Archiv autora: Zdeňka

Praha 23. srpna (ČTK) – Průměrná délka civilních řízení u okresních soudů loni klesla z 281 na 271 dní. Déle tam ale trvala trestní řízení – průměrně 205 dní namísto 201. Vyplývá to z výroční zprávy českého soudnictví, kterou dnes představil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle něj soudy zvládaly jednotlivé agendy v plném rozsahu i navzdory pokračování covidové pandemie. Ministerstvo nicméně uvedlo, že výrazným problémem justice zůstává přetíženost Nejvyššího správního soudu (NSS).

Ze 27 států Evropské unie zaujímá Česko třetí příčku v délce soudního řízení ve sporných civilních a obchodních věcech na všech stupních soudní soustavy, napsal ministr v úvodním slovu ke statistické ročence. ČR má podle něj v unii desáté nejnižší finanční náklady na soudnictví v přepočtu na jednoho obyvatele. Upozornil i na to, že české soudy loni vyřídily více věcí, než jim jich přibylo. Dodal, že je nutné pokračovat v modernizaci justice, především v posílení její předvídatelnosti a také v elektronizaci.

Ředitel justičního odboru Jan Převrátil doplnil, že dopad pandemie covidu-19 v českém soudnictví v podstatě nenastal. „Nedošlo k žádné cunami, které jsme se obávali. Byla to maximálně vlnka,“ řekl. Nejlépe to podle něj dokládají právě statistiky o civilních řízeních, která označil za zdaleka nejpočetnější agendu a „denní chléb“ každého okresního soudu.

Druhým pozitivním trendem je podle ministerstva vývoj ve správním soudnictví. U krajských soudů se loni snížila průměrná délka těchto řízení z 525 dní na 511 dní. Převrátil řekl, že správní úseky soudů si drží vysokou výkonnost a navíc výrazně poklesl počet lidí, kteří se na ně obrátili. „Důvody nám nejsou zcela zjevné. Může to být tím, že některé základní otázky správního práva už snad máme definitivně vyřešené a nikdo se je nebude snažit přesoudit,“ míní ředitel. Výsledkem je, že soudům klesá počet nových případů a zároveň se prudce snižuje i počet nevyřízených věcí. „Doufáme, že tento stav se bude zlepšovat i nadále,“ poznamenal Převrátil.

Zlepšený stav v prvostupňovém správním soudnictví ale může paradoxně nadále zhoršit situaci u Nejvyššího správního soudu. „Pokud krajské správní soudy rozhodnou více věcí, bude logicky více lidí, kteří podají kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu,“ upozornil ředitel. Připustil, že právě NSS dělá ministerstvu v současné době „skutečné starosti“. Statistiky loni u NSS evidovaly 36 soudců – z nich ale dva působí u Ústavního soudu, jeden u Soudního dvora EU a jeden u Evropského soudu pro lidská práva. Loni přitom k NSS přišlo 4012 nových kasačních stížností. Soudci stihli vyřídit 3822 stížností, nevyřízených zůstalo dalších 3326.

Ministr Blažek uzavřel s předsedou NSS systemizační dohodu, která by výhledově měla zvýšit jak počet soudců, tak i jejich asistentů. „Předpokládáme také, že se podstatně rozšíří program stáží soudců správních úseků krajských soudů u Nejvyššího správního soudu. Zvýší si tím kvalifikaci a budou schopni pomoci NSS,“ nastínil Převrátil řešení situace. Věří, že ji ministerstvo dokáže do dvou let stabilizovat.

Ve výhledu do budoucna upozornil ředitel na to, že pokud by přišla výraznější ekonomická krize, lze očekávat větší nárůst případů u insolvenčních úseků soudů. „Zatím tam ale žádný takový vývoj neregistrujeme,“ uzavřel.

tep rot

Praha 28. července (ČTK) – Jen málo dlužníků, kterým hrozí exekuce, zkusí zažádat o insolvenci. Vyplývá to z dat inkasní agentury M.B.A. Finance. Insolvence by přitom pro ně byla vhodnější, tvrdí společnost. Podle statistik je v exekuci v Česku téměř 700.000 lidí, zatímco v insolvenci je 78.000 občanů.

Dlužníci podle provozního ředitele M.B.A Finance Jakuba Zetka argumentují, že by museli jít k soudu a vyřídit spoustu pro ně nedosažitelného papírování. „Zajistit si a přiznat potřebnou výši příjmů a po dobu pěti let žít pod dozorem insolvenčního správce. S rizikem, že jim nakonec soud nemusí oddlužení uznat,“ uvedl.

„Jsou to lidé, kteří se s dluhy potýkají dlouhodobě a naučili se s nimi žít. Pokud jejich dluhy dojdou až do fáze exekuce, raději v ní setrvají, než by se pokusili požádat soud o oddlužení. Jsou rezignovaní a bojí se neznámého,“ popsal Zetek.

Tito dlužníci se podle něj spoléhají na to, že pokud budou exekutorům unikat dostatečně dlouhou dobu, exekuce se pro nevymahatelnost zastaví. Řada z nich také ví, že u takzvaných nepřednostních pohledávek se v exekuci sráží pouze jedna třetina z čisté mzdy nad nezabavitelné minimum. V případě insolvence se sráží vždy dvě třetiny, uvedl.

„Dluhy za půjčky, energie, pojistky nebo telekomunikace jsou takzvané nepřednostní pohledávky, a oni vědí, že budou splácet méně v exekuci než v insolvenci. Navíc nepravidelně, podle toho, jak je exekutor úspěšný,“ řekl Zetek. Podle něj se dlužníci často pohybují v šedé ekonomické zóně, což by v insolvenci znamenalo neplnění podmínek a její zastavení. Dokonce nezohledňují ani výhodu, že dluhům v insolvenci nenarůstají úroky, uvedl.

Po pěti letech letech v insolvenci by přitom podle něj dlužníci mohli začít s čistým štítem. „V exekuci mohou zůstat štvanci svých dluhů i do konce života. Pokud jim novela exekučního řádu nevymahatelné exekuce ukončí, u řady notorických neplatičů je pravděpodobné, že budou čelit dalším,“ uzavřel Zetek.

V exekuci musí dlužníci zaplatit 100 procent dluhů, včetně příslušenství, které se stále zvyšuje o penále. Návrhem insolvence přebírá iniciativu dlužník, a jejím zahájením ukončí všechny ostatní formy vymáhání vůči němu vedené. Věřitelé nepřihlášení do insolvenčního řízení již pak nemají na vymáhání nárok.

O návrhu exekuce rozhodují věřitelé a mohou je podávat libovolně v čase i místě. V insolvenci se splácí nejprve jistina a dluhy již nenarůstají o penále, které se platí nakonec. U exekuce je to naopak, takže dlužník při nedostatečných splátkách bude platit jen úroky a jistinu nesplatí. V exekuci tak mohou zůstat v dluzích do konce života.

fd rdo

Praha 30. června (ČTK) – V Česku podle předběžných dat soudy prohlásily v prvním pololetí 341 konkurzů firem, o 41 méně než ve stejném období loni. Počet konkurzů živnostníků klesl o 26 na 112, konkurzů občanů pak o 53 na 144. Na expertním kulatém stolu o tom dnes informovala společnost InsolCentrum, která akci společně s Hospodářskou komorou pořádala. Počty insolvencí firem i občanů jsou podle expertů stále nízké, ale jejich nárůst přijde. Snadným oddlužením může stát negativně ovlivnit platební morálku širší populace, shodli se.

„Paralela s minulou finanční krizí dovozuje, že k podnikatelským insolvencím dochází s časovým odstupem. Nárůst proto očekáváme až okolo let 2024 a 2025. Nejzásadnějším problémem bude nejspíš zadlužení fyzických osob. Současné úvěry domácností totiž výrazně převyšují úvěry podniků,“ uvedla jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá.

Predikovat vývoj insolvencí v ČR je podle expertů složité. Ve hře je krizový scénář vážných ekonomických dopadů zapříčiněný situací na Ukrajině, rostoucí inflací a energetickou krizí, ale také relativně stabilizovaný stav v případě zachování rozvahy všech rozhodujících aktérů, tvrdí. „Klíč k udržení ekonomické rovnováhy a finančně zdravé společnosti má v rukou vláda. Jestliže bude schopna pragmaticky a na základě dat identifikovat ohrožené osoby, firmy či odvětví, pak má ČR slušnou šanci projít složitým obdobím bez mimořádného plošného nárůstu insolvencí,“ dodala Veselá.

Soudy podle původního insolvenčního zákona z roku 2008 povolily až do dnešního dne oddlužení 274.000 dlužníků. Aktuálně v insolvenci splácí 110.000 osob. „Dosavadní systém oddlužení prokazuje mimořádně pozitivní výsledky, protože už umožnil 138.000 lidí zcela se zbavit dluhů,“ uvedl náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav.

Úspěšnost oddlužovacího procesu dokazuje podle něj i fakt, že 28 procent osob uhradilo sto procent svých dluhů, naopak jen devět procent nezvládlo splácení a oddlužení jim bylo zrušeno. Dlužníci již uhradili svým věřitelům 80 miliard Kč.

Mezi exekučními dlužníky převládají z 63 procent muži a 89 procent jich představují lidé v produktivním věku. Plánovaná novela vycházející z evropské směrnice o restrukturalizaci a insolvenci přitom počítá se zkrácením doby oddlužení z pěti na tři roky plošně pro všechny, nikoliv pouze pro konkrétní skupiny dlužníků, kteří to opravdu potřebují.

„V silně inflačním prostředí může další zjednodušování oddlužení vést k tomu, že věřitelé začnou rezignovat na podávání insolvenčních návrhů, protože proces úpadku je časově náročný a reálná hodnota pohledávky je stále nižší. Proto je třeba o plánovaném zmírňování parametrů oddlužení věcně diskutovat,“ doplnil ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.

fd rdo

Brno 30. června (ČTK) – Ústavní soud (ÚS) dokončil nález, který může výrazně ovlivnit insolvence v Česku, a rozhodnutí vyhlásí 12. července. Návrh na zrušení části insolvenčního zákona podal Nejvyšší soud. Konkrétně se týká paragrafu, který stanovuje věřitelům povinnost složit s insolvenčním návrhem zálohu na náklady řízení. Nejvyšší soud vyjádřil pochybnost, zda záloha nepředstavuje protiústavní omezení práva na přístup k soudu. Termín vyhlášení nálezu oznámil soudce zpravodaj Jiří Zemánek na webu soudu.

Sporné ustanovení je součástí insolvenčního zákona od července 2017. U insolvenčních návrhů proti firmám činí záloha 50.000 korun, u nepodnikatelských právnických osob a fyzických osob skládají věřitelé zálohu 10.000 korun. Povinnost odpadá v situaci, kdy je insolvenčním navrhovatelem zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec dlužníka, jehož pohledávka spočívá jen v pracovněprávních nárocích, a také v situaci, kdy pohledávka plyne ze spotřebitelské smlouvy.

Důvodová zpráva uvádí, že cílem novely zákona bylo omezit zneužívání insolvenčních řízení v konkurenčním boji. „Prostřednictvím požadavku na složení zálohy je mimo jiné testována vážnost úmyslu věřitele ve vztahu k insolvenčnímu řízení,“ stojí v důvodové zprávě.

Nejvyšší soud kritizuje skutečnost, že zákon nezohledňuje reálnou potřebnost zálohy pro další chod insolvenčního řízení, charakter pohledávky ani majetkové poměry věřitele. U těch nemajetných prý záloha skutečně může znamenat odepření práva na přístup soudu.

„O tom, že prostá nezpůsobilost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení detekuje pokus o podání šikanózního návrhu, lze s úspěchem pochybovat,“ napsali v návrhu soudci Nejvyššího soudu.

Ústavní soudci se spornou otázkou zabývali od roku 2020. Rozhodovalo plénum, tedy sbor všech členů soudu.

tmd ktp

Praha 23. června (ČTK) – Vymáhání pohledávek je nejjednodušší ve Švédsku, Německu a Finsku. Naopak nejsložitější je v Saúdské Arábii. Česká republika je až ve druhé polovině seznamu, na vině je zejména zdlouhavý průběh soudních řízení. V žebříčku, který sestavila úvěrová pojišťovna Allianz Trade, se Česko umístilo na 28. místě ze 49. Výsledné skóre kombinuje hodnocení více než 40 administrativních ukazatelů, týkajících se platebních postupů či průběhu soudních a insolvenčních řízení, s odborným know-how Allianz Trade.

Česká republika je v žebříčku uvedena jako první ze států, u nichž je míra složitosti vymáhání pohledávek hodnocena jako velmi vysoká. I přes určité kroky ke zrychlení a zpřehlednění procesu vymáhání pohledávek se tak skóre Česka od předchozího vydání v roce 2018 nezměnilo. Ze srovnávaných zemí EU obsadila Česká republika předposlední místo, o dvě místa níže se umístilo Slovensko.

„Zatímco platební morálka tuzemských společností je relativně dobrá, skóre sráží zejména zdlouhavost soudního řízení a následná nízká vymahatelnost rozhodnutí. Stejně tak bylo problematicky hodnoceno insolvenční řízení, kdy se stále nejčastěji sahá k likvidaci společnosti než k její reorganizaci. Zatímco například v Německu a dalších zemích z čela žebříčku existují a dokonce jsou upřednostňována mimosoudní řešení, český systém žádný takový nástroj nezná,“ uvedl regionální manažer Allianz Trade Jan Synek.

Stejně jako v předchozích dvou vydáních první desítku obsadily evropské státy, první neevropskou zemí je Nový Zéland na 12. místě. Pozitivním trendem je postupné zmenšování rozdílu mezi vyspělými a rozvíjejícími se ekonomikami; během posledních čtyř let se téměř ve dvaceti zemích skóre snížilo.

„Pandemie covidu-19 vedla několik zemí k urychlení reforem jejich insolvenčních rámců. Zaznamenali jsme také určitá zlepšení, pokud jde o rámce preventivní restrukturalizace, například ve Spojeném království, Austrálii a v EU,“ dodal Synek.

Allianz Trade je světovým lídrem v pojištění pohledávek s více než 52.000 klienty a zastoupením ve více než 50 zemích. Společnost je členem skupiny Allianz. Specializuje se na pojištění komerčních rizik dodavatelských úvěrů proti neplacení ze strany odběratele. V České republice působí od roku 1997.

fd spr

Ostrava 12. května (ČTK) – Konkurz zkrachovalé ostravské Union banky téměř po 20 letech zřejmě skončí. Proti konečnému usnesení se ve třicetidenní lhůtě, která uplynula ve středu, zatím nikdo neodvolal. Správce konkurzní podstaty Lukáš Raida tak pravděpodobně bude moci zahájit výplatu peněz určených v usnesení. Ještě ale bude třeba několik dní počkat, zda soudu případně nedorazí odvolání poslané poštou. Rozhodující je totiž datum podání. ČTK to dnes řekla mluvčí Krajského soudu v Ostravě Martina Schwettrová.

Mezi přibližně 75.000 věřitelů se nyní bude rozdělovat 526,4 milionu korun. Většinu z této sumy ale dostane Fond pojištění vkladů, který dříve vyplatil peníze klientům zkrachovalé banky. Na většinu ostatních věřitelů tak zbudou minimální částky.

Union banka zavřela své pobočky v únoru 2003. V celé republice měla přibližně 130.000 klientů, 90 poboček a údajně disponovala vklady 17 miliard korun. Po prohlášení konkurzu byly uznány pohledávky za zhruba 15,6 miliardy korun.

Správce konkurzní podstaty v konečné zprávě uvedl, že ve třech vlnách už bylo věřitelům vyplaceno 6,2 miliardy korun. Vyplácené peníze pocházely z toho, co bance zůstalo na účtech, a také například ze zpeněžení jejího majetku či pohledávek. „Celková míra uspokojení věřitelů by měla dosáhnout 43,3 procenta,“ uvedl Raida.

Fond pojištění vkladů po krachu banky vyplatil klientům 90 procent jejich vkladů, nejvýše však do 800.000 korun. V konkurzu si pak tyto peníze nárokoval. Klienti v konkurzu žádali o vyplacení zbylých deseti procent svých vkladů či větší částky, pokud jejich vklady přesahovaly 800.000 korun.

Celé konkurzní řízení podle Raidy bylo mimořádně komplikované a složité a svým rozsahem výrazně přesahovalo běžná konkurzní řízení. Vzhledem k množství věřitelů se například neustále měnili účastníci konkurzního řízení: namísto věřitelů, kteří mezitím zemřeli, nastupovali jejich dědicové a za zaniklé právnické osoby jejich právní nástupci, pokud nějací byli.

Union banka byla středně velká banka, která na českém trhu působila v letech 1991 až 2003. V roce 2003 jí Česká národní banka odebrala bankovní licenci a banku soud poslal do konkurzu. V době krachu patřila Union banka italské skupině Invesmart.

Krach banky vyšetřovala i policie. Před soudem skončilo pět manažerů, soud o nich ale nerozhodl díky amnestii tehdejšího prezidenta Václava Klause. Stejně tak se amnestie týkala i hlavního představitele skupiny Invesmart Guiseppeho Roselliho, který byl stíhán samostatně.

vpl hj

Ústí nad Labem 7. května (ČTK) – Akce typu takzvaného milostivého léta je v Ústeckém kraji pro dlužníky motivace k tomu, aby své další dluhy řešili nebo se snažili dál nezadlužovat. Počet klientů v dluhových poradnách však vzrostl a zřejmě budou přibývat kvůli zdražování další, zjistila ČTK od dluhových poradců. Splacení dluhů státu a dalším veřejnoprávním subjektům s odpuštěním penále a úroků bylo možné od loňského října do letošního ledna. Dlužníci při splnění daných podmínek kromě úhrady původního dluhu zaplatili poplatek 908 korun.

Ústeckou pobočku Poradny při finanční tísni teď navštěvuje mnohem více klientů než například na přelomu minulého a letošního roku. Poradce Jiří Hadač ČTK řekl, že za tím zřejmě stojí rozvolnění protiepidemických opatření. „Většinou jsou to klienti, kteří mají letité exekuce, ten problém u nich nastal už v minulosti,“ uvedl poradce. Větší nápor však podle něj teprve přijde, odhaduje, že za půl roku. „Až se začnou projevovat rostoucí sazby u hypoték, případně energií a podobně,“ uvedl Hadaš. Poradnu využívají lidé z celého Ústeckého kraje, kteří mají problémy se splácením svých závazků.

S prosbou o pomoc s využitím milostivého léta se na poradnu obrátilo několik desítek klientů. Poradcům se zatím nikdo nezmínil, že by chtěl řešit i své další dluhy, přicházejí však klienti, kteří se už teď informují, zda bude milostivé léto opět vyhlášeno, dodal Hadaš.

Také metodička dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Lenka Stiborová ČTK potvrdila, že se na ni obrací víc klientů než například před rokem. „Každý den nás oslovují lidé, kteří by měli zájem s námi jejich potíže, týkající se dluhů, řešit. Často se stává, že naši dluhoví poradci mají zaplněné kapacity, tudíž se zájemci proběhne prvotní schůzka, kdy zjišťujeme problém, zda to spěchá a zájemce případně zapíšeme na čekací listinu,“ řekla Stiborová. Doplnila, že v regionu je šest poradců.

U lidí, kteří využili milostivé léto a neměli dluhy, na které by se generální pardon nevztahoval, se podle Stiborové nedá dohlédnout na to, zda jim nevznikly nové závazky. „Co se týká klientů, se kterými se dlouhodobě pracovalo, tak víme, že nyní žádné nové nemají,“ podotkla. Další skupinou jsou lidé, kteří své závazky umořili pouze zčásti a nadále mají exekuce či dluhy, které jsou ve fázi soudního výkonu či mimosoudního vymáhání. Milostivé léto jim pomohlo k tomu, aby se některých dluhů zbavili a mohli například vstoupit do procesu oddlužení, kde je pro některé podmínkou na konci uhradit minimálně 30 procent z celkové dlužné částky. Vstup do oddlužení pro ně předtím třeba nebyl možný, jelikož danou podmínku nesplňovali.

„Z mého pohledu je tedy milostivé léto určitě motivací k tomu, aby se lidé snažili svoji situaci řešit. Je to pro ně skvělá příležitost,“ uvedla metodička. Někteří lidé využít milostivé léto nestihli a chodí se dotazovat na další ročník. „Milostivé léto se bude určitě konat v období září až listopad. Podmínky budou malinko upravené, exekutor si bude moci účtovat více než 908 korun. Podmínkou pro to, aby mohli lidé milostivé léto využít, jsou dobře zmapované závazky a jejich struktura,“ řekla metodička s tím, že poradci na tom s klienty aktuálně pracují.

Velkou roli nyní hraje zejména u zadlužených lidí nebo lidí ohrožených chudobou masivní zdražování. „Snažíme se spíše pracovat na tom, abychom s lidmi závazky zmapovali, rozporovali případnou neoprávněnost nebo jim sepsali návrh na povolení oddlužení. Jsme provázáni s dalšími službami, kdy pracovnice z terénu může s lidmi hledat například nové, levnější bydlení, práci a jiné,“ dodala Stiborová.

trs kš

Ostrava 7. května (ČTK) – Dluhové poradny v Moravskoslezském kraji se zatím nesetkaly s případy, že by se lidé, kteří uspěli loni a počátkem letošního roku v akci zvané milostivé léto a zbavili se dluhů, znovu zadlužili u stejných institucí. Zástupci poraden ČTK řekli, že už nyní ale za nimi přicházejí klienti s dotazem na další pokračování projektu. Někteří k tomu přistupují natolik zodpovědně, že si už dnes šetří na zaplacení jistiny, tedy původního dluhu. Právě nedostatek prostředků na její uhrazení byl loni hlavní příčinou, proč řada lidí na oddlužení nedosáhla.

Štěpánka Křehlíková z krnovské dluhové poradny Lexikona ČTK řekla, že neevidují žádný případ, kdy by se někomu podařilo díky milostivému léta oddlužit a nyní už by měl u stejné instituce opět dluh. „Lidé se k nám chodí poradit. Jak jejich příběh dopadne, pak často vůbec nezjistíme. O takovém případu ale nevím,“ řekla.

Nesetkala se s tím ani Zdeňka Libišová Svobodová z ostravské Poradny při finanční tísni. „Nemám takovou zkušenost. Pokud se něco podobného stalo, budou to ale jen jednotlivé případy,“ řekla. Jen málokdo z dlužníků, kteří uspěli v milostivém létě, se podle ní zbavil všech dluhů. „Mnozí mají více exekucí a milostivé léto se týkalo jen některých z nich,“ řekla.

První oddlužovací akce skončila v lednu, někteří dlužníci se ale už teď ptají v poradnách na pokračování. „Množí se dotazy na nové milostivé léto, které by mělo pokračovat. Někteří naši klienti se už nyní připravují. Šetří peníze na jistinu. Právě její uhrazení byl minule problém, a proto na oddlužení hodně lidí nedosáhlo,“ řekla Křehlíková.

Podle Svobodové byl největší zájem o pokračování projektu byl po jeho lednovém ukončení. Postupně ale zeslábl. „Lidé se ale zase začnou ptát. Loňské načasování na konec roku ale bylo nešťastné. Mnozí řešili Vánoce a dárky. Navíc přišly krachy dodavatelů energií. Proto mnozí lidé na zaplacení jistiny neměli dostatek peněz,“ míní.

Na oddlužení v projektu milostivé léto v Moravskoslezském kraji dosáhla jen velmi malá část lidí v exekuci. Většina neměla ani na zaplacení jistiny, tedy původního dluhu. Další dluží institucím a firmám, které do projektu zapojeny nejsou. Některým ale projekt pomohl. Svého finančního závazku se takto zbavila například žena, která se zadlužila nezaplacením poplatku za porod. Muži z Krnova zase pomohl zaměstnavatel, který mu půjčil na zaplacení jistiny.

Milostivé léto se týkalo lidí s exekucemi na dluh u dopravních podniků, zdravotních pojišťoven, radnic, technických služeb či státních a polostátních firem, jako je ČEZ. Pokud ve lhůtě od 28. října 2021 do 28. ledna letošního roku dlužníci splatili původní dlužnou částku neboli jistinu a odměnu 908 korun exekutorovi, úroky, penále a další platby jim byly odpuštěny. Nesměli být ale v insolvenci. K milostivému létu se připojily i některé banky a soukromé společnosti.

dvc kš

Praha 6. dubna (ČTK) – V březnu bylo v ČR vyhlášeno 1343 osobních bankrotů, což bylo o 172 více než v únoru. Zároveň bylo podáno 1427 návrhů na osobní bankrot, o 151 více než v předchozím měsíci. V obou případech jde o nejvyšší počet od června 2021. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

„Počet březnových osobních bankrotů se může na první pohled jevit jako vysoký, ale v delším období nejde o nic výjimečného. Například v roce 2020 bylo v průměru vyhlášeno 1448 bankrotů měsíčně a ve druhé polovině roku 2019, kdy začal platit stávající insolvenční zákon, dokonce 200 osobních bankrotů,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v březnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (197), v Praze (162) a v Ústeckém kraji (160). Nejméně naopak v Karlovarském kraji (42), na Vysočině (44) a v Pardubickém kraji (51).

Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 15.221 osobních bankrotů, o šest procent méně než v předešlém období. Počet osobních bankrotů se proti předešlému období nejrychleji snížil v Jihomoravském kraji, a to o 17 procent. Následoval Liberecký kraj s poklesem o 14 procent. Naopak v Karlovarském kraji jako v jediném z celé republiky počet osobních bankrotů vzrostl, a to o 15 procent.

Situace v posledních měsících:

Zdroj: CRIF

fd mha