Archiv autora: Zdeňka

Praha 9. ledna (ČTK) – Soudy loni povolily režim oddlužení 23.448 osob, což je o 3281 méně než předloni a o 5580 méně než v roce 2019. V režimu oddlužení bylo koncem roku 111.500 lidí, tedy 1,28 procenta celkového počtu obyvatel ČR nad 15 let . ČTK o tom informovala analytická společnost InsolCentrum. Oddlužení je soudní procedura, ve které dlužníci splácí věřitelům dluhy a na konci řízení soud vydá rozhodnutí o jejich osvobození od dluhů.

„Vývoj počtu oddlužení spíše než na stavu ekonomiky závisí na tom, jaké podmínky pro oddlužení stanoví zákonodárci v právních normách,“ řekla ČTK jednatelka společnosti Jarmila Veselá. Nejvyšší počet povolených oddlužení byl v roce 2019, kdy novela insolvenčního zákona zmírnila parametry oddlužení.

V období 2008 až 2021 soudy povolily oddlužení 263.000 osob. Ke konci roku 2021 dosáhlo na osvobození od dluhů 127.300 osob. Z dosavadních výsledků vyplývá 91procentní úspěšnost dlužníků ve schopnosti splácet. Devět procent dlužníků z insolvenční procedury vypadlo a vrátilo se do života s dluhy. „Proti 75procentní recidivě pachatelů trestných činů jde o mimořádný úspěch,“ upozornila Veselá.

Množství osob, které vstoupí do oddlužení letos a v následujících letech, bude podle ní záviset na připravované novele insolvenčního zákona. Dojde-li k dalšímu zmírňování podmínek pro osvobození od dluhů, dají se čekat rekordy v počtech povolených oddlužení. InsolCentrum zatím do predikce nezahrnuje lidi, kteří se budou zadlužovat v důsledku zvyšování cen energie či inflace. Jejich počet lze nyní těžko odhadnout, protože se bude odvíjet od postupu ekonomické krize a účinnosti státních podpor, dodala Veselá.

Na meziroční pokles v letech 2021 a 2020 měla vliv pandemie a s ní související chování dlužníků, míní jednatel úvěrové firmy Fair Credit Tomáš Konvička. S odloženou spotřebou v rámci lockdownů se zlepšila platební morálka klientů se spotřebitelskými úvěry. Roli sehrálo i moratorium na splácení spotřebitelských úvěrů v květnu až říjnu 2020, podotkl.

Finanční skupina CFIG, která pomáhá lidem řešit insolvence, se podle zakladatele Martina Chovance čím dál častěji setkává se zneužíváním institutu ze strany dlužníků. Ti si naberou dluhy v co největším množství s vědomím, že je nikdy nesplatí a půjdou do insolvence. Upraví dopředu své příjmy tak, aby oficiální mzdu měli v co nejnižší potřebné výši a zbytek si nechávají platit v hotovosti. Na tomto modelu tratí nejenom věřitelé, ale primárně stát na odvodech daní a pojištěních, poznamenal.

Podle právní úpravy platné do 1. června 2019 trval proces oddlužení pět let a dlužníci byli povinni uhradit minimálně 30 procent z hodnoty přihlášených pohledávek. Novela insolvenčního zákona účinná od června 2019 podmínky zmírnila. Dlužníci jsou povinni uhradit měsíčně minimálně 1089 Kč věřitelům a stejnou sumu insolvenčnímu správci v případě, že prokáží vynaložení veškerého úsilí. Připravuje se další zmírňující novela s úvahou na zkrácení doby splácení na tři roky.

fd jw

Praha 8. prosince (ČTK) – V listopadu bylo v Česku vyhlášeno 69 bankrotů obchodních společností, což bylo o dva méně než v říjnu. Rovněž bylo vyhlášeno 530 bankrotů podnikatelů, tedy o 33 více než před měsícem. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Insolvenčních návrhů bylo podáno u obchodních společností 106, meziměsíčně o 28 více. U podnikatelů jich bylo 540, proti říjnu o 46 více.

„Listopadový nárůst počtu insolvenčních návrhů u firem může být částečně kompenzací nízkého počtu těchto návrhů v říjnu. Dlouhodobě však platí, že počet návrhů na bankrot společností i počet bankrotů postupně roste. Už v listopadu byl jejich letošní počet vyšší než za celý loňský rok. Vzhledem k vyšším cenám úvěrů v dalších letech i rostoucím cenám všech vstupů a problémům na trhu práce přitom není pravděpodobné, že by se v dalším roce začal snižovat, spíše naopak,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V listopadu bylo nejvíce bankrotů společností vyhlášeno v obchodu (16) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (11). V posledních 12 měsících byl nejvyšší také v obchodu (170) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (102).

V rámci krajů bylo v listopadu nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno v Praze (31) a v Jihomoravském kraji (7). Naopak žádný bankrot nebyl vyhlášen v Karlovarském kraji, v Libereckém kraji a na Vysočině. V posledních 12 měsících bylo nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno rovněž v Praze (329) a v Jihomoravském kraji (83).

V listopadu bylo nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno ve stavebnictví (118), v obchodu (109), a ve zpracovatelském průmyslu (76). Co se týče krajů, nejvíce jich bylo vyhlášeno ve Středočeském kraji (68), v Praze (66) a v Ústeckém kraji (65).

Počet bankrotů:

Zdroj: CRIF

fd mha

Praha 2. prosince (ČTK) – Zhruba každá desátá firma v ČR se může dostat do problémů kvůli svému ekonomicky spjatému okolí. Více než polovina ohrožených firem má registrované sídlo v Praze. Společnosti s rizikovým okolím nejčastěji podnikají v nemovitostech, velkoobchodu a službách. S rostoucími tržbami riziko klesá. Informace zveřejnila poradenská společnost Dun & Bradstreet, která se zabývá hodnocením rizika firem.

„Každá firma je v podnikání ovlivňována svým okolím. Významnou roli hraje ekonomicky spjaté okolí subjektu, tedy majoritní vlastníci, dceřiné společnosti a statutární orgány, které mohou vytvářet potenciálně rizikové prostředí,“ uvedla analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová. Dun & Bradstreet v ČR identifikovala 50.912 firem, v jejichž ekonomicky spjatém okolí, do druhé úrovně hloubky aktivních vazeb, je nejméně dvacet procent subjektů s alespoň jedním negativním indikátorem.

Za negativní indikátor považuje insolvence, likvidace, nespolehlivé placení DPH, exekuce nebo dlužnou částka přesahující 100.000 korun. „Jde o typ informace, která by měla být zvažována při prověřování obchodních partnerů,“ dodala.

Rizikové okolí má v ČR 7,8 procenta akciových společností (2115) a 9,6 procenta společností s ručením omezeným (48.797). Výrazně častěji jsou negativně svým okolím ovlivněny menší společnosti, které vykazují nižší tržby. Na 66 procent takových firem tržby nevykazuje, 12 procent má tržby do jednoho milionu korun a tržby 17 procent z nich jsou mezi jedním a 30 miliony korun.

Více než polovina firem, které mohou být ohroženy svým ekonomicky spjatým okolím, má pražskou adresu. Na 12 procent společností s rizikovým okolím podniká v pronájmu a správě nemovitostí, desetina ve zprostředkování velkoobchodu a po osmi procentech má zastoupení nespecializovaný velkoobchod a služby.

fd rdo

Hradec Králové 11. listopadu (ČTK) – Krajský soud v Hradci Králové schválil reorganizační plán zkrachovalé kožešnické obchodní společnosti Kara Trutnov. Vyplývá to z dokumentů v insolvenčním rejstříku. Reorganizace má umožnit zachování podnikání Kary. S reorganizačním plánem již 25. října vyslovili souhlas věřitelé. V insolvenčním řízení je Kara od února. Má 160 věřitelů, kteří po ní požadují 277 milionů korun.

Reorganizační plán připravila investiční skupina Natland, která je největším věřitelem Kary. Skupina Natland by se měla při reorganizaci stát vlastníkem Kary. „Reorganizační plán bude účinný, jakmile rozhodnutí o jeho schválení nabude právní moci,“ uvedla dnes společnost Natland. Majoritní vlastník skupiny Tomáš Raška uvedl, že reorganizační plán by následně mohl být naplněn do jednoho měsíce.

Proti pondělnímu usnesení krajského soudu o schválení reorganizačního plánu ve středu podal odvolání k pražskému vrchnímu soudu věřitel Kary Pavel Bednář, který je bývalým finančním ředitelem Kary. Soudu sdělil, že odvolání odůvodní do 23. listopadu. Bednář na říjnové schůzi věřitelů jako jediný hlasoval proti přijetí reorganizačního plánu. Soudu navrhoval, vzhledem k nabídce podnikatele Richarda Benýška na odkup majetku Kary, jednání odročit. Bednář tvrdí, že při konkurzu Kary by byl výnos pro věřitele vyšší než při reorganizaci. Natland se podle něj snaží získat Karu pod cenou. Natland nepoctivý záměr reorganizačního plánu odmítl.

Při rozhodování o schválení reorganizačního plánu se soud musel vypořádat i s nabídkou podnikatele Richarda Benýška, který v říjnu soudu napsal, že za odkup majetku Kary nabízí 103,88 milionu korun. Znalci hodnotu Kary vyčíslili na 80,5 milionu korun. Soud Benýškovu nabídku označil ze nezávaznou, nevynutitelnou a odvolatelnou. Tedy k ní podle soudu nelze při hodnocení, zda jsou splněny zákonem dané podmínky pro schválení reorganizačního plánu, přihlížet.

Soud konstatoval, že částka, kterou Benýšek nabídl, je sice vyšší než hodnota stanovená znalci, ale jinou věcí je skutečná míra uspokojení nezajištěných věřitelů při prodeji majetku Kary konkurzem. Výše uspokojení při variantě konkurzu by podle soudu byla ovlivněna náklady na správu a zpeněžení majetkové podstaty a na uspokojení pohledávek za podstatou.

Benýšek soudu 5. listopadu napsal, že svou nabídku myslí zcela vážně. Uvedl, že jeho nabídka znamená pro věřitele větší výnos než při variantě reorganizace. Natland dnes uvedl, že věřitelé při reorganizaci získají téměř o 30 procent vyšší uspokojení svých pohledávek, než kdyby Kara skončila v konkurzu. Raška na říjnové schůzi věřitelů uvedl, že Benýškův návrh není myšlen vážně a označil jej za účelovou obstrukci. Tato tvrzení Benýšek následně rozhodně odmítl.

Za záchranou Kary a obnovením jejího chodu stojí podnikatel Zdeněk Rinth, který se v této věci spojil se skupinou Natland a záchranu financuje. Rinth Karu od května řídí a provoz finančně podpořil. Dříve uvedl, že je do záchrany Kary připraven vložit až 90 milionů korun. V budoucnu by se Rinth měl stát většinovým majitelem Kary.

Kara pod Rinthovým vedením v polovině května začala opět otevírat uzavřené prodejny. Nyní má otevřených 26 prodejen v Česku a šest na Slovensku a zaměstnává asi 150 lidí. Raška uvedl, že firmu bude nadále řídit Rinth, jehož osoba je důležitou zárukou pokračování dobrých vztahů Kary s jejími obchodními partnery.

Skupina Natland za Karou drží pohledávky za 170 milionů korun. Své zajištěné pohledávky 40,9 milionu korun by měla podle reorganizačního plánu kapitalizovat úpisem nových akcií Kary, kdy se v rámci reorganizace stane jejím jediným vlastníkem. Se zbytkem pohledávek má být Natland uspokojen stejně jako nezajištění věřitelé.

Nezajištění věřitelé by měli získat zpět nejméně 9,59 procenta svých pohledávek, zatímco v případě konkurzu by to bylo 6,9 procenta. Na uspokojení nezajištěných věřitelů poskytne Natland 23 milionů korun ve formě dobrovolného příplatku mimo základní kapitál. Dosavadní majitel Kary, investiční skupina C2H podnikatele Michala Mičky, nedostane při reorganizaci nic.

Rinth byl vlastníkem Kary do roku 2018, kdy ji prodal investiční skupině C2H. Insolvenční návrh na sebe podala sama Kara začátkem února. Uvedla, že ji negativně zasáhla omezení spojená s epidemií koronaviru. Podle Natlandu byla důvodem insolvence Kary i neúspěšná obchodní strategie bývalého managementu a poskytování půjček ostatním společnostem ze skupiny C2H.

Zdeněk Rychtera dr gcm

Brno/Praha 9. listopadu (ČTK) – Ústavní soud (ÚS) ponechal exekuční řád beze změn, návrh senátorů prosazujících teritorialitu dnes zamítl. Exekutora podle současné právní úpravy vybírá věřitel neboli oprávněný bez ohledu na sídlo exekutorského úřadu a bydliště dlužníka. Podle ústavních soudců postrádá požadavek na zavedení teritoriality ústavně právní rozměr. „Problém leží spíše v politické, zájmové rovině,“ řekl soudce zpravodaj Jiří Zemánek.

„Exekuční řád poskytuje dostatečné záruky pro nezávislost a nestrannost výkonu exekuční činnosti soudního exekutora tak, aby byl vázán právem, a nikoliv pokyny oprávněného,“ uvedla k nálezu mluvčí ÚS Miroslava Číhalíková Sedláčková. Zároveň soudci konstatovali, že jsou si vědomi některých excesů a problematických postupů v exekuční praxi. Vyhovění senátorskému návrhu by však podle nich neznamenalo automatickou změnu k lepšímu.

Podle advokáta skupiny senátorů Jana Válka sice kontrolní mechanismy existují, ne vždy jsou však důsledně uplatňovány. „Realita bohužel funguje jinak. Je potřeba se zamyslet nad tím, do jaké míry jsou zákony dodržovány a formálně vymáhány jak z hlediska ministerstva spravedlnosti, tak ze strany soudů,“ řekl Válek.

Senátorka Adéla Šípová (Piráti) souhlasí s tím, že případné zavedení principu „jeden dlužník, jeden exekutor“ je spíše politickou záležitostí a bude se snažit změnu prosadit. „Hrozí, že chudoba určité skupiny obyvatel bude spíše narůstat a problémy se budou zvětšovat. Myslím, že bychom před tím neměli zavírat oči,“ řekla ČTK.

Podle ředitele Institutu prevence a řešení předlužení Radka Hábla existuje vedle ústavně právního pohledu i pohled sociální a ekonomický. „Nález Ústavního soudu je pro nás velkým zklamáním, protože mohl konečně ukončit obchod s exekucemi. Nezbývá ale než jej respektovat,“ sdělil Hábl ČTK. Institut chce dál usilovat o to, aby dlužník měl jediného exekutora, kterého by určoval soud. Podle experta na dluhovou problematiku Daniela Hůleho ze společnosti Člověk v tísni je systém výběru exekutora spíš politická než právní otázka. Míní, že by nová vláda měla pravidla pro dlužníky dál upravovat.

Skupina 25 senátorů se na ÚS obrátila už v roce 2018. Navrhli zrušit části dvou ustanovení, která zakotvují volbu konkrétního soudního exekutora věřitelem, a potlačují tak princip teritoriality. V praxi může kterýkoliv exekutor vymáhat pohledávky kdekoliv v Česku. Podle senátorů je současná úprava v rozporu s principem právního státu, právem na soudní ochranu a právem na zákonného soudce.

Hlavním argumentem senátorů bylo to, že neomezená volba soudního exekutora oprávněným jde proti nosným principům exekuční činnosti, kterými jsou nezávislost, nestrannost a spravedlivost. „V právním státě si nelze představit soudce, který by byl volen a placen pouze jednou stranou sporu. Není zřejmé, proč by mělo být na soudce nahlíženo jinou optikou než na soudní exekutory,“ stálo v návrhu. Podle ústavních soudců však neexistuje ústavně zaručené právo na zákonného soudního exekutora. Navíc exekutor nemá stejné postavení jako soudce.

Podle senátorů systém otevírá prostor pro nekalé praktiky, klientelismus a korupci. Senátorům se nelíbí ani to, že exekutoři o pohledávky v podstatě soutěží na pomyslném trhu s exekucemi, přičemž velcí věřitelé typu operátorů, pojišťoven, distributorů energií nebo správců pohledávek spolupracují s konkrétními exekutorskými úřady na desítkách tisíc exekucí.

Případná teritorialita exekutorů a její parametry jsou dlouhodobým tématem diskusí v právních a politických kruzích. Letos v září Senát podpořil další projednávání novely, která má zavést místní příslušnost exekutorů podle krajů. Úpravu exekučního řádu, kterou předložila senátorka Šípová, podle rozhodnutí horní komory posoudí její ústavně-právní výbor. Podobný návrh Parlament zkraje léta odmítl.

Zavedení teritoriality dlouhodobě podporuje Exekutorská komora. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů a Česká asociace věřitelů s teritorialitou nesouhlasí. Obávají se, že systém bude fungovat hůře než v současnosti.

Jan Tomandl ktk gcm

Praha 7. listopadu (ČTK) – Počet insolvencí v roce 2022 vzroste ve světě meziročně o 33 procent. Bankrot hrozí především firmám, jejichž přežití dosud záviselo na mimořádných státních podporách, které nyní postupně končí. Vyplývá to z odhadů úvěrové pojišťovny Atradius, která patří mezi světové lídry v pojištění pohledávek, poskytování záruk a vymáhání pohledávek.

Letos bude firemních bankrotů ve srovnání s rokem 2020 o jedno procento méně. V ohrožení budou podle pojišťovny příští rok zejména podniky, jež se potýkaly s problémy už před pandemií. Stále více firem ale bude muset čelit prudkému růstu cen vstupních materiálů a energií.

„Státní fiskální podpory a moratoria pomohly řadě firem překonat krizový rok 2020 a pokusit se letos o restart. Některým z nich se to povedlo, mnohé ale po ukončení podpůrných programů samy fungovat nezvládnou a příští rok zkrachují,“ uvedla ředitelka české pobočky pojišťovny Atradius Markéta Stržínková. Situaci podle ní zkomplikuje také pomalejší obnova hospodářství způsobená mimo jiné výpadky ve světových dodavatelských řetězcích.

V Evropě se celkový meziroční nárůst počtu insolvencí projeví už letos, Severní Amerika a asijsko-pacifická oblast si klesající trend pro rok 2021 v důsledku silné podpory vlády USA a masivního zotavení ekonomiky ještě udrží. V příštím roce už ale počet bankrotů meziročně vzroste ve všech třech regionech. Nejvíce v asijsko-pacifické oblasti, o něco méně pak v Evropě a USA, kde se čeká meziroční zvýšení o šest procent.

Ve srovnání s obdobím před pandemií pro rok 2022 očekává Atradius největší nárůst počtu insolvencí v Itálii (o 34 procent), Velké Británii (o 33 procent) a Austrálii (o 33 procent). S odhadovaným přírůstkem o pětinu mezi lety 2019 a 2022 však stranou nezůstane ani ČR.

„Největší obavy budí prudké zdražování některých vstupních materiálů nebo jejich naprostý nedostatek. Také růst cen energií a paliv je dramatický, a navíc přišel náhle. To vše bude mít zásadní dopad především na malé a střední podniky, které tuto situaci nemusí zvládnout. Relativně menší dopad na růst insolvencí v Česku bude mít příští rok naopak ukončování fiskální podpory. Jednak k jejímu podstatnému omezení došlo už letos a jednak byla ve srovnání se západními zeměmi méně rozsáhlá,“ upozornila Stržínková.

Pro období po roce 2022 Atradius očekává stabilizaci počtu firemních bankrotů, nebo jejich mírný pokles. „Takzvané zombie firmy, které nemohly dlouhodobě přežít bez státní podpory, již budou v insolvenci. Z trhu navíc postupně zmizí subjekty, které se ve snaze překonat koronavirovou krizi až příliš zadlužily,“ uzavřela Stržínková.

fd jw

Praha 5. listopadu (ČTK) – V říjnu bylo v ČR vyhlášeno 1209 osobních bankrotů, což bylo o 62 méně než v září. Zároveň bylo podáno 1236 návrhů na osobní bankrot, o 55 méně než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

Insolvenční řízení postihlo ke konci října u 119.908 osob, o 428 méně než v předchozím měsíci. Za posledních 12 měsíců bylo v ČR vyhlášeno 15.515 osobních bankrotů, o 2966 méně než v předchozích 12 měsících. „Již druhým rokem se snižuje i počet osobních bankrotů připadajících na jeden měsíc, takže počet osobních bankrotů na konci letošního roku skončí pod úrovní dvou předchozích let,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Průměrně připadlo za uplynulých 12 měsíců 14,5 bankrotu na 10.000 obyvatel. Nejvíce bankrotů v poměru na 10.000 obyvatel bylo v posledních 12 měsících vyhlášeno v Ústeckém kraji (21,4), v Moravskoslezském kraji (20,5) a v Libereckém kraji (16,4). Poměrově nejméně jich pak bylo vyhlášeno ve Zlínském kraji (10), v kraji Vysočina (10,2) a v Jihočeském kraji (11,3).

Situace v posledních měsících:

Zdroj: CRIF

fd mal

Praha 5. listopadu (ČTK) – V říjnu bylo v Česku vyhlášeno 71 bankrotů obchodních společností, o 19 více než než v září. Rovněž bylo vyhlášeno 497 bankrotů podnikatelů, o 16 méně než před měsícem. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Insolvenčních návrhů pak bylo podáno u obchodních společností 78, meziměsíčně o 14 méně. U podnikatelů jich bylo 487, proti srpnu o 23 méně.

„V letošním roce připadlo na jeden měsíc 62 bankrotů firem, v loňském roce to bylo 51 a o rok dříve 57. Z toho lze usuzovat, že počet bankrotů společností bude v letošním roce proti předchozímu vyšší a patrně překoná i hodnoty z roku 2019. Napomůže tomu i růst cen energií, a tím všech vstupů nutných k provozu firem, a také přetrvávající nedostatek pracovních sil a tlak na zvyšování mezd,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V poměru k celkovému počtu společností bylo nejvíce bankrotů firem za posledních 12 měsíců vyhlášeno v Karlovarském kraji, kde šlo o 29,4 bankrotu na 10.000 aktivních firem. Následují kraj Liberecký a Praha shodně s 21,6 bankrotu. Poměrově nejméně bankrotů naopak zaznamenal Zlínský kraj, kde bylo vyhlášeno sedm bankrotů, dále Středočeský kraj s 10,2 bankrotu a Královéhradecký kraj s 12 bankroty.

Nejvíce bankrotů na 10.000 aktivních firem bylo vyhlášeno v odvětví dopravy a skladování (29,3) a v administrativní činnosti (26,7). Nejméně bankrotů pak zaznamenalovzdělávání a zdravotní a sociální péče (4,3), následované odvětvím informačních a komunikačních činností (5,9). Na 10.000 aktivních společností bylo ve všech odvětvích vyhlášeno průměrně 12,9 bankrotu.

Počet bankrotů:

Zdroj: CRIF

fd mal

Praha 6. října (ČTK) – Schůze věřitelů dnes odhlasovala, že úpadek společnosti Arca Investments bude řešen reorganizací, nikoli konkurzem. Zároveň bude mít Arca přednostní právo sestavit reorganizační plán. V tiskové zprávě to dnes večer ČTK sdělila společnost Arca. Ze zákona má Arca na sestavení reorganizačního plánu 120 dnů, případně dalších 120 dnů pokud by požádala o prodloužení lhůty.

Arca již dříve informovala o tom, že připravila v součinnosti s prozatímním věřitelským výborem a poradci PwC a Badokh návrh podmínek své reorganizace. Věřitelům má zajistit alespoň 50 procent uspokojení pohledávek v průběhu pěti let. Někteří věřitelé s tím nesouhlasili a plán označili za netransparentní a nedůvěryhodný. Zároveň avizovali, že budou usilovat o to, aby reorganizaci nemohla Arca provést.

„Věřitelům a jejich zástupcům jsme na dnešní schůzi představili aktuální situaci společnosti Arca Investments a způsob, jakým ji chceme řešit. Jsme velmi rádi, že věřitelé námi představený návrh podpořili a umožnili nám vypracovat reorganizační plán,“ uvedl Peter Janiga z Arca Investments. Zároveň potvrdil že návrh reorganizačního plánu bude vycházet z již dříve představeného souhrnu podmínek reorganizace.

Alternativou k reorganizaci byl konkurz. Podle vyjádření Arcy by byl ale nevýhodný, neboť by vycházel z poklesu hodnoty majetku Arca Investments v případě, že by nemohl být dále rozvíjen a zhodnocován a naopak byl rozprodáván v ekonomicky nevýhodném momentě. Hodnota majetku v případě reorganizace totiž dosahuje rozmezí 7,5 až 11,4 miliardy Kč, nebo čtyř miliard v případě konkurzu.

Arca také zopakovala, že v případě přijetí návrhu bude založena nová, v ČR sídlící společnost, do které bude převedená velká většina majetku Arca Investments. Ten bude podle typu rozdělen do čtyř skupin, finance, industriální služby, hospitality a nemovitosti. Majetek bude zhodnocován a případně prodáván tak, aby bylo maximalizováno uspokojení věřitelů. Tuto společnost bude řídit nové vedení pod dohledem věřitelů. Výběr dvou ze tří profesionálních manažerů ve vedení bude v kompetenci věřitelů a současné vedení Arky se na jejím vedení podílet nebude.

Věřitelé dnes také schválili, že věřitelský výbor Arca Investments bude mít šest členů. Jeden bude zastupovat zajištěného věřitele, kterým je J&T Banka. Další, Caleson Debt Solution, byl zvolen na návrh J&T Banky. Další čtyři členové budou zastupovat nezajištěné věřitele, a to Spolek AVEA – Aktivní věřitelé Arca, Traficon Advisors, zastoupení společností Traficon inkasní, Real Controls a Spojené kartáčovny.

Na úterním přezkumném řízení ohledně pohledávek věřitelů Arca Investments byly zařazené pohledávky věřitelů zhruba za 16,2 miliardy korun. Z toho byly přiznány pohledávky za 15,7 miliardy korun a popřeny za 515 milionů korun. Část pohledávek se neposuzovala, a stane se tak zřejmě na dalších přezkumných jednáních. Celkem byly do insolvence přihlášené pohledávky za zhruba 23 miliard korun.

Městský soud v Praze zahájil místní insolvenční řízení s Arca Investments v polovině května.

sos mha