Archiv autora: Zdeňka

Praha 4. července (ČTK) – V červnu bylo v ČR vyhlášeno 1161 osobních bankrotů, což bylo o 86 méně než v květnu. Bylo také podáno 1242 insolvenčních návrhů, o 23 méně než v předchozím měsíci. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF. Celkem však za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 13.505 lidí, což je o devět procent více než v předchozím období, a bylo podáno 14.250 návrhů na osobní bankrot, rovněž o devět procent více proti předchozím 12 měsícům.

„I přes mírný meziměsíční pokles osobních bankrotů v červnu, jejich celkový počet za posledních 12 měsíců výrazně vzrostl. Zvýšil se i počet návrhů na osobní bankrot. Ještě výraznější růst ukazuje srovnání počtu osobních bankrotů za šest měsíců letošního roku v porovnání se stejným obdobím předchozího roku,“ komentovala čísla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Tento trend lze podle ní očekávat i v následujících měsících letošního roku, protože u některých sociálních skupin jsou rodinné rozpočty napjaté vlivem růstu služeb a částečně i cen potravin. Reálné mzdy obnovily růst a roste i maloobchodní obrat. Jeho růst však nejde na úkor úspor domácností, které i nadále rostou, zejména v případě domácností bohatších. Podíl nevýkonných úvěrů domácností však mírně stoupá, což naznačuje horšící se platební morálku při splácení závazků, dodala.

Mezi kraji panují značné rozdíly v počtech bankrotů. Nejvíce bankrotů bylo v červnu vyhlášeno v Moravskoslezském, a to 180. V Ústeckém jich bylo 163, Středočeském kraji 111. Nejméně jich bylo v Karlovarském kraji se 46 bankroty, na Vysočině se 30 bankroty a ve Zlínském kraji se 45. Počet bankrotů se však zvýšil napříč téměř všemi kraji České republiky. Výjimkou je Karlovarský kraj, kde se jejich počet naopak snížil o devět procent. Nejvíce se počet bankrotů zvýšil v Ústeckém kraji, o 16 procent, na Vysočině o 15 procent a v Libereckém kraji o 11 procent.

Pořadí krajů, ve kterých jsou obyvatelé bankrotem ohroženi nejvíce a nejméně, se prakticky nemění. Nejhůře je na tom Ústecký kraj, kde připadlo v posledních 12 měsících 22,7 bankrotu na 10.000 obyvatel. Následuje Moravskoslezský kraj s 17,8 bankrotu na 10.000 obyvatel. Nejméně osobních bankrotů na 10.000 obyvatel bylo vyhlášeno v Praze, a to 7,7 bankrotu. Na Vysočině to bylo 8,9 bankrotu a ve Zlínském kraji 9,1 bankrotu. Průměr za celou ČR za posledních 12 měsíců byl 12,5 osobního bankrotu na 10.000 obyvatel, o 1,5 více než v předchozím období.

fd mha

Praha 3. července (ČTK) – Senát možná navrhne zavedení základní minimální srážky ze mzdy při exekuci. Doplnění vládní novely o zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky dnes doporučil garanční ústavně-právní výbor i hospodářský výbor. Horní komora bude hlasovat o podobě předlohy příští týden.

Předseda právního výboru a zpravodaj novely Tomáš Goláň (ODS) poukázal na to, že hrazení dluhů srážkami ze mzdy kleslo s růstem nezabavitelné částky. „Určitá skupina obyvatelstva má pocit, že zadlužit se není problém, protože nic nehrozí,“ uvedl. Základní minimální srážka představující pět procent z minimální mzdy má podle Goláně také vytvořit tlak na to, aby lidé vstoupili do oddlužení. Letos by činila 945 korun. Pokud by dlužník pobíral starobní, invalidní nebo sirotčí důchod nepřesahující minimální mzdu, srážka by byla poloviční.

Goláň očekává, že pokud Senát pozměňovací návrh schválí a novelu vrátí poslancům k opětovnému posouzení, ve Sněmovně se o základní minimální srážku strhne boj. Soudí ale, že bude úspěšný.

Senát by mohl na návrh výboru upravit rovněž samotné provádění srážky ze mzdy. Měla by nadále začínat hned potom, co zaměstnavatel obdrží rozhodnutí o zahájení exekuce, nikoli až od následujícího měsíce, jak předpokládá vládní novela. O této úpravě se ale ještě povede debata.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že předlužení lidé získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle kritiků zkrácení doby oddlužení neúměrně zhorší pozici věřitelů, mezi nimiž jsou třeba i samoživitelé, společenství vlastníků jednotek a bytová družstva.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim. Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.

Členové výboru se stavěli k posilování postavení dlužníků kriticky. Například Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 vyslovil s jistou nadsázkou obavu, že oddlužení se stane základním lidským právem. „My tomu musíme zabránit,“ zdůraznil. Věřitel má podle něho právo na plnění pohledávky. Nezávislá senátorka Daniela Kovářová poznamenala, že zná mnoho dlužníků v insolvenci, kteří si žijí nad poměry.

mbc rot

Plzeň 28. června (ČTK) – Krajský soud v Plzni od 1. července znovu otevře svou pobočku v Karlových Varech. V budově tamního okresního soudu bude fungovat podatelna a infocentrum krajského soudu. ČTK o tom dnes v tiskové zprávě informovala předsedkyně krajského soudu Věra Oravcová. Slavnostní otevření pobočky se uskuteční v září. Karlovarská pobočka byla dva roky zavřená, hejtmanství usiluje o vznik plnohodnotné pobočky.

Od července bude na pobočce fungovat podatelna, která bude přijímat písemná podání do všech agend Krajského soudu v Plzni kromě utajovaných písemností. U podání do veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů se bude zápis provádět přímo do příslušných informačních systémů a insolvenční podání budou skenovat přímo do systému ISIR. Podatelna bude dále přijímat žádosti o výpisy z evidence skutečných majitelů a originály směnek. Směnky bude také evidovat a vracet.

Infocentrum pobočky bude pro účastníky řízení podávat informace o stavu řízení, zajistí vyhotovení stejnopisů rozhodnutí pro účastníky řízení, vyznačování doložek právní moci či vykonatelnosti na rozhodnutích Krajského soudu v Plzni kromě agend veřejných rejstříků fyzických a právnických osob. Bude také podávat všeobecné informace, zajišťovat vyhotovování výpisů, pořizování úředních záznamů do spisů a podobně.

Vznik plnohodnotné pobočky krajského soudu v Karlovarském kraji je sice součástí zákona, ale léta se debatuje o tom, kde by měla mít sídlo. Karlovarský kraj navrhnul zákonodárnou iniciativou, aby se zákon změnil a místem pobočky byl Cheb. Tamní budova okresního soudu má volné jedno křídlo, a tak by náklady na vznik pobočky byly výrazně nižší než stavba nového justičního paláce v areálu krajského úřadu.

lap gcm

Praha 17. června (ČTK) – Od roku 2017 se v Česku snížil počet lidí v exekuci z 863.000 na 640.000. Ubylo také nově nařízených exekucí, když v roce 2017 jich bylo 610.000, loni 443.000. Zvýšil se ale podíl lidí, kteří mají více exekucí, i průměrný počet exekucí na dlužníka. Vyplývá to z údajů projektu Mapa zadlužení, které dnes zveřejnil Institut prevence a řešení předlužení.

Institut vítá snížení počtu osob v exekuci i úbytek exekučních řízení z 4,67 milionu na 3,97 milionu. Pokrok ale není dostatečný právě kvůli rostoucímu podílu lidí s vícečetnými exekucemi, který za sedm let vzrostl z 69 na 77 procent. V současnosti na jednoho dlužníka připadá 6,3 exekucí, zatímco v roce 2017 to bylo 5,3. S více než třemi exekucemi se potýká 430.000 lidí.

„Kumulují se nám exekuce u stále stejných dlužníků, kteří jsou utopeni v dluhové pasti. Výjimkou nejsou lidé s deseti a více exekucemi, kterých je stále na 150.000,“ uvedl ředitel institutu Radek Hábl. Podle něj by ke zlepšení situace mohla přispět nová pravidla pro oddlužení, která nyní projednává Parlament.

Experti na sociální problematiku považují předlužení za zásadní překážku v zaměstnávání. Lidé kvůli srážkám z výdělků, kdy jim zůstává nezabavitelné minimum, raději pracují načerno. Ekonomika tak ztrácí. Dopadá to i na rozvoj některých oblastí, regionální rozdíly se tak prohlubují. Vliv to má podle odborníků i na výsledky voleb, hrozí příklon k extremismu. Zkrátit oddlužení a zpřístupnit ho většímu počtu dlužníků doporučovala jako jedno z opatření na podporu ekonomického růstu i Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Projekt Mapa zadlužení by podle Institutu prevence a řešení předlužení mohl pomoci obcím lépe sledovat místní trendy zadlužení a pomoci při sestavování strategických lánů. Mapa nabízí územně členěná data o počtu lidí v exekuci či vícečetné exekuci, o jejich věkovém složení či o výši vymáhané částky.

str rdo

Praha 11. června (ČTK) – V květnu bylo v Česku vyhlášeno 1247 osobních bankrotů, o 41 méně než v dubnu. Za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 13.632 lidí, což je o deset procent víc než v předchozím dvanáctiměsíčním období. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou ČTK poskytla společnost CRIF. Analýza také upozornila, že v květnu bylo podáno 1276 insolvenčních návrhů, o 98 méně než v dubnu.

„Přestože počet osobních bankrotů v květnu meziměsíčně mírně poklesl, oproti loňskému roku je znatelný jejich růst. Lze očekávat růst i v dalším měsících letošního roku, přičemž jedním z důvodů je horšící se platební morálka u úvěrů na spotřebu. Růst maloobchodního obratu znamená vyšší výdaje domácností, z nichž některé mohou být na dluh,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíc osobních bankrotů v květnu zaznamenal Moravskoslezský kraj, bylo jich 189. Následoval Ústecký kraj se 173 osobními bankroty a Středočeský kraj se 144. Naopak nejméně osobních bankrotů bylo v květnu v Karlovarském kraji, který jich zaznamenal 39, a ve Zlínském kraji a na Vysočině, kde jich bylo shodně 40.

Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 13.632 osobních bankrotů, což je desetiprocentní meziroční nárůst. Zároveň bylo podáno 14.284 návrhů na osobní bankrot, znamená to růst o devět procent. S výjimkou Karlovarského kraje se počet bankrotů zvýšil v celé republice. Největší nárůst byl v Libereckém kraji a na Vysočině, v obou případech o 17 procent.

Nejohroženější jsou z hlediska osobních bankrotů lidé v Ústeckém kraji, kde za posledních 12 měsíců připadá 23 bankrotů na 10.000 obyvatel. Následuje Moravskoslezský kraj s 18 bankroty na 10.000 obyvatel. Oba kraje mají dlouhodobě nejvyšší republikovou míru bankrotu. Nejnižší byla míra osobních bankrotů v Praze, kde jich bylo za posledních 12 měsíců vyhlášeno osm na 10.000 obyvatel. Průměr za celé Česko byl 13 bankrotů na 10.000 obyvatel, proti předchozímu dvanáctiměsíčnímu období je to zvýšení o dva.

str ptd

Praha 22. května (ČTK) – Zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky, které dnes schválila Sněmovna, výrazně změkčí podmínky osobních bankrotů a podle České asociace věřitelů sníží návratnost pohledávek. ČTK to dnes řekla ředitelka asociace Petra Kolářová. Naopak odborníci na předlužení novelu ve vyjádřeních na sociálních sítích vítají a označují ji za nejdůležitější zákon v oblasti dluhů za poslední roky.

Zkrácení doby oddlužení je součástí novely insolvenčního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Podle Kolářové se zkrácení oddlužení projeví v celé ekonomice i na státním rozpočtu. Návratnost pohledávek by mohla podle propočtů věřitelů klesnout na pět až deset procent. „Tvrdě to poznamená věřitele. Jde třeba o pronajímatele bytů, o důchodce, kteří půjčili známým své celoživotní úspory, nebo o lidi, jimž od práce utekl řemeslník i s inkasovanou zálohou. Odnesou to i nedobrovolní věřitelé, jako jsou společenství vlastníků bytových jednotek,“ uvedla Kolářová.

Připomněla v této souvislosti Slovensko, kde byla snaha zpřístupnit oddlužení většímu počtu lidí. „Také tam šli daleko za podmínky, které určuje Evropská unie. Výsledkem je, že 97 procent osobních bankrotů končí bez jakékoliv úhrady pro věřitele,“ upozornila. Dalším záporem je podle Kolářové skutečnost, že na kratší oddlužení doplatí i veřejné rozpočty. Více než polovina pohledávek v oddluženích totiž patří státu, krajům, městům a obcím a jejich příspěvkovým organizacím, podotkla.

Schválení novely naopak uvítal vedoucí programu Dluhové poradenství v organizaci Člověk v tísni Daniel Hůle a zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl. „Novela insolvenčního zákona po letech přijata!“ uvedl Hůle na síti X a stejně jako Hábl poděkoval poslancům, kteří změnu podporovali. Podle Hůleho novela zlepší transparentnost procesu oddlužení.

„Bohužel neprošel zásadní návrh Patrika Nachera (ANO), který měl motivovat dlužníky jít do oddlužení s co nejvyšším legálním příjmem. Stát by na tom vydělal, ale byla to cena za těžký koaliční kompromis. Tuhle změnu ještě nevzdáváme,“ napsal Hůle na síti X. Upozornil také, že nová pravidla se budou vztahovat jen na nově schválená oddlužení.

Exekutorská komora dlouhodobě poukazuje na to, že se v důsledku nesystematických legislativních změn v posledních letech skokově snížila vymahatelnost práva. Schválená novela v souvislosti s předcházející změnou regulace srážek ze mzdy podle ní tento stav ještě více prohloubí. „Věřitelé během oddlužení obdrží násobně méně než doposud. Na to v konečném důsledku doplatí platící zákazníci věřitelů, ale i daňoví poplatníci,“ dodala.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že předlužení lidé získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim. Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.

fd sdv rot

Praha 22. května (ČTK) – Doba oddlužení se zřejmě zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Vládní novelu insolvenčního zákona dnes schválila s některými úpravami Sněmovna. Zkrácení doby oddlužení podle kritiků neúměrně zhorší pozici věřitelů, mezi nimiž jsou třeba i samoživitelé, společenství vlastníků jednotek a bytová družstva. Poslanci opozičního hnutí ANO neprosadili pro nepodnikající jednotlivce tříleté, čtyřleté nebo pětileté oddlužení podle výše dluhu. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že předlužení lidé získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky.

Předlohu schválila Sněmovna hlasy 107 ze 173 přítomných poslanců. Pro byli až na několik výjimek zákonodárci pětice koaličních stran a opozičního hnutí SPD. Poslanci ANO se většinově hlasování zdrželi.

Poslankyně ANO Helena Válková pokládá rozšíření tříleté doby oddlužení i na nepodnikající osoby za aktivistické. Podle Olgy Richterové (Piráti) by ale bylo rozlišování živnostníků a ostatních jednotlivců nespravedlivé. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) označil novelu za „jakýsi koaliční kompromis“. „Kdyby tady bylo 101 poslanců za ODS, zákon vypadá jinak,“ uvedl. Hnutí SPD je podle poslankyně Vladimíry Lesenské pro zapojení dlužníků do legální ekonomiky, nesmí se tak ale dít na úkor věřitelů.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim. Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.

Sněmovna na Blažkův návrh rozšířila výčet podkladů, které budou mít insolvenční správci pro dohled nad tím, zda dlužník plní podmínky a povinnosti. Věřitelé mají mít v procesu oddlužení i na jeho konci delší, dvouměsíční lhůtu pro podání návrhu na jeho prodloužení nebo zrušení. Insolvenční soud by mohl prodloužit dobu oddlužení, pokud by zahrnovalo prodej majetkové podstaty, až o 1,5 roku. Sněmovna podle dalšího z Blažkových návrhů sjednotila až na výjimky výši srážky ze mzdy v exekučním a insolvenčním řízení, pokud dlužník čelí nejméně čtyřem exekucím. Dlužníky by to mělo motivovat k tomu, aby na sebe insolvenční návrh podali.

Z úprav opozičního hnutí ANO neuspěla na plénu žádná. Plénum navzdory podpoře ústavně-právního výboru nepřijalo ani pozměňovací návrh Patrika Nachera, podle kterého by se údaje o exekuci evidovaly v registru vozidel kvůli ochraně kupujících při prodeji ojetých aut. Blažek uvedl, že návrh jde správným směrem. Změnu stanoviska na záporné zdůvodnil názorem ministerstva dopravy, podle kterého by nebyl technický proveditelný.

Sněmovna upravila na návrh ústavně-právního výboru zkoušky insolvenčních správců a uzákonila zavedení elektronického spisu v insolvencích a jednodušší exekuční výzvu, která se nově vejde na jeden list. Dlužníci v exekuci budou moci podle schváleného pozměňovacího návrhu Jakuba Michálka (Piráti) uhradit dluh prostřednictvím internetového bankovnictví z již obstaveného účtu.

Vládní novela předpokládá, že tři roky by trvalo první oddlužení konkrétního dlužníka. Do stejného procesu by pak nesměl vstoupit ve lhůtě 12 let místo nynějších deseti let. Tříletým oddlužením by však dlužník mohl projít pouze jednou za zhruba 24 let. Pokud by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.

mbc mha

Praha 3. května (ČTK) – Sporné zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky bude Sněmovna schvalovat ve středu 22. května. Mimořádnou schůzi svolanou z podnětu vládního tábora dnes odpoledne do tohoto data přerušila podle dohod poslaneckých klubů. Vládní novela insolvenčního zákona zůstala posledním neprojednaným bodem schůze.

Na závěrečné schvalování předlohy k oddlužení měli dnes poslanci necelou půlhodinu. Předseda klubu ODS Marek Benda podotkl, že by je ve stanovém čase nestihli, čímž také zdůvodnil dohodu šéfů frakcí o přerušení mimořádné schůze.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele.

Zastánci tvrdí, že lidé v úpadku získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle opozice zkrácení doby oddlužení neúměrně zhorší pozici věřitelů, mezi nimiž jsou třeba i samoživitelé, společenství vlastníků jednotek a bytová družstva.

Nejbližší schůze čeká poslance příští týden ve čtvrtek, a to opět mimořádná. Koalice ji nechala svolat ke druhému čtení novely o zavedení možnosti korespondenční volby pro české občany žijící v zahraničí.

mbc rdo

Praha 30. dubna (ČTK) – Dluhy českých domácností u bank v březnu meziměsíčně vzrostly o 9,7 miliardy korun na 2,269 bilionu Kč. Zadlužení firem se zvýšilo o 11,2 miliardy na 1,397 bilionu korun. V meziročním srovnání byl objem úvěrů u domácností vyšší o 107,6 miliardy Kč a u nefinančních podniků o 132,5 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

„Březen je tradičně silný měsíc z hlediska prodejů spotřebitelských úvěrů, na tomto poli bývají aktivní banky i nebankovní subjekty. Proto není překvapením, že na spotřebitelských úvěrech jsme svědky nárůstu zadlužení o jedno procento, což je to stejné tempo růstu jako v loňském roce. I v celkové míře zadlužení je trend totožný,“ sdělil ČTK hlavní finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek. V dalších měsících podle něj nelze očekávat zpomalení poptávky po úvěrech, zvlášť s ohledem na očekávané snižování úrokových sazeb.

Dluhy domácností u bank v ČR rostou téměř nepřetržitě od února 2016. Výjimkou byl duben 2022, kdy se meziměsíčně snížily, což ale podle ČNB ovlivnilo odebrání bankovní licence české pobočce ruské Sberbank. Loňskou dubnovou statistiku, kdy objem úvěrů domácností meziměsíčně stoupl o zhruba 31 miliard, naopak ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Její úvěroví klienti totiž přešli podle někdejšího vyjádření insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové do České spořitelny.

Většinu dluhů domácností tvoří úvěry na bydlení. V březnu se objem těchto úvěrů meziměsíčně zvýšil o 0,3 procenta na 1,755 bilionu Kč, což byly zhruba čtyři pětiny všech dluhů domácností.

Objem dluhů firem v minulosti spíše kolísal. Od loňského března, kdy činil 1,265 bilionu korun, ale trvale rostl až do listopadu, kdy se zadlužení firem meziměsíčně snížilo. Od té doby se opět postupně zvyšuje. Velkou část dluhů firem tvoří dlouhodobé úvěry. Jejich objem v březnu dosáhl 755 miliardy Kč, což bylo 54 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. V březnu byla bankovní statistika v ČR sestavena ze zdrojových dat 46 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB.

ktp str ptd

Praha 24. dubna (ČTK) – Zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky Sněmovna zřejmě schválí s některými úpravami. Vyplývá to ze stanovisek ústavně-právního výboru, které dnes přijal k pozměňovacím návrhům a k vládní insolvenční novele jako celku. Poslanci opozičního hnutí ANO pravděpodobně neprosadí tříleté, čtyřleté nebo pětileté oddlužení podle výše dluhu. O podobě předlohy by měli poslanci hlasovat v květnu.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona, jak je navrhla vláda, vychází z evropské směrnice. Směrnice požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že lidé v úpadku získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim. Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.

Členové výboru většinově podpořili úpravy ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Předpokládají například to, že insolvenční správce bude mít víc údajů pro určení příjmových možností dlužníka, zejména zda své příjmy v blízké minulosti záměrně nesnížil. Věřitelé mají mít v procesu oddlužení i na jeho konci delší – dvouměsíční lhůtu – pro podání návrhu na jeho prodloužení nebo zrušení. Insolvenční soud by mohl prodloužit dobu oddlužení, pokud by zahrnovalo prodej majetkové podstaty, až o 1,5 roku místo navrhovaného jednoho roku.

Sněmovna podle dalšího z Blažkových návrhů pravděpodobně sjednotí až na výjimky výši srážky ze mzdy v exekučním a insolvenčním řízení, pokud dlužník čelí nejméně čtyřem exekucím. Dlužníky by to mělo motivovat k tomu, aby na sebe insolvenční návrh podali. Navíc asi vznikne centrální evidence srážek ze mzdy, která by měla snížit administrativu zaměstnavatelům při komunikaci z exekutory.

Z úprav opozičního hnutí ANO by mohla podle stanoviska výboru uspět na plénu jediná. Jde o pozměňovací návrh Patrika Nachera, podle kterého by se údaje o exekuci zaznamenávaly v registru vozidel kvůli ochraně kupujících při prodeji ojetých aut.

Sněmovna asi přijme i dřívější úpravy právního výboru, které se týkají změn ve zkouškách insolvenčních správců, zavedení elektronického spisu v insolvencích a jednodušší exekuční výzvy, která se nově vejde na jeden list. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek na plénu pravděpodobně uspěje s návrhem, aby dlužník v exekuci mohl prostřednictvím internetového bankovnictví uhradit dluh i z již obstaveného účtu.

mbc rdo