Archiv autora: Zdeňka

Praha 6. dubna (ČTK) – V Česku bylo v březnu vyhlášeno 81 bankrotů obchodních společností, což bylo o 31 více než v únoru. Počet firemních bankrotů tak byl nejvyšší od května 2019. Rovněž bylo vyhlášeno 484 bankrotů podnikatelů, o 43 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

„Vysoký počet vyhlášených bankrotů je způsoben vysokým počtem podaných insolvenčních návrhů v předešlých měsících a také nízkým počtem bankrotů mezi prosincem a únorem. Část insolvenčních řízení, které soudy nestihly zpracovat v předešlých měsících, byla ukončena právě v březnu. I když počet bankrotů firem může i v dalších měsících výrazně kolísat, jejich počet bude postupně růst. Už teď totiž vidíme nárůst podaných insolvenčních návrhů,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Počet návrhů na bankrot firem klesl o čtyři na 104, u podnikatelů se snížil o 29.na 514.

Nejvíce firemních bankrotů bylo podle studie v březnu vyhlášeno v Praze (35), v Jihomoravském kraji (11) a v Moravskoslezském kraji (9). Naopak žádný nebyl vyhlášen v Jihočeském kraji. Mezi podnikateli bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno v Praze (60), ve Středočeském kraji (56) a v Ústeckém kraji (48). Nejméně potom na Vysočině (15) a v Olomouckém kraji (19).

Bankroty a insolvenční řízení se podle CRIF v březnu nevyhýbaly ani velkým a zavedeným společnostem. Bankrot vyhlásila například společnost Maxi-Tip, která se zabývala provozem heren, kasin a sázkových kanceláří. Další velkou firmou, u které byl vyhlášen bankrot, je Pilsen Toll. Ta podnikala ve shromažďování, sběru a odstraňování odpadů a úpravě odpadků k dalšímu využití. Bankrot vyhlásila také společnost CAR FACE design, která na českém trhu působila přes 30 let a jako subdodavatel pro automobilový průmysl podnikala v oboru výroby textilií.

Během prvního čtvrtletí roku bylo vyhlášeno 185 firemních bankrotů, o 11 méně než v předešlém čtvrtletí. Zároveň však bylo podáno 283 návrhů na bankrot společností, o 13 více než o čtvrtletí dříve. V meziročním srovnání však počet bankrotů i návrhů na bankrot vzrostl. V prvním čtvrtletí bylo vyhlášeno o 10 bankrotů (pět procent) a podáno o 31 návrhů na bankrot (o 12 procent) více než v prvním čtvrtletí loňského roku.

U bankrotů podnikatelů byla situace ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2021 opačná. Soudy vyhlásily bankrot u 1406 podnikatelů a přijaly 1435 návrhů na jejich bankrot. Počet bankrotů se meziročně snížil o 15 procent, zatímco počet návrhů na bankrot podnikatelů klesl o 14 procent.

Počet bankrotů:

Zdroj: CRIF

fd rdo

Praha 4. dubna (ČTK) – Počet nově prohlášených konkurzů firem v ČR v prvním čtvrtletí činil 178, byl tak o šest procent nižší než ve stejném období loni. Nejvíce šlo o firmy podnikající ve velkoobchodu, maloobchodu, opravách motorových vozidel, zpracovatelském průmyslu a profesních, vědeckých a technických činnostech. ČTK o tom dnes informovala analytická společnost InsolCentrum.

„Stav insolvencí v prvním čtvrtletí 2022 lze charakterizovat jako klid před bouří. S vysokou mírou pravděpodobnosti lze očekávat rekordy v počtech insolvenčních řízení. Kdy a v jak vysoké míře se tak stane, závisí na vývoji válečného konfliktu na Ukrajině a jeho dopadu do české i světové ekonomiky,“ uvedla jednatelka společnosti Jarmila Veselá.

Počet povolených reorganizací se do konce března zdvojnásobil na čtyři. „Vzhledem k tomu, že v letech 2020 a 2021 byl počet reorganizací nejmenší od roku 2009, můžeme sledovat návrat k trendům předcovidových let,“ podotkla Veselá. Moratoria byla letos vyhlášena čtyři. V předcovidovém období se jejich počet pohyboval mezi dvěma a 18 ročně. Zvýšený počet moratorií podle Veselé signalizuje, že se v ekonomice něco děje, první kvartál 2022 tomuto předpokladu tedy nenasvědčuje.

Podle analytiků InsolCentra zažívala ČR ve druhé dekádě tohoto století dobré ekonomické období provázené nízkým počtem insolvenčních řízení. V letech 2020 a 2021 také byly zmrazeny insolvencí v důsledku finančních injekcí ze strany státu i legislativních ochranářských opatření Lex covid. „Všechny okolnosti neodvratně povedou k významnému nárůstu počtů oddlužení, konkurzů i reorganizací,“ dodala Veselá.

Řešení úpadku je u právnických osob možné konkurzem, nebo reorganizací. Konkurz je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkurzu jsou zjištěné pohledávky věřitelů poměrně uspokojeny.

InsolCentrum je analytická společnost, která se dlouhodobě věnuje zpracování a analýze insolvenčních a souvisejících ekonomických, demografických a sociologických dat.

fd rdo

Praha 31. března (ČTK) – Autoři tzv. milostivého léta kritizují statistiky, které dnes k akci zveřejnila Exekutorská komora ČR. Předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný novinářům ve Sněmovně řekl, že čísla předložená komorou jsou neúplná. Nepočítají podle něj s řadou řízení, jejichž ukončení ještě není zanesené v evidenci. Exekutoři zveřejněním zkreslených dat chtějí podle poslanců relativizovat úspěch milostivého léta a pokusit se zabránit opakování akce, při které se dlužníci mohou zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem. Exekutorská komora si za svými čísly stojí, uvedla pro ČTK. Podle Institutu prevence a řešení předlužení (IPŘP) jsou výsledky velkým úspěchem.

Lidé, kteří se do milostivého léta zapojili, museli zaplatit původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi, aby se jejich řízení uzavřelo. Podle komory se při akci exekuce zbavilo 15.000 lidí a exekutoři zastavili 42.000 případů. Dlužníkům byly odpuštěny penále, úroky a další platby za 1,55 miliardy korun. Prezident komory Jan Mlynarčík uvedl, že ho překvapil nízký zájem dlužníků. Možnost opakování projektu je podle něj přinejmenším diskutabilní. Zastavených 42.000 exekucí představuje podle komory jen 3,2 procenta z 1,3 milionu případů, u kterých mohli dlužníci akci využít.

Ředitel IPŘP Radek Hábl oponuje: „Patnáct tisíc lidí, kteří se díky akci zbavili všech svých exekucí a jsou po zaplacení původního dluhu konečně čistí, je velkým úspěchem. Navíc další lidé si snížili počet svých exekucí, a snížili tak svůj celkový dluh.“ Podle institutu milostivé léto upozornilo i na řadu systémových přešlapů. Z celkové dlužné částky představovala jistina dluhu jen 20 procent. Zbylých 80 procent z dlužné částky bylo příslušenství dluhu. „Ukazuje to, jak absurdní systém zde máme a otevírá se otázka, zda je něco podobného běžné i na západ od našich hranic,“ uvedl Hábl.

Výborný označil postup exekutorů za nekorektní a neseriózní. „Jsou vydávána data, která jsou zjevně nevalidní, neúplná,“ uvedl. Komora podle něj vychází z centrální evidence exekucí, kde ještě nejsou informace zdaleka u všech řízení. „Exekutorské úřady ještě procesují možná víc než polovinu případů. V té statistice se ještě nemohou objevit, protože ještě nebylo vydáno usnesení o zastavení exekuce,“ vysvětlil.

Skutečnost, že exekutoři od konce akce v závěru ledna nedokázali dosud ukončit významný počet řízení, nevypovídá podle Výborného až tolik o milostivém létu, jako spíš o exekutorech. „My byli opakovaně konfrontováni s tím, že exekutorské úřady jsou zavaleny prací a nemohou se věnovat ničemu jinému. A dnes se dozvíme, že milostivého léta využil zlomek lidí. Není možné, aby platily obě tyto věci naráz,“ řekl Výborný.

Poslanci připomněli statistiky zastavených exekucí ve Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) či pražském dopravním podniku (DPP). Ve VZP k dnešnímu dni bylo vydáno 13.658 rozhodnutí o uznání institutu milostivého léta, na pojistném dlužníci uhradili přes 175 milionů korun a pojišťovna odpustila penále přes 325 milionů korun, řekl Výborný. V DPP je zatím zaplacených téměř 11.000 exekucí, doplnil poslanec opozičního ANO Patrik Nacher. Podle zákonodárců je tak zřejmé, že celkový počet bude zdaleka vyšší, než jaký uvádí komora.

„Chápu, že naše data mohou být pro strůjce milostivého léta překvapivá. I nás překvapila,“ reagoval Mlynarčík. Komorou zveřejněná čísla jsou podle něj relevantní. „Chci uvést, že podle našich odhadů se počet uzavřených exekučních řízení už nijak zásadně nezmění,“ dodal. Je podle něj nefér, že exekutorům někteří zákonodárci opakovaně připisují snahu znehodnocovat milostivé léto. „My musíme postupovat při zastavování exekucí podle předpisů a je to celkem náročný proces, který zabere hodně času,“ dodal.

O možnosti opakování milostivého léta od září do listopadu mluvil v lednu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Výborný řekl, že kabinet s opakováním akce počítá i přes snahu exekutorů vzbudit u veřejnosti dojem, že je to zbytečná věc. Blažek podle Výborného potvrdil, že příslušnou novelu už předložil do zkráceného připomínkového řízení. „Do měsíce by ho měla projednat vláda a poté Sněmovna ve zrychleném řízení,“ uvedl.

Exekutorská komora žádá pro exekutory pro podzimní akci vyšší odměnu. „Debata o tom odměňování v duchu té dnešní tiskové zprávy (exekutorské komory) a té prezentace u mě zanechává určitou pachuť,“ podotkl Nacher. Uvedl, že přístup komory ho zklamal.

jzf dvd fsl snm

Praha 30. března (ČTK) – Sjednocení předpisů u přeshraniční nabídky investičních fondů nebo změny kapitálových požadavků na obchodníky s cennými papíry přináší vládní novela, kterou dnes doporučil schválit senátní hospodářský výbor. Úpravy vyplývají z evropských směrnic. Senát je bude schvalovat příští týden. Upravená pravidla mají podle vlády posílit konkurenceschopnost českého kapitálového trhu ve vztahu nejen k vyspělým západoevropským trhům, ale i k úpravám sousedních států.

Předloha také slaďuje úpravu takzvaných krytých dluhopisů. Jejich držitelé se budou moci přihlašovat do případného insolvenčního řízení. Upravuje i některá pravidla týkající se skupinového financování, takzvaného crowdfundingu. Vlastník takového projektu bude muset zajistit, že klíčové informace pro investory nejsou například zavádějící nebo nepřesné.

Nově do normy proti původní verzi kabinet ještě začlenil například možnost zahraničních bank a oprávněných finančních institucí poskytovat na území ČR investiční služby bez nutnosti zřízení pobočky, pokud jsou tyto služby poskytované profesionálním zákazníkům. Nově by také měla Česká národní banka určovala u bank i spořitelních družstev odměnu likvidátora. Nyní tak činí soudy a podle materiálu je to zatěžuje a případnou likvidaci také prodlužuje.

mhm nlm jw

Praha 4. března (ČTK) – V únoru bylo v ČR vyhlášeno 1167 osobních bankrotů, což bylo o tři méně než v lednu. Zároveň bylo podáno 1281 návrhů na osobní bankrot, o 245 více než v předchozím měsíci a po lednovém propadu se jejich počet vrátil na hodnoty obvyklé pro poslední měsíce. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

„Očekáváme, že v nejbližší době se bude počet osobních bankrotů pohybovat okolo 1200 měsíčně. V případě oddlužení podnikatelů, které je založeno na stejném principu jako osobní bankrot, by mělo jít o necelých 500 bankrotů měsíčně,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v únoru vyhlášeno v Moravskoslezském kraji. Do insolvence se tam dostalo 202 lidí. Ve Středočeském kraji šlo o 138 lidí a v Ústeckém kraji o 123 lidí. Naopak na Vysočině bylo vyhlášeno pouze 30 osobních bankrotů, v Libereckém kraji 37 a v Pardubickém kraji 45, vyplývá z údajů firmy.

„Moravskoslezský kraj vede v počtu vyhlášených osobních bankrotů dlouhodobě. Je to způsobeno kombinací jeho velikosti a vysokým počtem osobních bankrotů na jednoho obyvatele. I když jde až o čtvrtý nejlidnatější kraj, počet obyvatel je tam podobný jako v Jihomoravském kraji a o 200.000 nižší než ve Středočeském kraji. Zároveň je zde po Karlovarském a Ústeckém kraji nejvyšší počet osobních bankrotů vůči počtu obyvatel,“ upozornila Kameníčková.

Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 15.328 osobních bankrotů, o 773 méně než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 15.514 návrhů na osobní bankrot, meziročně o 823 návrhů méně. V obou případech je to pokles o pět procent. Počet osobních bankrotů se nejrychleji snížil v Královéhradeckém kraji, a to o 13 procent a v Jihomoravském kraji o 12 procent. Ve třech krajích se jejich počet ale naopak zvýšil. Na Karlovarsku o devět procent, na Ústecku o dvě procenta a v Pardubickém kraji o jedno procento.

Situace v posledních měsících:

Zdroj: CRIF

fd rdo

Praha 4. března (ČTK) – V Česku bylo v únoru vyhlášeno 50 bankrotů obchodních společností, což bylo o čtyři méně než v lednu a nejméně od konce roku 2020. Rovněž bylo vyhlášeno 441 bankrotů podnikatelů, o 40 méně než v předchozím měsíci. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Počet návrhů na bankrot společností stoupl o 29 na 108 a byl tak nejvyšší od března loňského roku. U fyzických osob podnikatelů se zvýšil o 50 na 477 návrhů.

„Vysoký počet návrhů na bankrot obchodních společností následuje po výrazném lednovém propadu a je patrně výsledkem odloženého podání některých insolvenčních návrhů až na únor. V březnu očekáváme opětovný vyšší přírůstek počtu vyhlášených bankrotů,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Počet firemních bankrotů se přitom obecně zvyšuje od začátku roku 2021 a tento růst se postupně zrychluje. Během posledních 12 měsíců, tedy od března 2021 do února 2022, bylo vyhlášeno 721 bankrotů obchodních společností, o 15 procent více než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 1074 návrhů na jejich bankrot, o 12 procent více než o rok dříve. Mezi podnikateli je situace opačná. Počet jejich bankrotů se v daném období snížil o desetinu na 6174 a počet návrhů na bankrot mezi nimi klesl také o deset procent na 6261.

V únoru bylo nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno v Praze (20) a v Jihomoravském kraji (devět). Žádný bankrot nebyl naopak zaznamenán ve čtyřech krajích, a to v Jihočeském, Karlovarském, Libereckém a Zlínském kraji.

Mezi podnikateli bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (62), ve Středočeském kraji (54) a na Ústecku (49). Nejméně naopak ve Zlínském kraji (13), na Vysočině (14) a v Libereckém kraji (19).

Počet bankrotů:

Zdroj: CRIF

fd jw

České Budějovice 24. února (ČTK) – Vrchní soud v Praze potvrdil, že konkurz na vydavatelství Mladá fronta je platný. Potvrdil tak dřívější rozhodnutí krajského soudu. Zamítl odvolání dvou věřitelů, firem Jaromír Soukup Consulting a Crane Constancy Investments (CCI). Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku.

„Návrh věřitelů na povolení reorganizace insolvenční soud zamítl, neboť reorganizace dlužníka není přípustná, když neprovozuje obchodní závod nebo jeho část a obnova provozu nepřichází v úvahu, přičemž reorganizací takový stav není možné vytvořit,“ uvedl v odůvodnění soudce Peter Trebatický.

Krajský soud v Českých Budějovicích loni v září opět prohlásil konkurz na vydavatelství Mladá fronta. Podle soudu nelze firmu reorganizovat, když nemá provoz ani zaměstnance. Vrchní soud v Praze zrušil loni v srpnu předchozí usnesení krajského soudu, který zamítl návrh na reorganizaci vydavatelství a poslal Mladou frontu do konkurzu. Teď Vrchní soud v Praze rozhodl o odvolání proti konkurzu. Insolvenční správkyně Petra Hýsková ČTK letos v únoru řekla, že až když soud konkurz potvrdí, teprve potom bude možné zpeněžit všechen majetek vydavatelství.

„Insolvenční soud dospěl k závěru, že dlužník závod ani část závodu nemá, neboť již v době, kdy dlužník skutečně ukončil provozování svého závodu, který dlouhodobě hospodařil ve ztrátě, přišel prakticky o celou personální složku a jeho majetková podstata neumožňovala jeho další provozování pro úplnou absenci provozních prostředků. Podmínka existence závodu, jakožto podmínka pro přípustnost reorganizace, nebyla splněna, přičemž dle zpráv správkyně dlužník ani žádná jeho část netvoří organizovaný soubor jmění, který by mohl sloužit k provozování činnosti dlužníka,“ uvedl dále v odůvodnění Trebatický.

Na účtech majetkové podstaty Mladé fronty je kolem 50 milionů Kč. Pohledávky byly loni o desítky milionů vyšší než tato částka. Věřitelé žádali dříve po vydavatelství asi 400 milionů. Kumulovaná ztráta Mladé fronty byla podle starších informací téměř 200 milionů. Firma už nemá žádné zaměstnance. Provoz vydavatelství ukončil soud.

Letos 10. února Krajský soud v Českých Budějovicích vydal souhlas s tím, aby firma Czech Property Investments (CPI) dostala v insolvenčním řízení s vydavatelstvím Mladá Fronta přes dva miliony Kč. Jde o úrok z částky, kterou vydavatelství firmě dlužilo, vyplývá z insolvenčního rejstříku. CPI již dříve získala sumu 25,8 milionu Kč. Firmě CPI, jejímž většinovým vlastníkem je Radovan Vítek, dlužilo vydavatelství Mladá fronta 23,2 milionu Kč. Tak vysoký úvěr CPI poskytla Mladé frontě, na úrocích vznikl další dluh. CPI vlastnila jako zajištěný věřitel některé ochranné známky i internetové domény jako euro.cz nebo profit.cz. CPI je jedním ze zajištěných věřitelů.

Mladou frontu, která vydávala ekonomický týdeník Euro, několik dalších časopisů nebo knihy, poslal soud do konkurzu poprvé předloni. Hýsková pak začala majetek vydavatelství rozprodávat. Loni v lednu se v dražbě prodala on-line divize vydavatelství včetně ochranných známek tištěného časopisu Euro. Koupila ji společnost Internet Info za 15,8 milionu. Stejný měsíc se vydražily některé časopisy téměř za 4,2 milionu. V únoru koupila firma Albatros Media za 14 milionů knižní divizi vydavatelství.

vkc gcm

Praha 16. února (ČTK) – Předlužení představuje překážku v zaměstnávání a udržuje řadu lidí v šedé ekonomice. Osoby se znevýhodněními mají ztížený přístup na trh práce. V Česku chybí pravidla sociálního podnikání a jasná není ani jeho podpora. Systém dávek je nepružný a účinnou pomoc vždy nezajišťuje. Vyplývá to z výroční zprávy Caritas Cares 2021, kterou dnes představili zástupci Charity ČR. Podle dokumentu jsou řešením úprava pravidel exekucí a insolvencí, důstojné mzdy, opatření na podporu zaměstnávání i uzákonění podoby sociálních podniků. Česko má nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, patří také ke státům s nejnižší mírou chudoby.

Charita ČR je největší poskytovatel sociálních služeb pro potřebné v Česku. Předloni měla 179.400 klientů. Výroční zprávy o sociální situaci vydává každé dva roky. Tentokrát se zaměřila na trh práce. Situaci mapovala loni v dubnu ve svých 533 domovech, poradnách, centrech a dalších zařízeních a službách.

„Co se týká statistických čísel, ČR na tom není špatně. Máme velmi malou míru nezaměstnanosti a naopak vysokou míru zaměstnanosti. Vypadá to, že jsme v podstatě úplně happy. Tak to ale není. Snažíme se rozklíčovat to, co není na první pohled vidět,“ uvedl ředitel Charity ČR Lukáš Curylo.

Podle údajů exekutorské komory bylo loni na konci října v Česku 4,58 milionu exekucí, mělo je 711.900 dlužníků. Přibývá lidí, kteří mají velký počet exekučních řízení naráz. Deset a víc exekucí současně mělo předloni 141.800 dlužníků. Meziročně to bylo o osm procent víc. „Lidé mají zablokované účty, mají omezenou možnost získat práci, ubytování, příjmy. Vede je to k šedé ekonomice,“ řekla manažerka Charity ČR Iva Kuchyňková.

Dlužníkům z oficiálního výdělku zůstává po srážkách splátek dluhu jen nezabavitelné minimum. Podle charitních pracovníků se z částky dá jen obtížně vyžít, navíc se liší u lidí v exekuci a v oddlužení. Zaměstnavatele zatěžuje pak vyřizování splácení u více dlužníkových exekutorů. Podle zprávy jsou zadlužení kvůli nastavení systému vymáhání „nuceni pracovat v šedé ekonomice“ a funkční není ani nepružná soustava dávek.

Ztížené uplatnění mají i lidé s postižením, příslušníci menšin, migranti, rodiče malých dětí, lidé vyššího věku, propuštění vězni, obyvatelé ghett, ale také ženy. Charitní zpráva poukazuje i na propast ve výdělcích mužů a žen. V průměru ženy v Česku vydělávají téměř o pětinu méně. Podle dokumentu chybí zákonná pravidla pro sociální podnikání, jasná pak není ani jeho podpora. Právě v sociálních firmách by tisíce znevýhodněných našly uplatnění, uvádějí experti.

Podobné zprávy připravují i charity v dalších 17 státech. Zjištění ze všech zemí se pak promítnou do celoevropského dokumentu. Ten pak autoři představí Evropské komisi, Evropskému parlamentu a dalším institucím. Vyjednávat budou o změnách evropské legislativy či přijetí opatření.

ktk jw