Archiv autora: Zdeňka

Praha 1. července (ČTK) – Zaměstnanci firem v úpadku budou moci ode dneška požádat úřady práce o vyplacení dlužné mzdy až po zahájení insolvenčního řízení. Žádost nebudou moci podat lidé, kteří ve firmě v insolvenci měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Změny jsou součástí novely pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti.

Novela počítá s tím, že pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům už nebude stačit návrh na insolvenci; rozhodující bude oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Nově budou moci lidé podle předlohy začít o peníze žádat potom, co se oznámení o zahájení insolvenčního řízení objeví v insolvenčním rejstříku a zveřejní ho úřad práce.

Norma vychází ze změn zejména v insolvenčním právu. Vláda ji zdůvodnila snahou o dosažení optimální a dostatečné ochrany práv zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele. Zároveň tím chce eliminovat možné zneužití pravidel.

Nyní mohou zaměstnanci firem v platební neschopnosti získat za určitých podmínek od úřadu práce dlužnou mzdu za tři měsíce. Částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti podniku dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou pracovníci o peníze žádat do pěti měsíců a 15 dnů. Lhůtu novela nemění. Upravuje ale její začátek na termín, kdy se oznámení o zahájení insolvenčního řízení objeví v rejstříku a zveřejní ho úřad práce.

Pokud by už žadatel dostal odstupné či jiné kompenzace, úřad práce by je od vyplácené částky odečetl. Peníze navíc by příjemce musel vrátit. O vyplacení dlužného výdělku budou moci podle novely nově žádat i agenturní pracovníci, pokud ho už nedostali z pojištění. Poslanci doplnili novelu o zrušení povinného pojištění agentur práce proti úpadku. Problém podle sněmovního sociálního výboru nepředstavují legálně fungující agentury, ale ty, které nemají povolení a nesplňují podmínky odbornosti.

mhm mbc snm

Praha 30. června (ČTK) – Dluhy českých domácností u bank v květnu meziměsíčně stouply o 8,4 miliardy korun na 2,2 bilionu korun. Zadlužení firem vzrostlo o 4,9 miliardy na 1,29 bilionu korun. Také meziročně byly dluhy domácností i firem vyšší, u domácností to bylo zhruba o 118 miliard korun a u firem o 62 miliard korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes na webu zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Dluhy českých domácností u bank rostou od února 2016. Výjimkou byl loňský duben, kdy se meziměsíčně snížily zhruba o 20 miliard na 2,067 bilionu korun. Podle ČNB ale tehdejší statistiku ovlivnilo odebrání bankovní licence Sberbank CZ. Letošní dubnovou statistiku naopak ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Poslední dubnový víkend přešli úvěroví klienti Sberbank CZ podle dřívějšího vyjádření insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové do České spořitelny.

Jakub Novotný z inkasní agentury EOS KSI upozornil, že přibývá dlužníků se závazky po splatnosti. „Předpokládáme, že je to způsobeno dlouhodobým finančním tlakem na české domácnosti, kdy období covidu vystřídalo období vysoké inflace a energetické krize. Tyto tlaky způsobují napnutí rodinných rozpočtů. Očekáváme, že se bude situace i nadále zhoršovat a v budoucnu dojde k výraznějšímu nárůstu počtu neplatících dlužníků,“ uvedl.

Nad bilion korun se zadlužení českých domácností poprvé dostalo v červnu 2010. Úroveň 1,5 bilionu přesáhlo v září 2017 a v říjnu 2021 se dostalo nad dva biliony korun. Téměř čtyři pětiny objemu dluhů domácností u bank představují úvěry na bydlení. V květnu se podle ČNB meziměsíčně zvýšily o 0,3 procenta na 1,712 miliardy.

Zadlužení firem dlouhodobě kolísá. Podle původní doby splatnosti mají mezi úvěry poskytnutými nefinančním podnikům nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry. V květnu jejich objem dosáhl 707 miliardy Kč, což je 55 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru, uvedla banka.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. V květnu byla bankovní statistika v ČR sestavena ze zdrojových dat 44 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB.

ktp str mha

Praha 29. června (ČTK) – Vyděrači loni využívali k vymáhání fiktivních závazků od podnikatelů insolvenční řízení. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) to uvedla k činnosti českých zločineckých struktur. Ve výroční zprávě dále zmínila ovlivňování veřejných zakázek, ekologickou kriminalitu či parazitování zločinců na problematice náhradního mateřství.

Centrála konstatovala, že i loni pokračoval trend ústupu od použití násilí k páchání trestné činnosti, zejména vražd či únosů. Oproti tomu policie zaznamenala různé formy vydírání mezi podnikateli, které spočívalo ve vytváření fiktivních závazků a jejich následném vymáhání.

„Pohrůžkou není primárně násilí, ale použití zákonných prostředků – zejména insolvenčního řízení,“ popsala NCOZ. Cílem pachatelů je přimět vydíraného například k zaplacení falešné směnky či k vykonání falešného rozhodčího nálezu. Když se podnikatel navrženému insolvenčními řízení úspěšně brání a odmítá fiktivní závazek uhradit, pachatelé mu vyhrožují násilím.

Za aktuální a zároveň i dlouhodobý trend centrála označila získávání kontroly nad veřejnými finančními toky prostřednictvím zneužívání dotací, ovlivňování veřejných zakázek a korupčních průniků. „Také v roce 2022 byly zjištěny snahy českých zločineckých struktur o získání osobních kontaktů na osoby mající vliv na fungování zájmových veřejných institucí,“ zmínila.

K nejvíce skrytým oblastem organizované trestné činnosti podle NCOZ dlouhodobě patří ekologická kriminalita. „Je velmi obtížné až nemožné ji páchat ve větším měřítku bez vytvoření kriminální organizace či struktury,“ míní centrála. Tato trestná činnost obvykle úzce souvisí s krácením daní. „Vzhledem ke specifikům ČR, kde stále existují tzv. staré ekologické zátěže, k jejichž likvidaci se zavázal stát, aby v 90. letech 20. století urychlil ekonomickou transformaci země, je pravděpodobné, že organizovaná ekologická kriminalita je dlouhodobě propojena i s trestnou činností při získávání veřejných zakázek,“ podotkli policisté.

Novým jevem, kterému se loni kriminalisté NCOZ věnovali, pak byla problematika náhradního mateřství. „Je velmi obtížné najít hranici, kdy již jde o kriminálně organizované obchodování s novorozenci,“ uvedli.

Ohledně trestné činnosti související s penězi a platebními kartami centrála sdělila, že pokračoval strmý pokles tzv. skimmingu, tedy padělání platebních karet prostřednictvím údajů získaných umístěním speciálního čtecího zařízení na bankomaty. Loni policisté zaznamenali jediný skimmingový útok, což podle nich souvisí s lepším technologickým zabezpečením bankomatů i karet.

V loňském roce ale vzrostl počet padělků mincí, a to jak české dvacetikoruny, tak eur. Kvalitu padělků dvacetikorun ohodnotili experti jako velmi nebezpečnou. I loni pak policisté řešili nárůst plateb takzvanými filmovými penězi, které jsou volně dostupné v různých obchodech a tržnicích a jejichž držení není podle výkladového stanoviska Nejvyššího soudu trestné.

tep mol

Praha 21. června (ČTK) – Délka oddlužení by se mohla zkrátit z pěti let na tři roky. Počítá s tím novela insolvenčního zákona, o jejímž dnešním schválení vládou informovalo v tiskové zprávě ministerstvo spravedlnosti. Návrh zavádí do českého právního řádu část evropských pravidel, která měla být v Česku účinná už před téměř rokem. Kvůli nesplnění tohoto úkolu čelí ČR řízení o porušení unijního práva, ministerstvo spravedlnosti tak upozornilo na potřebu urychleného přijetí novely.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. „Novela zajistí, že v případě úpadku se fyzické osoby budou moci rychleji dostat z dluhové pasti, vrátit se do legální sféry ekonomiky a znovu se zapojit do běžného společenského a hospodářského života,“ uvedlo ministerstvo.

Podle úřadu stále existují překážky, kvůli nimž může být tato možnost pro některé lidi nedostupná. „To by se mohlo naplno projevit ve chvíli, jakmile fyzické osoby na území České republiky výrazněji pocítí sociální a ekonomické následky událostí posledních let,“ napsal v důvodové zprávě. K plošnému zkrácení doby oddlužení člověka na tři roky, a to bez ohledu na zdroj příjmů dlužníka, se vláda Petra Fialy (ODS) zavázala v programovém prohlášení.

Ministerstvo zdůraznilo, že „pro vybalancování dopadů“ zkrácení doby oddlužení zpřísnilo požadavky na řádné plnění povinností dlužníka a také posílilo opatření proti možnému zneužití institutu oddlužení ze strany nepoctivého dlužníka. „Sleduje-li dlužník nepoctivý záměr, soud mu vstup do oddlužení nepovolí, případně oddlužení neschválí, a vyplyne-li tato okolnost najevo později, schválené oddlužení dlužníkovi zruší, popřípadě dokonce dlužníkovi již přiznané osvobození odejme,“ popsalo v návrhu.

Návrh podle ministerstva zajišťuje, aby dlužník v oddlužení splácel adekvátní částky a nesnižoval své příjmy. Dlužník musí při plnění splátkového kalendáře plně využívat svůj příjmový potenciál a dosahovat adekvátní mzdy, nebo jiného příjmu. Zájmy věřitelů jsou tudíž v oddlužení uspokojivě chráněny, uvedlo ministerstvo.

Úřad uvedl, že při projednávání vypořádal 260 stran připomínek a materiál poté předložil bez rozporů. Novelu už dříve zkritizovali zástupci Hospodářské komory či Svazu měst a obcí. Vadí jim, že podmínky se zmírňují plošně, tedy i u těch dlužníků, kteří jsou schopni výdělečné činnosti a splácení závazků. Věřitelé – ať už soukromí, nebo státní instituce – by podle kritiků mohli po přijetí nových pravidel přijít o sto miliard korun. Zkrácení a usnadnění insolvence naopak podporují organizace na pomoc lidem v nouzi a pro prevenci dluhů. Snížení počtu osob v exekucích doporučila i Národní ekonomická rada vlády.

tep jzf mha

Předchozí zprávaDalší zprávaZpět 

Praha 19. června (ČTK) – Dosavadní délka oddlužení by se měla zkrátit z pěti let na tři roky. Počítá s tím novela insolvenčního zákona, kterou ve středu projedná vláda. Návrh zavádí do českého právního řádu část evropských pravidel, která měla být v Česku účinná už před téměř rokem. Kvůli nesplnění tohoto úkolu čelí ČR řízení o porušení unijního práva, a ministerstvo spravedlnosti tak upozornilo na potřebu urychleného přijetí novely.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. „Navrhovaná novela zajistí, že v případě úpadku se fyzické osoby budou moci rychleji dostat z dluhové pasti, vrátit se do legální sféry ekonomiky a znovu se zapojit do běžného společenského a hospodářského života,“ uvedlo ministerstvo.

Podle úřadu stále existují překážky, kvůli nimž může být tato možnost pro některé lidi nedostupná. „To by se mohlo naplno projevit ve chvíli, jakmile fyzické osoby na území České republiky výrazněji pocítí sociální a ekonomické následky událostí posledních let,“ napsal v důvodové zprávě. K plošnému zkrácení doby oddlužení člověka na tři roky, a to bez ohledu na zdroj příjmů dlužníka, se vláda Petra Fialy (ODS) zavázala v programovém prohlášení.

Ministerstvo zdůraznilo, že „pro vybalancování dopadů“ zkrácení doby oddlužení zpřísnilo požadavky na řádné plnění povinností dlužníka a také posílilo opatření proti možnému zneužití institutu oddlužení ze strany nepoctivého dlužníka. „Sleduje-li dlužník nepoctivý záměr, soud mu vstup do oddlužení nepovolí, případně oddlužení neschválí, a vyplyne-li tato okolnost najevo později, schválené oddlužení dlužníkovi zruší, popřípadě dokonce dlužníkovi již přiznané osvobození odejme,“ popsalo.

Návrh také podle ministerstva zajišťuje, aby dlužník v oddlužení splácel adekvátní částky a nesnižoval své příjmy. Insolvenční soud má vycházet nejen z dokladů dlužníka o jeho minulých příjmech, ale také zhodnotit, jakého minimálního budoucího příjmu by měl daný dlužník dosahovat vzhledem ke svým schopnostem a možnostem na trhu práce. Soud má také prozkoumat, zda se dlužník v nedávné minulosti bez důležitého důvodu nevzdal vyššího příjmu nebo majetkového prospěchu.

„Zjednodušeně lze říci, že pro řádné plnění povinností musí dlužník v průběhu plnění splátkového kalendáře plně využívat svůj příjmový potenciál a dosahovat adekvátní mzdy, popřípadě jiného příjmu. Zájmy věřitelů jsou tudíž v oddlužení uspokojivě chráněny,“ tvrdí ministerstvo.

Novelu už dříve zkritizovali zástupci Hospodářské komory či Svazu měst a obcí. Vadí jim, že podmínky se zmírňují plošně, tedy i u těch dlužníků, kteří jsou schopni výdělečné činnosti a splácení závazků. Věřitelé – ať už soukromí, nebo státní instituce – by podle kritiků mohli po přijetí nových pravidel přijít o sto miliard korun. Zkrácení a usnadnění insolvence naopak podporují organizace na pomoc lidem v nouzi a pro prevenci dluhů. Snížení počtu osob v exekucích doporučila i Národní ekonomická rada vlády. Podle ní tak začne více lidí oficiálně pracovat a platit daně a odvody.

tep ptd

Praha 13. června (ČTK) – Srážky ze mzdy dlužníků přestaly fungovat u 52 procent exekučních řízení. Jejich množství kleslo na historické minimum. Důvodem jsou rostoucí náklady na bydlení, které se promítají do růstu částky, kterou dlužníkům v exekuci nelze zabavit. Uvedli to dnes zástupci České asociace věřitelů na tiskové konferenci.

Nezabavitelná částka v posledních dvou letech výrazně vzrostla. Vypočítává se z takzvaných normativních nákladů na bydlení, o jejich zvýšení rozhoduje vláda. Na růst nezabavitelné částky, tedy minima, které musí dlužníkovi zůstat, podle asociace věřitelů nejvíc doplácejí drobní věřitelé, jako jsou pronajímatelé bytů, matky samoživitelky, oběti trestných činů nebo malí a střední podnikatelé, protože pak mohou přijít o jiný majetek.

„Dlužníkům tak sice zůstává víc peněz, ale výhodné to pro ně být nemusí. Když se totiž nedaří umořit pohledávku srážkami z příjmu, přistoupí exekutor k daleko invazivnějším způsobům, včetně zabavování movitých věcí nebo postihu nemovitostí,“ uvedla Zuzana Liškařová z advokátní kanceláře Arrows.

Problém se netýká jen exekucí, ale i insolvencí. V insolvenci, kde se před pěti lety dařilo měsíčně srážet dlužníkovi skoro 6000 korun, je nyní srážka o dvě třetiny nižší a dosahuje úrovně minimální možné splátky dluhu. Plošně to dopadá na celé spektrum věřitelů, včetně například společenství vlastníků bytových jednotek nebo bytových družstev.

Asociace věřitelů doporučuje, aby se systém srážek ze mzdy upravil. Vhodným řešením by podle ní mohlo být stanovení výše srážky procentem z celkového příjmu dlužníka. Variantou je i stanovení minimální výše měsíční srážky, která by byla pro dlužníky únosná a zároveň motivační. Asociace navrhuje 1750 Kč, což je na úrovni desetiny minimální mzdy.

jsa ptd

České Budějovice 13. června (ČTK) – Počet lidí postižených exekucí na jihu Čech klesá. Loni se exekuce v regionu týkala 34.789 lidí, což bylo přibližně o 12.000 méně než například v roce 2016. Podobný vývoj je v celé republice. ČTK to řekl Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.

„Obecně trend počtu případů exekucí je setrvale klesající. Před osmi lety bylo v republice 860.000 lidí v exekucích a k letošnímu květnu je to 662.000 lidí. Když se podíváme na počty exekučních řízení, tak nedávno jich bylo 4,5 milionu a dnes je to necelých 4,1 milionu. Totožný trend je napříč celou Českou republikou a týká se všech krajů a očekáváme, že bude pokračovat i přes ekonomickou a energetickou krizi,“ uvedl Hábl na dnešní konferenci věnované tématu předlužení a insolvence, kterou v Českých Budějovicích pořádalo krizové centrum Theia.

Hábl dodal, že na pokles má vliv několik faktorů. Jde například o vyšší finanční gramotnost obyvatel nebo o lepší informovanost o problematice. „Ale hlavní dva důvody jsou legislativní změny, kdy se hodně zpřísnilo legislativní nastavení a není možné, aby se dluhy výrazně navyšovaly jako tomu bylo dříve. Tehdy bylo běžné, že z částky 10.000 korun narostla statisícová položka. Dále se velmi výrazně snížily advokátní tarify, což lidi v exekuci také zatěžovalo. A samozřejmě se velmi zpřísnilo půjčování peněz,“ uvedl Hábl.

Každý rok se v Česku oddluží přibližně 20.000 lidí. Podle Hábla neexistuje průměrný příklad člověka, jenž je náchylnější k exekuci. „Ale jsou skupiny, kterých se tyto problémy dotýkají více. Jedná se například o starobní důchodce, protože ti nemají moc šancí si příjem jinak navýšit. A další skupinou jsou samoživitelky, pro něž je velmi složité někdy s penězi vyjít,“ řekl.

Na jihu Čech jsou nejzatíženější exekucemi lokality u hranic s Rakouskem. Nelze vyloučit, že to souvisí s horší dostupností zaměstnání v místě. „Ale jinak se jedná o region, který nijak nevybočuje z toho celorepublikového průměru,“ uvedl Hábl. Loni byla v kraji nejpostiženější věkovou skupinou kategorie 50 až 64 let, která tvořila 28 procent lidí v exekuci.

rek kš

Praha 7. června (ČTK) – Letos v květnu bylo v Česku vyhlášeno 1215 osobních bankrotů, což bylo o 184 více než v dubnu. Zároveň bylo podáno 1271 návrhů na osobní bankrot, o 188 více než v předešlém měsíci. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

„Po březnu jde o druhou nejvyšší hodnotu v letošním roce, a to jak u bankrotů, tak u insolvenčních návrhů. Při porovnání například s rokem 2021 ale jde o podprůměrné hodnoty, takže lze říci, že osobních bankrotů i nadále ubývá,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v květnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 183. Ve Středočeském kraji jejich počet činil 151 a v Ústeckém kraji 147. Nejméně jich bylo naopak na Karlovarsku, a to 41, a na Vysočině, 43.

Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 12.417 osobních bankrotů, což je o 16 procent méně než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 13.111 návrhů na osobní bankrot, o 13 procent méně než o rok dříve. V průměru bylo v Česku vyhlášeno v posledních 12 měsících 12 osobních bankrotů na 10.000 obyvatel. Nejvíce v Ústeckém kraji, kde počet dosáhl 20 osobních bankrotů na 10.000 lidí, a Karlovarském kraji, kde to bylo 19. Nejméně naopak na Vysočině a v Praze, shodně po osmi na 10.000 lidí.

fd ptd

Praha 10. května (ČTK) – Zaměstnanci firem v úpadku budou moci od července požádat úřady práce o vyplacení dlužné mzdy až po zahájení insolvenčního řízení. Žádost nebudou moci podat lidé, kteří ve firmě v insolvenci měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Prezident Petr Pavel změny minulý týden podepsal, jsou součástí úpravy pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Vyplývá to z webu Pražského hradu.

Novela počítá s tím, že pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům už nebude stačit návrh na insolvenci; rozhodující bude oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Nově budou moci lidé podle předlohy začít o peníze žádat potom, co se oznámení o zahájení insolvenčního řízení objeví v insolvenčním rejstříku a zveřejní ho úřad práce.

Norma vychází ze změn zejména v insolvenčním právu. Vláda ji zdůvodnila snahou o dosažení optimální a dostatečné ochrany práv zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele. Zároveň tím chce eliminovat možné zneužití pravidel.

Nyní mohou zaměstnanci firem v platební neschopnosti získat za určitých podmínek od úřadu práce dlužnou mzdu za tři měsíce. Částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti podniku dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou pracovníci o peníze žádat do pěti měsíců a 15 dnů. Lhůtu novela nemění. Upravuje ale její začátek na termín, kdy se oznámení o zahájení insolvenčního řízení objeví v rejstříku a zveřejní ho úřad práce.

Pokud by už žadatel dostal odstupné či jiné kompenzace, úřad práce by je od vyplácené částky odečetl. Peníze navíc by příjemce musel vrátit. O vyplacení dlužného výdělku budou moci podle novely nově žádat i agenturní pracovníci, pokud ho už nedostali z pojištění. Poslanci doplnili novelu o zrušení povinného pojištění agentur práce proti úpadku. Problém podle sněmovního sociálního výboru nepředstavují legálně fungující agentury, ale ty, které nemají povolení a nesplňují podmínky odbornosti.

mhm mbc cap ptd

Praha 8. května (ČTK) – V dubnu bylo v Česku vyhlášeno 44 bankrotů společností, proti březnu o 18 méně. Šlo o nejnižší počet bankrotů od prosince 2020. Počet vyhlášených bankrotů podnikatelů klesl meziměsíčně o 91 na 398. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Zároveň bylo podáno 105 návrhů na bankrot firem, o 24 více než v březnu. Počet návrhů na bankrot podnikatelů proti předchozímu měsíci klesl o 87 na 439.

„Zatímco v předchozích třech měsících zbankrotovalo vždy přes 60 firem, v dubnu to bylo zhruba o třetinu méně. Je to dáno i tím, že na duben připadly velikonoční svátky, během kterých úřady nejsou aktivní. I tak jde v dlouhodobém porovnání o velmi nízký počet. Před deseti lety bylo běžné, že bankrotovalo více než 100 firem měsíčně,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Kolísání počtu bankrotů v průběhu roku je podle ní běžné. Klesající počet bankrotů naznačuje, že firmy mají stále ještě dostatečné rezervy na to, aby se vyrovnaly s nepříznivými ekonomickými podmínkami, dodala.

Nejvíce firemních bankrotů bylo v dubnu vyhlášeno v Praze (19) a v Jihomoravském kraji (7). Naopak žádný bankrot firmy nebyl vyhlášen v Libereckém a Plzeňském kraji. Mezi podnikateli bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno v Moravskoslezském (57) a v Ústeckém kraji (55). Nejméně ve Zlínském a Pardubickém kraji (shodně 13).

V rámci odvětví bylo nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno v obchodu (devět), ve zpracovatelském průmyslu (osm) a ve stavebnictví (sedm). Mezi podnikateli bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno ve stavebnictví (109) a v obchodu (67).

Mezi největší společnosti, u kterých byl v dubnu vyhlášen bankrot, patří společnost Masoprodej z Horní Lidče nebo pražský maloobchod Mammoth. U obou společností byl v dubnu vydán insolvenční návrh a také vyhlášen bankrot. V prvním případě byl návrh podán zaměstnanci, zatímco v druhém přímo firmou.

„Společnost Mammoth byla založena už v roce 1991 a ještě před nedávnem bylo její hospodaření v pořádku. Problém nastal až s rozšířením oblasti podnikání o prodej mobilních telefonů na leasing,“ upřesnil vedoucí datového oddělení portálu www.informaceofirmach.cz Jan Cikler.

fd rot