a také vyhlášen bankrot. V prvním případě byl návrh podán zaměstnanci, zatímco v druhém přímo firmou.

„Společnost Mammoth byla založena už v roce 1991 a ještě před nedávnem bylo její hospodaření v pořádku. Problém nastal až s rozšířením oblasti podnikání o prodej mobilních telefonů na leasing,“ upřesnil vedoucí datového oddělení portálu www.informaceofirmach.cz Jan Cikler.

fd rot

Praha 4. května (ČTK) – Podnikatelé, kteří se dostanou do přechodných finančních potíží, patrně budou moci vyřešit problémy takzvanou preventivní restrukturalizací, a odvrátit tím úpadek. Zavedení této možnosti předpokládá návrh zákona, jehož přijetí beze změn doporučil Sněmovně garanční ústavně-právní výbor. Stejně se k předloze postavil už dřív hospodářský výbor. Principem preventivní restrukturalizace bude dohoda podnikatele s jeho klíčovými věřiteli při zachování provozu podniku.

Preventivní restrukturalizací se bude rozumět postup směřující k předejití úpadku a zachování nebo obnově provozuschopnosti obchodního závodu. Ozdravení má podnikatel dosáhnout zejména prostřednictvím vyjednávání s věřiteli nad restrukturalizačním plánem. Věřitele si vybere sám. Takzvaným nedotčeným věřitelům, které neosloví, třeba proto, že jejich pohledávky jsou relativně málo významné, však zůstanou zachována všechna jejich práva.

Preventivní restrukturalizaci zahájí podnikatel tím, že zašle výzvu vybraným věřitelům. Současně s tím jim zašle i takzvaný sanační projekt, aby o něm spolu jednali. Pokud dotčené strany sanační plán přijmou, bude to možné považovat za unesení testu provozuschopnosti podnikatele. Podle ministerstva spravedlnosti bude preventivní restrukturalizace pružnější než insolvenční řízení. Soud má podstatu věci řešit až v okamžiku, kdy mu podnikatel předloží k potvrzení restrukturalizační plán.

Proti insolvenčnímu řízení bude možné zapojit do preventivní restrukturalizace jen vybrané klíčové věřitele, které podnikatel osloví. Pohledávky ostatních bude podnikatel výhledově řádně řešit ve lhůtách splatnosti. Rozdíl od insolvenčního řízení spočívá také v tom, že soud nebude informace o restrukturalizaci uveřejňovat, a to kvůli maximálnímu omezení dopadů negativní publicity.

mbc mha

Praha 2. května (ČTK) – Opozice ve Sněmovně opět oddálila projednávání zákonů včetně návrhů na oddlužení nebo volební reformy, jejíž schvalování chce koalice předřadit. Poslanci ANO a SPD dnes více než tři hodiny navrhovali změny programu schůze, která má být podle dohod poslaneckých frakcí ukončena ve středu. Opoziční zástupci požadovali buď zařadit na jednání diskusní body o vládních záměrech či údajné nečinnosti, nebo přednostní projednání svých návrhů zákonů. Koalice opoziční návrhy na doplnění programu odmítla.

Opoziční obstrukce souvisely se záměrem koalice dokončit jednání o odvolání Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), což poslanci ANO a SPD už dvakrát oddálili. Nyní chce koalice dotáhnout případ do konce i za cenu nočního jednání. Köpplovo odvolání doporučil sněmovní mediální výbor kvůli střetu zájmů. Köppl byl mimo jiné spojován s volebním týmem prezidentského kandidáta, předsedy ANO Andreje Babiše. Podle výboru jednal proti nestrannosti a nezávislosti. Köppl se hájil slovy, že zákon neporušil. Proti případnému odvolání se hodlá bránit u soudu.

Poslanci se dnes rozhodli přednostně projednat dvojici zákonů, které by lidem či firmám usnadnily zbavit se dluhů na daních či sociálních odvodech. Na programu mají také vládní volební reformu, opoziční ANO to ale odmítá bez přítomnosti ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který je na misi v Africe.

Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová neúspěšně navrhovala, aby se Sněmovna nejprve zabývala „Potěmkinovými vesnicemi ve státním rozpočtu“, tedy jeho nezajištěnými příjmy pro letošní rok. „Tento rozpočet není reálný, stojí na plytkých základech,“ uvedla Schillerová. Vyčetla vládě například špatně připravenou daň z mimořádných zisků a poukazovala na to, že se na ní vybere mnohem méně peněz, než vláda počítala. Místopředsedkyně Sněmovny Klára Dostálová (ANO) chtěla projednat podporu nájemního bydlení, místopředseda ANO a Sněmovny Karel Havlíček chtěl řešit ceny energií.

Předseda SPD Tomio Okamura nezískal dostatečnou podporu pro požadavek přednostně projednat zvýšení příspěvků na péči o zdravotně postižené a zvýšení rodičovského příspěvku a jeho automatickou valorizaci novelou o státní sociální podpoře, kterou jeho opoziční hnutí předložilo. Neprosadil ani diskusi o tom, že vláda Petra Fialy (ODS) chystá zvýšení daní, způsobila nečinností a nekompetentností rekordní schodek rozpočtu, schválila smlouvu o vojenské přítomnosti USA v Česku a o zvýšení počtu nelegálních migrantů v ČR.

Předseda poslanců SPD Radim Fiala chtěl řešit ekologické závazky EU, které podle něj zvýší ceny pohonných hmot nejméně o tři koruny na litr. Hubert Lang (ANO) žádal debatu o víkendových „skandálních“ výrocích premiéra Petra Fialy (ODS), podle nichž jeho vláda stojí proti populismu a extremismu. Poslanec tyto výroky označil za „zcela od reality“. K už tradičním opozičním tématům patřil také dovoz obilí z Ukrajiny.

mhm nlm mbc

Praha 19. dubna (ČTK) – Zaměstnanci firem v úpadku budou moci od července požádat úřady práce o vyplacení dlužné mzdy až po zahájení insolvenčního řízení. Žádost nebudou moci podat lidé, kteří ve firmě v insolvenci měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Senát to dnes schválil v rámci úpravy pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Vládní novela počítá s tím, že pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům už nebude stačit návrh na insolvenci; rozhodující bude oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Nově budou moci lidé podle předlohy začít o peníze žádat potom, co se oznámení o zahájení insolvenčního řízení objeví v insolvenčním rejstříku a zveřejní ho úřad práce.

Novela vychází ze změn zejména v insolvenčním právu. Vláda ji zdůvodnila snahou o dosažení optimální a dostatečné ochrany práv zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele. Zároveň tím chce eliminovat možné zneužití pravidel.

Nyní mohou zaměstnanci firem v platební neschopnosti získat za určitých podmínek od úřadu práce dlužnou mzdu za tři měsíce. Částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti podniku dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou pracovníci o peníze žádat do pěti měsíců a 15 dnů. Lhůtu novela nemění. Upravuje ale její začátek na termín, kdy se oznámení o zahájení insolvenčního řízení objeví v rejstříku a zveřejní ho úřad práce.

Pokud by už žadatel dostal odstupné či jiné kompenzace, úřad práce by je od vyplácené částky odečetl. Peníze navíc by příjemce musel vrátit. O vyplacení dlužného výdělku budou moci podle novely nově žádat i agenturní pracovníci, pokud ho už nedostali z pojištění. Poslanci doplnili novelu o zrušení povinného pojištění agentur práce proti úpadku. Problém podle sněmovního sociálního výboru nepředstavují legálně fungující agentury, ale ty, které nemají povolení a nesplňují podmínky odbornosti.

mhm mha

Praha 12. dubna (ČTK) – Okruh subjektů, které prověřují klienty kvůli možné legalizaci peněz z trestné činnosti, se zřejmě rozšíří. Zároveň vzroste i horní hranice pokuty za porušení proti praní špinavých peněz. Vláda dnes schválila příslušnou novelu zákona proti praní špinavých peněz. Návrh nyní dostane k posouzení Sněmovna.

Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje identifikovat skutečné majitele firem, prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích, co jsou potenciálně zneužitelné pro praní peněz nebo financování terorismu. Týká se tak mimo jiné úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů či správců svěřenských fondů.

Novela rozšiřuje počet subjektů, na něž se povinnosti vztahují. Nově by klienty museli prověřovat i insolvenční správci a provozovatelé on-line loterií. Novela také explicitně jmenuje mezi povinnými subjekty obchodníky s drahými kovy, protože podle dosavadní úpravy nebylo jednoznačné, zda se na ně zákon vztahuje. Rozšíření působnosti zákona si podle ministerstva financí vyžádaly zkušenosti z dosavadní praxe.

Novela rovněž zvyšuje horní hranici pokuty pro jednotlivce, kteří zavinili neprovedení kontroly ze strany instituce, která zákonu podléhá. Dosavadní maximální pokuta byla 100.000 korun, podle důvodové zprávy k zákonu ale nesplňovala požadavek na to, aby byla dostatečně odrazující. Nová horní hranice pokuty by měla být milion korun.

Návrh přináší také možnost neprovést kontrolu klienta, pokud by tak vzniklo riziko, že tato kontrola bude fungovat jako varování před případným zásahem Finančního analytického úřadu (FAÚ). Subjekty podléhající zákonu ale budou muset v případě neprovedení kontroly ihned upozornit FAÚ na podezřelý obchod. Ministerstvo financí nicméně v důvodové zprávě k návrhu zákona podotklo, že využití tohoto ustanovení očekává jen výjimečně.

str rdo

Praha 12. dubna (ČTK) – Úpravu pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti asi Senát schválí beze změn. Doporučil mu to dnes jeho ústavně-právní výbor. Vládní novela počítá s tím, že pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům už nebude stačit návrh na insolvenci; rozhodující bude oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Nově budou moci lidé podle předlohy začít o peníze žádat potom, co se v rejstříku objeví oznámení o zahájení insolvenčního řízení a zveřejní ho úřad práce.

Novela, kterou bude horní parlamentní komora projednávat za týden, vychází ze změn zejména v insolvenčním právu. Vláda ji zdůvodnila snahou o dosažení optimální a dostatečné ochrany práv zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele včetně eliminace možného zneužití. O peníze by tak podle předlohy nemohli například žádat lidé, kteří ve firmě měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl.

Nyní mohou zaměstnanci firem v platební neschopnosti získat za určitých podmínek od úřadu práce dlužnou mzdu za tři měsíce. Částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti podniku dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou pracovníci o peníze žádat do pěti měsíců a 15 dnů. Lhůtu novela nemění. Upravuje ale její začátek na termín, kdy se oznámení o zahájení insolvenčního řízení objeví v rejstříku a zveřejní ho úřad práce.

Pokud by už žadatel dostal odstupné či jiné kompenzace, úřad práce by je od vyplácené částky odečetl. Peníze navíc by příjemce musel vrátit. O vyplacení dlužného výdělku budou moci podle novely nově žádat i agenturní pracovníci, pokud ho už nedostali z pojištění. Poslanci doplnili novelu o zrušení povinného pojištění agentur práce proti úpadku. Problém podle sněmovního sociálního výboru nepředstavují legálně fungující agentury, ale ty, které nemají povolení a nesplňují podmínky odbornosti.

mhm mbc snm