Archiv autora: Zdeňka

Praha 4. dubna (ČTK) – V prvním čtvrtletí letošního roku bylo v ČR vyhlášeno 168 bankrotů společností, o 11 procent méně než ve stejném období loni. Rovněž bylo podáno 239 insolvenčních návrhů, meziročně o osm procent méně. Vyplývá to z aktuální analýzy dat společnosti CRIF, kterou firma poskytla ČTK.

V březnu bylo v Česku vyhlášeno 56 firemních bankrotů a 85 insolvenčních návrhů. „Z hlediska počtu bankrotů jsou české firmy ve velmi dobré kondici. Přestože se v okolních zemích počet bankrotů firem zvyšuje, trend v ČR je odlišný. U bankrotů i insolvenčních návrhů předpokládáme v následujících měsících spíše stagnaci bez větších výkyvů. Firemní prostředí se vyznačuje poměrně nízkým počtem zaniklých firem a také nízkou mírou nesplácených úvěrů,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Největší společností podle obratu, u které byl v březnu vyhlášen bankrot, je velkoobchod s počítačovým a komunikačním zařízením Witty. Společnost je od srpna 2023 evidována jako nespolehlivý plátce DPH. Insolvenční návrh na ni podala loni v září Česká spořitelna. Největší společností v insolvenčním řízení je pak LM operations, která provozuje herny, kasina a sázkové kanceláře. Mezi dalšími velkými společnostmi v insolvenčním řízení je také úvěrová společnost Fair Credit, Media Master ze skupiny Jaromíra Soukupa nebo ČKD Blansko s ruskými vlastníky.

V březnu bylo nejvíce bankrotů společností vyhlášeno v Praze, a to 26. Následoval Jihomoravský kraj s 11 a Moravskoslezský kraj se čtyřmi bankroty. Na Vysočině nebyl v březnu vyhlášen žádný firemní bankrot, v Jihočeském kraji pouze jeden.

Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na 10.000 aktivních společností v Moravskoslezském a Karlovarském kraji, tedy ve dvou krajích, ve kterých se počet bankrotů meziročně zvýšil, zatímco v ostatních klesl. Nejnižší míru bankrotů společností vykázal Středočeský kraj.

Z hlediska odvětví bylo v březnu vyhlášeno nejvíce bankrotů v obchodu, a to 16. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 11, v odvětví nakládání s nemovitostmi sedm. Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na 10.000 registrovaných společností v dopravě a skladován, a ve zpracovatelském průmyslu a ostatních činnostech. Nejnižší míru bankrotu zaznamenalo již tradičně odvětví poskytování služeb ve vzdělávání, ve zdravotnictví a v sociální oblasti.

fd rot

Praha 19. března (ČTK) – Chudoba a zadluženost lidí v Česku rostou, nejrizikovějšími skupinami jsou matky samoživitelky, dlouhodobě nezaměstnaní, starší lidé a lidé s psychickými potížemi. Zhoršení situace je nejvíce patrné u bydlení. Vyplývá to z výroční zprávy Caritas Cares 2023, kterou dnes představili zástupci Charity ČR. Problémem je podle klientů Charity také nedostatek kapacit sociálních služeb.

Charita ČR je největším poskytovatelem sociálních služeb pro potřebné v Česku. Výroční zprávy o sociální situaci vydává každé dva roky. Tentokrát se zaměřila na chudobu a s ní spojenou špatnou dostupnost bydlení, dostupnost služeb a dlouhodobé péče nebo zadluženost. Situaci mapovala loni v červnu a červenci ve svých poradnách, azylových domech a dalších zařízeních.

Zadluženost se v ČR týká stále významného počtu obyvatel a klienti charitních poraden často nezvládají plnit svoje závazky kvůli vysoké zadluženosti a řada z nich nemůže vůbec vstoupit do oddlužení vzhledem k nedostatečnému příjmu, uvedla Charita. Podle manažerky pro sociální oblast Charity ČR Ivy Kuchyňkové mzdy slábnou i kvůli pocovidové době, mnoho lidí je podle ní zadluženo kvůli růstu cen za energie. V průměru je podle zjištění Charity 70 procent klientů jejích poraden zatíženo nejméně jednou exekucí. „Za poslední rok jsme pozorovali 30procentní nárůst v počtu klientů,“ uvedla Kuchyňková.

Vedle exekucí jsou lidé často podle Kuchyňkové postiženi takzvaným fenoménem pracující chudoby, kdy si nejsou schopni vydělat řádnou prací na svoje životní potřeby. V tomto případě by měly pomáhat dávky, v současném systému se však podle Kuchyňkové ukazuje řada limitů, jako je právě nedostatečný příjem nebo pozdní výplaty. „Lidem se musí vyplatit pracovat, to je základem pro zdravý rozvoj společnosti. Dávkový systém tak musí být pružný, aby pomohl v době, kdy je to potřeba a to se aktuálně neděje,“ řekla Kuchyňková.

Mimo jiné ze zadluženosti vyplývá také špatná situace v bydlení. V Česku se podle Charity aktuálně nachází 150.000 lidí v bytové nouzi a až 1,6 milionu lidí je v nějaké formě ohroženo ztrátou bydlení. Zhruba 70 procent klientů charitních služeb mělo problémy s dostupností bydlení. „Potíže klientů kromě zadluženosti plynou například z neschopnosti uplatnit se na trhu práce. Dalším faktorem byla také osamělost, diskriminace či limitace vlastními kognitivními schopnostmi,“ uvedla Kuchyňková.

Podle zástupců Charity klienti jejích služeb často přicházeli s tím, že se potýkají s nedostatkem kapacit sociálních služeb. „Aby neklesla kvalita poskytované péče v sociálních službách, je nutné zmapovat dostupnost služeb a jejich kapacity a chybějící služby v lokalitách doplnit či rozšířit podle potřeby,“ uvedla Charita.

U dostupné dlouhodobé péče pak 34 procent respondentů Charity uvedlo, že někteří lidé na péči nedosáhnou. „Číslo není tak vysoké, jak jsme se obávali, lze však předpokládat, že poptávka po těchto službách bude do budoucna narůstat,“ uvedla Kuchyňková. Velmi ohrožené jsou preventivní služby a poradenství, které byly doposud poskytovány z prostředků Evropského sociálního fondu, dodala Kuchyňková.

kse rot

Praha 10. března (ČTK) – V únoru bylo v ČR vyhlášeno 1248 osobních bankrotů, což bylo o 113 více než v lednu. Zároveň to bylo o 242 více než loni v únoru. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou ČTK poskytla společnost CRIF. Bylo podáno také 1303 insolvenčních návrhů, o 207 více než v prvním měsíci roku.

„Od období pandemie po konec loňského roku měly počty osobních bankrotů spíše klesající tendenci. První dva měsíce letošního roku však naznačují, že osobních bankrotů pomalu přibývá. To indikují i počty insolvenčních návrhů, kterých bylo v únoru podáno nejvíce od loňského června,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce bankrotů bylo v únoru vyhlášeno Moravskoslezském kraji, a to 204. V Ústeckém kraji jich bylo 173 a ve Středočeském kraji 122. Nejméně pak na Vysočině – 37 bankrotů a v Karlovarském kraji – 43.

Za posledních 12 měsíců bylo podle dat vyhlášeno 13.310 osobních bankrotů, tedy o čtyři procenta více než v předchozím období. Zároveň bylo podáno 13.987 návrhů na osobní bankrot, proti předchozím 12 měsícům o pět procent více. Ve čtyřech krajích se počet osobních bankrotů snížil, nejvíce ve Zlínském a Karlovarském kraji, shodně o šest procent. Nejvyšší meziroční růst zaznamenala Vysočina, a to o 13 procent, a Pardubický kraj.

Nejohroženějším je podle studie Ústecký kraj, kde připadlo v posledních 12 měsících 22 bankrotů na 10.000 obyvatel. Následoval Moravskoslezský kraj s 18 bankroty na 10.000 obyvatel. Oba jsou kraji s dlouhodobě nejvyšší mírou bankrotu. Nejméně osobních bankrotů na 10.000 obyvatel bylo vyhlášeno v Praze, a to osm. Po devíti bankrotech na 10.000 obyvatel bylo ve Zlínském a Jihomoravském kraji a také na Vysočině. Průměr za celou ČR za posledních 12 měsíců byl 12 osobních bankrotů na 10.000 obyvatel.

fd rdo

Praha 7. března (ČTK) – V únoru bylo v ČR vyhlášeno 467 bankrotů podnikatelů, což bylo o devět více než v lednu a nejvíce od loňského června. Zároveň bylo podáno 513 návrhů na bankrot, o 90 meziměsíčně více. Vyplývá to z analýzy dat portálu informaceofirmach.cz, kterou společnost CRIF dnes poskytla ČTK.

„Počet bankrotů podnikatelů byl v únoru nejvyšší od loňského června a již druhým měsícem pozorujeme jeho růst. Větší množství podnikatelských bankrotů v blízké budoucnosti naznačuje také zvyšující se počet insolvenčních návrhů. Na druhou stranu podíl nevýkonných úvěrů podnikatelů na objemu jejich úvěrů i nadále vykazuje klesající tendenci a jejich vklady rostou rychleji než jejich dluh,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Z dlouhodobého hlediska počet podnikatelských bankrotů víceméně stagnuje. Za posledních 12 měsíců jich bylo vyhlášeno 5114, o dvě procenta víc než v předchozím období. Zároveň bylo podáno 5445 návrhů na bankrot, o tři procenta víc než v předchozích 12 měsících.

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v únoru vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 77. V Praze jich bylo 63 a Středočeském kraji 47. Nejméně jich bylo naopak na Vysočině se 13 bankroty, v Karlovarském kraji se 16 a v Královéhradeckém kraji s 18 bankroty.

Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů v Ústeckém kraji, a to 79. V Karlovarském kraji to bylo 78, Libereckém a Moravskoslezském kraji shodně 68. Nejméně jich bylo ve Zlínském kraji, kde jejich počet činil 31, v Praze 33, ve Středočeském kraji a na Vysočině shodně 34. Z dlouhodobého hlediska se pořadí krajů podle míry bankrotu výrazně nemění.

Nejvíce bankrotů podnikatelů v únoru zaznamenalo odvětví stavebnictví, a to 107. Na 10.000 subjektů za posledních 12 měsíců připadlo nejvíc vyhlášených bankrotů v dopravě a skladování, stavebnictví a ostatních činnostech. Nejnižší počet bankrotů na 10.000 podnikatelů vykázaly tradičně vzdělávací, zdravotnické a sociální služby, kde jich bylo šest, a dále informační a komunikační technologie s osmi bankroty.

fd ptd

Praha 6. března (ČTK) – V únoru bylo v ČR vyhlášeno 55 bankrotů společností, o čtyři méně než v lednu. Rovněž bylo podáno 77 insolvenčních návrhů, o jeden méně než v předchozím měsíci. V posledních 12 měsících byly bankrotem nejvíce ohroženy společnosti v Moravskoslezském kraji a v odvětví dopravy a skladování. Vyplývá to z aktuální analýzy dat společnosti CRIF, kterou firma poskytla ČTK.

„V porovnání s únorem loňského roku pozorujeme úbytek firemních bankrotů zhruba o pětinu. Z dlouhodobějšího hlediska pak ubylo bankrotů společností zhruba o desetinu. Pokles počtu firemních bankrotů je v souladu se snižováním podílu nevýkonných úvěrů na celkovém objemu jejich úvěrů, což svědčí o lepšící se platební morálce při splácení dluhu,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno celkem 644 firemních bankrotů, o 80 méně než ve stejném předchozím období. Zároveň bylo podáno 1015 insolvenčních návrhů, o 15 méně než v předchozích 12 měsících.

Největší firma podle obratu, u které byl v únoru vyhlášen bankrot, je společnost OK process. Ta se zabývá zpracováním dat. Největší firmou s návrhem na konkurz je mediální společnost Médea patřící do skupiny Jaromíra Soukupa. „Insolvenční návrh byl podán 27. února, následující den byl odmítnut. Návrh na bankrot podalo také Barrandov Televizní Studio, této společnosti bylo povoleno moratorium,“ doplnil vedoucí datového oddělení portálu www.informaceofirmach.cz Jan Cikler.

Nejvíce firemních bankrotů bylo v únoru vyhlášeno v Praze, 21. Následovaly Moravskoslezský kraj se sedmi a Středočeský kraj se šesti bankroty. Na Vysočině a v Karlovarském kraji nebyl v únoru vyhlášen žádný firemní bankrot. Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na 10.000 aktivních společností v Moravskoslezském kraji, a to 20, v Karlovarském kraji a v Praze, kde jich bylo shodně 18. Nejnižší míru bankrotů společností vykázal Středočeský kraj, kde na 10.000 společností připadlo osm bankrotů.

Z hlediska odvětví bylo v únoru vyhlášeno nejvíce bankrotů v odvětví obchodu, a to deset. Ve zpracovatelském průmyslu a odvětví nakládání s nemovitostmi jich bylo shodně po sedmi. Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na 10.000 registrovaných společností v dopravě a skladování. Nejnižší míru bankrotů zaznamenalo odvětví poskytování služeb ve vzdělávání, ve zdravotnictví a v sociální oblasti a v odvětví informačních a komunikačních činností.

fd mha

Praha 6. března (ČTK) – Prověřovat své klienty kvůli možné legalizaci peněz z trestné činnosti budou muset nově například insolvenční nebo restrukturalizační správci. Senát to dnes schválil v rámci zpřísnění zákona o boji proti praní špinavých peněz. Novelu, která také desetinásobně zvyšuje horní hranici jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz, nyní dostane k podpisu prezident.

Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje určovat skutečné majitele firem a prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména těm podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích zneužitelných pro praní peněz nebo pro financování terorismu. Týká se například úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů a správců svěřenských fondů.

Nově budou muset klienty podle novely kromě insolvenčních a restrukturalizačních správců prověřovat také provozovatelé on-line loterie a on-line binga. Stejnou povinnost budou mít výslovně rovněž obchodníci s drahými kovy. Podle dosavadní úpravy nebylo jednoznačné, zda se na ně zákon vztahuje, zdůvodnilo změnu ministerstvo financí. Norma umožní také neprověření klienta v případech že by ho taková kontrola mohla varovat před případným zásahem Finančního analytického úřadu (FAÚ). Subjekty podléhající zákonu ale budou muset v případě neprovedení kontroly ihned upozornit FAÚ na podezřelý obchod.

Novela rovněž zvyšuje na milion korun horní hranici pokuty pro jednotlivce za neprovedení kontroly instituce, která zákonu podléhá. Dosavadní maximální postih 100.000 korun podle důvodové zprávy nesplňuje požadavek na to, aby byl dostatečně odrazující.

Novela zpřístupní bankám a pojišťovnám registr majetkových oznámení politicky exponovaných osob a dalších veřejných funkcionářů, jako tomu bylo v minulosti. Údaje z těchto oznámení by pak měly banky a pojišťovny podle úpravy přednostně využívat při zjišťování původu jejich majetku.

Sněmovna vládní novelu doplnila o úpravu, která směřuje proti využívání padělaných nebo pozměněných průkazů totožnosti či odcizených dokladů k otevírání platebních účtů a proti využívání služby úschovy cenností nebo pronájmu bezpečnostních schránek ke skrývání výnosů z trestné činnosti. Zákon výslovně zakotví pravidlo, že úvěrové instituce a poskytovatelé platebních služeb pořídí v těchto případech kopii dokladu totožnosti klienta nebo elektronický dokument v případě jeho prokázání digitálním stejnopisem občanského průkazu. Kopie průkazu totožnosti umožní následně prokázat nejen například zneužití identity klienta, který bude v postavení poškozeného, a nikoliv pachatele, ale též odhalit pachatele.

mhm mbc mha

Praha 1. března (ČTK) – Senát pravděpodobně schválí zpřísnění pravidel proti praní špinavých peněz. Doporučily mu to oba jeho výbory, které se novelou zabývaly, tedy výbory ústavně-právní a hospodářský. Předloha má zejména rozšířit okruh subjektů, které budou prověřovat své klienty kvůli možné legalizaci peněz z trestné činnosti. Zvyšuje také desetinásobně horní hranici jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz. Horní parlamentní komora se bude novelou zabývat příští týden.

Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje určovat skutečné majitele firem a prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména těm podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích zneužitelných pro praní peněz nebo pro financování terorismu. Týká se například úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů a správců svěřenských fondů.

Nově budou muset klienty podle vládní novely prověřovat také insolvenční správci, restrukturalizační správci a provozovatelé on-line loterie a on-line binga. Předloha navíc výslovně zakotví obchodníky s drahými kovy, protože podle dosavadní úpravy nebylo jednoznačné, zda se na ně zákon vztahuje, stojí ve zdůvodnění. Rozšíření působnosti zákona si podle ministerstva financí vyžádaly zkušenosti z praxe.

Novela rovněž zvyšuje na milion korun horní hranici pokuty pro jednotlivce za neprovedení kontroly institucí, která zákonu podléhá. Dosavadní maximální postih 100.000 korun podle důvodové zprávy nesplňuje požadavek na to, aby byl dostatečně odrazující.

Sněmovna podle návrhu předsedy poslanců ODS Marka Bendy zpřístupnila bankám a pojišťovnám registr majetkových oznámení politicky exponovaných osob a dalších veřejných funkcionářů, jako tomu bylo v minulosti. Údaje z těchto oznámení by pak měly banky a pojišťovny podle úpravy přednostně využívat při zjišťování původu jejich majetku.

Poslanci souhlasili také s úpravou Jiřího Havránka (ODS), jež míří proti využívání padělaných nebo pozměněných průkazů totožnosti či odcizených dokladů k otevírání platebních účtů a proti využívání služby úschovy cenností nebo pronájmu bezpečnostních schránek ke skrývání výnosů z trestné činnosti.

Zákon výslovně zakotví pravidlo, že úvěrové instituce a poskytovatelé platebních služeb pořídí v těchto případech kopii dokladu totožnosti klienta nebo elektronický dokument v případě jeho prokázání digitálním stejnopisem občanského průkazu. „Kopie průkazu totožnosti umožní následně prokázat nejen například zneužití identity klienta, který bude v postavení poškozeného, a nikoliv pachatele, ale též odhalit pachatele,“ stojí ve zdůvodnění Havránkova pozměňovacího návrhu.

Předloha přinese i možnost neprověření klienta v případě rizika, že by pro něj mohla být taková kontrola varováním před případným zásahem Finančního analytického úřadu (FAÚ). Subjekty podléhající zákonu ale budou muset v případě neprovedení kontroly ihned upozornit FAÚ na podezřelý obchod.

mhm mbc ptd

Praha 29. února (ČTK) – Dluhy českých domácností u bank letos v lednu meziměsíčně stouply o 5,2 miliardy korun na 2,253 bilionu korun a zadlužení firem se zvýšilo o 9,7 miliardy korun na 1,374 bilionu korun. V meziročním srovnání byl na konci ledna objem úvěrů u domácností vyšší o 104 miliard a u nefinančních podniků o 109,2 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

„Celková zadluženost roste konstantním tempem. U spotřebitelských úvěrů po poptávkově slabším prosinci, kdy zadluženost klesla o 0,1 procenta, došlo v lednu k oživení a růstu o 0,3 procenta. To je na leden poměrně výrazné, v předchozích dvou letech byl růst maximálně 0,2 procenta,“ řekl ČTK hlavní finanční analytik společnosti Provident Financial Petr Javůrek.

Dluhy domácností u bank v ČR rostou téměř nepřetržitě od února 2016. Výjimkou byl duben 2022, kdy se meziměsíčně snížily, což ale podle ČNB ovlivnilo odebrání bankovní licence české pobočce ruské Sberbank. Loňskou dubnovou statistiku, kdy objem úvěrů domácností meziměsíčně výrazně stoupl – zhruba o 31 miliard, naopak ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Její úvěroví klienti totiž poslední dubnový víkend přešli podle dřívějšího vyjádření insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové do České spořitelny.

Naprostou většinu z celkového objemu dluhů domácností tvoří úvěry na bydlení. Ke konci ledna činily 1,745 bilionu korun, tedy skoro čtyři pětiny všech dluhů domácností. V lednu vzrostl objem úvěrů na bydlení meziměsíčně o 0,2 procenta.

Objem dluhů firem v minulosti spíše kolísal. Od loňského března, kdy činil 1,265 bilionu korun, ale vytrvale rostl až do listopadu, kdy se zadlužení firem meziměsíčně snížilo. Většinu dluhů firem tvoří dlouhodobé úvěry. Jejich objem ke konci ledna dosáhl 752 miliard korun, což je 55 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. Letos v lednu byla bankovní statistika v ČR sestavena ze zdrojových dat 46 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB.

fsl str rdo

Praha 20. února (ČTK) – V insolvenci končí každá třináctá česká firma, která vydala dluhopisy po roce 2013. V polovině případů se tak stalo do tří let od vydání první emise. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla forenzní agentura Surveilligence, která se specializuje na vyšetřování sofistikované hospodářské kriminality.

V období let 2013 až 2023 bylo emitováno 4886 emisí podnikových dluhopisů za souhrnných 634 miliard Kč. Vydalo je 1623 společností. Nejvýznamnější nárůst byl u tzv. podlimitních dluhopisů do jednoho milionu eur, tedy zhruba 25 milionů Kč. Prudký nárůst počtu emisí do roku 2022 se podle analýzy loni přibrzdil.

V roce 2023 společnosti vydaly 1019 emisí, z toho 511 nadlimitních a 508 podlimitních, za 96,2 miliardy Kč. „Jak objem, tak i počet emitovaných podnikových dluhopisů, neustále rostl od rozvolnění podmínek pro emisi dluhopisů v roce 2012 až do konce roku 2023, ve kterém jsme zjistili tyto rekordní hodnoty,“ řekl ČTK zakladatel společnosti Surveilligence Ján Lalka. Spolu s růstem emisí podle něj rostly i počty emitentů v insolvenci. V roce 2023 jich skončilo v úpadku 34, doplnil.

Celkem skončilo v insolvenci 125 emitentů, kteří vydali emise podnikových dluhopisů za 19,24 miliardy Kč. Deset emitentů bylo podle analýzy v insolvenci do jednoho roku po emisi dluhopisů, 19 emitentů mezi jedním až dvěma lety a dalších 28 emitentů v období mezi dvěma a třemi lety od první emise.

Surveilligence poukazuje na velké riziko podvodného jednání části emitentů. Vedle neetického jednání, informační asymetrie nebo morálního hazardu firma identifikovala například výskyt podvodů, zkreslování informací o hospodaření a skutečné osobě emitenta a tunelování majetku emitentů.

Podlimitní emise končily v insolvenci častěji než emise nadlimitní. V insolvenci tak průměrně skončilo 7,2 procenta z vydaných podlimitních emisí a 6,0 procenta nadlimitních emisí vydaných od ledna 2013 do 31. prosince 2023 emitenty, se kterými bylo do tohoto data zahájeno insolvenční řízení. „Tento vývoj ukazuje na vyšší rizikovost zejména menších společností, kteří tyto podlimitní emise vydávají,“ uvedl Lalka. Často podle něj šlo o účelově založené společnosti bez historie, bez skutečného podnikatelského záměru a s netransparentním hospodařením.

fd ptd