Archiv autora: Zdeňka

Praha 6. března (ČTK) – V únoru bylo v ČR vyhlášeno 55 bankrotů společností, o čtyři méně než v lednu. Rovněž bylo podáno 77 insolvenčních návrhů, o jeden méně než v předchozím měsíci. V posledních 12 měsících byly bankrotem nejvíce ohroženy společnosti v Moravskoslezském kraji a v odvětví dopravy a skladování. Vyplývá to z aktuální analýzy dat společnosti CRIF, kterou firma poskytla ČTK.

„V porovnání s únorem loňského roku pozorujeme úbytek firemních bankrotů zhruba o pětinu. Z dlouhodobějšího hlediska pak ubylo bankrotů společností zhruba o desetinu. Pokles počtu firemních bankrotů je v souladu se snižováním podílu nevýkonných úvěrů na celkovém objemu jejich úvěrů, což svědčí o lepšící se platební morálce při splácení dluhu,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno celkem 644 firemních bankrotů, o 80 méně než ve stejném předchozím období. Zároveň bylo podáno 1015 insolvenčních návrhů, o 15 méně než v předchozích 12 měsících.

Největší firma podle obratu, u které byl v únoru vyhlášen bankrot, je společnost OK process. Ta se zabývá zpracováním dat. Největší firmou s návrhem na konkurz je mediální společnost Médea patřící do skupiny Jaromíra Soukupa. „Insolvenční návrh byl podán 27. února, následující den byl odmítnut. Návrh na bankrot podalo také Barrandov Televizní Studio, této společnosti bylo povoleno moratorium,“ doplnil vedoucí datového oddělení portálu www.informaceofirmach.cz Jan Cikler.

Nejvíce firemních bankrotů bylo v únoru vyhlášeno v Praze, 21. Následovaly Moravskoslezský kraj se sedmi a Středočeský kraj se šesti bankroty. Na Vysočině a v Karlovarském kraji nebyl v únoru vyhlášen žádný firemní bankrot. Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na 10.000 aktivních společností v Moravskoslezském kraji, a to 20, v Karlovarském kraji a v Praze, kde jich bylo shodně 18. Nejnižší míru bankrotů společností vykázal Středočeský kraj, kde na 10.000 společností připadlo osm bankrotů.

Z hlediska odvětví bylo v únoru vyhlášeno nejvíce bankrotů v odvětví obchodu, a to deset. Ve zpracovatelském průmyslu a odvětví nakládání s nemovitostmi jich bylo shodně po sedmi. Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na 10.000 registrovaných společností v dopravě a skladování. Nejnižší míru bankrotů zaznamenalo odvětví poskytování služeb ve vzdělávání, ve zdravotnictví a v sociální oblasti a v odvětví informačních a komunikačních činností.

fd mha

Praha 6. března (ČTK) – Prověřovat své klienty kvůli možné legalizaci peněz z trestné činnosti budou muset nově například insolvenční nebo restrukturalizační správci. Senát to dnes schválil v rámci zpřísnění zákona o boji proti praní špinavých peněz. Novelu, která také desetinásobně zvyšuje horní hranici jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz, nyní dostane k podpisu prezident.

Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje určovat skutečné majitele firem a prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména těm podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích zneužitelných pro praní peněz nebo pro financování terorismu. Týká se například úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů a správců svěřenských fondů.

Nově budou muset klienty podle novely kromě insolvenčních a restrukturalizačních správců prověřovat také provozovatelé on-line loterie a on-line binga. Stejnou povinnost budou mít výslovně rovněž obchodníci s drahými kovy. Podle dosavadní úpravy nebylo jednoznačné, zda se na ně zákon vztahuje, zdůvodnilo změnu ministerstvo financí. Norma umožní také neprověření klienta v případech že by ho taková kontrola mohla varovat před případným zásahem Finančního analytického úřadu (FAÚ). Subjekty podléhající zákonu ale budou muset v případě neprovedení kontroly ihned upozornit FAÚ na podezřelý obchod.

Novela rovněž zvyšuje na milion korun horní hranici pokuty pro jednotlivce za neprovedení kontroly instituce, která zákonu podléhá. Dosavadní maximální postih 100.000 korun podle důvodové zprávy nesplňuje požadavek na to, aby byl dostatečně odrazující.

Novela zpřístupní bankám a pojišťovnám registr majetkových oznámení politicky exponovaných osob a dalších veřejných funkcionářů, jako tomu bylo v minulosti. Údaje z těchto oznámení by pak měly banky a pojišťovny podle úpravy přednostně využívat při zjišťování původu jejich majetku.

Sněmovna vládní novelu doplnila o úpravu, která směřuje proti využívání padělaných nebo pozměněných průkazů totožnosti či odcizených dokladů k otevírání platebních účtů a proti využívání služby úschovy cenností nebo pronájmu bezpečnostních schránek ke skrývání výnosů z trestné činnosti. Zákon výslovně zakotví pravidlo, že úvěrové instituce a poskytovatelé platebních služeb pořídí v těchto případech kopii dokladu totožnosti klienta nebo elektronický dokument v případě jeho prokázání digitálním stejnopisem občanského průkazu. Kopie průkazu totožnosti umožní následně prokázat nejen například zneužití identity klienta, který bude v postavení poškozeného, a nikoliv pachatele, ale též odhalit pachatele.

mhm mbc mha

Praha 1. března (ČTK) – Senát pravděpodobně schválí zpřísnění pravidel proti praní špinavých peněz. Doporučily mu to oba jeho výbory, které se novelou zabývaly, tedy výbory ústavně-právní a hospodářský. Předloha má zejména rozšířit okruh subjektů, které budou prověřovat své klienty kvůli možné legalizaci peněz z trestné činnosti. Zvyšuje také desetinásobně horní hranici jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz. Horní parlamentní komora se bude novelou zabývat příští týden.

Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje určovat skutečné majitele firem a prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména těm podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích zneužitelných pro praní peněz nebo pro financování terorismu. Týká se například úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů a správců svěřenských fondů.

Nově budou muset klienty podle vládní novely prověřovat také insolvenční správci, restrukturalizační správci a provozovatelé on-line loterie a on-line binga. Předloha navíc výslovně zakotví obchodníky s drahými kovy, protože podle dosavadní úpravy nebylo jednoznačné, zda se na ně zákon vztahuje, stojí ve zdůvodnění. Rozšíření působnosti zákona si podle ministerstva financí vyžádaly zkušenosti z praxe.

Novela rovněž zvyšuje na milion korun horní hranici pokuty pro jednotlivce za neprovedení kontroly institucí, která zákonu podléhá. Dosavadní maximální postih 100.000 korun podle důvodové zprávy nesplňuje požadavek na to, aby byl dostatečně odrazující.

Sněmovna podle návrhu předsedy poslanců ODS Marka Bendy zpřístupnila bankám a pojišťovnám registr majetkových oznámení politicky exponovaných osob a dalších veřejných funkcionářů, jako tomu bylo v minulosti. Údaje z těchto oznámení by pak měly banky a pojišťovny podle úpravy přednostně využívat při zjišťování původu jejich majetku.

Poslanci souhlasili také s úpravou Jiřího Havránka (ODS), jež míří proti využívání padělaných nebo pozměněných průkazů totožnosti či odcizených dokladů k otevírání platebních účtů a proti využívání služby úschovy cenností nebo pronájmu bezpečnostních schránek ke skrývání výnosů z trestné činnosti.

Zákon výslovně zakotví pravidlo, že úvěrové instituce a poskytovatelé platebních služeb pořídí v těchto případech kopii dokladu totožnosti klienta nebo elektronický dokument v případě jeho prokázání digitálním stejnopisem občanského průkazu. „Kopie průkazu totožnosti umožní následně prokázat nejen například zneužití identity klienta, který bude v postavení poškozeného, a nikoliv pachatele, ale též odhalit pachatele,“ stojí ve zdůvodnění Havránkova pozměňovacího návrhu.

Předloha přinese i možnost neprověření klienta v případě rizika, že by pro něj mohla být taková kontrola varováním před případným zásahem Finančního analytického úřadu (FAÚ). Subjekty podléhající zákonu ale budou muset v případě neprovedení kontroly ihned upozornit FAÚ na podezřelý obchod.

mhm mbc ptd

Praha 29. února (ČTK) – Dluhy českých domácností u bank letos v lednu meziměsíčně stouply o 5,2 miliardy korun na 2,253 bilionu korun a zadlužení firem se zvýšilo o 9,7 miliardy korun na 1,374 bilionu korun. V meziročním srovnání byl na konci ledna objem úvěrů u domácností vyšší o 104 miliard a u nefinančních podniků o 109,2 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

„Celková zadluženost roste konstantním tempem. U spotřebitelských úvěrů po poptávkově slabším prosinci, kdy zadluženost klesla o 0,1 procenta, došlo v lednu k oživení a růstu o 0,3 procenta. To je na leden poměrně výrazné, v předchozích dvou letech byl růst maximálně 0,2 procenta,“ řekl ČTK hlavní finanční analytik společnosti Provident Financial Petr Javůrek.

Dluhy domácností u bank v ČR rostou téměř nepřetržitě od února 2016. Výjimkou byl duben 2022, kdy se meziměsíčně snížily, což ale podle ČNB ovlivnilo odebrání bankovní licence české pobočce ruské Sberbank. Loňskou dubnovou statistiku, kdy objem úvěrů domácností meziměsíčně výrazně stoupl – zhruba o 31 miliard, naopak ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Její úvěroví klienti totiž poslední dubnový víkend přešli podle dřívějšího vyjádření insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové do České spořitelny.

Naprostou většinu z celkového objemu dluhů domácností tvoří úvěry na bydlení. Ke konci ledna činily 1,745 bilionu korun, tedy skoro čtyři pětiny všech dluhů domácností. V lednu vzrostl objem úvěrů na bydlení meziměsíčně o 0,2 procenta.

Objem dluhů firem v minulosti spíše kolísal. Od loňského března, kdy činil 1,265 bilionu korun, ale vytrvale rostl až do listopadu, kdy se zadlužení firem meziměsíčně snížilo. Většinu dluhů firem tvoří dlouhodobé úvěry. Jejich objem ke konci ledna dosáhl 752 miliard korun, což je 55 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. Letos v lednu byla bankovní statistika v ČR sestavena ze zdrojových dat 46 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB.

fsl str rdo

Praha 20. února (ČTK) – V insolvenci končí každá třináctá česká firma, která vydala dluhopisy po roce 2013. V polovině případů se tak stalo do tří let od vydání první emise. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla forenzní agentura Surveilligence, která se specializuje na vyšetřování sofistikované hospodářské kriminality.

V období let 2013 až 2023 bylo emitováno 4886 emisí podnikových dluhopisů za souhrnných 634 miliard Kč. Vydalo je 1623 společností. Nejvýznamnější nárůst byl u tzv. podlimitních dluhopisů do jednoho milionu eur, tedy zhruba 25 milionů Kč. Prudký nárůst počtu emisí do roku 2022 se podle analýzy loni přibrzdil.

V roce 2023 společnosti vydaly 1019 emisí, z toho 511 nadlimitních a 508 podlimitních, za 96,2 miliardy Kč. „Jak objem, tak i počet emitovaných podnikových dluhopisů, neustále rostl od rozvolnění podmínek pro emisi dluhopisů v roce 2012 až do konce roku 2023, ve kterém jsme zjistili tyto rekordní hodnoty,“ řekl ČTK zakladatel společnosti Surveilligence Ján Lalka. Spolu s růstem emisí podle něj rostly i počty emitentů v insolvenci. V roce 2023 jich skončilo v úpadku 34, doplnil.

Celkem skončilo v insolvenci 125 emitentů, kteří vydali emise podnikových dluhopisů za 19,24 miliardy Kč. Deset emitentů bylo podle analýzy v insolvenci do jednoho roku po emisi dluhopisů, 19 emitentů mezi jedním až dvěma lety a dalších 28 emitentů v období mezi dvěma a třemi lety od první emise.

Surveilligence poukazuje na velké riziko podvodného jednání části emitentů. Vedle neetického jednání, informační asymetrie nebo morálního hazardu firma identifikovala například výskyt podvodů, zkreslování informací o hospodaření a skutečné osobě emitenta a tunelování majetku emitentů.

Podlimitní emise končily v insolvenci častěji než emise nadlimitní. V insolvenci tak průměrně skončilo 7,2 procenta z vydaných podlimitních emisí a 6,0 procenta nadlimitních emisí vydaných od ledna 2013 do 31. prosince 2023 emitenty, se kterými bylo do tohoto data zahájeno insolvenční řízení. „Tento vývoj ukazuje na vyšší rizikovost zejména menších společností, kteří tyto podlimitní emise vydávají,“ uvedl Lalka. Často podle něj šlo o účelově založené společnosti bez historie, bez skutečného podnikatelského záměru a s netransparentním hospodařením.

fd ptd

Praha 14. února (ČTK) – Sněmovní ústavně-právní výbor pošesté přerušil projednávání vládního návrhu na zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Debatu dnes poslanci nevedli, k novele insolvenčního zákona se vrátí na příští schůzi patrně v polovině března. V koalici se nadále jedná o pozměňovacích návrzích, vyplynulo z vyjádření Michala Fraňka z ministerstva spravedlnosti. Právní výbor se zabývá oddlužovací novelou od loňského září.

Navrhované změny insolvenčního zákona vycházejí z evropské směrnice, která předpokládá tříletou dobu oddlužení jen pro podnikatele. Vláda se v programu zavázala k tomu, že ji vztáhne na všechny dlužníky, tedy i na spotřebitele. Zástupci opozičního hnutí ANO tvrdí, že novela v předložené podobě zhorší postavení poctivých věřitelů a dopadne na takzvané nedobrovolné věřitele, tedy zejména na společenství vlastníků jednotek a bytová družstva.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Insolvenční novela má podle ministerstva spravedlnosti zajistit to, aby lidé v úpadku získali druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.

Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Povinnosti by dlužník splnil, pokud by „dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení„.

Pro řádné plnění povinností by dlužník musel při plnění splátkového kalendáře plně využívat možnosti svých příjmů a dosahovat odpovídající mzdy, nebo jiného příjmu. Nesměl by uměle své příjmy snižovat. Předpokladem povolení oddlužení by zůstala podmínka, že ostatní věřitelé obdrží alespoň tolik, kolik zpravidla při plnění splátkového kalendáře obdrží insolvenční správce za svou činnost.

Předloha podle zdůvodnění zakotvuje přísnější požadavky na řádné plnění povinností dlužníka i na dohled ze strany insolvenčního správce tak, aby dlužník splatil dluhy v nejvyšší reálně dosažitelné míře. Podmínky pro dlužníky by mohla koalice pozměňovacím návrhem ještě zpřísnit. Poslankyně ANO Helena Válková už připravila pozměňovací návrh, který by dobu oddlužení zkrátil na tři roky jen pro podnikatele. Taková úprava vzhledem k programu vlády pravděpodobně neuspěje.

mbc rot

Praha 7. února (ČTK) – V lednu bylo v ČR vyhlášeno 1133 osobních bankrotů, což bylo o 259 více než v prosinci. Zároveň to bylo i více v porovnání s loňským celoročním průměrem, který činil 1064. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou ČTK poskytla společnost CRIF.

Zároveň bylo podáno 1096 insolvenčních návrhů, o 75 více než v předešlém měsíci. Za posledních 12 měsíců v Česku zbankrotovalo průměrně 12 z každých 10.000 obyvatel, stejně jako v předchozích 12 měsících.

„Z dlouhodobého hlediska se počty osobních bankrotů zatím snižovaly, i když pomalejším tempem. Lednový meziměsíční růst není výjimečný. Tento měsíc je poměrně často spojen s vyšším počtem bankrotů než prosinec. Na druhou stranu se v loňském třetím čtvrtletí mírně zhoršila platební morálka dlužníků u úvěrů na spotřebu. Byla sice stále lepší než v roce 2022, může však signalizovat obtíže domácností se splácením úvěrů a postupný růst počtu osobních bankrotů v letošním roce,“ uvedla analytička společnosti CRIF Věra Kameníčková.

Letošní rok by tak mohl podle ní znamenat zlom dosavadního klesajícího trendu počtu osobních bankrotů, který trval od roku 2013 s přerušením v roce 2019, ve kterém se zmírnily podmínky pro žádost o osobní bankrot a jejich počet se následně zvedl.

Nejvíce bankrotů bylo v lednu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 168. Ve Středočeském kraji a v Ústeckém kraji jich bylo 151. Nejméně pak v Pardubickém kraji, kde jich bylo 30, na Vysočině a ve Zlínském kraji.

Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno celkem 12.994 osobních bankrotů, tedy o jedno procento více než v předchozím období. Zároveň bylo podáno 13.757 návrhů na osobní bankrot, což bylo oproti předchozím 12 měsícům o dvě procenta více. V pěti krajích se počet osobních bankrotů meziročně snížil, nejvíce ve Zlínském a v Moravskoslezském kraji. Nejvyšší meziroční růst zaznamenaly kraj Vysočina a Pardubický kraj.

Nejohroženějším zůstává Ústecký kraj, ve kterém připadalo v posledních 12 měsících 21 bankrotů na 10.000 obyvatel. Následovaly Karlovarský a Moravskoslezský kraj se 17 bankroty na 10.000 obyvatel. I tyto dva kraje patří mezi rizikové již delší dobu. Nejméně osobních bankrotů na deset tisíc obyvatel bylo vyhlášeno v Praze, a to pouze sedm. Po devíti bankrotech na 10.000 obyvatel připadlo ve Zlínském kraji a navzdory značnému meziročnímu růstu počtu bankrotů i v kraji Vysočina.

fd mha

Praha 5. února (ČTK) – Během ledna bylo v ČR vyhlášeno 59 bankrotů společností, o 18 více než v prosinci. Rovněž bylo podáno 78 insolvenčních návrhů, což bylo naopak o 18 meziměsíčně méně. Nejvíce firemních bankrotů bylo v Praze. Z dlouhodobého hlediska v poměru k počtu aktivních subjektů bankrotuje nejvíce firem v Moravskoslezském kraji. Vyplývá to z analýzy dat společnosti CRIF, kterou firma poskytla ČTK.

„V lednu se oproti prosinci počet firemních bankrotů sice zvýšil o 18, výsledek však ovlivnil velmi nízký počet bankrotů v prosinci. Z dlouhodobého hlediska bankrotů v tomto sektoru ubývá. Dobrou finanční kondici firem potvrzuje i jejich zvyšující se platební morálka, tedy pokles podílu nesplácených úvěrů na objemu poskytnutých, růst jejich úspor a zvyšování jejich počtu,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno celkem 655 firemních bankrotů, tedy o sedm procent méně než v předchozím období. Zároveň bylo podáno 1033 insolvenčních návrhů, o jedno procento méně než v předchozích 12 měsících.

Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo v lednu vyhlášeno v obchodu, 14, a ve zpracovatelském průmyslu, kde jich bylo 13. Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na počet registrovaných společností v dopravě a skladování, v ostatních činnostech a ve zpracovatelském průmyslu. Nejnižší míru bankrotů zaznamenalo již tradičně odvětví poskytování služeb ve vzdělávání, ve zdravotnictví a v sociální oblasti, dalším bylo odvětví informačních a komunikačních činností.

Největší firma podle obratu, na níž byl v lednu vyhlášen bankrot, byla stavební firma KaBe systém CZ se sídlem v Praze. „Poslední výkazy, které jsou k dispozici, jsou z roku 2019. Společnost má také exekuci. Insolvenční návrh podala v říjnu 2023 ČSOB z důvodu nespláceného úvěru,“ upřesnil vedoucí datového oddělení portálu www.informaceofirmach.cz Jan Cikler .

Z hlediska počtu zaměstnanců byla největší stavební firma se sídlem v Olomouci PAKL. Největší firmou podle obratu, na kterou byl podán insolvenční návrh, je firma Walbo Railway. Podle počtu zaměstnanců to byla firma Tally Weijl Retail Czech.

Podle krajů bylo v lednu nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno v Praze, 34, a v Jihomoravském kraji, kde jich bylo 11. Ve čtyřech krajích nebyl v lednu vyhlášený žádný firemní bankrot. Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na počet aktivních společností v Moravskoslezském kraji, Karlovarském kraji a v Praze. Nejnižší míru bankrotů společností vykázaly kraje Středočeský, Plzeňský a Jihočeský.

fd mha

Praha 31. ledna (ČTK) – Dluhy českých domácností u bank loni v prosinci meziměsíčně stouply o 3,7 miliardy na 2,248 bilionu korun a zadlužení firem se zvýšilo o 18,7 miliardy na 1,363 bilionu korun. V meziročním srovnání byl koncem loňského roku objem úvěrů u domácností vyšší o 101,3 miliardy a u nefinančních podniků o 119,4 miliardy. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Dluhy domácností u bank v ČR rostou téměř nepřetržitě od února 2016. Výjimkou byl duben 2022, kdy se meziměsíčně snížily, což ale podle ČNB ovlivnilo odebrání bankovní licence české pobočce ruské Sberbank. Loňskou dubnovou statistiku, kdy objem úvěrů domácností meziměsíčně výrazně stoupl – zhruba o 31 miliard, naopak ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Její úvěroví klienti totiž poslední dubnový víkend přešli podle dřívějšího vyjádření insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové do České spořitelny.

Naprostou většinu z celkového objemu dluhů domácností tvoří úvěry na bydlení. Ke konci prosince činily zhruba 1,74 bilionu korun, tedy skoro čtyři pětiny všech dluhů domácností. V posledním měsíci loňského roku objem úvěrů na bydlení meziměsíčně vzrostl o 0,2 procenta.

Objem dluhů firem v minulosti spíše kolísal. Od loňského března, kdy činil 1,265 bilionu korun, ale vytrvale rostl až do listopadu, kdy se zadlužení firem meziměsíčně snížilo. Většinu dluhů firem tvoří dlouhodobé úvěry. Jejich objem ke konci roku 2023 činil 747 miliardy korun, tedy více než polovinu dluhů podniků.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. V prosinci byla tato statistika sestavena ze zdrojových dat 46 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank v Česku, bez ČNB.

ktp rot

Praha 15. ledna (ČTK) – V roce 2023 bylo v Česku vyhlášeno 4943 bankrotů podnikatelů, což bylo meziročně o čtyři procenta méně a nejméně za posledních deset let. Zároveň bylo podáno 5343 insolvenčních návrhů, o půl procenta méně než předloni. Vyplývá to z analýzy dat společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které dnes firma poskytla ČTK.

V prosinci bylo vyhlášeno celkem 286 bankrotů podnikatelů, nejméně od prosince 2012. Bylo podáno i 352 návrhů na bankrot, což je nejméně za celý loňský rok. „Prosinec je zpravidla měsícem, kdy je vyhlášeno méně bankrotů než v průběhu roku, nicméně letošní prosinec přinesl nejnižší čísla za posledních 11 let,“ komentovala čísla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Minulý rok podle ní charakterizovalo velké množství zrušených živnostenských oprávnění. Rušili je však především ti, kteří je již aktivně nevyužívali, a to kvůli povinnosti mít datovou schránku. „To, že za prudkým růstem počtu zaniklých podnikání v loňském roce stojí především administrativní důvody dokládá i nízký počet bankrotů, vysoká převaha objemu jejich bankovních vkladů nad úvěry a velmi dobrá platební morálka při splácení úvěrů,“ dodala.

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v loni v Moravskoslezském kraji, a to 645. Následovala Praha s 594 a Ústecký kraj s 534 bankroty. Počet bankrotů se snížil ve většině krajů. Největší meziroční pokles počtu bankrotů zaznamenal Středočeský kraj, o 13 procent, a dále Pardubický a Královéhradecký kraj. Tam shodně klesl o 12 procent. Výrazněji přibylo bankrotů v Jihočeském kraji, a to meziročně o 15 procent, o pět procent to bylo v Praze.

Bankrot nejvíce ohrožuje podnikatele v Ústeckém a Karlovarském kraji. V nich připadá na 10.000 aktivních podnikatelů více než 80 bankrotů. Nejnižší míru bankrotů vykázali podnikatelé ve Středočeském a v Plzeňském kraji, ve kterých byla míra bankrotů méně než poloviční proti těm nejhorším.

V rámci odvětví bylo v loňském roce nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno ve stavebnictví, kde jich bylo 1222. Dále to bylo v obchodu s 811 a ve zpracovatelském průmyslu se 682 bankroty. Meziročně se počet bankrotů podnikatelů nejrychleji zvýšil v odvětví administrativní činnosti a informační a komunikační činnosti. Největší pokles zaznamenalo odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče a dále obchod a nakládání s nemovitostmi.

Navzdory meziročnímu poklesu počtu bankrotů v dopravě a skladování, je toto odvětví spojeno s největším rizikem bankrotu podnikatelů. Na 10.000 subjektů tam připadlo 57 bankrotů. Vyšší než průměrnou míru bankrotů má dále stavebnictví, a to 41, a ubytování a stravování se 30 bankroty. Bankrotem nejméně ohroženým odvětvím jsou vzdělávání, zdravotní a sociální péče s méně než šesti bankroty připadajícími na 10.000 subjektů.

fd rot