Asociace věřitelů schválenou novelu kritizuje, odborníci na dluhy ji chválí

Praha 22. května (ČTK) – Zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky, které dnes schválila Sněmovna, výrazně změkčí podmínky osobních bankrotů a podle České asociace věřitelů sníží návratnost pohledávek. ČTK to dnes řekla ředitelka asociace Petra Kolářová. Naopak odborníci na předlužení novelu ve vyjádřeních na sociálních sítích vítají a označují ji za nejdůležitější zákon v oblasti dluhů za poslední roky.

Zkrácení doby oddlužení je součástí novely insolvenčního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Podle Kolářové se zkrácení oddlužení projeví v celé ekonomice i na státním rozpočtu. Návratnost pohledávek by mohla podle propočtů věřitelů klesnout na pět až deset procent. „Tvrdě to poznamená věřitele. Jde třeba o pronajímatele bytů, o důchodce, kteří půjčili známým své celoživotní úspory, nebo o lidi, jimž od práce utekl řemeslník i s inkasovanou zálohou. Odnesou to i nedobrovolní věřitelé, jako jsou společenství vlastníků bytových jednotek,“ uvedla Kolářová.

Připomněla v této souvislosti Slovensko, kde byla snaha zpřístupnit oddlužení většímu počtu lidí. „Také tam šli daleko za podmínky, které určuje Evropská unie. Výsledkem je, že 97 procent osobních bankrotů končí bez jakékoliv úhrady pro věřitele,“ upozornila. Dalším záporem je podle Kolářové skutečnost, že na kratší oddlužení doplatí i veřejné rozpočty. Více než polovina pohledávek v oddluženích totiž patří státu, krajům, městům a obcím a jejich příspěvkovým organizacím, podotkla.

Schválení novely naopak uvítal vedoucí programu Dluhové poradenství v organizaci Člověk v tísni Daniel Hůle a zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl. „Novela insolvenčního zákona po letech přijata!“ uvedl Hůle na síti X a stejně jako Hábl poděkoval poslancům, kteří změnu podporovali. Podle Hůleho novela zlepší transparentnost procesu oddlužení.

„Bohužel neprošel zásadní návrh Patrika Nachera (ANO), který měl motivovat dlužníky jít do oddlužení s co nejvyšším legálním příjmem. Stát by na tom vydělal, ale byla to cena za těžký koaliční kompromis. Tuhle změnu ještě nevzdáváme,“ napsal Hůle na síti X. Upozornil také, že nová pravidla se budou vztahovat jen na nově schválená oddlužení.

Exekutorská komora dlouhodobě poukazuje na to, že se v důsledku nesystematických legislativních změn v posledních letech skokově snížila vymahatelnost práva. Schválená novela v souvislosti s předcházející změnou regulace srážek ze mzdy podle ní tento stav ještě více prohloubí. „Věřitelé během oddlužení obdrží násobně méně než doposud. Na to v konečném důsledku doplatí platící zákazníci věřitelů, ale i daňoví poplatníci,“ dodala.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že předlužení lidé získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim. Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.

fd sdv rot

Sněmovna dnes schválila zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky

Praha 22. května (ČTK) – Doba oddlužení se zřejmě zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Vládní novelu insolvenčního zákona dnes schválila s některými úpravami Sněmovna. Zkrácení doby oddlužení podle kritiků neúměrně zhorší pozici věřitelů, mezi nimiž jsou třeba i samoživitelé, společenství vlastníků jednotek a bytová družstva. Poslanci opozičního hnutí ANO neprosadili pro nepodnikající jednotlivce tříleté, čtyřleté nebo pětileté oddlužení podle výše dluhu. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že předlužení lidé získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky.

Předlohu schválila Sněmovna hlasy 107 ze 173 přítomných poslanců. Pro byli až na několik výjimek zákonodárci pětice koaličních stran a opozičního hnutí SPD. Poslanci ANO se většinově hlasování zdrželi.

Poslankyně ANO Helena Válková pokládá rozšíření tříleté doby oddlužení i na nepodnikající osoby za aktivistické. Podle Olgy Richterové (Piráti) by ale bylo rozlišování živnostníků a ostatních jednotlivců nespravedlivé. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) označil novelu za „jakýsi koaliční kompromis“. „Kdyby tady bylo 101 poslanců za ODS, zákon vypadá jinak,“ uvedl. Hnutí SPD je podle poslankyně Vladimíry Lesenské pro zapojení dlužníků do legální ekonomiky, nesmí se tak ale dít na úkor věřitelů.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim. Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.

Sněmovna na Blažkův návrh rozšířila výčet podkladů, které budou mít insolvenční správci pro dohled nad tím, zda dlužník plní podmínky a povinnosti. Věřitelé mají mít v procesu oddlužení i na jeho konci delší, dvouměsíční lhůtu pro podání návrhu na jeho prodloužení nebo zrušení. Insolvenční soud by mohl prodloužit dobu oddlužení, pokud by zahrnovalo prodej majetkové podstaty, až o 1,5 roku. Sněmovna podle dalšího z Blažkových návrhů sjednotila až na výjimky výši srážky ze mzdy v exekučním a insolvenčním řízení, pokud dlužník čelí nejméně čtyřem exekucím. Dlužníky by to mělo motivovat k tomu, aby na sebe insolvenční návrh podali.

Z úprav opozičního hnutí ANO neuspěla na plénu žádná. Plénum navzdory podpoře ústavně-právního výboru nepřijalo ani pozměňovací návrh Patrika Nachera, podle kterého by se údaje o exekuci evidovaly v registru vozidel kvůli ochraně kupujících při prodeji ojetých aut. Blažek uvedl, že návrh jde správným směrem. Změnu stanoviska na záporné zdůvodnil názorem ministerstva dopravy, podle kterého by nebyl technický proveditelný.

Sněmovna upravila na návrh ústavně-právního výboru zkoušky insolvenčních správců a uzákonila zavedení elektronického spisu v insolvencích a jednodušší exekuční výzvu, která se nově vejde na jeden list. Dlužníci v exekuci budou moci podle schváleného pozměňovacího návrhu Jakuba Michálka (Piráti) uhradit dluh prostřednictvím internetového bankovnictví z již obstaveného účtu.

Vládní novela předpokládá, že tři roky by trvalo první oddlužení konkrétního dlužníka. Do stejného procesu by pak nesměl vstoupit ve lhůtě 12 let místo nynějších deseti let. Tříletým oddlužením by však dlužník mohl projít pouze jednou za zhruba 24 let. Pokud by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.

mbc mha

Zkrácení doby oddlužení na tři roky bude Sněmovna schvalovat 22. května

Praha 3. května (ČTK) – Sporné zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky bude Sněmovna schvalovat ve středu 22. května. Mimořádnou schůzi svolanou z podnětu vládního tábora dnes odpoledne do tohoto data přerušila podle dohod poslaneckých klubů. Vládní novela insolvenčního zákona zůstala posledním neprojednaným bodem schůze.

Na závěrečné schvalování předlohy k oddlužení měli dnes poslanci necelou půlhodinu. Předseda klubu ODS Marek Benda podotkl, že by je ve stanovém čase nestihli, čímž také zdůvodnil dohodu šéfů frakcí o přerušení mimořádné schůze.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele.

Zastánci tvrdí, že lidé v úpadku získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle opozice zkrácení doby oddlužení neúměrně zhorší pozici věřitelů, mezi nimiž jsou třeba i samoživitelé, společenství vlastníků jednotek a bytová družstva.

Nejbližší schůze čeká poslance příští týden ve čtvrtek, a to opět mimořádná. Koalice ji nechala svolat ke druhému čtení novely o zavedení možnosti korespondenční volby pro české občany žijící v zahraničí.

mbc rdo

ČNB: Dluhy domácností u bank v ČR v březnu vzrostly na 2,269 bilionu Kč

Praha 30. dubna (ČTK) – Dluhy českých domácností u bank v březnu meziměsíčně vzrostly o 9,7 miliardy korun na 2,269 bilionu Kč. Zadlužení firem se zvýšilo o 11,2 miliardy na 1,397 bilionu korun. V meziročním srovnání byl objem úvěrů u domácností vyšší o 107,6 miliardy Kč a u nefinančních podniků o 132,5 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

„Březen je tradičně silný měsíc z hlediska prodejů spotřebitelských úvěrů, na tomto poli bývají aktivní banky i nebankovní subjekty. Proto není překvapením, že na spotřebitelských úvěrech jsme svědky nárůstu zadlužení o jedno procento, což je to stejné tempo růstu jako v loňském roce. I v celkové míře zadlužení je trend totožný,“ sdělil ČTK hlavní finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek. V dalších měsících podle něj nelze očekávat zpomalení poptávky po úvěrech, zvlášť s ohledem na očekávané snižování úrokových sazeb.

Dluhy domácností u bank v ČR rostou téměř nepřetržitě od února 2016. Výjimkou byl duben 2022, kdy se meziměsíčně snížily, což ale podle ČNB ovlivnilo odebrání bankovní licence české pobočce ruské Sberbank. Loňskou dubnovou statistiku, kdy objem úvěrů domácností meziměsíčně stoupl o zhruba 31 miliard, naopak ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Její úvěroví klienti totiž přešli podle někdejšího vyjádření insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové do České spořitelny.

Většinu dluhů domácností tvoří úvěry na bydlení. V březnu se objem těchto úvěrů meziměsíčně zvýšil o 0,3 procenta na 1,755 bilionu Kč, což byly zhruba čtyři pětiny všech dluhů domácností.

Objem dluhů firem v minulosti spíše kolísal. Od loňského března, kdy činil 1,265 bilionu korun, ale trvale rostl až do listopadu, kdy se zadlužení firem meziměsíčně snížilo. Od té doby se opět postupně zvyšuje. Velkou část dluhů firem tvoří dlouhodobé úvěry. Jejich objem v březnu dosáhl 755 miliardy Kč, což bylo 54 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. V březnu byla bankovní statistika v ČR sestavena ze zdrojových dat 46 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB.

ktp str ptd

Zkrácení doby oddlužení Sněmovna zřejmě schválí s některými úpravami

Praha 24. dubna (ČTK) – Zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky Sněmovna zřejmě schválí s některými úpravami. Vyplývá to ze stanovisek ústavně-právního výboru, které dnes přijal k pozměňovacím návrhům a k vládní insolvenční novele jako celku. Poslanci opozičního hnutí ANO pravděpodobně neprosadí tříleté, čtyřleté nebo pětileté oddlužení podle výše dluhu. O podobě předlohy by měli poslanci hlasovat v květnu.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona, jak je navrhla vláda, vychází z evropské směrnice. Směrnice požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že lidé v úpadku získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim. Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.

Členové výboru většinově podpořili úpravy ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Předpokládají například to, že insolvenční správce bude mít víc údajů pro určení příjmových možností dlužníka, zejména zda své příjmy v blízké minulosti záměrně nesnížil. Věřitelé mají mít v procesu oddlužení i na jeho konci delší – dvouměsíční lhůtu – pro podání návrhu na jeho prodloužení nebo zrušení. Insolvenční soud by mohl prodloužit dobu oddlužení, pokud by zahrnovalo prodej majetkové podstaty, až o 1,5 roku místo navrhovaného jednoho roku.

Sněmovna podle dalšího z Blažkových návrhů pravděpodobně sjednotí až na výjimky výši srážky ze mzdy v exekučním a insolvenčním řízení, pokud dlužník čelí nejméně čtyřem exekucím. Dlužníky by to mělo motivovat k tomu, aby na sebe insolvenční návrh podali. Navíc asi vznikne centrální evidence srážek ze mzdy, která by měla snížit administrativu zaměstnavatelům při komunikaci z exekutory.

Z úprav opozičního hnutí ANO by mohla podle stanoviska výboru uspět na plénu jediná. Jde o pozměňovací návrh Patrika Nachera, podle kterého by se údaje o exekuci zaznamenávaly v registru vozidel kvůli ochraně kupujících při prodeji ojetých aut.

Sněmovna asi přijme i dřívější úpravy právního výboru, které se týkají změn ve zkouškách insolvenčních správců, zavedení elektronického spisu v insolvencích a jednodušší exekuční výzvy, která se nově vejde na jeden list. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek na plénu pravděpodobně uspěje s návrhem, aby dlužník v exekuci mohl prostřednictvím internetového bankovnictví uhradit dluh i z již obstaveného účtu.

mbc rdo

InsolCentrum: Zkrácením doby oddlužení klesne míra splacených závazků

Praha 23. dubna (ČTK) – Navrhovaným zkrácením doby oddlužení z pěti let na tři roky pro všechny dlužníky klesne podle InsolCentra míra splacených závazků. Jeho jednatelka Jarmila Veselá na dnešním sněmovním semináři uvedla, že stát se v poledních letech zejména omezil na to, že pomáhá dlužníkům. Na semináři se sešli především kritici vládní předlohy, kterou bude schvalovat Sněmovna pravděpodobně v květnu. Nových pravidel oddlužení se zastával náměstek ministra spravedlnosti Radomír Daňhel. Poukazoval zejména na zpřísnění kontroly dlužníků, zda plní v oddlužení stanovené povinnosti.

V minulosti získávali věřitelé od lidí v oddlužení podle Veselé v průměru 56 procent svých pohledávek. Po novele z roku 2019, která zrušila povinnost úhrady nejméně 30 procent dluhu a zavedla tříleté oddlužení například pro seniory, invalidy a děti, činí předpokládaná míra uhrazených závazků asi 18 procent, reálně by mohla být podle Veselé 16,5 procenta. Za účinnosti nyní schvalované novely podle ní míra v modelovém výpočtu ze současných poměrů klesá na 10,7 procenta.

„Novela, pokud se nenajdou další kontrolní mechanismy, dál uleví dlužníkům, ale ne na úkor státu, ale věřitelů,“ řekl člen představenstva České advokátní komory Michal Žižavský. Lidé už podle něho neberou oddlužení jako dobrodiní, ale jako samozřejmost. Vzhledem k vychýlení vztahu mezi věřitelem a dlužníkem je podle Žižlavského otázka, zda by schvalovaná úprava pravidel oddlužení obstála před Ústavním soudem. „Morálním hazardem je posilování vědomí, že dlužník za svůj dluh zas až tak moc neodpovídá,“ soudí Ladislav Minčič z Hospodářské komory. Podle Davida Šmejkala z Poradny při finanční tísni je zkrácení doby oddlužení „silně prodlužnickým opatřením“ a je třeba je vyvážit jiným pravidlem ke zlepšení postavení věřitelů.

„Pokud v rámci oddlužení budeme důslední a budeme dbát na to, aby dlužník vyvíjel maximální činnost k tomu, aby uspokojil své věřitele, tak k žádným takovým katastrofickým scénářům vůbec nemusí dojít,“ zdůraznil Daňhel. Kontrola plnění pravidel oddlužení má být podle něho přísnější ze strany insolvenčního správce, insolvenčního soudu i věřitelů. Pokud se dlužníkovi nebude dařit, bude možné proces prodloužit o další rok a následně případně o dalšího půl roku, upozornil. Nynější základní pětiletou dobu oddlužení má Daňhel za dlouhou. Zkušenost je taková, že řada dlužníků přestává platit a výtěžek se snižuje, podotkl.

Nynější změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahoval i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že lidé v úpadku získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Ke kritikům novely patří poslanci opozičního hnutí ANO, jehož dva zástupci Taťána Malá a Patrik Nacher dnešní seminář zaštítili.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku a funguje v Česku 16 let. Podle údajů InsolCentra, které se věnuje mimo jiné rozborům a statistikám ohledně insolvencí, vstoupilo dosud do oddlužení zhruba 301.500 lidí a 171.800 z nich dosáhlo osvobození od dluhů. Aktuálně je v procesu asi 98.000 lidí, průměrný dluh činí 1,35 milionu korun.

mbc mha

Zástupci věřitelů a podnikatelů varují před zkrácením oddlužování

Praha 22. dubna (ČTK) – Zástupci InsolCentra, Svazu měst a obcí, Hospodářské komory a Unie zaměstnavatelských svazů (UZS) varují před zkrácením oddlužení z pěti na tři roky pro všechny dlužníky. Podle nich změna zhorší morálku dlužníků a povede k nesplácení závazků. Zástupci organizací to řekli dnes na tiskové konferenci. Představili výsledky lednového průzkumu agentury Ipsos pro UZS, podle nichž se proti zmírnění podmínek staví tři čtvrtiny Čechů a Češek mezi 18 až 65 lety. O zkrácení oddlužení z pěti na tři roky se chystá hlasovat Sněmovna. Tento krok doporučují experti na dluhovou problematiku i Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Do průzkumu se v lednu zapojilo 1575 osob v produktivním věku. Zjištění vycházejí z odpovědí těch, kteří měli na problematiku názor. Data zpracovalo InsolCentrum. Podle jeho jednatelky Jarmily Veselé je 76 procent dotázaných proti zmírňování podmínek.

Tříleté oddlužení mají senioři, invalidé či děti. Zhruba 36 procent lidí by ho uznalo i rodičům samoživitelům a necelá tři procenta živnostníkům. Další pětina by zkrátila na tři roky insolvenci všem. Vnímá to jako spravedlivé. Podle necelé pětiny tříletý oddlužovací proces naopak nestačí k tomu, aby si závažnost zadlužení člověk uvědomil. Téměř dvě pětiny by podmínky obecně zmírnily bez ohledu na uspokojení věřitelů, zbytek je proti.

„Čím víc lidem prostor uvolňujete a odpouštíte dluhy bez toho, aby pro to něco udělali, tím více se zadlužují. Po přijetí novely bude splácení v podstatě velice nízké. Přijme-li se tato úprava (tříleté oddlužení), nebude cesta zpátky,“ řekla Veselá. Podle ní je v oddlužení asi 100.000 lidí a po zkrácení by to mohlo být dalších 540.000. Ti dluží 750 miliard korun, uvedla Veselá. Míní, že o velkou část peněz by věřitelé přišli. Podle Ladislava Minčiče z Hospodářské komory to negativně dopadne na ekonomiku a budou chybět peníze na investice. „Stát velkorysým přístupem říká, že část občanů a firem se musí zříci svého majetku ve prospěch dlužníka,“ řekl Minčič. Podle zástupce Svazu měst a obcí Dana Jiránka lidé dluží obcím 15 miliard korun. „Bojíme se toho, že systém začne selhávat. V okamžiku, kdy to musí platit za neplatiče ostatní, logicky nemůže být kvalita veřejných služeb na takové úrovni, jakou bychom všichni rádi,“ uvedl Jiránek.

Podle expertů na dluhovou problematiku a NERV musí být naopak oddlužovací proces přístupnější, kratší a také individuálnější podle ekonomických možností dlužníka. Současně by mělo být oddlužování i přísnější a víc tlačit na návrat na trh práce z šedé ekonomiky a na legalizaci příjmů, uvedla rada. Doporučila vytvořit rejstřík exekucí a propojit ho se systémy správy sociálního zabezpečení a finanční správy. Přínos z daní a odvodů pro rozpočet odhadla na pět až 12 miliard korun ročně. Slibuje si od oddlužení i zvýšení zaměstnanosti, omezení šedé ekonomiky, snížení rozdílů mezi regiony, zlepšení situace rodin i zaměstnavatelů.

ktk snm

Soud prodloužil lhůtu pro výplatu věřitelů zkrachovalé Sberbank CZ o 30 dní

Praha 10. dubna (ČTK) – Městský soud v Praze prodloužil na žádost insolvenční správkyně zkrachovalé Sberbank Jiřiny Lužové lhůtu pro výplatu věřitelů o 30 dní, tedy do 15. května, a to včetně tohoto dne. Důvodem je podle ní vysoký počet doposud nevyplacených věřitelů. Vyplývá to z informací zveřejněných v insolvenčním rejstříku. Výplata začala 18. března, původní lhůta byla do 15. dubna. Správkyně v návrhu na prodloužení lhůty uvádí, že k 28. březnu o výplatu nepožádalo více než 84 procent věřitelů. Věřitelé, jichž je přes 15.300, by měli dostat zhruba 57 miliard korun.

„Ke dni 28. 3. 2024 si požádalo o výplatu přibližně 2400 věřitelů, kterým insolvenční správkyně napřímo a prostřednictvím Komerční banky vyplatila přibližně 44,8 miliardy korun. Dosud si tedy o výplatu nepožádalo více jak 84 procent věřitelů,“ píše se v návrhu.

K dnešnímu dni si svou výplatu vyzvedla asi pětina věřitelů Sberbank CZ, a to primárně z řad právnických osob, měst a obcí, řekla ČTK Lužová. Zůstává však podle ní nevyplaceno velké množství menších částek, jako například bonusů za využívání produktů Sberbank CZ, o kterých možná věřitelé ani neví, že na jejich výplatu mají nárok. V této souvislosti doporučila všem bývalým klientům Sberbank CZ, aby si zkontrolovali v insolvenčním rejstříku, zda nejsou mezi zjištěnými věřiteli Sberbank CZ, kteří mají nárok na výplatu v částečném rozvrhu.

Garanční systém finančního trhu dnes sdělil, že obdržel ve druhé polovině března 95 procent pohledávky, která vznikla v souvislosti s výplatou náhrad vkladů klientům Sberbank CZ. Celkově to bylo 26 miliard korun. Tato částka šla do Fondu pojištění vkladů, kde je nyní přes 43 miliard Kč. Peníze budou opět sloužit k případným výplatám náhrad pojištěných vkladů klientům bank, záložen a stavebních spořitelen.

Výplata vyžaduje aktivní přístup věřitelů, musí předložit dokumenty k ověření své totožnosti a provedení výplaty. Fyzické osoby se mohou pro vyřízení výplaty dostavit na kteroukoli pobočku Komerční banky. Právnické osoby musí na firemní centra Komerční banky nebo se mohou přímo obrátit na svého firemního bankéře. On-line žádost lze podat v případě výplaty do maximálně 100.000 korun.

Vysoký podíl doposud nevyplacených věřitelů je dán podle správkyně celkovým počtem věřitelů a jejich strukturou, kdy absolutní většina věřitelů má pohledávku menší než 1000 korun. Řada věřitelů je také ze zahraničí, pro které může být náročné opatřit si ve lhůtě podklady pro identifikaci věřitele a ověření totožnosti skutečného majitele.

S výplatou nejsou podle mluvčí Komerční banky Šárky Nevoralové komplikace. Většina věřitelů žádá o výplatu osobně na pobočce.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem předloňského srpna poté, co jí Česká národní banka na začátku května pravomocně odebrala bankovní licenci. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února 2022. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

fd ptd

Studie: V 1. čtvrtletí bylo v ČR 3654 osobních bankrotů, meziročně o 16 pct víc

Praha 9. dubna (ČTK) – V prvním čtvrtletí bylo v ČR vyhlášeno 3654 osobních bankrotů, což bylo o 16 procent více než ve stejném období loni. Zároveň to bylo více než v kterémkoliv čtvrtletí loňského roku. Nejčastější jsou osobní bankroty v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou ČTK poskytla společnost CRIF.

Bylo podáno také 3762 insolvenčních návrhů, o 11 procent více než v prvním čtvrtletí loni.

„Počet bankrotů v prvním čtvrtletí je sice poměrně vysoký, ale v dlouhodobějším srovnání nejde o nic výjimečného. Důvodem je i nízký počet bankrotů v prosinci, vzhledem k svátkům se mnoho usnesení odsunulo na následující měsíce. Nejvíce osobních bankrotů bylo v posledních letech vyhlášeno ve třetím kvartále roku 2019,“ řekla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Za letošní rok bylo zatím nejvíce bankrotů vyhlášeno v březnu, a to 1271. Zároveň bylo podáno 1378 návrhů na osobní bankrot, rovněž nejvíce od začátku roku, uvedla společnost.

Nejvíce bankrotů bylo v prvním čtvrtletí vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 559. V Ústeckém kraji jich bylo 489 a ve Středočeském kraji 388. Nejméně jich bylo na Vysočině, 132, a v Karlovarském kraji. Tam jich bylo 143.

Nejvyšší míru bankrotu za posledních 12 měsíců vykazuje Ústecký kraj s 22 bankroty na 10.000 obyvatel. Následuje Moravskoslezský kraj s 18 bankroty na 10.000 obyvatel.

Nejméně osobních bankrotů na 10.000 obyvatel bylo vyhlášeno v Praze, a to osm, uvedl CRIF. Devět bankrotů na 10.000 obyvatel připadlo ve Zlínském kraji a na Vysočině. Průměr za celou Českou republiku za posledních 12 měsíců byl 12 osobních bankrotů na 10.000 obyvatel.

fd rdo

CRIF: V 1. čtvrtletí zbankrotovalo 1407 podnikatelů, mezičtvrtletně o 22 pct víc

Praha 5. dubna (ČTK) – V prvním čtvrtletí 2024 bylo v ČR vyhlášeno 1407 bankrotů podnikatelů, což bylo o 22 procent více než v předchozím čtvrtletí. Zároveň bylo podáno 1453 insolvenčních návrhů, mezičtvrtletně o 12 procent více. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou společnost CRIF dnes poskytla ČTK. V prvních třech měsících roku 2024 podle ní zbankrotovalo více podnikatelů než v kterémkoliv čtvrtletí v loňském roce.

„Zároveň pozorujeme i vyšší počet insolvenčních návrhů, takže lze očekávat růst počtu bankrotů v následujících měsících. Poměrně rychlý mezičtvrtletní růst počtu bankrotů do určité míry ovlivnil znatelně nižší počet bankrotů v loňském prosinci. Trend je u podnikatelů odlišný od firem, u kterých se naopak počet bankrotů snižuje,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V březnu bylo vyhlášeno 484 bankrotů podnikatelů a zároveň bylo podáno 502 návrhů na bankrot podnikatelů. Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v březnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 65. Následoval Středočeský kraj s 59 bankroty a Praha s 58. Nejméně, 15, jich bylo naopak na Vysočině. V Pardubickém kraji jich bylo 18 a ve Zlínském kraji 20.

Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na 10.000 aktivních podnikatelů na Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj, nejméně jich pak bylo ve Zlínském kraji, Praze a ve Středočeském kraji. Z dlouhodobého hlediska se pořadí krajů podle míry bankrotu výrazně nemění.

Nejvíce bankrotů podnikatelů v březnu zaznamenalo odvětví stavebnictví, a to 118. Zpracovatelský průmysl jich zaznamenal 68. Na 10.000 subjektů připadlo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů v odvětví dopravy a skladování a ve stavebnictví. Nejnižší počet bankrotů na 10.000 podnikatelů vykázalo odvětví vzdělávání, zdravotnických a sociálních služeb a informační a komunikační technologie.

fd rdo