Archiv autora: Zdeňka

Praha 24. září (ČTK) – Společnost Arca Investments připravila v součinnosti s věřitelským výborem a poradci PwC a Badokh návrh podmínek své reorganizace. Věřitelům má zajistit alespoň 50 procent uspokojení pohledávek v průběhu pěti let. Arca o tom dnes informovala ČTK. Zástupci věřitelů s návrhem spíše nesouhlasí, sdělili následně ČTK.

„Věříme, že reorganizační plán bude přijatelný pro všechny naše věřitele,“ uvedl Peter Janiga z Arca Investmenmts. Navržený způsob reorganizace se podle něj úspěšně vypořádává s právně, ekonomicky i daňově složitou situací. „Alternativou je jen konkurz, který ale smysl nedává. Konkurz by znamenal o stovky milionů eur nižší uspokojení v průběhu pěti až deseti let,“ dodal.

Nevýhodnost konkurzu vychází z poklesu hodnoty majetku Arca Investments v případě, že by nemohl být dále rozvíjen a zhodnocován a naopak byl rozprodáván v ekonomicky nevýhodném momentě. Hodnota majetku v případě reorganizace totiž dosahuje rozmezí 7,5 až 11,4 miliardy Kč, nebo čtyř miliard v případě konkurzu, upozornil Janiga.

Kancelář Langmaier & Co s reorganizačním plánem nesouhlasí. „Shledávám ho netransparentním a nedůvěryhodným. A i vzhledem k dosavadnímu nepříliš aktivnímu přístupu dlužníka k insolvenčnímu řízení nemám jediný důvod, proč bych tento reorganizační plán měl klientům doporučit. Mám navíc důvodné pochybnosti o tom, že tento dlužníkův plán lze fakticky i právně realizovat,“ řekl ČTK Jan Langmaier.

„Arca mate věřitele, aby získala dalších pět let. Volba není mezi reorganizací nebo konkurzem, ale mezi reorganizací, kterou si na míru připravila stejná skupina, jež se přivedla k insolvenci, a reorganizací vedenou věřiteli,“ uvedl Marek Indra z fondu IFIS. Ten bude prosazovat odejmutí práva umožnit sestavit reorganizaci dlužníkovi, chce věřitelskou reorganizaci za přísné podmínky součinnosti dlužníka a současné podmínky odvolání dlužníkova insolvenčního správce.

„Jsme rádi, že je konečně ze strany dlužníka na stole vůbec nějaký návrh, pečlivě si jej prostudujeme a na schůzi věřitelů se k němu vyjádříme, uvedl Jan Stávek, řídící partner Traficon Advisors, kteří zastřešují třetí největší věřitelské sdružení. Zarazilo jej ale vyčíslení majetku jen na 7,5 až 11,4 miliardy korun. V prvním pololetí byla podle něj ve skupině aktiva, která se dají zpeněžit, nejméně za 13 až 16 miliard Kč.

V případě přijetí návrhu bude založena nová, v ČR sídlící společnost, do které bude převedená velká většina majetku Arca Investments. Ten bude podle typu rozdělen do čtyř skupin, finance, industriální služby, hospitality a nemovitosti. Majetek bude zhodnocován a případně prodáván tak, aby bylo maximalizováno uspokojení věřitelů. Tuto společnost bude řídit nové vedení pod dohledem věřitelů. Současné vedení Arky se na jejím vedení podílet nebude.

Připraveným souhrnem se budou věřitelé zabývat na nejbližší schůzi věřitelů, která bude 5. října. I na jeho základě rozhodnou, zda podpoří záměr reorganizovat společnost, která následně připraví reorganizační plán. „Díky kooperaci se zástupci věřitelů víme, jakým směrem by měl reorganizační plán směřovat. Věříme proto, že věřitelé řešení úpadku formou reorganizace podpoří a umožní nám předložit reorganizační plán,“ vysvětlil Petr Smutný z PwC.

Městský soud v Praze zahájil místní insolvenční řízení s Arca Investments v polovině května. Soud podle věřitelů rozhodl, že hlavní řízení se povede na Slovensku, což podle nich není pro české věřitele výhodné. Soud vyzval všechny věřitele, aby do dvou měsíců přihlásili své pohledávky.

Do insolvenčního řízení s Arca Investments jsou v ČR přihlášeny pohledávky za zhruba 12 miliard korun. Arca Investments připravila reorganizační plán ve spolupráci s poradci Tarpan Partners a advokátní kanceláří Badokh. Závazky skupiny činí 18,6 miliardy Kč. Z toho představují závazky ze směnek přes 15,5 miliardy Kč, přičemž na věřitele ze směnek v ČR připadá 13 miliard Kč. Věřitelů je 1889, z toho v ČR přes 80 procent. Zajištěným věřitelem je jen J&T Banka.

fd mha

České Budějovice 23. září (ČTK) – Krajský soud v Českých Budějovicích dnes opět prohlásil konkurz na vydavatelství Mladá fronta. Podle soudu nelze firmu reorganizovat, když nemá provoz ani zaměstnance. Soud zároveň zastavil řízení o návrhu jednoho z věřitelů, společnosti Jaromír Soukup Consulting na povolení reorganizace. Vyplývá to z insolvenčního rejstříku. Vrchní soud v Praze zrušil v srpnu předchozí usnesení krajského soudu, který loni zamítl návrh na reorganizaci vydavatelství a poslal Mladou frontu do konkurzu. Věc proto teď znovu řešil soud prvního stupně.

Insolvenční správkyně Petra Hýsková dnes ČTK řekla, že rozhodnutí soudu je pragmatické. Podle ní zabrání tomu, aby se „hazardovalo“ s majetkovou podstatou. Již dříve řekla, že jediným možným řešením je konkurz.

„Ze zbytků majetku po zpeněžení částí majetkové podstaty nelze o organizování nějakého celku ani uvažovat. Dlužnice (Mladá fronta) k tomu, aby byla reorganizace přípustná, musí disponovat obchodním závodem, nebo jeho částí, kterou provozuje, nebo u které není vyloučeno znovuobnovení provozu. Takový stav však není možné až samotnou reorganizací vytvořit. Dlužnice dále nesplňuje podmínku zaměstnávání nejméně 50 zaměstnanců a s ohledem na účel tohoto kritéria pro reorganizaci nemusí splňovat ani kritérium obratu vztahujícího se nyní k závodu ve stavu, který již dávno neexistuje,“ uvedl soudce Miloš Vondráček.

Další postup měl soud projednat na schůzi 29. září, kterou nyní zrušil, protože reorganizace je podle něj nepřípustná.

Hýsková hodnotí soudní rozhodnutí kladně. „Je pragmatické, myslím si, že závěr, který soudce přijal, přijal velmi správně. Zabránil tak možnému hazardování s majetkovou podstatou, ze které by měli být uspokojováni právě věřitelé, kteří by bohužel hlasovací práva na schůzi (29. září) ani neměli,“ řekla Hýsková. Předpokládá, že věřitelé, kteří žádali reorganizaci, se odvolají k Vrchnímu soudu v Praze. Jejím cílem je co nejvíc ochránit majetek vydavatelství, aby zbytečně nenarůstaly pohledávky. „A aby se nám podařilo udržet hodnotu zbytku aktiv, která máme,“ řekla.

Na účtech majetkové podstaty Mladé fronty je 72,8 milionu Kč. Pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou přes 91 milionů Kč, nebude možné všechny uspokojit. Věřitelé žádali dříve po vydavatelství asi 400 milionů. Kumulovaná ztráta Mladé fronty byla koncem loňského roku téměř 200 milionů. Firma už nemá žádné zaměstnance. Provoz vydavatelství ukončil loni před Vánoci soud.

Mladou frontu, která vydávala ekonomický týdeník Euro, několik dalších časopisů nebo knihy, poslal soud do konkurzu loni v listopadu. Hýsková pak začala majetek vydavatelství rozprodávat.

Letos v lednu se v dražbě prodala online divize vydavatelství včetně ochranných známek tištěného časopisu Euro. Koupila ji společnost Internet Info za 15,8 milionu. Stejný měsíc se vydražily některé časopisy za téměř 4,2 milionu. V únoru pak koupila firma Albatros Media za 14 milionů knižní divizi vydavatelství.

vkc gcm

Praha 8. září (ČTK) – V srpnu bylo v ČR vyhlášeno 1284 osobních bankrotů, což bylo o 239 více než v červenci. Zároveň bylo podáno 1253 návrhů na osobní bankrot, o 146 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

I když se počet osobních bankrotů i návrhů na ně meziměsíčně zvýšil, stále byl v kontextu celého letošního roku spíše nízký, uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. „Počet osobních bankrotů byl podobný jako loni a zároveň výrazně nižší než před pandemií. Podstatnější nárůst pak může nastat v případě uzákonění novely insolvenčního zákona, která má zkrátit dobu oddlužení pro všechny fyzické osoby z pěti let na tři roky roky,“ dodala.

Za posledních 12 měsíců bylo v ČR vyhlášeno 15.891 osobních bankrotů, o 4164 méně než v předchozích 12 měsících. Průměrně tak za uplynulých 12 měsíců připadlo 15 bankrotů na 10.000 obyvatel. Proti předchozímu období klesly v posledních 12 měsících počty osobních bankrotů ve všech krajích, nejvíce v Královéhradeckém kraji o 29 procent, v Ústeckém kraji o čtvrtinu a v Pardubickém kraji kraji o 24 procent.

V červnu 2019 začala platit insolvenční novela s mírnějšími podmínkami pro oddlužení. Lidé tak mohou splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. V prvním případě jde o jakési zrychlené oddlužení, využitelné zejména v případě nižších dluhů. Ve druhém případě je oddlužení splněno, jestliže po pěti letech od schválení oddlužení neporušil dlužník svou povinnost vynaložit veškeré úsilí k uspokojení pohledávek věřitelů.

Situace v posledních měsících:

Zdroj: CRIF

fd dvd

Praha 3. září (ČTK) – Ministerstvo spravedlnosti zatím uložilo pokuty 31 subjektům, které neoprávněně poskytovaly či nabízely právní služby v oddlužení. Tzv. oddlužovací šmejdi museli státu zaplatit celkově 1,448.000 korun, další uložené pokuty v celkové výši 276.000 korun nejsou pravomocné. ČTK to sdělil mluvčí úřadu Vladimír Řepka. Úřad zároveň před činností nepoctivých subjektů varoval dlužníky.

Neoprávněné poskytování či nabízení služeb v oddlužení je přestupkem. Oddlužovací šmejdi své služby podle ministerstva vydávají za finanční poradenství či školení, případně nabízejí dlužníkům „následnou péči“, která má spočívat například v kontrole insolvenčního rejstříku. Ve skutečnosti ale poskytují zejména služby spojené se vstupem do oddlužení, což nesmí.

„Za uvedené často velmi nekvalitně poskytnuté služby naúčtují dlužníkovi tisíce korun. Dlužníkovi tak v souvislosti se vstupem do oddlužení vzniknou podstatně vyšší náklady, než jaké předpokládá zákon,“ uvedl úřad.

Podávat návrhy na povolení oddlužení a poskytovat s tím spojené služby mohou pouze advokáti, notáři, soudní exekutoři a insolvenční správci, a to za zákonem stanovenou odměnu v maximální výši 4000 korun za návrh jednotlivce, tedy s DPH maximálně 4840 korun. Dále mohou služby při oddlužení poskytovat tzv. akreditované osoby, které tak činí zcela bezplatně – jde převážně o neziskové organizace, charity či obecně prospěšné společnosti.

Ministerstvo připouští, že prokazování toho, že neoprávněný subjekt poskytl dlužníkovi právě služby při oddlužení, je v praxi velice složité. Proto se zaměřilo i na prevenci a vytvořilo pro dlužníky informativní video.

Nahrávka nazvaná Vyhněte se oddlužovacím šmejdům vysvětluje srozumitelnou formou proces vstupu do oddlužení a objasňuje praktiky nepoctivých subjektů. Zmiňuje, že aktivně oslovují lidi ve špatné finanční situaci, a to zejména ty, kteří vlastní nějakou nemovitost. Podle ministerstva je velmi pravděpodobné, že dlužníka o tuto nemovitost připraví. Nabízejí snadné vyřešení dluhů a snaží se vzbudit klamný dojem, že bez jejich pomoci nelze vstup do oddlužení zvládnout. Zpoplatněnou „následnou péči“ navíc většinou neposkytnou, protože to není zapotřebí.

Ministerstvo uvedlo, že existuje určitý počet advokátů, kteří nastavená pravidla obcházejí nebo jejich obcházení umožňují. Úřad zmínil případy, kdy návrhy kompletně připravené šmejdy posléze podepisuje a podává advokát, a to často dlouhodobě a ve velkém počtu. Úřad tato zjištění předává České advokátní komoře (ČAK).

Předseda insolvenční sekce ČAK Michal Žižlavský ČTK sdělil, že komora v této oblasti nezaznamenala systémový problém. „Historicky řešila jednotky případů stížností na postup advokátů, ačkoli celkový počet sepisovaných návrhů činí v průměru 20.000 ročně,“ podotkl. „Pochybení v jednotlivém případě samozřejmě nelze nikdy vyloučit,“ dodal. Pokud by se podle něj na takové činnosti podílel advokát, řešila by to ČAK v kárném řízení, jakmile by věc zjistila.

Žižlavský také připomněl, že kárné řízení s advokátem může zahájit i ministr spravedlnosti. Současná ministryně Marie Benešová ani její předchůdce Jan Kněžínek (oba za ANO) žádnou takovou kárnou žalobu nepodali – na rozdíl od exministra Roberta Pelikána (ANO), který žádal vyškrtnutí jednoho z advokátů ze seznamu mimo jiné kvůli tomu, že si za sepsání návrhu na oddlužení účtoval dvakrát více, než povoluje zákon. Kárný senát ČAK však právníka žaloby zprostil. Mluvčí ministerstva Řepka k tomu doplnil, že odvolací kárný senát komory následně toto rozhodnutí zrušil, a věc tedy ještě není uzavřená.

Před takzvanými oddlužovacími šmejdy už dříve opakovaně varovali odborníci na dluhovou problematiku a někteří soudci. I podle analýzy, kterou v červnu zveřejnila Agentura pro sociální začleňování, platí zájemci o oddlužení oddlužovacím agenturám často několikanásobně víc, než nařizuje zákon. Místo stanovených 4000 korun pro jednotlivce za poradenství a insolvenční návrh dají i 15.000 korun. Zákonná pravidla porušilo a službu předražilo 15 procent sledovaných společností a dvě ze šesti advokátních kanceláří, zjistila analýza.

U akreditovaných osob, kterých je nyní 120, zatím ministerstvo zjistilo jen dva případy, kdy porušily povinnosti a účtovaly si odměnu. Těmto subjektům akreditaci odebralo. Dlužníci se mohou nadále obracet například na Člověka v tísni, Diecézní charitu Brno či Poradnu při finanční tísni. Seznam všech akreditovaných osob najdou zájemci na sako.justice.cz.

tep snm mha

Praha 4. srpna (ČTK) – V červenci bylo v ČR vyhlášeno 1046 osobních bankrotů, což bylo o 450 méně než v červnu a nejméně v tomto roce. Zároveň bylo podáno 1119 návrhů na osobní bankrot, o 340 méně než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

„Počet osobních bankrotů byl v červenci dokonce nižší než před novelou insolvenčního zákona z poloviny roku 2019, jejímž cílem bylo zpřístupnit oddlužení vyššímu počtu lidí. Pokles počtu osobních bankrotů začal ve větší míře se začátkem pandemie,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Podle ní to může být způsobeno i tím, že v době nejrůznějších omezení měli lidé ztížený přístup k poradnám pro zprostředkování žádosti o bankrot. Část dlužníků také může vyčkávat, jak dopadne projednávání další novely insolvenčního zákona, která zkracuje dobu oddlužení pro všechny fyzické osoby z pěti let na tři roky, dodala.

Za posledních 12 měsíců bylo v ČR vyhlášeno 15.887 osobních bankrotů, o 5000 méně než v předchozích 12 měsících. Průměrně tak bylo za uplynulých 12 měsíců vyhlášeno 15 bankrotů na 10.000 obyvatel. Proti předchozímu období poklesly v posledních 12 měsících počty osobních bankrotů ve všech krajích, nejvíce pak v Ústeckém kraji (o 30 procent), ve Zlínském kraji (o 29 procent) a v Královéhradeckém kraji (o 28 procent).

V červnu 2019 začala platit insolvenční novela s mírnějšími podmínkami pro oddlužení. Lidé tak mohou splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. V prvním případě jde o jakési zrychlené oddlužení, využitelné zejména v případě nižších dluhů. V druhém případě je oddlužení splněno, jestliže po pěti letech od schválení oddlužení dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí k uspokojení pohledávek věřitelů.

Situace v posledních měsících

Zdroj: CRIF

fd rdo

Praha 4. srpna (ČTK) – V červenci bylo v Česku vyhlášeno 51 bankrotů obchodních společností, o 29 méně než v červnu a nejméně od počátku roku. Rovněž bylo vyhlášeno 425 bankrotů podnikatelů, o 161 méně než před rokem a nejméně od února 2019. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

„Nízký počet bankrotů bude spíše jednorázovou záležitostí, ve které svoji roli částečně sehrály i červencové svátky. Nicméně především u podnikatelů dlouhodobě sledujeme pokles počtu insolvenčních návrhů i vyhlášených bankrotů, který může mít řadu příčin. Jednou z nich může být i značný počet přerušených živností,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Bylo podáno 92 návrhů na bankrot obchodních společností, o deset více než v červnu. Šlo o druhý nejvyšší počet v tomto roce. Návrhů na bankrot podnikatelů bylo 487. To bylo o 56 méně než v předchozím měsíci.

Počet návrhů na bankrot obchodních společností ovlivnilo podle Kameníčkové opětovné zavedení povinnosti firem podat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu, která byla během pandemie dočasně pozastavena. V důsledku toho očekává, že v dalších měsících bude počet insolvenčních návrhů vyšší než v průběhu prvního pololetí.

Počet bankrotů:

Zdroj: CRIF

fd rdo

Praha 19. července (ČTK) – Ministerstvo spravedlnosti chce v budoucnu umožnit, aby spolu insolvenční správci a dlužníci mohli jednat on-line prostřednictvím videokonference. V tiskové zprávě dnes uvedlo, že bude iniciovat legislativní změnu insolvenčního zákona, která stanoví podmínky takového jednání.

Nová úprava se má týkat tzv. přezkumného jednání v oddlužení. Videokonference by mohla nahradit osobní jednání s dlužníkem, při kterém správce zjišťuje stanovisko dlužníka k přezkoumávaným pohledávkám.

Možnost konat jednání prostřednictvím videokonference začaly v době pandemie koronaviru více využívat soudy, což jim umožnil občanský soudní řád. Insolvenčním správcům ale současná podoba insolvenčního zákona obdobnou možnost podle výkladu ministerstva nedává a vyžaduje u jednání osobní přítomnost jak dlužníka, tak správce.

„Ministerstvo spravedlnosti v tomto ohledu považuje insolvenční zákon za omezující, neboť videokonference v případě osobního jednání s dlužníkem může zefektivnit průběh insolvenčního řízení nejen za mimořádných situací, jako je současná pandemie, ale je i v souladu s trendem elektronizace justice, který ministerstvo spravedlnosti dlouhodobě podporuje,“ napsal úřad.

Videokonference začaly v období pandemie kromě soudů více využívat i věznice. Vězni se mohli na dálku spojit se svými advokáty i s probačními úředníky, v době zákazu návštěv byli přes internet v kontaktu s rodinami.

tep jw

Praha 8. července (ČTK) – V prvním pololetí letošního roku bylo v ČR vyhlášeno 8389 osobních bankrotů, což bylo 12 procent meziročně méně. Zároveň bylo podáno 8314 návrhů na osobní bankrot, meziročně o 11 procent méně. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

„Počet návrhů na osobní bankrot i počet samotných osobních bankrotů se skokově snížil na jaře minulého roku po začátku koronavirové epidemie v ČR. Od té doby se konstantně pohybuje zhruba na 75 procentech toho, co bylo běžné před začátkem epidemie,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V červnu bylo vyhlášeno 1496 osobních bankrotů, o čtyři méně méně než v květnu. Počet návrhů na osobní bankrot se naopak meziměsíčně zvýšil o 74 na 1459. Nejvíce osobních bankrotů bylo v červnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (274), v Ústeckém kraji (180) a ve Středočeském kraji (158). Nejméně jich bylo ve Zlínském kraji (44) a na Vysočině (49).

V červnu 2019 začala platit insolvenční novela s mírnějšími podmínkami pro oddlužení. Lidé tak mohou splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. V prvním případě jde o jakési zrychlené oddlužení, využitelné zejména v případě nižších dluhů. V druhém případě je oddlužení splněno, jestliže po pěti letech od schválení oddlužení dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí k uspokojení pohledávek věřitelů.

Zdroj: CRIF

fd jww

Praha 8. července (ČTK) – V prvním pololetí bylo v Česku vyhlášeno 386 bankrotů obchodních společností, o 49 více než ve stejném období loni. Počet byl nejvyšší od první poloviny 2017, tedy od začátku účinnosti novely insolvenčního zákona, která zpřísnila podmínky pro podávání věřitelských insolvenčních návrhů.Rovněž bylo vyhlášeno 3338 bankrotů podnikatelů, o 634 méně než před rokem. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Zároveň bylo podáno 501 návrhů na bankrot obchodních společností, meziročně o 64 více, a 3263 návrhů na bankrot podnikatelů. To bylo proti prvnímu pololetí 2020 o 696 méně.

„Vysoký počet firemních bankrotů v letošním prvním pololetí je způsobený kombinací velmi vysokého počtu insolvenčních návrhů v posledním čtvrtletí loňského roku, kdy jejich počet v žádném z měsíců neklesl pod stovku, a stabilně vysokého počtu insolvenčních návrhů po většinu letošního roku,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Vzhledem k tomu že společností mají od začátku července opět povinnost podat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu, je podle ní možné v dalším pololetí čekat nárůst počtu insolvenčních návrhů, což se projeví také do počtu samotných firemních bankrotů.

Počet návrhů na bankrot podnikatelů byl nejnižší za poslední dva roky, konkrétně od začátku účinnosti novely insolvenčního zákona z června 2019, jejímž cílem bylo zpřístupnit oddlužení vyššímu počtu lidí a podnikatelů.

Počet bankrotů:

Zdroj: CRIF

fd mal

Trutnov 14. května (ČTK) – Společnost Kara Trutnov, která je od února v úpadku, v minulých dnech opět otevřela první prodejny s koženými oděvy. Rychlé obnovení prodeje je hlavní podmínkou pro záchranu Kary. ČTK to dnes řekl podnikatel Zdeněk Rinth, který stojí za záchranou Kary a je do ní připraven vložit až 90 milionů korun. Od pondělí má Kara Krajským soudem v Hradci Králové povolené řešení úpadku reorganizací. Rinth je od začátku týdne předsedou představenstva Kary. Rinth byl vlastníkem Kary do roku 2018, kdy ji prodal investiční skupině C2H podnikatele Michala Mičky.

„První prodejnu jsme opět otevřeli ve středu v obchodním centru DBK v Praze. Druhou ve čtvrtek v Europarku Štěrboholy. Dalších šest obchodů chceme otevřít dnes odpoledne, například v pražských obchodních centrech Černý Most, Zličín a Chodov a centru Futurum v Hradci Králové,“ uvedl Rinth. Plánuje, že v dalších dnech bude otevírání prodejen pokračovat tak, aby Kara měla po republice otevřených zhruba 25 obchodů.

„Prodejny byly několik měsíců uzavřené. Je to vše velmi hektické, ale zákazníci již přišli a prodali jsme první zboží. Na znovuotevření pracuje tým lidí,“ řekl Rinth. Do prodejem začal navážet jarní kolekce oblečení a zimní zboží z nich začal stahovat. „Ne vše je ještě dokonalé, například ne všude jdou platební terminály. Ale pracujeme na tom, aby do dvou týdnu vše fungovalo, jak má,“ řekl. Maloobchodní prodej jako celek se v Česku po zrušení vládní restrikce otevřel v pondělí.

Insolvenční návrh na sebe podala Kara začátkem února. Uvedla, že její hospodaření negativně zasáhla omezení a mimořádná opatření vlády v souvislosti s šířením koronaviru. Kromě Kary jsou v insolvenci i další Mičkovy firmy, například oděvní firma Pietro Filipi. Sám Mička na sebe koncem dubna podal insolvenční návrh spolu s návrhem na oddlužení.

Reorganizační plán, který by měl zachovat činnost Kary, sestaví největší věřitel, společnost Natland Pohledávková V. z investiční skupiny Natland. Pro předložení reorganizačního plánu dal soud firmě lhůtu 120 dní. Rinth by měl v Kaře v rámci reorganizace získat většinový podíl, druhým akcionářem má být skupina Natland. Rinth a Natland disponují za Karou pohledávkou 167 milionů a mají ji ze dvou třetin zajištěnou majetkem Kary. Původně tuto pohledávku za Karou měla Česká spořitelna. Rinth se do záchrany Kary již zapojil i tím, že zaměstnancům podniku zaplatil dlužné mzdy za únor.

Kara má 160 věřitelů, kteří po ní požadují 277 milionů korun. Pohledávky nezajištěných věřitelů by měly být uspokojeny z provozního zisku Kary, prodeje nepotřebného majetku Kary nebo z úvěru. Hlavní částí majetku Kary jsou zásoby zboží na prodejnách a ve skladech, ochranné známky, pohledávky, zařízení prodejen, skladový areál v Trutnově.

Zdeněk Rychtera dr