Archiv autora: Zdeňka

Praha 12. ledna (ČTK) – Loni bylo v Česku vyhlášeno 12.868 osobních bankrotů, o tři procenta méně než předloni a zároveň nejméně od roku 2011. Podáno bylo také 13.641 insolvenčních návrhů, meziročně o půl procenta více. Bankrotem jsou nejvíce ohroženi lidé v Ústeckém kraji. Vyplývá to z analýzy dat společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které dnes firma poskytla ČTK.

V prosinci bylo vyhlášeno 880 osobních bankrotů, což je nejméně z celého roku, a bylo podáno 1027 návrhů na osobní bankrot.

„Platební morálka domácností při splácení úvěrů na spotřebu byla v loňském roce lepší než v roce předchozím, objem peněz na bankovních vkladech obyvatel se v loňském roce zvyšoval rychleji než objem jejich bankovních úvěrů. Přesto nelze vyloučit mírný vzestup počtu osobních bankrotů v letošním roce. Úspory jsou rozděleny značně nerovnoměrně a roste počet domácnosti, které žijí takzvaně od výplaty k výplatě, takže nemají žádné úspory na nečekané výdaje,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v roce 2023 vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 2028. Následovaly kraj Ústecký s 1700 bankroty a Středočeský s 1425. Nejméně jich bylo na Vysočině, 432, a ve Zlínském (495) a Karlovarském kraji (496). Proti předchozímu roku klesl počet bankrotů nejvíce v Jihomoravském a Zlínském kraji, shodně o 11 procent. Zvýšení naopak bylo znatelné v Pardubickém kraji a na Vysočině, a to o sedm procent.

Nejohroženějším krajem byl v uplynulém roce Ústecký kraj, kde bylo vyhlášeno 21 bankrotů na 10.000 obyvatel. Následovaly Karlovarský a Moravskoslezský kraj téměř s 17 osobními bankroty na 10.000 obyvatel. Obyvatelé těchto tří krajů jsou bankrotem nejvíce ohroženi dlouhodobě.

Totéž platí pro obyvatele krajů na opačném konci pomyslného žebříčku. Na Vysočině a v Praze bylo vyhlášeno pouze osm osobních bankrotů na 10.000 obyvatel a ve Zlínském a Jihomoravském kraji to bylo devět osobních bankrotů. Průměr za celou ČR činil 12 osobních bankrotů na 10.000 obyvatel.

zdroj:CRIF

fd snm

New York/Berlín 18. prosince (ČTK) – Ve většině vyspělých ekonomik roste počet firemních bankrotů dvouciferným tempem. Vlády ukončují podporu podnikům v potížích, kterou začaly vyplácet v období pandemie covidu-19, a firmám rostou náklady na půjčky. Píše o tom deník Financial Times (FT). V České republice počet bankrotů ale dlouhodobě klesá, zjistila studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Podle údajů ze soudů vzrostl počet firemních bankrotů ve Spojených státech po deseti letech poklesu za 12 měsíců do září meziročně o 30 procent. Německo, největší ekonomika EU, uvádí, že počet bankrotů se od ledna do září zvýšil ve srovnání s předchozím rokem o 25 procent. Německý statistický úřad Destatis pozoruje od června trvale měsíční „dvouciferná tempa růstu ve srovnání s předchozím rokem“.

V celé Evropské unii se podle Eurostatu insolvence podniků za devět měsíců do září meziročně zvýšily o 13 procent. Dosáhly tak nejvyšší úrovně za posledních osm let.

Podle hlavního ekonoma společnosti Capital Economics Neila Shearinga tento trend podpořily vyšší úrokové sazby spolu s krachem takzvaných zombie společností, které přežívaly díky vládní podpoře z dob pandemie covidu-19. Mezi odvětví, která nejvíce trpí zvýšenou mírou platební neschopnosti, patří doprava a pohostinství, uvádějí analytici.

Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) za rok 2020 a první čtyři měsíce roku 2021 překonaly podniky prudký pokles vyvolaný pandemií díky masivním vládním programům podpory pro firmy a domácnosti, které dosáhly více než deseti bilionů dolarů (asi 225 bilionů Kč). Od té doby však vlády tyto balíčky pomoci výrazně omezily.

Shearing varuje, že tento trend bude pokračovat, protože mnoho podniků bude muset v nadcházejících měsících refinancovat dluh za vyšší sazby, i když se předpokládá, že zvyšování sazeb ze strany centrálních bank už dosáhlo vrcholu. Podle analytiků bude nárůst počtu bankrotů v příštích několika letech zatěžovat globální hospodářskou aktivitu a růst zaměstnanosti.

V České republice bylo v listopadu vyhlášeno 65 bankrotů firem, o dva více než v říjnu. Trend od začátku roku je ale opačný, do listopadu vyhlásilo bankrot 618 firem, což je podle studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau zveřejněné počátkem prosince o čtyři procenta méně než ve stejném období loňského roku.

vjn jrm

Praha 14. prosince (ČTK) – Lidé, kteří čelí následkům nezákonných exekucí, se mohou obrátit na neziskovou organizaci Člověk v tísni. Mohou se s její pomocí domoci nejen zastavení protiprávní exekuce, ale i vymožení již zaplacených peněz. Novinářům to dnes řekl vedoucí dluhového poradenství společnosti Danilel Hůle.

Organizace Člověk v Tísni podle Hůleho poté, co jí dlužník sdělí informace o pohledávce, udělá základní analýzu. „Na helplince 770 600 800 mu pak budeme schopni říct, jestli to byla exekuce, která je potenciálně nezákonná a jestli je tam možné vymáhat nějaké plnění,“ uvedl vedoucí dluhového poradenství.

Společnost poté řeší situaci několika způsoby. „Pokud exekuce nadále běží, je potřeba ji nejprve zastavit a pak se domáhat takzvaného bezdůvodného obohacení,“ uvedl Hůle. Jeden z klientů organizace a projektu Exekutor má smůlu.cz, který za půjčku 50.000 korun splatil desetinásobek částky, se tak podle advokáta Petra Němce domohl 400.000 korun zpět.

Bránit se ale může i člověk, který už celou částku splatil. „Je možné navrhnout zastavit i již ukončenou exekuci,“ uvedl Hůle. Pokud je splacená částka mnohonásobně vyšší než částka poskytnutá věřitelem, opět ji lze soudně vymoci. Riziko, že se klient peněz nedomůže je podle něj velmi malé. „My jsme dnes již schopni říci, u kterých případů ta pravděpodobnost úspěchu je třeba 96 procent,“ prohlásil vedoucí dluhového poradenství.

Na začátku července mělo exekuce 660.177 lidí. Loni exekutorská komora evidovala zhruba o 6200 zadlužených víc, celkem asi 698.000. Podle vedení komory je za poklesem zastavování bagatelních exekucí s nízkými částkami. Nejvíc osob s exekučními řízením bylo v roce 2017, a to celkem 863.000. Od té doby počet do loňska klesal.

Exekucí se vedlo letos na začátku druhého pololetí bezmála 4,08 milionu. Loni jich bylo 4,03 milionu, tedy o 48.600 méně. Dosud nejvyšší počet zaznamenala komora v roce 2018, a to 4,68 milionu řízení.

Údaje o exekucích začaly před několika lety sledovat a analyzovat neziskové organizace ve svém projektu Mapa exekucí. Upozorňovaly na problém předlužení a jeho dopady na zaměstnanost, vzdělávání, životní úroveň regionů i hlasování ve volbách. S komorou se pak na poskytování údajů ale nedohodly. Exekutoři začali část dat zveřejňovat sami.

Podle Mapy exekucí bylo loni v Česku v exekucích 7,6 procenta obyvatel. Loni se po zadlužených vymáhalo kolem 620 miliard korun.

ado rot

Praha 12. prosince (ČTK) – Navrhované rozšíření okruhu subjektů, které budou prověřovat své klienty kvůli možné legalizaci peněz z trestné činnosti, je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci podali k novele v dnešním druhém čtení dva pozměňovaní návrhy a úpravu účinnosti. O podobě předlohy, která navíc desetinásobně zvýší horní hranici jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz, bude Sněmovna hlasovat patrně na lednové schůzi.

Předseda poslanců ODS Marek Benda navrhl, aby banky a pojišťovny měly přístup do registru majetkových oznámení politicky exponovaných osob a dalších veřejných funkcionářů, jako tomu bylo v minulosti. Údaje z těchto oznámení by pak měly podle úpravy přednostně využívat při ke zjišťování původu jejich majetku.

Pozměňovací návrh Jiřího Havránka (ODS) míří proti využívání padělaných nebo pozměněných průkazů totožnosti či odcizených dokladů k otevírání platebních účtů a také proti využívání služby úschovy cenností nebo pronájmu bezpečnostních schránek ke skrývání výnosů z trestné činnosti. Do zákona by výslovně zakotvil pravidlo, že úvěrové instituce a poskytovatelé platebních služeb pořídí v těchto případech kopii průkazu totožnosti klienta.

Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje určovat skutečné majitele firem a prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména těm podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích zneužitelných pro praní peněz nebo pro financování terorismu. Týká se například úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů a správců svěřenských fondů.

Nově by klienty museli podle novely prověřovat také insolvenční správci, restrukturalizační správci a provozovatelé on-line loterie a on-line binga. Předloha navíc výslovně zakotví obchodníky s drahými kovy, protože podle dosavadní úpravy nebylo jednoznačné, zda se na ně zákon vztahuje, stojí ve zdůvodnění. Rozšíření působnosti zákona si podle ministerstva financí vyžádaly zkušenosti z praxe.

Novela rovněž zvyšuje na jeden milion korun horní hranici pokuty pro jednotlivce za neprovedení kontroly institucí, která zákonu podléhá. Dosavadní maximální postih 100.000 korun podle důvodové zprávy nesplňuje požadavek na to, aby byl dostatečně odrazující.

Návrh přináší také možnost neprověření klienta v případě rizika, že by pro něj mohla být taková kontrola varováním před případným zásahem Finančního analytického úřadu (FAÚ). Subjekty podléhající zákonu ale budou muset v případě neprovedení kontroly ihned upozornit FAÚ na podezřelý obchod. Ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu zákona poznamenalo, že využití tohoto ustanovení očekává jen výjimečně.

mbc rdo

Praha 8. prosince (ČTK) – V listopadu bylo v Česku vyhlášeno 65 bankrotů firem, o dva více než v říjnu. Počet vyhlášených bankrotů podnikatelů meziměsíčně klesl o 14 na 426. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která ji dnes poskytla ČTK. Návrhů na bankrot společností v listopadu přibylo devět na 87, zatímco počet návrhů na bankrot podnikatelů proti říjnu klesl o 22 na 450.

„Z dlouhodobého hlediska bankrotů firem ubývá, letos v listopadu jich bylo vyhlášeno o polovinu méně než před deseti lety. Jejich počet se v listopadu zvýšil proti celoročnímu průměru a v rámci celého roku byl po únoru druhý nejvyšší, z dlouhodobého hlediska je však znatelný výrazný pokles. Nízká úroveň bankrotů koreluje s poklesem nevýkonných úvěrů, tedy zvyšující se platební morálkou firem,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V listopadu bylo vyhlášeno také 1113 osobních bankrotů a podáno 1273 návrhů na ně. Je to sice o něco více než v říjnu, ale z dlouhodobého hlediska je to také pokles. Zatímco loni byl od začátku roku ke konci listopadu vyhlášen bankrot u 12.254 lidí, letos to bylo u 11.903 lidí, což je o zhruba tři procenta méně.

Největší firmou podle obratu, která v listopadu vyhlásila bankrot, je společnost Vitrablok. „Šlo již o druhé insolvenční řízení během posledních dvou let. Za posledních pět let vykázala společnost zisk pouze jednou. Problémy firmě přinesl zejména rok 2021 a razantní zvýšení nákladů na materiál a energie,“ sdělil vedoucí datového oddělení portálu www.informaceofirmach.cz Jan Cikler.

Od začátku roku bylo v ČR vyhlášeno 618 firemních bankrotů, o čtyři procenta méně než ve stejném období loňského roku. Počet insolvenčních návrhů se zvýšil o procento na 976.

V listopadu bylo nejvíce bankrotů obchodních společností v Praze (28) a Jihomoravském kraji (devět). V Královéhradeckém a Pardubickém kraji nebyl vyhlášen ani jeden. V rámci odvětví bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno v sektoru nakládání s nemovitostmi a v obchodu, shodně deset. Žádný bankrot nebyl v odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče a v odvětví voda, elektřina a plyn.

Od začátku roku v Česku zbankrotovalo 4742 podnikatelů, o tři procenta méně než loni. Bylo na ně podáno 5078 insolvenčních návrhů, což bylo v podstatě stejně jako o rok dříve. V listopadu bylo nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno v Praze (62), v Moravskoslezském (45) a Středočeském kraji (42) a z oborů jich nejvíce bylo ve stavebnictví (86) a obchodu (71).

fd ktp

Praha 5. prosince (ČTK) – Insolvenční správkyně Sberbank CZ Jiřina Lužová nemůže přistoupit k výplatě věřitelů Sberbank, kterou plánovala zahájit letos v polovině prosince. Jeden z věřitelů Sberbank CZ totiž podal odvolání proti výplatě formou částečného rozvrhu, který 13. listopadu schválil insolvenční soud. Jde o společnost LitFin SPV 9 se zjištěnou pohledávkou 27 miliónů korun. Lužová to dnes sdělila ČTK.

Insolvenční soud povolil Lužové schválení výplaty 57 miliard korun formou částečného rozvrhu 15.300 věřitelům Sberbank CZ ve výši 95 procent jejich pohledávek. Proti tomuto rozhodnutí však mohl každý věřitel podat odvolání. V jeho důsledku tak nemůže rozhodnutí o povolení částečného rozvrhu nabýt právní moci.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem loňského srpna. Česká národní banka na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února 2022. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

„Jeden z věřitelů bohužel využil svého práva na odvolání proti rozhodnutí soudu o částečném rozvrhu. Nemohu tedy spustit výplatu 95 procent zjištěných pohledávek věřitelů, kterou jsem plánovala zahájit 18. prosince 2023. Rozhodnutí o platnosti částečného rozvrhu má nyní v rukou Vrchní soud v Praze. Až po jeho rozhodnutí budeme moct k výplatě přistoupit,“ uvedla Lužová. Argumenty věřitele, který odvolání podal, jsou podle ní nedůvodné. Věří proto, že vrchní soud nakonec potvrdí platnost rozhodnutí o částečném rozvrhu.

Insolvenční expert Michal Žižlavský, jehož advokátní kancelář zastupuje věřitele, nerozumí tomu, proč LitFin SPV 9 rozhodnutí soudu napadl. „Pokud vím, měli dostat 95 procent svých zjištěných pohledávek, stejně jako ostatní věřitelé. V tuto chvíli nechci spekulovat, co je za tím. Zcela jistě to budeme zkoumat. Je to rána do vazu všem věřitelům, kteří se mohli dostat ke svým penězům už letos. Pro některé z nich to může znamenat i krach, protože s penězi uvízlými ve Sberbank už počítali,“ dodal.

Věřitele zkrachovalé Sberbank CZ měla vyplatit v absolutní většině případů Komerční banka, která již má zkušenosti s výplatou náhrad z Garančního fondu. Ve všech případech má být výplata bezhotovostní, kdy peníze budou zaslány na bankovní účet vedený v ČR, a to výhradně v českých korunách.

Klienty s vklady do 100.000 eur, tedy zhruba 2,5 milionu korun, už vyplatil Garanční systém finančního trhu. Prostřednictvím poboček Komerční banky dosud vyplatit náhradu vkladů více než 87.000 klientů Sberbank CZ. Získali přes 25 miliard korun. Náhrady vkladů ze zkrachovalé Sberbank CZ začal Garanční systém vyplácet 9. března 2022, tedy sedm pracovních dnů po pádu banky.

fd mha

Praha 22. listopadu (ČTK) – Sněmovní ústavně-právní výbor přerušil již potřetí debatu o vládní novele, jež zkracuje dobu oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Někteří poslanci chtějí další posílení požadavků na řádné plnění povinností dlužníka nebo ošetření práv takzvaných nedobrovolných věřitelů. Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Navrhované změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice a měly by podle vlády proces zpřístupnit širšímu okruhu podnikatelů i spotřebitelů.

Z jednání výboru vyplynulo, že shoda nad podobou předlohy není ani mezi koaličními zákonodárci. „V tuhle chvíli materiál není úplně připravený na projednání,“ uvedl Pavel Staněk (ODS). Naopak Pirát Jakub Michálek vyjádřil nad dalšími průtahy projednávání novely znepokojení kvůli hrozbě pokuty od Evropské komise i kvůli tomu, že předlužení lidé budou vstup do oddlužení v očekávání kratší doby plnění nadále odkládat. Koalice má o úpravách vládní novely ještě jednat.

Úpravy mají podle ministerstva spravedlnosti zajistit to, aby lidé v úpadku získali druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Část poslanců se ale k navrhované změně podmínek oddlužení staví rezervovaně, poukazuje na možné narušení rovnováhy v postavení věřitelů a dlužníků a na princip, že dluhy se mají platit. Zuzana Ožanová (ANO) upozornila na to, že mezi věřiteli jsou také samoživitelé nebo bytová družstva a společenství. „Ne všichni věřitelé jsou ti zlí,“ podotkla.

Evropská směrnice předpokládá tříletou dobu oddlužení jen pro podnikatele. Vláda se v programu zavázala k tomu, že ji vztáhne na všechny dlužníky.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.

Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Povinnosti by dlužník splnil, pokud by „dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení„.

Pro řádné plnění povinností by dlužník musel při plnění splátkového kalendáře plně využívat možnosti svých příjmů a dosahovat odpovídající mzdy, nebo jiného příjmu. Nesměl by uměle své příjmy snižovat. Předpokladem povolení oddlužení by zůstala podmínka, že ostatní věřitelé obdrží alespoň tolik, kolik zpravidla při plnění splátkového kalendáře obdrží insolvenční správce za svou činnost. Předloha podle zdůvodnění zakotvuje přísnější požadavky na řádné plnění povinností dlužníka i na dohled ze strany insolvenčního správce tak, aby dlužník splatil dluhy v nejvyšší reálně dosažitelné míře.

mbc ptd

Ostrava 20. listopadu (ČTK) – Soud poslal do úpadku ostravskou společnost Vítkovické slévárny, která na sebe sama podala insolvenční návrh. Zároveň povolil reorganizaci firmy. Vyplývá to z usnesení soudu zveřejněného v insolvenčním rejstříku. Insolvenčním správcem se stala pražská společnost AZAM – insolvence.

Soud na počátku listopadu na návrh firmy vyhlásil moratorium na její majetek. Společnost už tehdy uvedla, že připravila reorganizační plán a jakmile získá podporu věřitelů, hodlá ho předložit soudu s insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení reorganizace. Insolvenční návrh podala minulý týden.

Reorganizační plán, který připravilo vedení podniku ve spolupráci se specializovanými poradci a krizovým manažerem, předpokládá zachování výroby válců. Firma uvedla, že u ní věřitelé mají pohledávky téměř za 732 milionů korun, přičemž největšími věřiteli jsou banky.

Věřitelé, kteří tak zatím neudělali, mají dva měsíce na to, aby přihlásili své pohledávky. Přezkumné jednání a schůze věřitelů se budou konat v březnu. Soud jmenoval šestičlenný prozatímní věřitelský výbor, v němž jsou Komerční banka, Česká spořitelna, banka UniCredit, Exportní garanční a pojišťovací společnost, Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava a společnost De-Metal.

Vítkovické slévárny jsou tradičním výrobcem válců pro válcování kovů a donedávna také tvarových odlitků z ocelí, litin a slitin mědi. Na konci loňského roku měl podnik téměř 300 zaměstnanců, aktuálně po ukončení ztrátové výroby odlitků se jejich počet snížil na 180. Společnost uvedla, že se dostala do dluhů v důsledku války na Ukrajině, ale i vlivem dramatického nárůstu cen energií a celkově nepříznivé situace ocelářského průmyslu v Evropě.

„Reorganizační plán je postaven na kombinaci zachování provozu divize slévárny válců, vstupu investora a rozprodeji majetku divize slévárny odlitků, která již ukončila výrobu. Cílem je zachovat výrobní činnost, udržet obchodní partnery i zaměstnance a úspěšně provést ozdravný proces, po kterém se podnik bude moci dále rozvíjet,“ uvedl minulý týden krizový manažer a jednatel Vítkovických sléváren Ladislav Musil.

vpl dr

Praha 29. října (ČTK) – V ČR by měl v příštím roce stoupnout počet insolvencí podniků meziročně o šest procent, číslo však bude stále hluboko pod úrovní před pandemií. Ve většině zemí ale jejich počet dosáhne do konce roku 2024 předpandemických úrovní, a to včetně velkých trhů, jako jsou USA a Německo, vyplývá ze zprávy o platební neschopnosti pojišťovny Allianz Trade.

Podnikatelské insolvence nabraly podle zprávy v tomto roce na rychlosti, celkem 11 zemí již vykazuje nárůst přes 30 procent. Mimo jiné jde o USA, Kanadu, Francii, Polsko nebo Japonsko. Průměrný meziroční nárůst platební neschopnosti ve světě by měl v letošním roce být šest procent, v roce 2024 pak deset procent.

„Jedním problémem je, že přestože objem přebytečné hotovosti je stále poměrně velký, celosvětově se zmenšuje. Zároveň se koncentruje mezi velké podniky a specifická odvětví. Na druhé straně bude pokračující snižování ziskovosti představovat problém pro likviditu a solventnost podniků, zatímco financování bude i nadále nákladnější a méně dostupné,“ řekla manažerka české pobočky Allianz Trade Kateřina Kirakosjan.

Z globálního hlediska jsou nejrizikovějšími sektory pohostinství, doprava a velkoobchod/maloobchod, následované sektorem stavebnictví, uvedla pojišťovna.

Česko si ale minimálně v evropském srovnání podle ní vede poměrně dobře. V letošním roce by míra insolvencí měla stagnovat, v roce 2024 pak analytici Allianz Trade předpovídají nárůst o šest procent, tedy přibližně na úrovni Británie či Norska. V roce 2025 by naopak mělo bankrotů českých podniků ubýt o čtyři procenta.

„Ještě jsme se ani zdaleka nepřiblížili předpandemickým hodnotám, kdy ve srovnání s rokem 2019 letos registrujeme o téměř třetinu méně insolvencí a i v dalších letech bude toto srovnání vycházet podobně. V regionu střední a východní Evropy si tak Česko v tomto ohledu vede po Lotyšsku nejlépe,“ dodala Kirakosjan.

Allianz Trade je světovým lídrem v pojištění pohledávek s více než 52.000 klienty a zastoupením ve více než 50 zemích. Allianz Trade je členem skupiny Allianz. Specializuje se na pojištění komerčních rizik dodavatelských úvěrů proti neplacení ze strany odběratele. V České republice působí od roku 1997.

fd rdo

Praha 19. října (ČTK) – Odměna insolvenčních správců by měla i po zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky zůstat přibližně stejná. Počítá s tím novelizace vyhlášky, kterou dnes ministerstvo spravedlnosti odeslalo do připomínkového řízení. Podle návrhu by také měla být zachována současná výše minimální splátky v oddlužení. Zkrácení doby oddlužení zavádí novela insolvenčního zákona, kterou na konci srpna v úvodním kole podpořila Sněmovna.

Úprava insolvenčního zákona má podle dřívějšího vyjádření ministerstva spravedlnosti zajistit to, aby lidé v úpadku získali druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Novela zavádí tříletý proces oddlužení s možností prodloužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Povinnosti by dlužník splnil, pokud by „dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení„.

„Počítali jsme s tím, že tento zákon si vyžádá také změnu vyhlášky o odměnách insolvenčních správců. Tu jsme právě odeslali do mezirezortního připomínkového řízení. Dobrá zpráva je, že výše odměny insolvenčních správců zůstane stejná, a to i v souvislosti se zkrácením doby oddlužení. Rušíme tak nedůvodný rozdíl v přezkumu přihlášky, nyní bude jednotný režim,“ uvedl k aktuálnímu návrhu vyhlášky náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav.

Cílem vyhlášky je podle ministerstva spravedlnosti zvýšit právní jistotu insolvenčního správce ve vztahu k odměňování či odstranění rozdílů v odměňování insolvenčního správce za přezkum přihlášených pohledávek v oddlužení na jedné straně a v konkursu nebo v reorganizaci na druhé straně. „Záměrem je zejména zohlednit zkrácení standardní doby oddlužení na tři roky, změnu procesního schématu insolvenčního řízení a vypuštění úpravy výše odměny za přezkum přihlášených pohledávek v oddlužení,“ dodal Stanislav.

ana mha