Archiv autora: Zdeňka

Praha 29. srpna (ČTK) – Doba oddlužení se možná zkrátí z nyní základních pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Předpokládá to vládní novela insolvenčního zákona, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Navrhované změny vychází z evropské směrnice a měly by proces zpřístupnit širšímu okruhu lidí z řad podnikatelů i spotřebitelů. Předloha nyní zamíří k posouzení do ústavně-právního výboru.

Úpravy mají podle ministerstva spravedlnosti zajistit to, aby lidé v úpadku získali druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Ve zdůvodnění ministerstvo upozornilo na to, že kvůli energetické krizi, vyšší inflaci i dalším ekonomickým dopadům ruské invaze na Ukrajinu klesá reálná kupní síla obyvatel a riziko úpadku se zvyšuje i u lidí z vyšší střední třídy.

„Zájmy věřitelů jsou v oddlužení uspokojivě chráněny,“ zdůraznil k novele ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle Taťány Malé (ANO) je ale otázka, zda změny neohrozí rovnováhu mezi věřiteli a dlužníky. Nesmí se podle ní vrátit stav, kdy věřitelé vymáhali své peníze „baseballovými pálkami“.

Hnutí SPD je podle Ivety Štefanové (SPD) pro podporu návratu poctivého dlužníka z dluhové pasti, nesmí se tak ale dít na úkor věřitelů. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek podotkl, že pro předlužené lidi musí být výhodné přejít do insolvence a legálně pracovat.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.

Novela zavádí tříletý proces oddlužení s možností prodloužení, déle by také trvat prodej zbytkového dlužníkova majetku. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Povinnosti by dlužník splnil, pokud by „dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení„.

Pro řádné plnění povinností by dlužník musel při plnění splátkového kalendáře plně využívat možnosti svých příjmů a dosahovat odpovídající mzdy, nebo jiného příjmu. Nesměl by uměle své příjmy snižovat. Předpokladem povolení oddlužení by zůstala podmínka, že ostatní věřitelé obdrží alespoň tolik, kolik zpravidla při plnění splátkového kalendáře obdrží insolvenční správce za svou činnost.

Předloha podle zdůvodnění zakotvuje přísnější požadavky na řádné plnění povinností dlužníka i na dohled ze strany insolvenčního správce tak, aby dlužník splatil dluhy v nejvyšší reálně dosažitelné míře. Měla by také lépe bránit možnému zneužití oddlužení.

První oddlužení konkrétního dlužníka by po účinnosti předlohy předpokládané od příštího roku trvalo vždy tři roky. Do stejného procesu by pak nesměl vstoupit ve lhůtě 12 let místo nynějších deseti let. Tříletým oddlužením by však dlužník mohl projít pouze jednou za zhruba 24 let. Pokud by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.

mbc rdo

Praha 26. srpna (ČTK) – Výrazné snahy o zúžení navrhovaného zkrácení doby oddlužení z nyní základních pěti let na tři roky jen na podnikatele sněmovní zpravodajka vládní insolvenční novely Taťána Malá (ANO) neočekává. Kabinet navrhl zkrácení doby pro všechny dlužníky, tedy i pro spotřebitele, byť evropská směrnice takové řešení jen doporučuje. Sněmovna by měla projednat předlohu v úvodním kole na mimořádné schůzi, která začne v úterý.

„Debata určitě proběhne. Ale myslím si, že nějaká výrazná snaha (vztáhnout zkrácení doby oddlužení jen na podnikatele) vzhledem k tomu, v jaké ekonomické situaci se nachází řada domácností a občanů, asi nebude,“ řekla ČTK Malá.

Ve Sněmovně se mluvilo o možnosti uzákonit tříletou dobu oddlužení v souladu s evropskou směrnicí jen pro podnikatele v minulém volebním období. Dolní komora tehdy insolvenční novelu, jak ji předložila tehdejší vláda ANO a ČSSD, podle které se měla vztahovat rovněž i na spotřebitele, odmítla schvalovat zrychleně v legislativní nouzi a do konce volebního období se k ní nedostala.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Nyní navrhované změny by měly podle vlády zpřístupnit proces oddlužení širšímu okruhu lidí. „Navrhovaná novela zajistí, že fyzické osoby v úpadku získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti, vrátit se do legální sféry ekonomiky a znovu se zapojit do běžného společenského a hospodářského života,“ stojí v důvodové zprávě.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.

Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Prodej zbytkového dlužníkova majetku by byl možný i později. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Povinnosti by dlužník splnil, pokud by „dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení„. Pro řádné plnění povinností by dlužník musel při plnění splátkového kalendáře plně využívat možnosti svých příjmů a dosahovat odpovídající mzdy, nebo jiného příjmu. Nesměl by uměle své příjmy snižovat.

Důraz Malá klade na kontrolu plnění oddlužení. „Věřitel není sprosté slovo. Věřitelé nejsou jen velké firmy, které půjčují peníze, ale týká se to například i babiček, které si našetřily, potom půjčily sousedovi, a ten jde o insolvence a ona ve finále nedostane prakticky vůbec nic,“ upozornila.

Předloha podle zdůvodnění zakotvuje přísnější požadavky na řádné plnění povinností dlužníka i na dohled ze strany insolvenčního správce tak, aby dlužník splatil dluhy v nejvyšší reálně dosažitelné míře. Měla by také lépe bránit možnému zneužití oddlužení.

mbc ptd

Praha 23. srpna (ČTK) – Pomoci podnikatelům v přechodných finančních potížích odvrátit úpadek má zákon o preventivní restrukturalizaci, který dnes schválil Senát. Souhlasil i s navazující novelou insolvenčního zákona. Obě normy nyní dostane k podpisu prezident.

Principem preventivní restrukturalizace bude dohoda podnikatele s jeho klíčovými věřiteli při zachování provozu podniku. Preventivní restrukturalizací bude postup směřující k předejití úpadku a zachování nebo obnově provozuschopnosti obchodního závodu. Ozdravení má podnikatel dosáhnout zejména prostřednictvím vyjednávání s věřiteli nad restrukturalizačním plánem. Věřitele si vybere sám. Takzvaným nedotčeným věřitelům, které neosloví, třeba proto, že jejich pohledávky jsou relativně málo významné, však zůstanou zachována všechna jejich práva.

Preventivní restrukturalizaci zahájí podnikatel tím, že zašle výzvu vybraným věřitelům. Současně s tím jim zašle i takzvaný sanační projekt, aby o něm spolu jednali. Proti insolvenčnímu řízení bude možné zapojit do preventivní restrukturalizace jen vybrané klíčové věřitele, které podnikatel osloví. Pohledávky ostatních bude podnikatel výhledově řádně řešit ve lhůtách splatnosti. Rozdíl od insolvenčního řízení spočívá také v tom, že soud nebude informace o restrukturalizaci uveřejňovat, a to kvůli maximálnímu omezení dopadů negativní publicity.

Sněmovna zpřesnila ve vládní předloze postup přípravy preventivní restrukturalizace nebo vymezení nedotčených stran. Odstranila možné výkladové nejasnosti a opravila chyby i nepřesnosti v odkazech. Předlohy vycházejí z evropské směrnice, jejíž začlenění do českého právního řádu má zatím zhruba roční zpoždění. Česko už čelí v této věci řízení o porušení povinnosti.

mhm mbc snm

Praha 25. července (ČTK) – Exekucí v Česku přibylo. Na začátku července jich bylo zhruba o 48.600 víc než loni. Celkem se vede 4,08 milionu exekučních řízení. Dlužníků či dlužnic je ale o 6200 méně než minulý rok. Nějakou exekuci má 660.200 osob. Aktuální údaje dnes zveřejnila Exekutorská komora ČR. Podle ní je za úbytkem zadlužených zastavování takzvaných bagatelních exekucí a za růstem počtu řízení zhoršování ekonomické situace. Exekucí i lidí, kteří je mají, je podle statistik ale i tak výrazně méně než před několika lety.

„Už v dubnu jsme vzhledem k aktuálnímu ekonomickému vývoji předpovídali možný nárůst počtu exekucí, nicméně to se může samozřejmě ještě změnit. Do počtu exekučních řízení se nepříznivá ekonomická situace naplno promítá vždy se zpožděním,“ uvedl prezident komory Jan Mlynarčík.

V Česku se konala zatím dvě kola milostivého léta pro dlužníky. Pokud splatili původní dluh u veřejných institucí, odpustily se jim úroky, penále a další platby. Exekuce se zastavila. Ve třetím kole, které potrvá do konce listopadu, je možné se teď za splnění určitých podmínek snadněji zbavit daňových nedoplatků a dluhů na sociálních odvodech.

Na začátku července mělo exekuce 660.177 lidí. Loni komora evidovala zhruba o 6200 zadlužených víc, celkem asi 698.000. Podle vedení komory je za poklesem zastavování bagatelních exekucí s nízkými částkami. Nejvíc osob s exekučními řízením bylo v roce 2017, a to celkem 863.000. Od té doby počet do loňska klesal.

Exekucí se vedlo letos na začátku druhého pololetí bezmála 4,08 milionu. Loni jich bylo 4,03 milionu, tedy o 48.600 méně. Dosud nejvyšší počet zaznamenala komora v roce 2018, a to 4,68 milionu řízení.

Údaje o exekucích začaly před několika lety sledovat a analyzovat neziskové organizace ve svém projektu Mapa exekucí. Upozorňovaly na problém předlužení a jeho dopady na zaměstnanost, vzdělávání, životní úroveň regionů i hlasování ve volbách. S komorou se pak na poskytování údajů ale nedohodly. Exekutoři začali část dat zveřejňovat sami.

Podle Mapy exekucí bylo loni v Česku v exekucích 7,6 procenta obyvatel. Loni se po zadlužených vymáhalo kolem 620 miliard korun.

Komora dnes uvedla, že průměrnému dlužníkovi řízení přibývá. V roce 2016 na něj připadalo 5,3 exekuce. V roce 2021 to bylo 6,37 exekuce. V minulém roce počet klesl na 6,15 a letos se zvedl na 6,19 exekuce. Postupně se zvyšuje i průměrný věk dlužníků. Letos v pololetí dosáhl 46,5 roku. V roce 2016 bylo člověku v exekuci v průměru o 2,5 roku méně.

Nejvyšší podíl obyvatel v exekuci byl loni podle komory v okresech Most, Ústí nad Labem a Chomutov. Situace se v posledních letech nemění. Podle Mapy exekucí Mělo v okrese Most exekuce 18 procent obyvatel. Pět ze šesti zadlužených mělo víc řízení, vyplývá z mapy. Naopak nejmenší exekuční zátěž si nesou podle komory lidé v okresech Žďár nad Sázavou, Brno-venkov a Praha-východ.

ktk rdo

Praha 10. července (ČTK) – V prvním pololetí letošního roku bylo vyhlášeno 343 bankrotů společností, což bylo o 11 meziročně méně. Současně bylo vyhlášeno 2647 bankrotů podnikatelů, o 243 méně než ve stejném období loni. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Zároveň bylo podáno 559 návrhů na bankrot firem, o 21 více než před rokem, a 2834 návrhů na bankrot podnikatelů. To bylo o 137 méně než v prvním pololetí 2022.

„Zaznamenáváme dlouhodobý pozvolný pokles bankrotů ve všech kategoriích, což je vidět na průměrném počtu bankrotů v jednotlivých pololetích. V posledním pololetí roku 2021 zbankrotovalo průměrně 62 firem měsíčně, letos v prvním pololetí jich bylo 52. Ještě výraznější rozdíl je znatelný u podnikatelů, kde v posledním pololetí 2021 zbankrotovalo průměrně 527 podnikatelů měsíčně a letos v prvním pololetí jich bylo o 16 procent méně, tedy 441,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V červnu byl vyhlášen bankrot u 47 společností, což je po dubnu nejméně v porovnání s ostatními měsíci letošního roku. Zároveň bylo podáno 109 insolvenčních návrhů, což je naopak nejvíce v tomto roce. Bankrot vyhlásilo také 495 podnikatelů, spolu s květnem nejvíce za tento rok, a bylo podáno 481 insolvenčních návrhů.

Nejvíce bankrotů společností bylo v červnu vyhlášeno v Praze (22) a v Jihomoravském kraji (pět). Naopak žádný firemní bankrot nebyl vyhlášen v Karlovarském, Libereckém a Plzeňském kraji. Na 10.000 aktivních firem připadlo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů v Ústeckém (23) a Olomouckém kraji (21).

V rámci odvětví bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno v obchodu (16), profesních vědeckých a technických činnostech a stavebnictví (shodně osm). Nejvíce bankrotů na 10.000 aktivních firem v posledních 12 měsících připadlo v odvětví dopravy a skladování (29) a ubytování a stravování (22). Doprava a skladování vykazuje nejvyšší počet bankrotů na 10.000 jednotek, jak u firem, tak i u podnikatelů. Polovina bankrotů firem ve stavebnictví připadla na výstavbu bytových a nebytových prostor. Nejvíce bankrotů firem v rámci obchodu se týkalo velkoobchodu.

Nejvíce bankrotů podnikatelů zaznamenal Moravskoslezský kraj (75), Praha (71) a Středočeský kraj (58). Nejvíce bankrotů na 10.000 podnikatelů v posledních 12 měsících bylo vyhlášeno v Ústeckém (90) a Karlovarském kraji (79).

Nejvíce bankrotů podnikatelů zaznamenalo odvětví stavebnictví (126), obchodu (88) a zpracovatelského průmyslu (62). V posledních 12 měsících na 10.000 aktivních podnikatelů zbankrotovalo nejvíce podnikatelů v dopravě a skladování (55) a stavebnictví (42).

fd mha

Praha 1. července (ČTK) – Zaměstnanci firem v úpadku budou moci ode dneška požádat úřady práce o vyplacení dlužné mzdy až po zahájení insolvenčního řízení. Žádost nebudou moci podat lidé, kteří ve firmě v insolvenci měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Změny jsou součástí novely pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti.

Novela počítá s tím, že pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům už nebude stačit návrh na insolvenci; rozhodující bude oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Nově budou moci lidé podle předlohy začít o peníze žádat potom, co se oznámení o zahájení insolvenčního řízení objeví v insolvenčním rejstříku a zveřejní ho úřad práce.

Norma vychází ze změn zejména v insolvenčním právu. Vláda ji zdůvodnila snahou o dosažení optimální a dostatečné ochrany práv zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele. Zároveň tím chce eliminovat možné zneužití pravidel.

Nyní mohou zaměstnanci firem v platební neschopnosti získat za určitých podmínek od úřadu práce dlužnou mzdu za tři měsíce. Částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti podniku dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou pracovníci o peníze žádat do pěti měsíců a 15 dnů. Lhůtu novela nemění. Upravuje ale její začátek na termín, kdy se oznámení o zahájení insolvenčního řízení objeví v rejstříku a zveřejní ho úřad práce.

Pokud by už žadatel dostal odstupné či jiné kompenzace, úřad práce by je od vyplácené částky odečetl. Peníze navíc by příjemce musel vrátit. O vyplacení dlužného výdělku budou moci podle novely nově žádat i agenturní pracovníci, pokud ho už nedostali z pojištění. Poslanci doplnili novelu o zrušení povinného pojištění agentur práce proti úpadku. Problém podle sněmovního sociálního výboru nepředstavují legálně fungující agentury, ale ty, které nemají povolení a nesplňují podmínky odbornosti.

mhm mbc snm

Praha 30. června (ČTK) – Dluhy českých domácností u bank v květnu meziměsíčně stouply o 8,4 miliardy korun na 2,2 bilionu korun. Zadlužení firem vzrostlo o 4,9 miliardy na 1,29 bilionu korun. Také meziročně byly dluhy domácností i firem vyšší, u domácností to bylo zhruba o 118 miliard korun a u firem o 62 miliard korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes na webu zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Dluhy českých domácností u bank rostou od února 2016. Výjimkou byl loňský duben, kdy se meziměsíčně snížily zhruba o 20 miliard na 2,067 bilionu korun. Podle ČNB ale tehdejší statistiku ovlivnilo odebrání bankovní licence Sberbank CZ. Letošní dubnovou statistiku naopak ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Poslední dubnový víkend přešli úvěroví klienti Sberbank CZ podle dřívějšího vyjádření insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové do České spořitelny.

Jakub Novotný z inkasní agentury EOS KSI upozornil, že přibývá dlužníků se závazky po splatnosti. „Předpokládáme, že je to způsobeno dlouhodobým finančním tlakem na české domácnosti, kdy období covidu vystřídalo období vysoké inflace a energetické krize. Tyto tlaky způsobují napnutí rodinných rozpočtů. Očekáváme, že se bude situace i nadále zhoršovat a v budoucnu dojde k výraznějšímu nárůstu počtu neplatících dlužníků,“ uvedl.

Nad bilion korun se zadlužení českých domácností poprvé dostalo v červnu 2010. Úroveň 1,5 bilionu přesáhlo v září 2017 a v říjnu 2021 se dostalo nad dva biliony korun. Téměř čtyři pětiny objemu dluhů domácností u bank představují úvěry na bydlení. V květnu se podle ČNB meziměsíčně zvýšily o 0,3 procenta na 1,712 miliardy.

Zadlužení firem dlouhodobě kolísá. Podle původní doby splatnosti mají mezi úvěry poskytnutými nefinančním podnikům nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry. V květnu jejich objem dosáhl 707 miliardy Kč, což je 55 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru, uvedla banka.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. V květnu byla bankovní statistika v ČR sestavena ze zdrojových dat 44 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB.

ktp str mha

Praha 29. června (ČTK) – Vyděrači loni využívali k vymáhání fiktivních závazků od podnikatelů insolvenční řízení. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) to uvedla k činnosti českých zločineckých struktur. Ve výroční zprávě dále zmínila ovlivňování veřejných zakázek, ekologickou kriminalitu či parazitování zločinců na problematice náhradního mateřství.

Centrála konstatovala, že i loni pokračoval trend ústupu od použití násilí k páchání trestné činnosti, zejména vražd či únosů. Oproti tomu policie zaznamenala různé formy vydírání mezi podnikateli, které spočívalo ve vytváření fiktivních závazků a jejich následném vymáhání.

„Pohrůžkou není primárně násilí, ale použití zákonných prostředků – zejména insolvenčního řízení,“ popsala NCOZ. Cílem pachatelů je přimět vydíraného například k zaplacení falešné směnky či k vykonání falešného rozhodčího nálezu. Když se podnikatel navrženému insolvenčními řízení úspěšně brání a odmítá fiktivní závazek uhradit, pachatelé mu vyhrožují násilím.

Za aktuální a zároveň i dlouhodobý trend centrála označila získávání kontroly nad veřejnými finančními toky prostřednictvím zneužívání dotací, ovlivňování veřejných zakázek a korupčních průniků. „Také v roce 2022 byly zjištěny snahy českých zločineckých struktur o získání osobních kontaktů na osoby mající vliv na fungování zájmových veřejných institucí,“ zmínila.

K nejvíce skrytým oblastem organizované trestné činnosti podle NCOZ dlouhodobě patří ekologická kriminalita. „Je velmi obtížné až nemožné ji páchat ve větším měřítku bez vytvoření kriminální organizace či struktury,“ míní centrála. Tato trestná činnost obvykle úzce souvisí s krácením daní. „Vzhledem ke specifikům ČR, kde stále existují tzv. staré ekologické zátěže, k jejichž likvidaci se zavázal stát, aby v 90. letech 20. století urychlil ekonomickou transformaci země, je pravděpodobné, že organizovaná ekologická kriminalita je dlouhodobě propojena i s trestnou činností při získávání veřejných zakázek,“ podotkli policisté.

Novým jevem, kterému se loni kriminalisté NCOZ věnovali, pak byla problematika náhradního mateřství. „Je velmi obtížné najít hranici, kdy již jde o kriminálně organizované obchodování s novorozenci,“ uvedli.

Ohledně trestné činnosti související s penězi a platebními kartami centrála sdělila, že pokračoval strmý pokles tzv. skimmingu, tedy padělání platebních karet prostřednictvím údajů získaných umístěním speciálního čtecího zařízení na bankomaty. Loni policisté zaznamenali jediný skimmingový útok, což podle nich souvisí s lepším technologickým zabezpečením bankomatů i karet.

V loňském roce ale vzrostl počet padělků mincí, a to jak české dvacetikoruny, tak eur. Kvalitu padělků dvacetikorun ohodnotili experti jako velmi nebezpečnou. I loni pak policisté řešili nárůst plateb takzvanými filmovými penězi, které jsou volně dostupné v různých obchodech a tržnicích a jejichž držení není podle výkladového stanoviska Nejvyššího soudu trestné.

tep mol

Praha 21. června (ČTK) – Délka oddlužení by se mohla zkrátit z pěti let na tři roky. Počítá s tím novela insolvenčního zákona, o jejímž dnešním schválení vládou informovalo v tiskové zprávě ministerstvo spravedlnosti. Návrh zavádí do českého právního řádu část evropských pravidel, která měla být v Česku účinná už před téměř rokem. Kvůli nesplnění tohoto úkolu čelí ČR řízení o porušení unijního práva, ministerstvo spravedlnosti tak upozornilo na potřebu urychleného přijetí novely.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. „Novela zajistí, že v případě úpadku se fyzické osoby budou moci rychleji dostat z dluhové pasti, vrátit se do legální sféry ekonomiky a znovu se zapojit do běžného společenského a hospodářského života,“ uvedlo ministerstvo.

Podle úřadu stále existují překážky, kvůli nimž může být tato možnost pro některé lidi nedostupná. „To by se mohlo naplno projevit ve chvíli, jakmile fyzické osoby na území České republiky výrazněji pocítí sociální a ekonomické následky událostí posledních let,“ napsal v důvodové zprávě. K plošnému zkrácení doby oddlužení člověka na tři roky, a to bez ohledu na zdroj příjmů dlužníka, se vláda Petra Fialy (ODS) zavázala v programovém prohlášení.

Ministerstvo zdůraznilo, že „pro vybalancování dopadů“ zkrácení doby oddlužení zpřísnilo požadavky na řádné plnění povinností dlužníka a také posílilo opatření proti možnému zneužití institutu oddlužení ze strany nepoctivého dlužníka. „Sleduje-li dlužník nepoctivý záměr, soud mu vstup do oddlužení nepovolí, případně oddlužení neschválí, a vyplyne-li tato okolnost najevo později, schválené oddlužení dlužníkovi zruší, popřípadě dokonce dlužníkovi již přiznané osvobození odejme,“ popsalo v návrhu.

Návrh podle ministerstva zajišťuje, aby dlužník v oddlužení splácel adekvátní částky a nesnižoval své příjmy. Dlužník musí při plnění splátkového kalendáře plně využívat svůj příjmový potenciál a dosahovat adekvátní mzdy, nebo jiného příjmu. Zájmy věřitelů jsou tudíž v oddlužení uspokojivě chráněny, uvedlo ministerstvo.

Úřad uvedl, že při projednávání vypořádal 260 stran připomínek a materiál poté předložil bez rozporů. Novelu už dříve zkritizovali zástupci Hospodářské komory či Svazu měst a obcí. Vadí jim, že podmínky se zmírňují plošně, tedy i u těch dlužníků, kteří jsou schopni výdělečné činnosti a splácení závazků. Věřitelé – ať už soukromí, nebo státní instituce – by podle kritiků mohli po přijetí nových pravidel přijít o sto miliard korun. Zkrácení a usnadnění insolvence naopak podporují organizace na pomoc lidem v nouzi a pro prevenci dluhů. Snížení počtu osob v exekucích doporučila i Národní ekonomická rada vlády.

tep jzf mha

Předchozí zprávaDalší zprávaZpět 

Praha 19. června (ČTK) – Dosavadní délka oddlužení by se měla zkrátit z pěti let na tři roky. Počítá s tím novela insolvenčního zákona, kterou ve středu projedná vláda. Návrh zavádí do českého právního řádu část evropských pravidel, která měla být v Česku účinná už před téměř rokem. Kvůli nesplnění tohoto úkolu čelí ČR řízení o porušení unijního práva, a ministerstvo spravedlnosti tak upozornilo na potřebu urychleného přijetí novely.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. „Navrhovaná novela zajistí, že v případě úpadku se fyzické osoby budou moci rychleji dostat z dluhové pasti, vrátit se do legální sféry ekonomiky a znovu se zapojit do běžného společenského a hospodářského života,“ uvedlo ministerstvo.

Podle úřadu stále existují překážky, kvůli nimž může být tato možnost pro některé lidi nedostupná. „To by se mohlo naplno projevit ve chvíli, jakmile fyzické osoby na území České republiky výrazněji pocítí sociální a ekonomické následky událostí posledních let,“ napsal v důvodové zprávě. K plošnému zkrácení doby oddlužení člověka na tři roky, a to bez ohledu na zdroj příjmů dlužníka, se vláda Petra Fialy (ODS) zavázala v programovém prohlášení.

Ministerstvo zdůraznilo, že „pro vybalancování dopadů“ zkrácení doby oddlužení zpřísnilo požadavky na řádné plnění povinností dlužníka a také posílilo opatření proti možnému zneužití institutu oddlužení ze strany nepoctivého dlužníka. „Sleduje-li dlužník nepoctivý záměr, soud mu vstup do oddlužení nepovolí, případně oddlužení neschválí, a vyplyne-li tato okolnost najevo později, schválené oddlužení dlužníkovi zruší, popřípadě dokonce dlužníkovi již přiznané osvobození odejme,“ popsalo.

Návrh také podle ministerstva zajišťuje, aby dlužník v oddlužení splácel adekvátní částky a nesnižoval své příjmy. Insolvenční soud má vycházet nejen z dokladů dlužníka o jeho minulých příjmech, ale také zhodnotit, jakého minimálního budoucího příjmu by měl daný dlužník dosahovat vzhledem ke svým schopnostem a možnostem na trhu práce. Soud má také prozkoumat, zda se dlužník v nedávné minulosti bez důležitého důvodu nevzdal vyššího příjmu nebo majetkového prospěchu.

„Zjednodušeně lze říci, že pro řádné plnění povinností musí dlužník v průběhu plnění splátkového kalendáře plně využívat svůj příjmový potenciál a dosahovat adekvátní mzdy, popřípadě jiného příjmu. Zájmy věřitelů jsou tudíž v oddlužení uspokojivě chráněny,“ tvrdí ministerstvo.

Novelu už dříve zkritizovali zástupci Hospodářské komory či Svazu měst a obcí. Vadí jim, že podmínky se zmírňují plošně, tedy i u těch dlužníků, kteří jsou schopni výdělečné činnosti a splácení závazků. Věřitelé – ať už soukromí, nebo státní instituce – by podle kritiků mohli po přijetí nových pravidel přijít o sto miliard korun. Zkrácení a usnadnění insolvence naopak podporují organizace na pomoc lidem v nouzi a pro prevenci dluhů. Snížení počtu osob v exekucích doporučila i Národní ekonomická rada vlády. Podle ní tak začne více lidí oficiálně pracovat a platit daně a odvody.

tep ptd