Archiv autora: Zdeňka

Praha 25. ledna (ČTK) – Loni bylo v ČR zahájeno 407.694 nových exekucí, což znamená meziroční pokles o více než 18 procent. Jde o nejmenší počet nově zahájených exekucí minimálně za posledních 11 let. Vyplývá to z dat, které dnes ČTK sdělila Exekutorská komora.

„Opět se potvrzuje dlouhodobý trend predikovaný Exekutorskou komorou, tedy že exekucí bude každoročně zahajováno méně a méně,“ uvedl viceprezident komory Jan Mlynarčík. Významný podíl na tak velkém poklesu může podle něj mít i současná epidemická situace související s onemocněním covid-19.

„Na základě vládních opatření se plošně omezilo provádění exekucí, čímž dochází k faktické paralýze věřitelů, kteří ztrácí víru ve vymožení svých pohledávek,“ upozornil Mlynarčík.

Komora již loni varovala před navrhováním opatření, která mají za cíl omezit vymahatelnost práva, ať už jde o moratorium na exekuce či omezování tzv. mobiliárních exekucí. Ty jsou ale podle komory často jediným nástrojem, jak se věřitel ke svým prostředkům může dostat.

Data, z nichž komora čerpala, odpovídají stavu z rejstříku zahájených exekucí k 21. lednu 2021. Tento rejstřík spravovaný ministerstvem spravedlnosti je ještě postupně doplňován soudy. Předpokládaná změna absolutních čísel za loňský rok však bude podle Mlynarčíka jen minimální.

Prezident Miloš Zeman loni v listopadu podepsal novelu zákona, podle níž jsou exekuce movitých i nemovitých věcí až na výjimky pozastaveny do konce letošního ledna. Vláda původně navrhovala moratorium na exekuce jen u movitých věcí do konce února.

Novela prodlužuje nebo obnovuje změny některých pravidel insolvencí a exekucí v souvislosti s nynější koronavirovou krizí. Firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nemusí podat až do konce letošního června insolvenční návrh. Povinný souhlas věřitelů s prodloužením ochranného moratoria u insolvenčních návrhů je zrušen.

Zkrácení moratoria na exekuce movitých věcí o jeden měsíc komora uvítala. Usilovala ale o to, aby výjimka skončila už na konci roku. Platforma Exekutoři proti teritorialitě a Česká asociace věřitelů uvedly, že exekuční moratorium sníží vymahatelnost práva a poškodí věřitele.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

fd jw

Brno/Praha 6. ledna (ČTK) – Nejvyšší soud vrátil případ lounského zkrachovalého výrobce vagonů Heavy Machinery Services (HMS) na začátek, zrušil verdikt nižších instancí o konkurzu. Píše to server deníku E15. Soudy budou nyní muset znovu rozhodnout, zda nad vagonkou, která se dříve jmenovala Legios, vyhlásí konkurz, nebo povolí reorganizaci. Nejvyšší soud vrátil případ na začátek kvůli tomu, že rozhodnutí schůze věřitelů o reorganizaci HMS z roku 2014 je neplatné. Z hlediska zákona se schůze kvůli právním zmatkům ani nekonala, bez schůze věřitelů ovšem nemohly pozdější soudy o způsobu řešení bankrotu rozhodnout, píše server.

„Za této situace je rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, a to jak rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh na povolení reorganizace, tak rozhodnutí, kterým byl prohlášen konkurz na majetek dlužníka, předčasné. Tudíž nesprávné, neboť u dlužníka, u něhož je objektivně přípustná reorganizace, není možné rozhodnout o způsobu řešení úpadku před konáním schůze věřitelů. Ta může řešení úpadku svým usnesením závazně určit,“ stojí v publikovaném usnesení senátu Nejvyššího soudu vedeného soudcem Milanem Poláškem.

Vagonka dluží věřitelům přes tři miliardy korun a od roku 2014 je v úpadku. Na začátku případ řešil soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích Josef Šimek. Později se však zjistilo, že se k rozhodování o této insolvenci dostal neoprávněně. Pod jeho dohledem se v roce 2014 konala schůze věřitelů. Na ní soud rozhodl o hlasovacích právech věřitelů. Schůze následně odsouhlasila reorganizaci HMS. Když se přišlo na to, že Šimek řeší případ nezákonně, odvolací soud reorganizaci zrušil. Případ se poprvé vrátil na start.

Pod vedením nového českobudějovického soudce Zdeňka Strnada následovala série jednání, dokazování, výslechů a právních sporů. V roce 2019 Krajský soud v Českých Budějovicích a následně i Vrchní soud v Praze odmítly reorganizaci vagonky s odůvodněním, že nesledovala poctivý záměr.

Kauza je jedním z kolbišť mezi byznysmeny Františkem Savovem a Michalem Strnadem, píše web. Podle serveru deníku E15 se mimo jiné řešilo, zda reorganizace v tomto případě neslouží jen prospěchu Savova. Naopak za opětovné vyhlášení konkurzu s HMS se staví zajištěný věřitel Gomanold. Ve vagonce totiž už není co reorganizovat, tvrdí firma obchodující s pohledávkami, s jejíž pomocí miliardář Jaroslav Strnad ovládl výrobce nákladních automobilů Tatra, dodává server.

fsl dr

Praha 6. ledna (ČTK) – V Česku bylo v roce 2020 vyhlášeno 17.396 osobních bankrotů, o sedm procent méně než předchozí rok. Zároveň bylo podáno 17.701 návrhů na osobní bankrot, o 13 procent méně než v roce 2019. Vyplývá to z aktuálních statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici. Za poklesem může být pandemie koronaviru.

Za meziročním poklesem stojí hlavně nízký počet osobních bankrotů ve druhém pololetí roku 2020, kdy bylo vyhlášeno o 4300 osobních bankrotů méně než ve stejném období roku 2019.

„Epidemie nového typu koronaviru tak téměř vymazala vliv novely insolvenčního zákona z poloviny roku 2019, jejímž cílem bylo umožnit oddlužení vyššímu počtu lidí. Před účinností novely se měsíční počet osobních bankrotů pohyboval kolem 1100, zatímco po účinnosti novely skokově vzrostl přibližně na dvojnásobek. Čísla z posledního čtvrtletí roku 2020 se však už pohybují na hodnotách blízkých době před účinností této novely,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejméně osobních bankrotů bylo vyhlášeno v prosinci, a to 1046 (o 301 méně než v listopadu). V prosinci byl zároveň podaný druhý nejnižší počet návrhů na osobní bankrot, konkrétně 1195, o 116 méně než v listopadu.

Prosincový pokles počtu podaných návrhů na osobní bankrot i počet vyhlášených osobních bankrotů se opakuje každý rok s různou intenzitou. Důvodem je především nižší počet pracovních dní a také dovolené mezi Vánocemi a Novým rokem. Prosinec je proto dlouhodobě měsícem, ve kterém je vyhlašováno nejméně osobních bankrotů, upozornila Kameníčková.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v roce 2020 vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (2678), v Ústeckém kraji (2039) a ve Středočeském kraji (1918). Nejméně potom na Vysočině (565), v Pardubickém kraji (622) a v Karlovarském kraji (707).

Nejohroženějším regionem byl v uplynulém roce Ústecký kraj, kde bylo vyhlášeno v průměru 24,8 osobního bankrotu na 10.000 obyvatel. Následoval Karlovarský kraj s 24 osobními bankroty a Moravskoslezský kraj s 22,3 osobního bankrotu. Naopak v Praze a na Vysočině bylo vyhlášeno pouze 11,1 osobního bankrotu a v Pardubickém kraji 11,9. Průměr za celou ČR činil 16,3 bankrotu na 10.000 obyvatel.

Počet osobních bankrotů se meziročně zvýšil pouze v Praze (o devět procent) a v Jihomoravském kraji, ve zbytku republiky se snížil. Nejrychleji v Ústeckém kraji (o 19 procent), v Královéhradeckém kraji (o 18 procent) a v Pardubickém kraji (o 17 procent).

V červnu 2019 začala platit insolvenční novela s mírnějšími podmínkami pro oddlužení. Lidé tak mohou splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. V prvním případě jde o jakési zrychlené oddlužení, využitelné zejména v případě nižších dluhů. V druhém případě je oddlužení splněno, jestliže po pěti letech od schválení oddlužení dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí k uspokojení pohledávek věřitelů.

fd mha

Praha 6. ledna (ČTK) – Počet bankrotů firem byl loni nejnižší od roku 2008. V Česku bylo vyhlášeno 609 bankrotů obchodních společností, což bylo o 71 méně než předloni. Rovněž bylo vyhlášeno 7284 bankrotů podnikatelů, o 538 méně než v roce 2019. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Počet návrhů na firemní bankrot loni klesl meziročně o 100 na 973, počet návrhů na bankrot podnikatelů se snížil o 1257 na 7412.

„Nízký počet firemních bankrotů může v současné ekonomické situaci vypadat paradoxně. Stojí za ním zejména dubnová novela insolvenčního zákona, tzv. lex Covid, která věřitelům od dubna do srpna fakticky znemožnila podávat na dlužníky insolvenční návrhy a společnostem v problémech zároveň umožnila nepodávat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Ve chvíli, kdy ve čtvrtém čtvrtletí začal počet návrhů na bankrot firem opět růst, omezilo se podle CRIF kvůli zhoršení epidemiologické situace fungování státních úřadů včetně soudů. Počet vyhlášených bankrotů tak zůstal přes nárůst návrhů nízký. V prosinci bylo podáno nejvíce návrhů na bankrot firem za 3,5 roku, počet bankrotů začne růst patrně až v letošním prvním čtvrtletí.

Počet návrhů na bankrot podnikatelů i počet jejich bankrotů byl nejnižší v prosinci, kdy soudy registrovaly 459 návrhů na bankrot podnikatelů (o 78 méně než v listopadu) a vyhlásily 433 bankrotů (o 105 méně než v listopadu).

„Bankroty podnikatelů se od firemních bankrotů v mnohém liší. Hlavním rozdílem je to, že ve většině případů se dějí ve formě oddlužení podnikatele, tedy stejným způsobem jako osobní bankroty. Dynamika bankrotů podnikatelů je proto obdobná jako u osobních bankrotů,“ upozornila Kameníčková. U podnikatelů tak nebyl ve čtvrtém čtvrtletí nárůst počtu insolvenčních návrhů, jako tomu bylo u firem.

Nejvíce firemních bankrotů bylo loni vyhlášeno v Praze (265), dále v Jihomoravském kraji (73) a v Moravskoslezském kraji (45). Naopak nejméně jich bylo vyhlášeno v kraji Vysočina (12), v Libereckém kraji a v Pardubickém kraji (shodně 14).

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo loni vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (910), v Ústeckém kraji (900) a v Jihomoravském kraji (712). Nejméně naopak v Karlovarském kraji (227), na Vysočině (272) a ve Zlínském kraji (285).

Nejvíce bankrotů firem bylo vyhlášeno v obchodu (143), dále ve zpracovatelském průmyslu (112) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (68). Po přepočtu na množství registrovaných společností byla však nejrizikovějším odvětvím doprava a skladování, kde bylo v průměru vyhlášeno 25,8 bankrotu na 10.000 firem.

Mezi podnikateli bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno ve stavebnictví (1576), v obchodu (1559) a ve zpracovatelském průmyslu (856). Po přepočtu na 10.000 podnikatelů byla nejrizikovější doprava a skladování se 77,5 bankrotu, následovaly ubytování, stravování a pohostinství se 60,4 bankrotu. Počet bankrotů podnikatelů v hlavních odvětvích meziročně nejvíce vzrostl v dopravě a skladování (o 12 procent) a naopak nejvíce klesl v zemědělství, lesnictví a rybářství (minus 12 procent).

fd jw

Praha 4. ledna (ČTK) – Vrchní soud v Praze zastavil loni 28. prosince insolvenční řízení vůči společnosti Arca Investments, zahájené v polovině září 2020 na žádost investičního fondu IFIS. Podle soudu totiž není Česká republika hlavním působištěm Arcy, české soudy proto nejsou příslušné případ řešit. Česko-slovenská skupina Arca Capital však nyní přesto žádá pražský městský soud o zahájení nového řízení o povolení reorganizace své mateřské společnosti Arca Investments, a to na základě vlastního návrhu. Skupina o tom dnes informovala ČTK.

Skupina Arca Investments podala nový návrh opět v České republice. Je totiž přesvědčena, že v Česku se nachází místo hlavních zájmů společnosti, které je rozhodující pro určení soudu k vedení insolvenčního řízení.

„Vyřešit situaci, do které se nejen naše společnost dostala vlivem pandemie covid-19 a následných restrikcí, a provést reorganizaci společnosti Arca Investments i celé skupiny Arca Capital je třeba v České republice. Pochází odsud totiž více než 80 procent našich věřitelů a je zde soustředěna většina našich aktivit. Především jsme ale přesvědčení, že insolvenční řízení v ČR poskytne nejlepší podmínky pro naše věřitele,“ zdůvodnil opětovné podání žádosti o povolení reorganizace většinový akcionář Arca Capital Rastislav Velič.

V případě povolení reorganizace bude mít Arca Investments 120 dní na předložení reorganizačního plánu. Ten bude připraven ve spolupráci s poradci Tarpan Partners a advokátní kanceláří Badokh.

„Městský soud v Praze žádáme o reorganizaci, která věřitelům podle našich předpokladů zajistí více než 50procentní návratnost pohledávek a díky jasným zákonným pravidlům a veřejně přístupnému insolvenčnímu rejstříku zároveň umožní transparentní proces reorganizace. Reorganizace v ČR také odpovídá evropské judikatuře a umožní vytvořit podmínky pro předpokládaný vstup zahraničního partnera, společnosti Blantyre Capital,“ doplnil Velič.

Arca Investments koncem prosince oznámila, že nepřišla o soudní ochranu před věřiteli. Soud na Slovensku odmítl dva návrhy na zrušení její ochrany. Arca minulý čtvrtek po policejní razii v jedné ze svých firem odmítla informace, že se dopouští poškozování svých věřitelů nebo že ze skupiny vyvádí majetek.

Závazky skupiny činí 18,6 miliardy Kč. Z toho představují závazky ze směnek více než 15,5 miliardy Kč, věřitelé ze směnek v ČR pak 13 miliard Kč. Věřitelů je celkem 1889, z toho v Česku více než 80 procent. Zajištěným věřitelem je pouze J&T Banka.

fd dto mha