Archiv autora: Zdeňka

Praha 23. dubna (ČTK) – Navrhovaným zkrácením doby oddlužení z pěti let na tři roky pro všechny dlužníky klesne podle InsolCentra míra splacených závazků. Jeho jednatelka Jarmila Veselá na dnešním sněmovním semináři uvedla, že stát se v poledních letech zejména omezil na to, že pomáhá dlužníkům. Na semináři se sešli především kritici vládní předlohy, kterou bude schvalovat Sněmovna pravděpodobně v květnu. Nových pravidel oddlužení se zastával náměstek ministra spravedlnosti Radomír Daňhel. Poukazoval zejména na zpřísnění kontroly dlužníků, zda plní v oddlužení stanovené povinnosti.

V minulosti získávali věřitelé od lidí v oddlužení podle Veselé v průměru 56 procent svých pohledávek. Po novele z roku 2019, která zrušila povinnost úhrady nejméně 30 procent dluhu a zavedla tříleté oddlužení například pro seniory, invalidy a děti, činí předpokládaná míra uhrazených závazků asi 18 procent, reálně by mohla být podle Veselé 16,5 procenta. Za účinnosti nyní schvalované novely podle ní míra v modelovém výpočtu ze současných poměrů klesá na 10,7 procenta.

„Novela, pokud se nenajdou další kontrolní mechanismy, dál uleví dlužníkům, ale ne na úkor státu, ale věřitelů,“ řekl člen představenstva České advokátní komory Michal Žižavský. Lidé už podle něho neberou oddlužení jako dobrodiní, ale jako samozřejmost. Vzhledem k vychýlení vztahu mezi věřitelem a dlužníkem je podle Žižlavského otázka, zda by schvalovaná úprava pravidel oddlužení obstála před Ústavním soudem. „Morálním hazardem je posilování vědomí, že dlužník za svůj dluh zas až tak moc neodpovídá,“ soudí Ladislav Minčič z Hospodářské komory. Podle Davida Šmejkala z Poradny při finanční tísni je zkrácení doby oddlužení „silně prodlužnickým opatřením“ a je třeba je vyvážit jiným pravidlem ke zlepšení postavení věřitelů.

„Pokud v rámci oddlužení budeme důslední a budeme dbát na to, aby dlužník vyvíjel maximální činnost k tomu, aby uspokojil své věřitele, tak k žádným takovým katastrofickým scénářům vůbec nemusí dojít,“ zdůraznil Daňhel. Kontrola plnění pravidel oddlužení má být podle něho přísnější ze strany insolvenčního správce, insolvenčního soudu i věřitelů. Pokud se dlužníkovi nebude dařit, bude možné proces prodloužit o další rok a následně případně o dalšího půl roku, upozornil. Nynější základní pětiletou dobu oddlužení má Daňhel za dlouhou. Zkušenost je taková, že řada dlužníků přestává platit a výtěžek se snižuje, podotkl.

Nynější změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahoval i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že lidé v úpadku získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Ke kritikům novely patří poslanci opozičního hnutí ANO, jehož dva zástupci Taťána Malá a Patrik Nacher dnešní seminář zaštítili.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku a funguje v Česku 16 let. Podle údajů InsolCentra, které se věnuje mimo jiné rozborům a statistikám ohledně insolvencí, vstoupilo dosud do oddlužení zhruba 301.500 lidí a 171.800 z nich dosáhlo osvobození od dluhů. Aktuálně je v procesu asi 98.000 lidí, průměrný dluh činí 1,35 milionu korun.

mbc mha

Praha 22. dubna (ČTK) – Zástupci InsolCentra, Svazu měst a obcí, Hospodářské komory a Unie zaměstnavatelských svazů (UZS) varují před zkrácením oddlužení z pěti na tři roky pro všechny dlužníky. Podle nich změna zhorší morálku dlužníků a povede k nesplácení závazků. Zástupci organizací to řekli dnes na tiskové konferenci. Představili výsledky lednového průzkumu agentury Ipsos pro UZS, podle nichž se proti zmírnění podmínek staví tři čtvrtiny Čechů a Češek mezi 18 až 65 lety. O zkrácení oddlužení z pěti na tři roky se chystá hlasovat Sněmovna. Tento krok doporučují experti na dluhovou problematiku i Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Do průzkumu se v lednu zapojilo 1575 osob v produktivním věku. Zjištění vycházejí z odpovědí těch, kteří měli na problematiku názor. Data zpracovalo InsolCentrum. Podle jeho jednatelky Jarmily Veselé je 76 procent dotázaných proti zmírňování podmínek.

Tříleté oddlužení mají senioři, invalidé či děti. Zhruba 36 procent lidí by ho uznalo i rodičům samoživitelům a necelá tři procenta živnostníkům. Další pětina by zkrátila na tři roky insolvenci všem. Vnímá to jako spravedlivé. Podle necelé pětiny tříletý oddlužovací proces naopak nestačí k tomu, aby si závažnost zadlužení člověk uvědomil. Téměř dvě pětiny by podmínky obecně zmírnily bez ohledu na uspokojení věřitelů, zbytek je proti.

„Čím víc lidem prostor uvolňujete a odpouštíte dluhy bez toho, aby pro to něco udělali, tím více se zadlužují. Po přijetí novely bude splácení v podstatě velice nízké. Přijme-li se tato úprava (tříleté oddlužení), nebude cesta zpátky,“ řekla Veselá. Podle ní je v oddlužení asi 100.000 lidí a po zkrácení by to mohlo být dalších 540.000. Ti dluží 750 miliard korun, uvedla Veselá. Míní, že o velkou část peněz by věřitelé přišli. Podle Ladislava Minčiče z Hospodářské komory to negativně dopadne na ekonomiku a budou chybět peníze na investice. „Stát velkorysým přístupem říká, že část občanů a firem se musí zříci svého majetku ve prospěch dlužníka,“ řekl Minčič. Podle zástupce Svazu měst a obcí Dana Jiránka lidé dluží obcím 15 miliard korun. „Bojíme se toho, že systém začne selhávat. V okamžiku, kdy to musí platit za neplatiče ostatní, logicky nemůže být kvalita veřejných služeb na takové úrovni, jakou bychom všichni rádi,“ uvedl Jiránek.

Podle expertů na dluhovou problematiku a NERV musí být naopak oddlužovací proces přístupnější, kratší a také individuálnější podle ekonomických možností dlužníka. Současně by mělo být oddlužování i přísnější a víc tlačit na návrat na trh práce z šedé ekonomiky a na legalizaci příjmů, uvedla rada. Doporučila vytvořit rejstřík exekucí a propojit ho se systémy správy sociálního zabezpečení a finanční správy. Přínos z daní a odvodů pro rozpočet odhadla na pět až 12 miliard korun ročně. Slibuje si od oddlužení i zvýšení zaměstnanosti, omezení šedé ekonomiky, snížení rozdílů mezi regiony, zlepšení situace rodin i zaměstnavatelů.

ktk snm

Praha 10. dubna (ČTK) – Městský soud v Praze prodloužil na žádost insolvenční správkyně zkrachovalé Sberbank Jiřiny Lužové lhůtu pro výplatu věřitelů o 30 dní, tedy do 15. května, a to včetně tohoto dne. Důvodem je podle ní vysoký počet doposud nevyplacených věřitelů. Vyplývá to z informací zveřejněných v insolvenčním rejstříku. Výplata začala 18. března, původní lhůta byla do 15. dubna. Správkyně v návrhu na prodloužení lhůty uvádí, že k 28. březnu o výplatu nepožádalo více než 84 procent věřitelů. Věřitelé, jichž je přes 15.300, by měli dostat zhruba 57 miliard korun.

„Ke dni 28. 3. 2024 si požádalo o výplatu přibližně 2400 věřitelů, kterým insolvenční správkyně napřímo a prostřednictvím Komerční banky vyplatila přibližně 44,8 miliardy korun. Dosud si tedy o výplatu nepožádalo více jak 84 procent věřitelů,“ píše se v návrhu.

K dnešnímu dni si svou výplatu vyzvedla asi pětina věřitelů Sberbank CZ, a to primárně z řad právnických osob, měst a obcí, řekla ČTK Lužová. Zůstává však podle ní nevyplaceno velké množství menších částek, jako například bonusů za využívání produktů Sberbank CZ, o kterých možná věřitelé ani neví, že na jejich výplatu mají nárok. V této souvislosti doporučila všem bývalým klientům Sberbank CZ, aby si zkontrolovali v insolvenčním rejstříku, zda nejsou mezi zjištěnými věřiteli Sberbank CZ, kteří mají nárok na výplatu v částečném rozvrhu.

Garanční systém finančního trhu dnes sdělil, že obdržel ve druhé polovině března 95 procent pohledávky, která vznikla v souvislosti s výplatou náhrad vkladů klientům Sberbank CZ. Celkově to bylo 26 miliard korun. Tato částka šla do Fondu pojištění vkladů, kde je nyní přes 43 miliard Kč. Peníze budou opět sloužit k případným výplatám náhrad pojištěných vkladů klientům bank, záložen a stavebních spořitelen.

Výplata vyžaduje aktivní přístup věřitelů, musí předložit dokumenty k ověření své totožnosti a provedení výplaty. Fyzické osoby se mohou pro vyřízení výplaty dostavit na kteroukoli pobočku Komerční banky. Právnické osoby musí na firemní centra Komerční banky nebo se mohou přímo obrátit na svého firemního bankéře. On-line žádost lze podat v případě výplaty do maximálně 100.000 korun.

Vysoký podíl doposud nevyplacených věřitelů je dán podle správkyně celkovým počtem věřitelů a jejich strukturou, kdy absolutní většina věřitelů má pohledávku menší než 1000 korun. Řada věřitelů je také ze zahraničí, pro které může být náročné opatřit si ve lhůtě podklady pro identifikaci věřitele a ověření totožnosti skutečného majitele.

S výplatou nejsou podle mluvčí Komerční banky Šárky Nevoralové komplikace. Většina věřitelů žádá o výplatu osobně na pobočce.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem předloňského srpna poté, co jí Česká národní banka na začátku května pravomocně odebrala bankovní licenci. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února 2022. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

fd ptd

Praha 9. dubna (ČTK) – V prvním čtvrtletí bylo v ČR vyhlášeno 3654 osobních bankrotů, což bylo o 16 procent více než ve stejném období loni. Zároveň to bylo více než v kterémkoliv čtvrtletí loňského roku. Nejčastější jsou osobní bankroty v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou ČTK poskytla společnost CRIF.

Bylo podáno také 3762 insolvenčních návrhů, o 11 procent více než v prvním čtvrtletí loni.

„Počet bankrotů v prvním čtvrtletí je sice poměrně vysoký, ale v dlouhodobějším srovnání nejde o nic výjimečného. Důvodem je i nízký počet bankrotů v prosinci, vzhledem k svátkům se mnoho usnesení odsunulo na následující měsíce. Nejvíce osobních bankrotů bylo v posledních letech vyhlášeno ve třetím kvartále roku 2019,“ řekla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Za letošní rok bylo zatím nejvíce bankrotů vyhlášeno v březnu, a to 1271. Zároveň bylo podáno 1378 návrhů na osobní bankrot, rovněž nejvíce od začátku roku, uvedla společnost.

Nejvíce bankrotů bylo v prvním čtvrtletí vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 559. V Ústeckém kraji jich bylo 489 a ve Středočeském kraji 388. Nejméně jich bylo na Vysočině, 132, a v Karlovarském kraji. Tam jich bylo 143.

Nejvyšší míru bankrotu za posledních 12 měsíců vykazuje Ústecký kraj s 22 bankroty na 10.000 obyvatel. Následuje Moravskoslezský kraj s 18 bankroty na 10.000 obyvatel.

Nejméně osobních bankrotů na 10.000 obyvatel bylo vyhlášeno v Praze, a to osm, uvedl CRIF. Devět bankrotů na 10.000 obyvatel připadlo ve Zlínském kraji a na Vysočině. Průměr za celou Českou republiku za posledních 12 měsíců byl 12 osobních bankrotů na 10.000 obyvatel.

fd rdo

Praha 5. dubna (ČTK) – V prvním čtvrtletí 2024 bylo v ČR vyhlášeno 1407 bankrotů podnikatelů, což bylo o 22 procent více než v předchozím čtvrtletí. Zároveň bylo podáno 1453 insolvenčních návrhů, mezičtvrtletně o 12 procent více. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou společnost CRIF dnes poskytla ČTK. V prvních třech měsících roku 2024 podle ní zbankrotovalo více podnikatelů než v kterémkoliv čtvrtletí v loňském roce.

„Zároveň pozorujeme i vyšší počet insolvenčních návrhů, takže lze očekávat růst počtu bankrotů v následujících měsících. Poměrně rychlý mezičtvrtletní růst počtu bankrotů do určité míry ovlivnil znatelně nižší počet bankrotů v loňském prosinci. Trend je u podnikatelů odlišný od firem, u kterých se naopak počet bankrotů snižuje,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V březnu bylo vyhlášeno 484 bankrotů podnikatelů a zároveň bylo podáno 502 návrhů na bankrot podnikatelů. Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v březnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 65. Následoval Středočeský kraj s 59 bankroty a Praha s 58. Nejméně, 15, jich bylo naopak na Vysočině. V Pardubickém kraji jich bylo 18 a ve Zlínském kraji 20.

Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů na Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj, nejméně jich pak bylo ve Zlínském kraji, Praze a ve Středočeském kraji. Z dlouhodobého hlediska se pořadí krajů podle míry bankrotu výrazně nemění.

Nejvíce bankrotů podnikatelů v březnu zaznamenalo odvětví stavebnictví, a to 118. Zpracovatelský průmysl jich zaznamenal 68. Na 10.000 subjektů připadlo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů v odvětví dopravy a skladování a ve stavebnictví. Nejnižší počet bankrotů na 10.000 podnikatelů vykázalo odvětví vzdělávání, zdravotnických a sociálních služeb a informační a komunikační technologie.

fd rdo

Praha 4. dubna (ČTK) – V prvním čtvrtletí letošního roku bylo v ČR vyhlášeno 168 bankrotů společností, o 11 procent méně než ve stejném období loni. Rovněž bylo podáno 239 insolvenčních návrhů, meziročně o osm procent méně. Vyplývá to z aktuální analýzy dat společnosti CRIF, kterou firma poskytla ČTK.

V březnu bylo v Česku vyhlášeno 56 firemních bankrotů a 85 insolvenčních návrhů. „Z hlediska počtu bankrotů jsou české firmy ve velmi dobré kondici. Přestože se v okolních zemích počet bankrotů firem zvyšuje, trend v ČR je odlišný. U bankrotů i insolvenčních návrhů předpokládáme v následujících měsících spíše stagnaci bez větších výkyvů. Firemní prostředí se vyznačuje poměrně nízkým počtem zaniklých firem a také nízkou mírou nesplácených úvěrů,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Největší společností podle obratu, u které byl v březnu vyhlášen bankrot, je velkoobchod s počítačovým a komunikačním zařízením Witty. Společnost je od srpna 2023 evidována jako nespolehlivý plátce DPH. Insolvenční návrh na ni podala loni v září Česká spořitelna. Největší společností v insolvenčním řízení je pak LM operations, která provozuje herny, kasina a sázkové kanceláře. Mezi dalšími velkými společnostmi v insolvenčním řízení je také úvěrová společnost Fair Credit, Media Master ze skupiny Jaromíra Soukupa nebo ČKD Blansko s ruskými vlastníky.

V březnu bylo nejvíce bankrotů společností vyhlášeno v Praze, a to 26. Následoval Jihomoravský kraj s 11 a Moravskoslezský kraj se čtyřmi bankroty. Na Vysočině nebyl v březnu vyhlášen žádný firemní bankrot, v Jihočeském kraji pouze jeden.

Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na 10.000 aktivních společností v Moravskoslezském a Karlovarském kraji, tedy ve dvou krajích, ve kterých se počet bankrotů meziročně zvýšil, zatímco v ostatních klesl. Nejnižší míru bankrotů společností vykázal Středočeský kraj.

Z hlediska odvětví bylo v březnu vyhlášeno nejvíce bankrotů v obchodu, a to 16. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 11, v odvětví nakládání s nemovitostmi sedm. Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na 10.000 registrovaných společností v dopravě a skladován, a ve zpracovatelském průmyslu a ostatních činnostech. Nejnižší míru bankrotu zaznamenalo již tradičně odvětví poskytování služeb ve vzdělávání, ve zdravotnictví a v sociální oblasti.

fd rot

Praha 19. března (ČTK) – Chudoba a zadluženost lidí v Česku rostou, nejrizikovějšími skupinami jsou matky samoživitelky, dlouhodobě nezaměstnaní, starší lidé a lidé s psychickými potížemi. Zhoršení situace je nejvíce patrné u bydlení. Vyplývá to z výroční zprávy Caritas Cares 2023, kterou dnes představili zástupci Charity ČR. Problémem je podle klientů Charity také nedostatek kapacit sociálních služeb.

Charita ČR je největším poskytovatelem sociálních služeb pro potřebné v Česku. Výroční zprávy o sociální situaci vydává každé dva roky. Tentokrát se zaměřila na chudobu a s ní spojenou špatnou dostupnost bydlení, dostupnost služeb a dlouhodobé péče nebo zadluženost. Situaci mapovala loni v červnu a červenci ve svých poradnách, azylových domech a dalších zařízeních.

Zadluženost se v ČR týká stále významného počtu obyvatel a klienti charitních poraden často nezvládají plnit svoje závazky kvůli vysoké zadluženosti a řada z nich nemůže vůbec vstoupit do oddlužení vzhledem k nedostatečnému příjmu, uvedla Charita. Podle manažerky pro sociální oblast Charity ČR Ivy Kuchyňkové mzdy slábnou i kvůli pocovidové době, mnoho lidí je podle ní zadluženo kvůli růstu cen za energie. V průměru je podle zjištění Charity 70 procent klientů jejích poraden zatíženo nejméně jednou exekucí. „Za poslední rok jsme pozorovali 30procentní nárůst v počtu klientů,“ uvedla Kuchyňková.

Vedle exekucí jsou lidé často podle Kuchyňkové postiženi takzvaným fenoménem pracující chudoby, kdy si nejsou schopni vydělat řádnou prací na svoje životní potřeby. V tomto případě by měly pomáhat dávky, v současném systému se však podle Kuchyňkové ukazuje řada limitů, jako je právě nedostatečný příjem nebo pozdní výplaty. „Lidem se musí vyplatit pracovat, to je základem pro zdravý rozvoj společnosti. Dávkový systém tak musí být pružný, aby pomohl v době, kdy je to potřeba a to se aktuálně neděje,“ řekla Kuchyňková.

Mimo jiné ze zadluženosti vyplývá také špatná situace v bydlení. V Česku se podle Charity aktuálně nachází 150.000 lidí v bytové nouzi a až 1,6 milionu lidí je v nějaké formě ohroženo ztrátou bydlení. Zhruba 70 procent klientů charitních služeb mělo problémy s dostupností bydlení. „Potíže klientů kromě zadluženosti plynou například z neschopnosti uplatnit se na trhu práce. Dalším faktorem byla také osamělost, diskriminace či limitace vlastními kognitivními schopnostmi,“ uvedla Kuchyňková.

Podle zástupců Charity klienti jejích služeb často přicházeli s tím, že se potýkají s nedostatkem kapacit sociálních služeb. „Aby neklesla kvalita poskytované péče v sociálních službách, je nutné zmapovat dostupnost služeb a jejich kapacity a chybějící služby v lokalitách doplnit či rozšířit podle potřeby,“ uvedla Charita.

U dostupné dlouhodobé péče pak 34 procent respondentů Charity uvedlo, že někteří lidé na péči nedosáhnou. „Číslo není tak vysoké, jak jsme se obávali, lze však předpokládat, že poptávka po těchto službách bude do budoucna narůstat,“ uvedla Kuchyňková. Velmi ohrožené jsou preventivní služby a poradenství, které byly doposud poskytovány z prostředků Evropského sociálního fondu, dodala Kuchyňková.

kse rot

Praha 10. března (ČTK) – V únoru bylo v ČR vyhlášeno 1248 osobních bankrotů, což bylo o 113 více než v lednu. Zároveň to bylo o 242 více než loni v únoru. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou ČTK poskytla společnost CRIF. Bylo podáno také 1303 insolvenčních návrhů, o 207 více než v prvním měsíci roku.

„Od období pandemie po konec loňského roku měly počty osobních bankrotů spíše klesající tendenci. První dva měsíce letošního roku však naznačují, že osobních bankrotů pomalu přibývá. To indikují i počty insolvenčních návrhů, kterých bylo v únoru podáno nejvíce od loňského června,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce bankrotů bylo v únoru vyhlášeno Moravskoslezském kraji, a to 204. V Ústeckém kraji jich bylo 173 a ve Středočeském kraji 122. Nejméně pak na Vysočině – 37 bankrotů a v Karlovarském kraji – 43.

Za posledních 12 měsíců bylo podle dat vyhlášeno 13.310 osobních bankrotů, tedy o čtyři procenta více než v předchozím období. Zároveň bylo podáno 13.987 návrhů na osobní bankrot, proti předchozím 12 měsícům o pět procent více. Ve čtyřech krajích se počet osobních bankrotů snížil, nejvíce ve Zlínském a Karlovarském kraji, shodně o šest procent. Nejvyšší meziroční růst zaznamenala Vysočina, a to o 13 procent, a Pardubický kraj.

Nejohroženějším je podle studie Ústecký kraj, kde připadlo v posledních 12 měsících 22 bankrotů na 10.000 obyvatel. Následoval Moravskoslezský kraj s 18 bankroty na 10.000 obyvatel. Oba jsou kraji s dlouhodobě nejvyšší mírou bankrotu. Nejméně osobních bankrotů na 10.000 obyvatel bylo vyhlášeno v Praze, a to osm. Po devíti bankrotech na 10.000 obyvatel bylo ve Zlínském a Jihomoravském kraji a také na Vysočině. Průměr za celou ČR za posledních 12 měsíců byl 12 osobních bankrotů na 10.000 obyvatel.

fd rdo

Praha 7. března (ČTK) – V únoru bylo v ČR vyhlášeno 467 bankrotů podnikatelů, což bylo o devět více než v lednu a nejvíce od loňského června. Zároveň bylo podáno 513 návrhů na bankrot, o 90 meziměsíčně více. Vyplývá to z analýzy dat portálu informaceofirmach.cz, kterou společnost CRIF dnes poskytla ČTK.

„Počet bankrotů podnikatelů byl v únoru nejvyšší od loňského června a již druhým měsícem pozorujeme jeho růst. Větší množství podnikatelských bankrotů v blízké budoucnosti naznačuje také zvyšující se počet insolvenčních návrhů. Na druhou stranu podíl nevýkonných úvěrů podnikatelů na objemu jejich úvěrů i nadále vykazuje klesající tendenci a jejich vklady rostou rychleji než jejich dluh,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Z dlouhodobého hlediska počet podnikatelských bankrotů víceméně stagnuje. Za posledních 12 měsíců jich bylo vyhlášeno 5114, o dvě procenta víc než v předchozím období. Zároveň bylo podáno 5445 návrhů na bankrot, o tři procenta víc než v předchozích 12 měsících.

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v únoru vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 77. V Praze jich bylo 63 a Středočeském kraji 47. Nejméně jich bylo naopak na Vysočině se 13 bankroty, v Karlovarském kraji se 16 a v Královéhradeckém kraji s 18 bankroty.

Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů v Ústeckém kraji, a to 79. V Karlovarském kraji to bylo 78, Libereckém a Moravskoslezském kraji shodně 68. Nejméně jich bylo ve Zlínském kraji, kde jejich počet činil 31, v Praze 33, ve Středočeském kraji a na Vysočině shodně 34. Z dlouhodobého hlediska se pořadí krajů podle míry bankrotu výrazně nemění.

Nejvíce bankrotů podnikatelů v únoru zaznamenalo odvětví stavebnictví, a to 107. Na 10.000 subjektů za posledních 12 měsíců připadlo nejvíc vyhlášených bankrotů v dopravě a skladování, stavebnictví a ostatních činnostech. Nejnižší počet bankrotů na 10.000 podnikatelů vykázaly tradičně vzdělávací, zdravotnické a sociální služby, kde jich bylo šest, a dále informační a komunikační technologie s osmi bankroty.

fd ptd