Archiv autora: Zdeňka

Praha 10. března (ČTK) – Městský soud v Praze vyhlásil úpadek společnosti České aerolinie (ČSA). Návrh podal letecký dopravce. Insolvenčním správcem jmenoval soud karvinskou společnost Inskol. O budoucnosti firmy by měla rozhodnout červnová schůzka věřitelů. Vyplývá to z usnesení soudu, na rozhodnutí upozornil server zdopravy.cz. Letecká společnost má dluhy kolem 1,8 miliardy korun. Provoz zatím dál pokračuje.

ČSA byly od konce srpna pod ochranným moratoriem před věřiteli. Vypršelo v závěru února, aerolinky ještě předtím podaly k insolvenčnímu soudu návrh na svou reorganizaci. Jejím cílem je podle firmy záchrana společnosti. Dopravce v návrhu uvedl, že má dluhy přibližně 1,8 miliardy korun, z toho miliardu v rámci neproplacených nebo neprojetých letenek cestujících. Zbytek pak společnost dluží dodavatelům.

Soud dnes návrhu aerolinek vyhověl a vyhlásil úpadek firmy. Zároveň dal dvouměsíční lhůtu všem věřitelům společnosti, kteří dosud své pohledávky vůči ČSA nepřihlásili. Všechny přihlášené pohledávky následně soud posoudí v červnu. Okamžitě po červnovém jednání soudu by se měla uskutečnit schůzka všech věřitelů. Na ní by se mělo rozhodnout o dalším řešení úpadku ČSA.

Insolvenčním správcem soud pověřil karvinskou firmu Inskol. Vznikla v roce 2018 a zabývá se činností insolvenčního správce a likvidátora. Společnost by měla v květnu soudu předložit zpracovaný seznam všech přihlášených věřitelů a také soupis veškerého majetku ČSA. Zároveň bude jednat s dlužníky aerolinek.

Leteckou společnost zasáhly dopady epidemie koronaviru, během krize musela zrušit velké množství spojů. Dopravce kvůli ztrátám už během loňského roku propustil kolem 300 pracovníků. V únoru pak firma oznámila Úřadu práce záměr propustit až všech 430 zaměstnanců. ČSA v této souvislosti upozornily na to, že jde o jeden z kroků v připravované reorganizaci, a záměr tak nemusí znamenat propuštění všech pracovníků.

Krize postihla i mateřskou společnost Smartwings, která je nyní stále pod ochranným moratoriem. Ta však zřejmě bude situaci řešit jinak, na rozdíl od ČSA má nárok na garanci z program COVID Plus. Vede proto jednání o úvěru s bankami, který by měl být krytý právě státním programem.

Skupina Smartwings, do níž ČSA patří, v minulých týdnech a měsících žádala o pomoc stát, poukazuje přitom na pomoc aerolinkám v zahraničí. Stát však speciální pomoc pro leteckého dopravce neplánuje.

sip snm

Praha 10. března (ČTK) – Riziko platební neschopnosti v Německu roste. K cestovnímu ruchu a pohostinství se přidávají i potíže v odvětvích, na něž jsou navázané mnohé české firmy, uvedla pojišťovna Atradius, která je světovým lídrem v pojištění a vymáhání pohledávek a poskytování záruk.

Zvýšené riziko neplacení faktur se podle pojišťovny týká i německého automobilového a strojírenského průmyslu, na něž je navázáno mnoho dodavatelů z ČR. Zhoršený vývoj v Německu by navázané obory v Česku mohly naplno pocítit se zpožděním půl až jednoho roku. Některé firmy se ale s prvními důsledky situace potýkají už nyní.

Obzvlášť těžce je v Německu již od začátku první vlny pandemie zasažena oblast cestovního ruchu, pohostinství, ubytování, veřejné dopravy, či veletrhů a konferencí.

„Firmy přicházejí o výnosy a vládní podpora, jež má ušlé tržby kompenzovat, je často nedostatečná. Fixní náklady, jako nájemné, platy a další smluvní závazky, přitom nadále plynou. V posledních měsících jsme proto zaznamenali značný nárůst žádostí dodavatelů do těchto odvětví o pojištění pohledávek,“ uvedl ředitel Atradius pro Německo Frank Liebold.

Výhled do budoucna je přitom podle něj dál nepříznivý. Po snížení či ukončení vládních podpor a po uvolnění moratorií na insolvenční řízení již tak značná nejistota ještě vzroste. Atradius proto nyní zvýšila své celkové hodnocení rizik pro tyto společnosti na ‚velmi vysoké‘. Pro příští měsíce očekává ve srovnání s předchozími roky dvouciferný procentní nárůst opožděných plateb a platební neschopnosti kupujících v těchto odvětvích.

Vedle cestovního ruchu, pohostinství, ubytování a dalších odvětví zanechá druhá vlna lockdownu v Německu stopy na hospodaření firem i v dalších odvětvích. Půjde zejména o služby, textilní průmysl a ‚kamenný‘ maloobchod. Z pohledu ČR je pak znepokojující především skutečnost, že se varování týká i automobilového průmyslu, kovovýroby a strojírenství, tedy odvětví, na něž je navázáno mnoho tuzemských firem.

Riziko platební neschopnosti roste hlavně u menších a středních dodavatelů z nižších pater dodavatelských řetězců „Zhoršující se situaci v německém průmyslu už pocítili i někteří dodavatelé z Česka. Lze očekávat, že budou rychle přibývat další. Je prakticky vyloučeno, aby se při tak těsném navázání naší ekonomiky na tu německou plošné důsledky tuzemským firmám vyhnuly,“ upozornila ředitelka české pobočky Atradius Markéta Stržínková.

V ČR loni počet podaných insolvenčních návrhů v případě právnických osob dosáhl 1054, což je nejnižší hodnota od roku 2008. Důvodem ale byla zejména dočasně zvýšená ochrana dlužníků známá pod zkratkou lex covid. Tu zákonodárci zavedli loni na jaře s cílem zmírnit dopady pandemie koronaviru. S ohledem na ukončení části moratorií se od září u firem začaly ekonomické problémy v počtu návrhů na insolvenci nepříznivě projevovat. Jen v prosinci 2020 bylo právnickými osobami podáno 124 návrhů, což je nejvyšší měsíční hodnota za 3,5 roku, připomněl výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008 Tomáš Valášek.

fd mal

Praha 27. února (ČTK) – V Česku loni ubylo exekucí. Minulý rok v listopadu jich bylo 4,33 milionu, tedy o 145.800 méně než koncem loňského února. Od léta do podzimu klesl i počet lidí, kteří exekuce měli. Naopak se ale zvedla průměrná celková částka, kterou zadlužený musel splácet. V listopadu dosahovala bez úroků 441.200 korun. Před začátkem epidemie loni v únoru byla o 69.300 korun nižší. Vyplývá to z údajů Exekutorské komory. Podle expertů na dluhovou problematiku se situace může v příštích letech kvůli dopadům epidemie a koronavirové krize zhoršovat.

Loňská data jsou k 11. listopadu a k 22. únoru. V listopadu mělo podle komory exekuci 719.503 lidí. Tento údaj pak komora srovnává s počtem z loňského 27. července. Podle ní byl v létě o 37.312 vyšší. Na konci roku 2019 bylo v exekuci 790.000 osob. Exekucí od února do listopadu ubylo o 145.718. Bylo jich 4,33 milionu. Na konci roku 2019 to bylo 4,5 milionu. Počty v posledních letech klesaly. Za nižšími loňskými čísly může být i omezené fungování úřadů kvůli epidemii.

Zatímco exekucí i lidí s ní ubylo, dlužná částka vzrostla. Loni v listopadu exekutoři vymáhali od dlužníka v průměru 441.202 Kč, a to bez úroků a poplatků. Od konce loňského února se průměrná jistina zvedla o 69.322 korun. Polovina lidí měla uhradit přes 138.371 Kč. Tato mediánová suma tak stoupla od února o 19.697 korun. V jedné exekuci se v listopadu jednalo v průměru o částku 71.269 Kč. To je o 6837 korun víc než v únoru.

Česko bylo za poslední rok téměř sedm měsíců v nouzovém stavu. Po většinu času byly zavřené školy, restaurace, řada obchodů, kulturní či sportovní zařízení. Řada podnikatelů a jejich zaměstnanců je bez příjmu, žádají podporu od státu. V evidenci úřadu práce přibylo od března do ledna zhruba 100.000 nezaměstnaných.

„Poradny a nízkoprahová zařízení zaznamenávají nárůst počtu klientů. Lidé se dostávají do dluhových problémů. Budou řešit exekuce a osobní bankroty. Potýkáme se s depresí a frustrací,“ uvedl šéf Charity ČR Lukáš Curylo. Poukazoval na to, že vláda v této situaci plánuje přesměrovat desetinu evropských peněz ze sociálních projektů do investic. Podle Curyla i zástupců jiných organizací je naopak nutné služby pro potřebné posílit, aby se díky včasné pomoci zabránilo budoucím větším dopadům.

Podle expertů na dluhovou problematiku měli lidé loni také dočasnou ochranu. Do konce června platila mírnější pravidla u exekucí, do konce října byl odklad splátek úvěrů a do konce roku pak odklad placení nájmů. Odborníci se obávají toho, že se situace začne zhoršovat až letos a v exekuci by mohly skončit tisíce lidí.

Zástupci organizací na pomoc osobám v nouzi i někteří politici prosazují změny nastavení exekucí a zmírnění podmínek oddlužení. Část politiků a některé instituce navrhované změny naopak odmítají. Podle nich zhoršují pozici věřitelů a nahrávají dlužníkům.

Změny podporují i odbory. Poukazují na výpadky příjmu, tlak na snižování mezd i propouštění. „U exekucí se dá z minulé krize vypozorovat, že se můžeme dostat do ne nepodobné situace,“ uvedl už dřív odborový předák Josef Středula. Podle Pavly Aschermannové z Rubikon centra nynější krize nebude stejná jako ta předchozí. „Bude o to horší, že lidé už jsou v exekucích. K nim jim teď přibudou další,“ řekla před nedávnem Aschermannová.

Nejvíc exekucí se loni týkalo částek do 10.000 korun. Bylo jich 45 procent. Podíl se od jara ale snížil. Naopak narostl u dluhu mezi 20.000 a 30.000 korunami a u dluhu nad 100.000 korun. Patnáct procent všech lidí v exekuci žije v Ústeckém kraji a dalších 14 procent v Moravskoslezském kraji. V Ústeckém kraji připadalo na 100.000 obyvatel 13 osob s exekucí. V Karlovarském kraji to bylo 12 a v Moravskoslezském osm.

Počet exekucí a počet lidí v exekuci v jednotlivých letech:

* údaj k 11. listopadu 2020

Zdroj: Exekutorská komora

ktk mha

Praha 25. února (ČTK) – Čeští dlužníci navzdory globální pandemii spláceli loni své závazky po splatnosti zodpovědně. I když průměrně hrazená splátka meziročně klesla o 194 Kč, platební morálka se loni zlepšila. Počet nových dohod o splácení dluhu i míra dodržení těch stávajících proti předchozím letům rostly, ukazují data inkasní agentury EOS KSI.

Průměrná částka inkasovaná od českých dlužníků podle splátkového kalendáře klesla o 194 Kč na 2561 Kč. Zároveň se však držela výrazně nad průměrem roku 2018 a v posledním kvartálu se téměř vyrovnala průměru roku 2019. Řada dlužníků se i během druhé vlny snažila závazky po splatnosti umořit. Byť jde o první meziroční pokles od roku 2015, od kdy průměrná částka hrazená z nesplacených pohledávek postupně rostla, míra poklesu je proti očekáváním odborníků malá.

Zjištění EOS KSI ukazují, že počet nových splátkových kalendářů v roce 2020 vzrostl na 39,25 procenta, tedy meziročně o 7,3 bodu. Současně vzrostla také míra dodržování splátkových příslibů na 38 procent, tedy o 46 procent ve srovnání s průměrem let 2013 až 2019.

„Loňská celoroční čísla můžeme vyložit tak, že lidé, co se chtěli domluvit, chtěli také zaplatit a snažili se reálně odhadnout své možnosti. Dalším faktorem mohlo být odložení povinnosti splácet během tzv. moratoria, kdy se dlužníci mohli díky vyšším dostupným prostředkům věnovat splácení dřívějších závazků, aniž by se tím v pozici dlužníků znevýhodnili,“ komentoval statistiky jednatel EOS KSI Vladimír Vachel.

Současný růst počtu nových příslibů i míry dodržení je podle něj neobvyklý. Příčinu vnímá mimo jiné v nemožnosti peníze utrácet za cestování, kulturu a další běžné volnočasové výdaje. „Růst obou ukazatelů je důkazem snahy o odpovědné chování. Na přístupu českých dlužníků se výrazně projevila historická zkušenost z minulé ekonomické krize, po níž je znám nárůst dluhů a následných dluhových problémů, exekucí a insolvencí. Ti zodpovědnější se tomu snaží vyhnout,“ dodal.

Opětovné spuštění splátek po ukončení moratoria přibližně 90 procent těch, co o odklad požádali, zvládlo. Podle expertů lze tedy dovozovat, že se v mezičase zvládli vypořádat s ostatními závazky a díky tomu se jim podařilo obnovit řádné splácení i těchto odložených půjček.

„Efektivita výběrů je proti stejnému období předchozího roku řádově o jednotky procent vyšší. Lidé se snaží chovat zodpovědně a peníze, které dokážou ušetřit díky aktuálním omezením a odložené spotřebě, investují do umoření svých závazků,“ dodal jednatel úvěrové společnosti Fair Credit Tomáš Konvička.

fd jw

Praha 23. února (ČTK) – Většina průmyslových firem skončí za rok 2020 v zisku. Koronavirová krize nejvíce zasáhla automobilový průmysl. Nižší než plánovaný zisk hlásí 63 procent firem z oboru. Nejvíce ztrátových firem je ve sklářském průmyslu a strojírenství. Vyplývá to z lednového průzkumu Svazu průmyslu a dopravy mezi 162 průmyslovými podniky.

Na vyšší nebo plánovaný zisk dosáhne 45 procent firem. Nižší zisk než plánovaly, má 37 procent společností. Bez zisku či ve ztrátě skončí 12 procent podniků.

„S propadem zisku se potýkaly především velké firmy. U malých a středních firem už bylo více podniků ve ztrátě. Pro rok 2021 očekává třetina firem meziroční růst zisku a víc než čtvrtina firem jeho meziroční pokles. Ztrátu očekává desetina podniků. Nejvíce firem očekává růst zisku v automobilovém průmyslu. Pokles zisku předvídají firmy z chemického a sklářského průmyslu,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Právě firmy z chemického průmyslu mají i problémy se zakázkami. Zatímco až polovina strojírenských firem hlásí pro první čtvrtletí letošního roku růst zakázek, podnikům z chemického průmyslu zakázky ubývají. Jejich pokles hlásí dvě třetiny chemických firem. Sklářské firmy nejčastěji tvrdí, že se objem jejich zakázek nemění.

I přes krizi firmy nepřestávají investovat. Více peněz než loni plánuje letos investovat 37 procent podniků. Téměř čtvrtina firem plánuje vyšší investice než v předkrizovém roce 2019, týká se to hlavně firem z chemického průmyslu a strojírenství.

Firmy už nejsou tak pesimistické ohledně investic jako v roce 2020. Loni v červnu ještě skoro polovina firem tvrdila, že svoje investice na letošní rok omezí. Teď jsou optimističtější. „Řada podniků navíc pochopila, že díky investicím může být vůči dalším krizím odolnější,“ upozornil Hanák.

Navzdory optimistickým výhledům se ale firmy setkávají i s případy, kde jejich obchodní partneři nejsou schopni plnit závazky nebo už vyhlásili insolvenci. Z šetření vyplynulo, že se s takovým případem setkalo 43 procent firem.

Přes přetrvávající hospodářská omezení a restrikce většina firem letos neplánuje propouštět své zaměstnance. V průzkumu to uvedlo přes 60 procent podniků. Naopak osm procent firem letos chystá propouštění, obvykle do pěti procent pracovníků. Nejčastěji o propouštění uvažují firmy ze sklářského průmyslu. Téměř třetina firem se chystá najímat nové pracovníky. Týká se to hlavně velkých a středních firem, zejména těch z automobilového průmyslu, podotkl Hanák.

V souvislosti s chybějícími zaměstnanci firmy také čekají na možnost, kdy budou moci začít očkovat své pracovníky proti nemoci covid-19. Přes 90 procent firem má totiž v karanténě nebo izolaci kvůli nemoci covid-19 do desetiny zaměstnanců. Firmám chybí i pracovníci, kteří musejí být doma s dětmi na ošetřovném kvůli zavřeným školám.

Více než třetina podniků věří, že se díky očkování výrazné sníží nemocnost na pracovišti, další firmy očekávají, že díky tomu budou moct zrušit některá hygienická opatření ve svých provozech. Až 60 procent firem si od očkování pracovníků slibuje rychlejší proočkovanost celé populace a tím i rychlejší návrat k normálnímu životu, dodal Hanák.

fd jw

Praha 3. února (ČTK) – V lednu bylo v Česku vyhlášeno 61 bankrotů obchodních společností, o 28 více než loni v prosinci. Rovněž bylo vyhlášeno 503 bankrotů podnikatelů, o 70 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Zároveň bylo podáno 66 návrhů na bankrot obchodních společností, o 55 méně než v prosinci, a 447 návrhů na bankrot podnikatelů. To bylo proti předchozímu měsíci o 22 méně a byl to nejnižší počet od května 2019.

„Zatímco lednový nárůst počtu bankrotů obchodních společností byl vzhledem k rekordně nízkému počtu prosincových bankrotů očekávaný, výrazný pokles počtu insolvenčních návrhů je poměrně překvapivý. Důvody tohoto poklesu nejsou v tuto chvíli úplně zřejmé, ale je pravděpodobné, že jde spíše o jednorázový výkyv,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Intenzita meziměsíčního poklesu počtu insolvenčních návrhů se výrazně lišila v rámci krajů i odvětví. Zatímco v Praze klesl počet firemních insolvenčních návrhů o třetinu, v Jihomoravském či Jihočeském kraji šlo o více než 80 procent. U hlavních odvětví klesl počet insolvenčních návrhů nejvýrazněji ve stavebnictví (o 64 procent) a v obchodu (o 55 procent).

Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo v lednu vyhlášeno v Praze (27) a následně v Jihomoravském kraji a Moravskoslezském kraji (shodně sedm bankrotů). V Karlovarském a v Libereckém kraji nebyl v lednu vyhlášen žádný firemní bankrot.

Co se týče odvětví, bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno v obchodu (14), ve stavebnictví (deset) a v ubytování a stravování (devět).

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v lednu vyhlášeno ve Středočeském a Ústeckém kraji (shodně 63). Následoval Moravskoslezský kraj s 58 bankroty a Jihomoravský kraj s 57 bankroty. Podnikatelé, u kterých byl v lednu vyhlášen bankrot, nejčastěji působili ve stavebnictví (104) a v obchodu (98).

Počet bankrotů:

Zdroj: CRIF

fd jw

Praha 3. února (ČTK) – V Česku bylo v lednu vyhlášeno 1203 osobních bankrotů, o 157 více než v prosinci 2020. Zároveň bylo podáno 1018 návrhů na osobní bankrot, o 167 méně než v předchozím měsíci. Byl to nejnižší počet od května 2019. Vyplývá to z aktuálních statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

„Počet návrhů na osobní bankrot byl v lednu nejen nejnižší od začátku účinnosti novely insolvenčního zákona z června 2019, ale také nižší, než jaký byl měsíční průměr před účinností této novely. Důvody můžou být různé. Od horší dostupnosti služeb specializovaných poraden, které mají oprávnění podávat insolvenční návrhy, přes vyčkávání, jak se ekonomická situace vyvine, až po snížení zájmu obyvatel o úvěry na spotřebu,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 16.784 osobních bankrotů, to je o 13 procent méně než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 17.056 návrhů na osobní bankrot, meziročně o 19 procent méně. V průměru bylo v ČR vyhlášeno 157 osobních bankrotů na 100.000 obyvatel. Nejvíce to bylo v Ústeckém kraji (235) a na Karlovarsku (224). Naopak nejméně v Praze (107) a v Pardubickém kraji (113).

V červnu 2019 začala platit insolvenční novela s mírnějšími podmínkami pro oddlužení. Lidé tak mohou splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. V prvním případě jde o jakési zrychlené oddlužení, využitelné zejména v případě nižších dluhů. V druhém případě je oddlužení splněno, jestliže po pěti letech od schválení oddlužení dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí k uspokojení pohledávek věřitelů.

Zdroj: CRIF

fd jw

Praha 25. ledna (ČTK) – Za posledních 13 let vstoupilo v Česku do procesu oddlužení 240.000 lidí. Více než dvě pětiny z nich ho úspěšně dokončily. Nyní se oddlužuje asi 115.000 osob. Údaje dnes na diskusi o problematice insolvencí představila Jarmila Veselá ze společnosti InsolCentrum, která se zaměřuje na problematiku insolvenčních řízení. Údaje jsou od roku 2008 do letošního 1. ledna.

„V současné době je 115.000 lidí, kteří splácí, kteří se oddlužují. Z nich 72 procent jsou občané a 28 procent živnostníci,“ upřesnila Veselá. Podle ní zhruba devět z deseti dlužníků oddlužení dokončí a zhruba 20.000 oddlužovaných „odpadlo“. Důvodem bylo neplnění podmínek, ale i úmrtí.

Podle údajů InsolCentra zadlužení živnostníci v oddlužení splatili asi 15 procent dluhu. „Je to dvakrát tolik, než kolik se zaplatí ve firmách. Tam je úspěšnost asi šest procent. Čím vyšší je majetková odpovědnost, tím vyšší je plnění,“ upřesnila Veselá.

Dlužník, který nepodniká, dluží v průměru 660.000 korun. Splatí z toho 370.000 korun, tedy 56 procent. Veselá to označila za „významný úspěch“. Celkem podle ní věřitelé od zadlužených jednotlivců dostali zpátky 38 miliard korun. Mezi nejvýznamnější věřitele patří stát, podotkla Veselá.

Společnost se zaměřila i na lidi s exekucí. Zkoumala asi 208.000 případů. Dvě třetiny zadlužených tvořili lidé s dluhy s přelomu století. Převažovali muži. Zhruba dvě pětiny dlužníků měly víc než 16 věřitelů. Průměrný dluh činil 1,7 milionu korun. Třetinu pak představovali lidé s dluhy z posledních pěti let, převládaly ženy. Dvě pětiny zadlužených měly méně než pět věřitelů. Průměrná dlužná částka dosahovala 670.000 korun.

„Vypadá to, že jsou lidé, kteří klidně deset, 15 či 20 let uvázli v postavení dlužníků. Nebyli schopni zaplatit všechno, tak zůstali v tomto stavu. Po prvním šoku se už naučili asi reagovat i na exekuce,“ uvedla Veselá. Podle ní se nezdá, že by za dluhy byly „nekalé praktiky“ věřitelů.

Ve Sněmovně je nyní insolvenční novela, která přenáší do legislativy evropskou směrnici. Česko má pravidla upravit do poloviny července. Podle návrhu se oddlužení má zkrátit z pěti na tři roky. Podle Veselé oddlužovací podmínky zmírnila už novela z roku 2019. „Jestliže připustíme, aby se ekonomicky schopní lidé zbavili dluhů snadno a rychle, vydáváme v této obtížné situaci špatný signál. V rodinách děti přijímají vzorce chování rodičů… Nejenže ublížíme věřitelům, ale i dlužníkům,“ míní Veselá.

Podle InsolCentra by se novela měla stáhnout, stát by měl získat data o dlužnících, měla by se posílit prevence a monitorovat „dlužnická scéna“ po koronaviru.

Podle Ladislava Minčiče z Hospodářské komory novela povinnosti dlužníků příliš rozvolňuje a evropská směrnice se týká podnikatelů, takže plošné zkrácení oddlužení u spotřebitelů nevyžaduje. Podle ředitele právní služby zdravotní pojišťovny RBP Pavla Konečného by nové nastavení bylo v neprospěch věřitelů. Obává se, že by pojišťovna vymohla pohledávky v menší míře. Také podle advokátní komory systém nyní funguje a navrhované změny jsou nešťastné. Podle organizací na lidem v tísni by naopak pomohly předlužené vrátit do běžného života.

ktk jw

Praha 25. ledna (ČTK) – V průměru dvě procenta lidí, kteří prošli v minulých deseti letech oddlužením, se znovu zadlužila a měla na konci loňského roku exekuci. Podíl opětovně zadlužených se však v posledních letech snižoval. Vyplývá to z údajů, které některým poslancům poskytla Exekutorská komora ČR. ČTK má podklad k dispozici. Podle komory může být ve skutečnosti podíl opětovně zadlužených vyšší, protože nové dluhy a následné exekuce se mohou po oddlužení objevit až za několik let. Podle Institutu prevence a řešení předlužení (IPŘP) data naopak ukazují, že oddlužení plní svou úlohu a funguje jako druhá šance pro oddlužené.

Ve Sněmovně je nyní insolvenční novela, která zohledňuje evropskou směrnici. Česko má pravidla upravit do poloviny července. Insolvence by se měla mimo jiné zkrátit na tři roky. Podle Hospodářské komory ČR jsou navrhované změny „výrazně nad rámec směrnice“ a zhoršily by postavení věřitelů. Podle organizací na pomoc lidem v tísni by pomohly řadě dlužníků vymanit se z dluhové pasti a prospěly by tím české ekonomice. V exekuci je nyní asi 720.000 lidí a oddlužením prochází asi 116.000 osob, uvedl IPŘP.

Podklad obsahuje počty oddlužených od roku 2009 do roku 2019. Zaznamenává, kolik z nich mělo na konci loňska exekuci. Podle údajů v roce 2013 oddlužením prošlo 477 lidí a v exekuci znovu bylo 27 z nich, tedy asi šest procent. O rok později se oddlužilo 1321 osob, exekuce mělo 57, což byla zhruba čtyři procenta. V roce 2016 bylo podle údajů 8333 oddlužených. Na konci loňska mělo exekuci 215 z nich, tedy necelá tři procenta. Počet oddlužených se každý rok zvyšuje. V roce 2019 dosáhl 23.976. Z nich muselo dluhy znovu exekučně řešit 206, tedy necelé procento. Celkem oddlužením za deset let prošlo 73.445 osob a exekuci na konci loňska mělo 1301 z nich. Průměrný podíl dosáhl 1,77 procenta.

Podle Exekutorské komory ve skutečnosti bude podíl těch, kteří se po oddlužení znovu zadlužili, vyšší. V její statistice nejsou započítáni lidé, kteří sice exekuci znovu měli, ale do loňského prosince jim už skončila. Údaje nezahrnují také nové dluhy, u nichž se exekuce zatím nenařídila či není pravomocná, uvedla komora. Míní, že nízká je i vypovídací hodnota údajů z let 2017 až 2019, protože nové dluhy a následná exekuce mohou vzniknout až několik let po oddlužení. Podle komory může být podíl oddlužených s dluhy, které se nevymáhají v exekuci, až třikrát vyšší.

„Dluhová recidiva je reálným jevem, který je třeba brát při rozhodování o nastavení insolvenčních i exekučních pravidel v potaz,“ uvedl v podkladu pro poslance viceprezident komory Jan Mlynarčík.

Podle Institutu prevence a řešení předlužení data naopak ukazují, že oddlužení plní svou úlohu a funguje jako druhá šance. Institut uvedl, že se po oddlužení podle dat „vrátilo do ekonomiky“ 98 procent dřívějších dlužníků. „Z dat je zřejmé, že když předlužení lidé dostanou druhou šanci, tak ji využijí a dají si veliký pozor, aby se do nezvladatelných dluhů nedostali znovu. Do opětovných problémů končících exekucí se dostává naprosté minimum případů,“ uvedl šéf IPŘP Radek Hábl.

Také podle Pavly Aschermannové z organizace Rubikon nemají oddlužení sklony se rizikově zadlužovat. „Člověk, který se rozhodne vstoupit do oddlužení, je z velké míry rozhodnut změnit svůj postoj k financím a závazkům,“ uvedla Aschermannová.

ktk mha