Archiv autora: Zdeňka

Praha 11. září (ČTK) – Průměrná délka řízení u okresních i krajských soudů se loni opět snížila, mezi jednotlivými soudy ale v rychlosti práce panují značné rozdíly. Vyplývá to z výroční zprávy o stavu justice, kterou dnes představilo ministerstvo spravedlnosti. Ministr Pavel Blažek (ODS) označil situaci v českém soudnictví za stabilní. Vyzdvihl zlepšení situace u správních soudů, častější ukládání peněžitých trestů a využívání dohody o vině a trestu. Jeho náměstek Karel Dvořák na dnešní tiskové konferenci zmínil jako problematické vyřizování elektronických platebních rozkazů a přetíženost soudců v opatrovnických věcech.

Dvořák míní, že ohledně rychlosti soudních řízení ještě existuje prostor pro zlepšení. „Zásadní je, jak fungují elektronické systémy. Na 21. století je pořád kostrbaté to, jak se spis dostane od okresního soudu ke krajskému, a to, že máme jiný systém vedení spisu u okresního soudu než u krajského soudu. Tam si myslím, že zkrácení možné je čistě z hlediska vnitřní organizace toho, jak pracuje justice,“ uvedl na dotaz ČTK.

Občanskoprávní řízení u okresních soudů trvalo loni v průměru 269 dní, o dva dny méně než předloni. Nejrychlejší instituce většinou spadají pod českobudějovický a středočeský krajský soud, nejpomalejší pod krajské soudy v Ústí nad Labem a Brně a pod pražský městský soud. Autoři výroční zprávy zdůraznili, že za délkou řízení často nestojí neefektivnost daných soudů, ale zátěž případů z minulých let.

Civilní řízení se často týkají elektronických platebních rozkazů, které nenabyly právní moci ve zkrácené formě řízení, tedy bez slyšení žalované strany. Podle Dvořáka se to děje ve více než 60 procentech případů. „Je zjevné, že je tady určitý systémový nedostatek a týká se doručování elektronických platebních rozkazů,“ zmínil s tím, že změnu by mohla přinést chystaná novela občanského soudního řádu.

Trestní řízení u okresních soudů zabralo v průměru 183 dní, předloni to bylo 205. Ke zkrácení řízení mohl přispět mimo jiné právě i stále rostoucí počet uzavřených dohod o vině a trestu. Statistiky ukazují i to, že k okresním soudům míří méně trestních kauz než dříve.

U krajských soudů zůstávají délky řízení výrazně vyšší než u okresních, což souvisí se složitostí vyřizovaných případů. Prvostupňové – tedy neodvolací – občanskoprávní řízení tam loni průměrně trvalo 978 dní, předloni to podle statistik bylo 1305 dní. Tento výrazný rozdíl zapříčinilo podle Dvořáka i to, že se soudy zbavují případů z covidových roků. Trestní řízení zabralo 517 dní namísto předloňských 562, správní řízení 439 dní místo předloňských 511. „Správní soudnictví se dostává do stále lepší kondice. Daří se již vyřizovat více věcí, než kolik věcí napadá. To znamená, že soudy jsou schopny likvidovat nedodělky,“ komentoval to Dvořák. Ministerstvo v předchozích letech přidělilo ke správním úsekům více soudců.

Podle ekonomického náměstka Radomíra Daňhela stojí za zrychlením rozhodování soudů rovněž to, že u nich nyní pracuje nejvíce soudců za posledních několik let – jejich počet se od loňska zvýšil z 2099 na 3063, což je plný plánovaný stav.

Loni působilo u celkem 86 okresních soudů 1819 soudců, z toho 1213 žen. U krajských soudů pracovalo 937 soudců. I zde převažovaly ženy, kterých bylo 508. Poměr žen a mužů v talárech se tradičně obrací u soudů vyšších stupňů, a tak tomu bylo i loni. U dvou vrchních soudů působilo 128 soudců, z toho 76 mužů. U Nejvyššího soudu rozhodovalo 59 mužů a 12 žen a u Nejvyššího správního soudu 22 mužů a 13 žen.

K problému elektronizace justice Daňhel uvedl, že se o ní léta jen hovořilo a první reálné kroky ministerstvo podniklo až loni, kdy uzavřelo smlouvu na dodání systému, jehož součástí bude i elektronický soudní spis. „Na něj budou navazovat všechny další systémy v dalších agendách. Insolvenční agendu chceme převést do konce letošního roku, další agendy by měly následovat v dalších letech,“ popsal.

V současné době existuje v justici více než 50 informačních systémů. „Co se týče jejich konstrukce, aktuálně se nacházíme v minulém století,“ podotkl náměstek. Krok ke změně podle něj umožnilo to, že se pro IT oblast podařilo v letošním rozpočtu ministerstva vyjednat přes 1,2 miliardy korun. Peníze na elektronizaci chce úřad čerpat i z evropských programů, kde má zažádáno o více než miliardu korun.

Průměrná délka řízení u okresních soudů (dny):

Zdroj: Výroční statistická zpráva Ministerstva spravedlnosti ČR

tep ptd mha

Praha 5. září (ČTK) – V srpnu bylo v Česku vyhlášeno 60 bankrotů firem, o deset více než v červenci. Rovněž bylo vyhlášeno 415 bankrotů podnikatelů, což bylo o 82 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK. Zároveň stoupl počet návrhů na bankrot společností o dva na 78 a počet návrhů na bankrot podnikatelů o 104 na 456, ukázala.

Přes nárůst byl srpen z hlediska bankrotů podnikatelů mírně podprůměrným měsícem. „Počty bankrotů fyzických osob podnikatelů zůstávají i přes meziměsíční nárůst poměrně nízké, což je dáno mimo jiné i letním obdobím. Podle počtu návrhů na bankrot v posledních měsících by se však počet bankrotů neměl výrazněji zvyšovat ani v dalších měsících,“ uvedla dnes analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce bankrotů na 10.000 aktivních firem bylo podle firmy vyhlášeno v odvětví dopravy a skladování (27), ve zpracovatelském průmyslu (20) a v ubytování a stravování (18). Nejméně jich zaznamenalo odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče (čtyři), v informačních a komunikačních činnostech (sedm) a v odvětví nakládání s nemovitostmi (osm).

Největší subjekt, u kterého byl vyhlášen bankrot, je společnost MSA s ruskými konečnými vlastníky. Společnost už několik let nezveřejňuje výkazy, v roce 2019 měla tržby přes jednu miliardu Kč a zaměstnávala okolo 400 zaměstnanců. Předmětem jejího podnikání je výroba potrubních armatur.

Další velkou zkrachovalou společností z hlediska tržeb i počtu zaměstnanců je Tesasing z Teplic, výrobce kovových konstrukcí a jejich dílů. Ta také nezveřejňuje výkazy, podle posledních v roce 2019 měla tržby přes 120 milionů Kč a 90 zaměstnanců. Z hlediska obratu je velkou zkrachovalou společností Premiot Group z Prahy, která se zabývá pronájmem a správou vlastních nebo pronajatých nemovitostí. Ve skupině je velké množství dceřiných společnosti. Insolvenční návrhy podaly například společnosti Studio Moderna z Prahy či Ekoklima z Milevska.

Také mezi podnikateli bylo poměrově nejvíce bankrotů na 10.000 subjektů v odvětví dopravy a skladování (57). Následovalo stavebnictví (41) a ubytování a stravování (29). Nejmenší část podnikatelů zbankrotovala v odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče (pět), informačních a komunikačních činnostech (sedm) a profesních, vědeckých a technických činnostech (devět).

fd rdo

Praha 4. září (ČTK) – Pomoci podnikatelům v přechodných finančních potížích odvrátit úpadek má zákon o preventivní restrukturalizaci, který prezident Petr Pavel podepsal. Souhlasil i s navazující novelou insolvenčního zákona. ČTK o podpisu dvojice předloh informoval Hrad.

Principem preventivní restrukturalizace bude dohoda podnikatele s jeho klíčovými věřiteli při zachování provozu podniku. Preventivní restrukturalizací bude postup směřující k předejití úpadku a zachování nebo obnově provozuschopnosti obchodního závodu. Ozdravení má podnikatel dosáhnout zejména prostřednictvím vyjednávání s věřiteli nad restrukturalizačním plánem. Věřitele si vybere sám. Takzvaným nedotčeným věřitelům, které neosloví, třeba proto, že jejich pohledávky jsou relativně málo významné, však zůstanou zachována všechna jejich práva.

Preventivní restrukturalizaci zahájí podnikatel tím, že zašle výzvu vybraným věřitelům. Současně s tím jim zašle i takzvaný sanační projekt, aby o něm spolu jednali. Proti insolvenčnímu řízení bude možné zapojit do preventivní restrukturalizace jen vybrané klíčové věřitele, které podnikatel osloví. Pohledávky ostatních bude podnikatel výhledově řádně řešit ve lhůtách splatnosti. Rozdíl od insolvenčního řízení spočívá také v tom, že soud nebude informace o restrukturalizaci uveřejňovat, a to kvůli maximálnímu omezení dopadů negativní publicity.

Sněmovna zpřesnila ve vládní předloze postup přípravy preventivní restrukturalizace nebo vymezení nedotčených stran. Odstranila možné výkladové nejasnosti a opravila chyby i nepřesnosti v odkazech. Předlohy vycházejí z evropské směrnice, jejíž začlenění do českého právního řádu má zatím zhruba roční zpoždění. Česko už čelí v této věci řízení o porušení povinnosti.

mhm mbc rot

Praha 30. srpna (ČTK) – Mezi loňským lednem a letošním červnem se v insolvenci ocitlo deset emitentů dluhopisů, tedy 1,7 procenta z jejich celkového počtu. Tito emitenti vydali 35 emisí dluhopisů (čtyři procenta) v objemu 3,2 miliardy Kč (3,6 procenta). Celkem v tomto období vydaly firmy 886 emisí korporátních dluhopisů za 90,4 miliardy Kč. Více než polovina emitentů nabídla výnosy vyšší než osm procent. Vyplývá to z údajů srovnávače dluhopisů, který provozuje portál Dluhopisomat.cz.

Na nadlimitní emise přes milion eur z nich připadalo 92 procent (83,5 miliardy Kč), na emise podlimitní devět procent (6,9 miliardy Kč). Dluhopisy zvolilo jako nástroj financování v tomto období 596 firem. „Za vzestupem zájmu o dluhopisy stály vysoká míra inflace a vysoké úrokové sazby, stejně jako negativní výnosy z akcií a dalších investic,“ uvedl analytik Comfort Finance Group Vladimír Pikora.

Dlouhodobá výnosová tendence ve sledovaném období rostla. Zatímco počátkem roku 2022 činil vážený průměr výnosů korporátních dluhopisů 6,5 procenta, letos v červnu se přiblížil devíti procentům.

Nejvíce emisí, 424, bylo vydáno se splatností tři až pět let, 260 emisí se splatností do tří let a 202 emisí se splatností nad pět let. Průměrná životnost dluhopisů se prodloužila. Zatímco dříve činila 3,4 roku u podlimitních a 3,8 roku u nadlimitních emisí, v polovině roku 2023 vzrostla na 4,2 roku. „V období vysoké inflace a úrokových sazeb se dluhopisy staly silnou konkurencí bankám,“ dodal Pikora. Vzhledem ke zklidnění inflace předpokládá, že jejich výnosy se budou stejně jako úrokové sazby postupně snižovat.

Na celkovém počtu úpadců i objemu emisí v insolvenci se výrazněji podílely nadlimitní emise. V insolvenci skončilo mezi lednem 2022 a červnem 2023 šest procent firem, které vydaly nadlimitní emise, zatímco u podlimitních emisí činil jejich podíl 1,6 procenta. Pro 70 procent emitentů v insolvenci šlo o jejich první emisi, 80 procent z nich figurovalo v obchodním rejstříku pět a více let.

„Finanční trhy jsou vždy spojeny s určitými riziky a ani dluhopisy nejsou výjimkou. Na druhé straně jsem přesvědčen, že situace je pro investory výrazně bezpečnější a přehlednější než před několika lety, kdy odhady uváděly až desetinu emitentů v insolvenci,“ upozornil Pikora.

Nejvíce emitentů působilo v sektorech finančních služeb (244), realitního developmentu (178), stavebnictví (129) a obchodu (122). Z celkového počtu emisí jich bylo zajištěno 350, tj. 19,2 procenta, obvykle ručitelským prohlášením, obchodním podílem, nemovitostí nebo movitým majetkem.

fd rdo

Praha 29. srpna (ČTK) – Z návrhů na oddlužení občanů, které byly u insolvenčních soudů podány v období od účinnosti novely insolvenčního zákona v červnu 2019 do konce loňského listopadu, podali 77 procent advokáti a 23 procent neziskové organizace. Z nich nejvíce charity. Vyplývá to z analýzy téměř 80.000 dokumentů, kterou na dnešní tiskové konferenci představila společnost InsolCentrum.

Z neziskových organizací podaly charity téměř 5200 návrhů, tedy 29 procent. Poradna při finanční tísni podala 3300 návrhů (18,5 procenta), organizace Člověk v tísni 1100 návrhů (šest procent), ukazují data.

„Sečteme-li návrhy jednotlivých charit, tak by se tyto organizace jako celek umístily na prvním místě. Přitom se zabývají zejména zdravotní péčí pro nemocné a dluhové poradenství poskytují jako okrajovou činnost. Jejich výsledky pro nás představují příjemné překvapení,“ uvedla jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá.

Nezisková organizace Člověk v tísni je podle Veselé vnímána politiky i médii jako hlavní expert na dluhovou problematiku. Výsledky analýzy však podle ní nepotvrdily její postavení lídra v počtu zpracovaných návrhů na oddlužení. Tato organizace podala 1,37 procenta z celkového počtu návrhů, podotkla.

„Člověk v tísni, na rozdíl od Poradny při finanční tísni, dlouhodobě pracuje s nejchudšími lidmi. Schopnější zájemce odkazujeme na jiné poradny, kde s nimi připraví návrh za dvě hodiny. My daleko více kapacit alokujeme na rozporování nemravných nároků. Našimi klienty se také často stávají lidé, kterým někdo zbrkle připravil insolvenční návrh, aniž by zhodnotil budoucí situaci klientů,“ reagoval vedoucí dluhového poradenství organizace Daniel Hůle.

Veselá neočekávala tak velkou převahu advokátních návrhů proti návrhům neziskových organizací. „Zaujalo nás, kolik návrhů jsou schopni zpracovat jednotliví advokáti. Náklady na zpracování advokátních návrhů na oddlužení navíc nezatěžují státní rozpočet, protože je dlužníci hradí sami během oddlužení,“ dodala.

Jde podle ní o systémově čisté řešení doprovázené výchovným prvkem. „Dlužníci vědí, že vstup do oddlužení něco stojí a že si jej sami zaplatí,“ poznamenala. Návrhy akreditovaných společností, kde převažují neziskové organizace, jsou hrazeny z různých zdrojů, veřejných rozpočtů, dotací EU či darů jednotlivců a institucí.

Stát by měl více spolupracovat a podporovat ty skupiny zpracovatelů, které jsou schopny přivést zadlužené lidi do oddlužení a definitivně tím vyřešit jejich finanční problémy, míní Veselá.

V případě advokátů, notářů, soudních exekutorů či insolvenčních správců činí maximální odměna 4000 Kč bez DPH a v případě společného oddlužení manželů 6000 Kč bez DPH. Odměnu dlužník hradí v rámci svého insolvenčního řízení a jde o pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou.

Oddlužení je proces pro občany i živnostníky, kdy dlužník po dobu maximálně pěti let splácí pohledávky svých věřitelů a na konci může být po splnění podmínek oddlužen, tehdy mu zbytek dluhu zaniká. Oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

InsolCentrum je analytická společnost, která se dlouhodobě věnuje zpracování a analýze insolvenčních a souvisejících ekonomických, demografických a sociologických dat.

fd rdo

Praha 29. srpna (ČTK) – Doba oddlužení se možná zkrátí z nyní základních pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Předpokládá to vládní novela insolvenčního zákona, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Navrhované změny vychází z evropské směrnice a měly by proces zpřístupnit širšímu okruhu lidí z řad podnikatelů i spotřebitelů. Předloha nyní zamíří k posouzení do ústavně-právního výboru.

Úpravy mají podle ministerstva spravedlnosti zajistit to, aby lidé v úpadku získali druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Ve zdůvodnění ministerstvo upozornilo na to, že kvůli energetické krizi, vyšší inflaci i dalším ekonomickým dopadům ruské invaze na Ukrajinu klesá reálná kupní síla obyvatel a riziko úpadku se zvyšuje i u lidí z vyšší střední třídy.

„Zájmy věřitelů jsou v oddlužení uspokojivě chráněny,“ zdůraznil k novele ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle Taťány Malé (ANO) je ale otázka, zda změny neohrozí rovnováhu mezi věřiteli a dlužníky. Nesmí se podle ní vrátit stav, kdy věřitelé vymáhali své peníze „baseballovými pálkami“.

Hnutí SPD je podle Ivety Štefanové (SPD) pro podporu návratu poctivého dlužníka z dluhové pasti, nesmí se tak ale dít na úkor věřitelů. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek podotkl, že pro předlužené lidi musí být výhodné přejít do insolvence a legálně pracovat.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.

Novela zavádí tříletý proces oddlužení s možností prodloužení, déle by také trvat prodej zbytkového dlužníkova majetku. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Povinnosti by dlužník splnil, pokud by „dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení„.

Pro řádné plnění povinností by dlužník musel při plnění splátkového kalendáře plně využívat možnosti svých příjmů a dosahovat odpovídající mzdy, nebo jiného příjmu. Nesměl by uměle své příjmy snižovat. Předpokladem povolení oddlužení by zůstala podmínka, že ostatní věřitelé obdrží alespoň tolik, kolik zpravidla při plnění splátkového kalendáře obdrží insolvenční správce za svou činnost.

Předloha podle zdůvodnění zakotvuje přísnější požadavky na řádné plnění povinností dlužníka i na dohled ze strany insolvenčního správce tak, aby dlužník splatil dluhy v nejvyšší reálně dosažitelné míře. Měla by také lépe bránit možnému zneužití oddlužení.

První oddlužení konkrétního dlužníka by po účinnosti předlohy předpokládané od příštího roku trvalo vždy tři roky. Do stejného procesu by pak nesměl vstoupit ve lhůtě 12 let místo nynějších deseti let. Tříletým oddlužením by však dlužník mohl projít pouze jednou za zhruba 24 let. Pokud by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.

mbc rdo

Praha 26. srpna (ČTK) – Výrazné snahy o zúžení navrhovaného zkrácení doby oddlužení z nyní základních pěti let na tři roky jen na podnikatele sněmovní zpravodajka vládní insolvenční novely Taťána Malá (ANO) neočekává. Kabinet navrhl zkrácení doby pro všechny dlužníky, tedy i pro spotřebitele, byť evropská směrnice takové řešení jen doporučuje. Sněmovna by měla projednat předlohu v úvodním kole na mimořádné schůzi, která začne v úterý.

„Debata určitě proběhne. Ale myslím si, že nějaká výrazná snaha (vztáhnout zkrácení doby oddlužení jen na podnikatele) vzhledem k tomu, v jaké ekonomické situaci se nachází řada domácností a občanů, asi nebude,“ řekla ČTK Malá.

Ve Sněmovně se mluvilo o možnosti uzákonit tříletou dobu oddlužení v souladu s evropskou směrnicí jen pro podnikatele v minulém volebním období. Dolní komora tehdy insolvenční novelu, jak ji předložila tehdejší vláda ANO a ČSSD, podle které se měla vztahovat rovněž i na spotřebitele, odmítla schvalovat zrychleně v legislativní nouzi a do konce volebního období se k ní nedostala.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Nyní navrhované změny by měly podle vlády zpřístupnit proces oddlužení širšímu okruhu lidí. „Navrhovaná novela zajistí, že fyzické osoby v úpadku získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti, vrátit se do legální sféry ekonomiky a znovu se zapojit do běžného společenského a hospodářského života,“ stojí v důvodové zprávě.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.

Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Prodej zbytkového dlužníkova majetku by byl možný i později. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Povinnosti by dlužník splnil, pokud by „dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení„. Pro řádné plnění povinností by dlužník musel při plnění splátkového kalendáře plně využívat možnosti svých příjmů a dosahovat odpovídající mzdy, nebo jiného příjmu. Nesměl by uměle své příjmy snižovat.

Důraz Malá klade na kontrolu plnění oddlužení. „Věřitel není sprosté slovo. Věřitelé nejsou jen velké firmy, které půjčují peníze, ale týká se to například i babiček, které si našetřily, potom půjčily sousedovi, a ten jde o insolvence a ona ve finále nedostane prakticky vůbec nic,“ upozornila.

Předloha podle zdůvodnění zakotvuje přísnější požadavky na řádné plnění povinností dlužníka i na dohled ze strany insolvenčního správce tak, aby dlužník splatil dluhy v nejvyšší reálně dosažitelné míře. Měla by také lépe bránit možnému zneužití oddlužení.

mbc ptd

Praha 23. srpna (ČTK) – Pomoci podnikatelům v přechodných finančních potížích odvrátit úpadek má zákon o preventivní restrukturalizaci, který dnes schválil Senát. Souhlasil i s navazující novelou insolvenčního zákona. Obě normy nyní dostane k podpisu prezident.

Principem preventivní restrukturalizace bude dohoda podnikatele s jeho klíčovými věřiteli při zachování provozu podniku. Preventivní restrukturalizací bude postup směřující k předejití úpadku a zachování nebo obnově provozuschopnosti obchodního závodu. Ozdravení má podnikatel dosáhnout zejména prostřednictvím vyjednávání s věřiteli nad restrukturalizačním plánem. Věřitele si vybere sám. Takzvaným nedotčeným věřitelům, které neosloví, třeba proto, že jejich pohledávky jsou relativně málo významné, však zůstanou zachována všechna jejich práva.

Preventivní restrukturalizaci zahájí podnikatel tím, že zašle výzvu vybraným věřitelům. Současně s tím jim zašle i takzvaný sanační projekt, aby o něm spolu jednali. Proti insolvenčnímu řízení bude možné zapojit do preventivní restrukturalizace jen vybrané klíčové věřitele, které podnikatel osloví. Pohledávky ostatních bude podnikatel výhledově řádně řešit ve lhůtách splatnosti. Rozdíl od insolvenčního řízení spočívá také v tom, že soud nebude informace o restrukturalizaci uveřejňovat, a to kvůli maximálnímu omezení dopadů negativní publicity.

Sněmovna zpřesnila ve vládní předloze postup přípravy preventivní restrukturalizace nebo vymezení nedotčených stran. Odstranila možné výkladové nejasnosti a opravila chyby i nepřesnosti v odkazech. Předlohy vycházejí z evropské směrnice, jejíž začlenění do českého právního řádu má zatím zhruba roční zpoždění. Česko už čelí v této věci řízení o porušení povinnosti.

mhm mbc snm

Praha 25. července (ČTK) – Exekucí v Česku přibylo. Na začátku července jich bylo zhruba o 48.600 víc než loni. Celkem se vede 4,08 milionu exekučních řízení. Dlužníků či dlužnic je ale o 6200 méně než minulý rok. Nějakou exekuci má 660.200 osob. Aktuální údaje dnes zveřejnila Exekutorská komora ČR. Podle ní je za úbytkem zadlužených zastavování takzvaných bagatelních exekucí a za růstem počtu řízení zhoršování ekonomické situace. Exekucí i lidí, kteří je mají, je podle statistik ale i tak výrazně méně než před několika lety.

„Už v dubnu jsme vzhledem k aktuálnímu ekonomickému vývoji předpovídali možný nárůst počtu exekucí, nicméně to se může samozřejmě ještě změnit. Do počtu exekučních řízení se nepříznivá ekonomická situace naplno promítá vždy se zpožděním,“ uvedl prezident komory Jan Mlynarčík.

V Česku se konala zatím dvě kola milostivého léta pro dlužníky. Pokud splatili původní dluh u veřejných institucí, odpustily se jim úroky, penále a další platby. Exekuce se zastavila. Ve třetím kole, které potrvá do konce listopadu, je možné se teď za splnění určitých podmínek snadněji zbavit daňových nedoplatků a dluhů na sociálních odvodech.

Na začátku července mělo exekuce 660.177 lidí. Loni komora evidovala zhruba o 6200 zadlužených víc, celkem asi 698.000. Podle vedení komory je za poklesem zastavování bagatelních exekucí s nízkými částkami. Nejvíc osob s exekučními řízením bylo v roce 2017, a to celkem 863.000. Od té doby počet do loňska klesal.

Exekucí se vedlo letos na začátku druhého pololetí bezmála 4,08 milionu. Loni jich bylo 4,03 milionu, tedy o 48.600 méně. Dosud nejvyšší počet zaznamenala komora v roce 2018, a to 4,68 milionu řízení.

Údaje o exekucích začaly před několika lety sledovat a analyzovat neziskové organizace ve svém projektu Mapa exekucí. Upozorňovaly na problém předlužení a jeho dopady na zaměstnanost, vzdělávání, životní úroveň regionů i hlasování ve volbách. S komorou se pak na poskytování údajů ale nedohodly. Exekutoři začali část dat zveřejňovat sami.

Podle Mapy exekucí bylo loni v Česku v exekucích 7,6 procenta obyvatel. Loni se po zadlužených vymáhalo kolem 620 miliard korun.

Komora dnes uvedla, že průměrnému dlužníkovi řízení přibývá. V roce 2016 na něj připadalo 5,3 exekuce. V roce 2021 to bylo 6,37 exekuce. V minulém roce počet klesl na 6,15 a letos se zvedl na 6,19 exekuce. Postupně se zvyšuje i průměrný věk dlužníků. Letos v pololetí dosáhl 46,5 roku. V roce 2016 bylo člověku v exekuci v průměru o 2,5 roku méně.

Nejvyšší podíl obyvatel v exekuci byl loni podle komory v okresech Most, Ústí nad Labem a Chomutov. Situace se v posledních letech nemění. Podle Mapy exekucí Mělo v okrese Most exekuce 18 procent obyvatel. Pět ze šesti zadlužených mělo víc řízení, vyplývá z mapy. Naopak nejmenší exekuční zátěž si nesou podle komory lidé v okresech Žďár nad Sázavou, Brno-venkov a Praha-východ.

ktk rdo

Praha 10. července (ČTK) – V prvním pololetí letošního roku bylo vyhlášeno 343 bankrotů společností, což bylo o 11 meziročně méně. Současně bylo vyhlášeno 2647 bankrotů podnikatelů, o 243 méně než ve stejném období loni. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Zároveň bylo podáno 559 návrhů na bankrot firem, o 21 více než před rokem, a 2834 návrhů na bankrot podnikatelů. To bylo o 137 méně než v prvním pololetí 2022.

„Zaznamenáváme dlouhodobý pozvolný pokles bankrotů ve všech kategoriích, což je vidět na průměrném počtu bankrotů v jednotlivých pololetích. V posledním pololetí roku 2021 zbankrotovalo průměrně 62 firem měsíčně, letos v prvním pololetí jich bylo 52. Ještě výraznější rozdíl je znatelný u podnikatelů, kde v posledním pololetí 2021 zbankrotovalo průměrně 527 podnikatelů měsíčně a letos v prvním pololetí jich bylo o 16 procent méně, tedy 441,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V červnu byl vyhlášen bankrot u 47 společností, což je po dubnu nejméně v porovnání s ostatními měsíci letošního roku. Zároveň bylo podáno 109 insolvenčních návrhů, což je naopak nejvíce v tomto roce. Bankrot vyhlásilo také 495 podnikatelů, spolu s květnem nejvíce za tento rok, a bylo podáno 481 insolvenčních návrhů.

Nejvíce bankrotů společností bylo v červnu vyhlášeno v Praze (22) a v Jihomoravském kraji (pět). Naopak žádný firemní bankrot nebyl vyhlášen v Karlovarském, Libereckém a Plzeňském kraji. Na 10.000 aktivních firem připadlo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů v Ústeckém (23) a Olomouckém kraji (21).

V rámci odvětví bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno v obchodu (16), profesních vědeckých a technických činnostech a stavebnictví (shodně osm). Nejvíce bankrotů na 10.000 aktivních firem v posledních 12 měsících připadlo v odvětví dopravy a skladování (29) a ubytování a stravování (22). Doprava a skladování vykazuje nejvyšší počet bankrotů na 10.000 jednotek, jak u firem, tak i u podnikatelů. Polovina bankrotů firem ve stavebnictví připadla na výstavbu bytových a nebytových prostor. Nejvíce bankrotů firem v rámci obchodu se týkalo velkoobchodu.

Nejvíce bankrotů podnikatelů zaznamenal Moravskoslezský kraj (75), Praha (71) a Středočeský kraj (58). Nejvíce bankrotů na 10.000 podnikatelů v posledních 12 měsících bylo vyhlášeno v Ústeckém (90) a Karlovarském kraji (79).

Nejvíce bankrotů podnikatelů zaznamenalo odvětví stavebnictví (126), obchodu (88) a zpracovatelského průmyslu (62). V posledních 12 měsících na 10.000 aktivních podnikatelů zbankrotovalo nejvíce podnikatelů v dopravě a skladování (55) a stavebnictví (42).

fd mha