Archiv autora: Zdeňka

Praha 12. září (ČTK) – Garanční systém finančního trhu (GSFT) vyplatil klientům Sberbank CZ za půl roku od jejího pádu přes 97 procent pojištěných vkladů. Pro náhradu pojištěných vkladů si přišlo přes 84.000 klientů, kterým vrátil 25,2 miliardy korun. Garanční systém o tom dnes informoval ČTK v tiskové zprávě.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem srpna. Česká národní banka na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ke konci června měla banka desítky tisíc věřitelů, vůči nimž evidovala závazky za 61,762 miliardy korun.

Výplata klientů Sberbank je co do celkové vyplácených náhrad největší výplatou, kterou Garanční systém za svou historii uskutečnil. Pojištěné vklady ve Sberbank CZ činily 25,878 miliardy korun.

„Co do celkové výše pojištěných vkladů je výplata Sberbank tou největší. Co se týče počtu vyplácených klientů, největší výplatou v historii byla výplata klientů zkrachovalé Union banky v roce 2003.Tehdy šlo o 130.000 klientů. Sberbank je ale se svými více než 121.000 klientů na druhém místě,“ uvedla výkonná ředitelka GSFT Renáta Kadlecová.

K výplatě nyní zbývá zhruba 700 milionů korun, na které má nárok 37.000 klientů zkrachovalé banky. „Mezi klienty banky, kteří mají nárok na výplatu náhrady vkladů, je velké množství těch, kteří měli ve Sberbank zůstatky v malé výši. Není výjimkou, že si takoví klienti pro náhradu ani nepřijdou. Nevyplatí se jim kvůli náhradě jednotek korun jet na pobočku vyplácející banky,“ upozornila Kadlecová.

Nejvíce klientů si náhradu vyzvedlo na vyplácející pobočce Komerční banky v Brně, celkem šlo do konce srpna o 4894 osob. Na druhém místě je Jihlava s 2103 klienty a třetí největší počet klientů zaznamenala pobočka Komerční banky v Praze na Václavském náměstí.

Nejvíce klientů (68 procent) si pro náhradu přišlo už v březnu. Zhruba šestina pak dorazila v měsíci dubnu. „Zpravidla nejvíce klientů si pro náhradu přijde v prvních dnech po zahájení výplat. Od konce března se počty klientů za den pohybují v rámci středních a nižších stovek,“ vypočetla Kadlecová.

Vedle běžných náhrad, které dosahují maximálně 100.000 eur (zhruba 2,5 milionu Kč) na klienta, bylo možné zažádat i o výplatu zvýšené náhrady, která může dosáhnout až dvojnásobné výše. Tu je možno získat jen v zákonem přesně vymezených případech, jako například při prodeji nemovitosti určené k bydlení nebo po vypořádání dědictví. O její výplatu zažádalo v zákonné lhůtě 309 klientů banky, 124 z nich naplnilo podmínky pro její vyplacení.

Výplata náhrad vkladů ze Sberbank bude po dobu tří let od jejího zahájení, tedy až do 10. března 2025. Pro výplatu náhrad pojištěných vkladů si mohou přijít klienti banky na pobočky vyplácející banky, kterou je Komerční banka.

fd mha

Praha 6. září (ČTK) – V srpnu bylo v ČR vyhlášeno 1044 osobních bankrotů, což bylo o 164 více než v předchozím měsíci, v celoročním porovnání jde však stále spíše o nižší číslo. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici.

Návrhů na osobní bankrot bylo v srpnu podáno 1084, o 122 více než v červenci. V období od ledna do srpna bylo vyhlášeno 9394 osobních bankrotů, což je o 1296 méně než ve stejném období loňského roku.

Nejvíce osob na počet obyvatel za posledních 12 měsíců zbankrotovalo v Karlovarském kraji, kde soudy vyhlásily osobní bankrot u 23 z každých 10.000 obyvatel a Ústeckém kraji, kde na 10.000 obyvatel připadá 22 osobních bankrotů. Nejlépe si vedli obyvatelé kraje Vysočina, ve kterém připadlo pouze osm osobních bankrotů na 10.000 obyvatel. Pokles počtu bankrotů v porovnání s předchozími 12 měsíci zaznamenaly všechny kraje.

Počty insolvencí občanů jsou podle expertů stále nízké, ale jejich nárůst podle firmy přijde. „Paralela s minulou finanční krizí dovozuje, že k podnikatelským insolvencím dochází s časovým odstupem. Nárůst proto očekáváme až okolo let 2024 a 2025. Nejzásadnějším problémem bude nejspíš zadlužení fyzických osob. Současné úvěry domácností totiž výrazně převyšují úvěry podniků,“ uvedla nedávno jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.

Situace v posledních měsících:

Zdroj: CRIF

fd mha

Praha 6. září (ČTK) – V Česku bylo v srpnu vyhlášeno 63 bankrotů společností, což byl stejný počet jako v červenci a zároveň druhý až třetí nejvyšší v tomto roce. Počet bankrotů podnikatelů v minulém měsíci stoupl o 63 na 393. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Počet návrhů na bankrot firem proti červenci vzrostl o 35 procent na 93, což je v porovnání s ostatními měsíci tohoto roku lehce nadprůměrná hodnota. „V příštích měsících tak očekáváme jen mírné zvýšení počtu firemních bankrotů, případně jejich stagnaci,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Za prvních osm měsíců tohoto roku zbankrotovalo 480 obchodních společností, což je o 15 méně než za stejné období loňského roku, ale více než v předpandemickém roce 2019. Počet návrhů na bankrot obchodních společností se v posledních dvou letech mírně zvyšuje. V prvních osmi měsících roku 2020 jich bylo podáno 549, loni šlo o 673 návrhů a v letošním roce je to již 700 návrhů.

Letošní průměr počtu bankrotů podnikatelů je 449 bankrotů za měsíc. „V posledních dvou měsících se poprvé od dubna roku 2019 dostal počet bankrotů živnostníků pod čtyři stovky, když ani počet insolvenčních návrhů nenaznačuje, že by v dalších měsících měl zvýšit,“ dodala Kameníčková.

Pokles bankrotů živnostníků je znatelný také při porovnání počtu bankrotů za prvních osm měsíců roku. V roce 2020 byl v tomto období vyhlášen bankrot u 5088 živnostníků, loni za to bylo u 4314 živnostníků a letos zbankrotovalo pouze 3594 živnostníků, což je navíc rovněž výrazně méně než před vypuknutím pandemie.

Nejvyšší míru bankrotů vykazují živnostníci v Ústeckém kraji, kde jich za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 104 z 10.000 a v Karlovarském kraji, kde to bylo 90 živnostníků. Nejméně jsou bankrotem ohroženi živnostníci v Praze s 32 bankroty na 10.000 živnostníků. Jediný kraj, kde se počet bankrotů zvýšil, je Moravskoslezský, kde bylo v posledních 12 měsících vyhlášeno 695 bankrotů podnikatelů, což je o jedno procento více než v předchozích 12 měsících a jde tak o velmi mírný nárůst. V porovnání s ostatními kraji, kde se počet bankrotů snížil až o desítky procent, však může jít o varovný signál, dodala firma.

Počet bankrotů:

Zdroj: CRIF

fd mha

Praha 6. září (ČTK) – Současnou hospodářskou situaci ČR vnímá jako horší než před 12 měsíci 86 procent Čechů. Za hlavní příčinu považují hlavně růst cen energií (87 procent). Tento názor převládá významně častěji u lidí s průměrným příjmem (93 procent) a u Čechů ve věku 51 až 60 let (95 procent). Vyplývá to ze srpnového průzkumu skupiny Partners mezi tisícovkou respondentů.

Téměř polovina dotázaných vidí podle průzkumu problém i ve zdražování potravin. Častěji jde o problém mezi respondenty se středním vzděláním bez maturity (56 procent) či s nejnižším příjmem (58 procent). Necelá třetina se domnívá, že důvodem je zhoršení ekonomické situace ve světě. K tomuto vysvětlení se kloní ve větší míře podnikatelé (44 procent), mladí lidé ve věku 25 až 34 let a vysokoškolsky vzdělaní (obojí 39 procent).

Až 79 procent lidí podle průzkumu požaduje po vládě zajištění dotací na elektřinu a plyn, aby alespoň zčásti vyrovnala jejich zdražení. Pouze 29 procent lidí však zároveň věří tomu, že vláda svými kroky brzy skutečně zmírní dopady ekonomické krize. Podobně skeptický (32 procent) je postoj Čechů v případná protikrizová opatření EU. Nicméně jednorázový příspěvek na dítě 5000 Kč nehodnotí lidé pozitivně. Za populistické opatření nebo za výdaj ‚na dluh‘ ho označily tři čtvrtiny dotázaných, uvádí dále průzkum.

„Vládní pomoc je třeba prioritně zamířit k nejzranitelnějším skupinám obyvatel, zjednodušit přístup k získání příspěvků na bydlení a současně posílit kapacity úřadů práce, případně rozšířit místa, kde lidé mohou o příspěvek žádat. Je třeba zvýšit opět normativy na bydlení, aby reflektovaly aktuální ceny energií,“ doporučila výkonná ředitelka Institutu prevence a řešení předlužení Gabriela Vondrušová.

Za nejvíce finančně ohroženou skupinu pak lidé podle průzkumu považují samoživitelky či samoživitele (34 procent). Čtvrtina vnímá jako finančně slabou skupinu důchodce. Třetí nejčastěji jmenovanou ohroženou skupinou jsou podle názoru respondentů rodiny s malými dětmi, kdy je jeden z rodičů na rodičovské dovolené (24 procent).

Z hlediska výsledků a vnímání příčin současné krize dvě třetiny dotázaných (64 procent) nevnímají provázanost krize a války na Ukrajině a nemyslí si, že s případným koncem konfliktu krize skončí. Ukončení samotné války na Ukrajině pak očekává většina Čechů do konce příštího roku.

Lidé jsou dnes schopni uspořit méně často než v předchozím období, vyplývá dále z průzkumu. V letech 2020 a 2021 to byly tři čtvrtiny lidí, kteří dokázali vyjít s měsíčním příjmem tak, že mohli z příjmů vytvářet i úspory. V roce 2022 jsou jich už pouze dvě třetiny. Mírně se naopak zvýšila skupina těch, kteří pokryjí náklady a neuspoří nic (z 21 na 25 procent), a těch, jež si na měsíční výdaje čas od času musí půjčit nebo spotřebovávat předchozí úspory (z pěti na devět procent), uvádí průzkum.

„Přesto mezi lidmi převládá přesvědčení, že náročné období domácnosti nakonec zvládnou (78 procent), i když s určitými omezeními. V zimě budou muset méně topit (74 procent) a příští rok si nebudou moci dovolit dovolenou, na jakou byli zvyklí (58 procent), uzavírá průzkum Partners.

fd mha

Praha 1. září (ČTK) – V Česku začíná dnes druhé kolo takzvaného milostivého léta pro dlužníky, které potrvá do konce listopadu. Lidé se budou moci zbavit snadněji exekucí na dluh u veřejných institucí. Pokud uhradí původní dlužnou částku, neboli jistinu, a 1815 korun exekutorovi, úroky, penále a další platby se jim odpustí a exekuční řízení skončí. Akce se týká jen exekucí, které začaly před loňským 28. říjnem. Není pro lidi v insolvenci. Podrobné informace o podmínkách a postupu jsou na webu www.milostiveleto.cz.

První kolo milostivého léta se konalo od loňského 28. října do letošního 28. ledna. Využily ho desetitisíce dlužníků. I ve druhém kole je možné se zbavit dluhů u samospráv, úřadů, státních fondů, škol, městských či státních a polostátních firem, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu či České televize.

Dlužník musí exekutorovi písemně sdělit, že žádá o zahájení postupu podle pravidel milostivého léta. Může požádat o vyčíslení výše původní dlužné částky, kterou má ještě uhradit. Exekutor má odpovědět do 15 dnů. O kolik dnů případně lhůtu překročí, o tolik se pak dlužníkovi prodlouží čas na splacení. Odměna exekutorovi proti minulému milostivému létu stoupne z 908 na 1815 korun. Ministerstva práce a spravedlnosti už dřív uvedla, že se pak také výslovně stanoví, jaké náleží exekutorovi náklady exekuce.

Informace je možné získat na lince organizace Člověk v tísni s číslem 770 600 800 v pracovní dny od 9:00 do 17:00. K dispozici je i adresa jakprezitdluhy@clovekvtisni.cz. Pomoc nabízejí také další organizace, a to třeba Charita ČR a jejích sedm desítek poraden.

Ve Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) by milostivého léta mohlo podle mluvčí Viktorie Plívové využít na 190.000 klientů, kteří dluží na pojistném přes 11 miliard korun. Dalších 14 miliard představuje penále, které je pak možné odpustit. Na adrese https://milostiveleto.vzp.cz najdou zájemci mimo jiné vzor žádosti, která se odesílá exekutorovi.

Podle expertů na dluhovou problematiku řada dlužníků nebude mít na splacení peníze. Vymanit se z dluhů může pomoci sbírka organizace Člověk v tísni (ČvT). „Cílem není plošně a bez rozmyslu pomáhat dlužníkům, ostatně člověk by si měl své dluhy splatit, ale pomoci v případech, kde to objektivně není možné,“ uvedl ředitel ČvT Šimon Pánek. Zmínil třeba samoživitele s dětmi.

Organizace pořádala sbírku už v minulém kole milostivého léta. Tehdy dárci věnovali téměř 17 milionů korun. O pomoc požádalo skoro 300 lidí a rodin. Stanovené podmínky splnilo 245 žadatelů. Díky podpoře se ukončila tisícovka exekucí.

K milostivému létu se přidává i Česká spořitelna a její stavební spořitelna. Výši jistiny a účet ke splacení je možné zjistit na lince 956 777 385. Informace jsou na stránce https://www.csas.cz/cs/page/milostive-leto. Spořitelna se zapojila už do prvního kola, tehdy na úrocích a poplatcích klientům po zaplacení původního dluhu podle mluvčího Filipa Hrubého odpustila přes 90 milionů korun.

ktk jw

Praha 31. srpna (ČTK) – Výběr informací o takzvaném milostivém létě (druhé kolo akce, která umožňuje lidem zbavit se exekucí na dluhy u veřejných institucí, začne 1. září a potrvá do konce listopadu):

– Takzvané milostivé léto trvalo od loňského 28. října do 28. ledna letošního roku, cílem akce bylo umožnit lidem zbavit se exekucí na dluhy u veřejných institucí, a to bez penále, úroků a dalších plateb. Do akce se dobrovolně zapojily i některé soukromé subjekty včetně bank. Po zaplacení původní dlužné částky neboli jistiny a 908 korun exekutorovi se exekuční řízení uzavřelo. Podmínkou také bylo, aby dlužník dal exekutorovi jasně najevo, že má zájem tuto akci využít.

– Úprava navržená poslanci byla ve Sněmovně přijata loni v dubnu v rámci projednávání vládní novely občanského soudního řádu. Kromě zavedení tříměsíčního milostivého léta (termín pochází ze Starého zákona, v obecném smyslu označuje odpuštění dluhů a propuštění otroků) se dotkla i dalších starých dluhů. Umožnila od letošního ledna zastavování dlouhodobých bezvýsledných exekucí s jistinou do 1500 korun. Věřitelé získají část pohledávky ve formě daňové úlevy a exekutorům stát hradí část výdajů spojených s vymáháním peněz.

– Druhá etapa, kterou Parlament na základě návrhu vlády schválil letos v létě, se týká jen exekucí, které začaly před loňským 28. říjnem, tedy začátkem první kampaně. Není pro lidi v insolvenci. Skončit budou opět moci exekuce na dluh u samospráv, úřadů, státních fondů, škol, městských či státních a polostátních firem, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu či České televize. Odměna exekutorovi proti minulé oddlužovací akci stoupne z 908 na 1815 korun. Výslovně se podle zástupců ministerstev práce a spravedlnosti také stanoví, jaké náleží exekutorovi náklady exekuce.

– Zavedení milostivého léta krátce před jeho začátkem loni v říjnu kritizovala Exekutorská komora, která zvolené řešení označila za nesystémové. Vadilo jí také, že exekutorům při milostivém létu proplatí jen část nákladů a budou je hradit ze svého. Obávala se také toho, že rozpočet přijde o peníze. Organizace na pomoc lidem v nouzi opatření naopak podporovaly s tím, že pomůže tisícům dlužníků situaci řešit a vrátit se do běžného života.

– Exekutoři a autoři zákona z řad poslanců se letos na jaře nemohli shodnout na tom, kolik lidem vlastně milostivé léto pomohlo. Podle Exekutorské komory se při akci exekuce zbavilo 15.000 lidí a exekutoři zastavili 42.000 případů. Dlužníkům byly odpuštěny penále, úroky a další platby za 1,55 miliardy korun. Lidé uhradili původní dluh za 390 milionů korun. Prezident komory Jan Mlynarčík uvedl, že ho překvapil nízký zájem a označil možnost opakování projektu za přinejmenším diskutabilní. Zastavených 42.000 exekucí představovalo podle komory jen 3,2 procenta z 1,3 milionu případů, u kterých mohli dlužníci akci využít.

– Předseda poslanců KDU-ČSL a jeden ze spoluautorů akce Marek Výborný označil čísla předložená komorou za neúplná, nepočítají podle něj s řadou řízení, jejichž ukončení ještě v té době (na konci března) nebylo zanesené v evidenci. „Exekutorské úřady ještě procesují možná víc než polovinu případů. V té statistice se ještě nemohou objevit, protože ještě nebylo vydáno usnesení o zastavení exekuce,“ řekl. Podle poslanců chtějí exekutoři zveřejněním zkreslených dat relativizovat úspěch milostivého léta a pokusit se zabránit opakování akce. Exekutorská komora oznámila, že si za svými čísly stojí.

– Výborný a jeho opoziční kolega Patrik Nacher (ANO) poukázali na rozpor mezi čísly Exekutorské komory a údaji, které zveřejnili velcí věřitelé jako Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nebo pražský dopravní podnik (DPP). VZP získala v milostivém létě od dlužníků 212 milionů korun a odpustila penále 666 milionů korun. Do této doby dlužníkům u VZP skončilo přes 14.200 exekucí. Částky a počty nebyl ke konci dubna konečné. DPP pak k půli dubna uváděl 13.846 uzavřených exekucí. Dlužníci splatili 14,5 milionu korun, firma jim odpustila penále, úroky a další platby za zhruba 146 milionů Kč.

– Za úspěšnou akci označují milostivé léto organizace, které se zabývají mimo jiné pomocí lidem v dluhové pasti. „Patnáct tisíc lidí, kteří se díky akci zbavili všech svých exekucí a jsou po zaplacení původního dluhu konečně čistí, je velkým úspěchem. Navíc další lidé si snížili počet svých exekucí, a snížili tak svůj celkový dluh,“ uvedl například ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.

– Milostivé léto ocenil i expert na dluhovou problematiku společnosti Člověk v tísni (ČvT) Daniel Hůle, podle jehož slov představovalo pro dlužníky „ojedinělou příležitost začít nový život“. ČvT už na podzim upozornil na to, že pro některé lidi může být problém obstarat si ve stanovené tříměsíční lhůtě částku nutnou na vyrovnání původního dluhu. Člověk v tísni proto uspořádal sbírku, ze které pomáhal lidem, kterým zastavení exekucí pomohlo dostat se z  dluhové pasti.

– V polovině srpna vláda zveřejnila návrh zákona, podle kterého by se příští rok mohlo konat další tříměsíční milostivé léto. Pokud by splatili od začátku července do 2. října nedoplatky na daních, stát by jim odpustil úroky a některé další platby. Daňové milostivé léto se má podle návrhu týkat jen fyzických, ne právnických osob, a jen nedoplatků vzniklých do letošního 30. června. Drobné nedoplatky do 200 korun by se pak mohly úplně škrtnout. Částky nad 10.000 korun by se daly srovnat také ve čtyřech splátkách, byl by na to rok do začátku října 2024.

pvl rmi

Praha 26. srpna (ČTK) – Pražský městský soud dnes prohlásil konkurz na Sberbank CZ, která má vazby na Rusko. Přezkumné jednání o přihlášených pohledávkách nařídil na 6. října, následovat bude ten den i schůze věřitelů. Insolvenční správkyní zůstala rozhodnutím soudu Jiřina Lužová. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. V konkurzu se rozprodává majetek dlužníka a výtěžek se rozděluje mezi jeho věřitele.

Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení se Sberbank CZ koncem července. Žádost o insolvenci na sebe podala sama banka. Ke konci června měla desítky tisíc věřitelů, vůči nimž evidovala závazky za 61,762 miliardy korun. Banka je v platební neschopnosti a podle červnových údajů měla závazky, které jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti, za 42,3 miliardy korun.

Česká národní banka (ČNB) na začátku května pravomocně odebrala Sberbank CZ bankovní licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Nominální hodnota majetku banky je přibližně 61,6 miliardy korun. Nejhodnotnějším aktivem Sberbank jsou podle zprávy insolvenční správkyně úvěrové pohledávky. Celkem je to přes 49.000 úvěrů v přibližné účetní hodnotě převyšující 51 miliard korun.

„Pád takto velké banky se v ČR řeší poprvé od přijetí nové právní úpravy. Neexistuje sjednocená soudní praxe a logicky se zatím liší některé názory na správný postup. Důležité bude sledovat a vyhodnocovat kroky insolvenčního soudu a podle toho jednat,“ řekl ČTK expert a insolvenční správce Michal Žižlavský. Pokud pohledávka vyplývá z účetnictví Sberbank, teoreticky by se měla považovat za přihlášenou do insolvenčního řízení.

„Je zde ovšem několik silných ‚ale‘. Insolvenční správkyně Sberbank sama upozornila na to, že může mít problém s přístupem k bankovním systémům z důvodu ztráty licencí,“ uvedl Žižlavský. To by podle něj mohlo znamenat, že bude mít problém správně identifikovat pohledávku z vlastních evidencí Sberbank. I když ale správkyně bude mít přístup k bankovním systémům, stejně nemusí některé pohledávky vyplývat z účetnictví, typicky nároky na úroky z prodlení, smluvní pokuty nebo pohledávky, které Sberbank rozporuje, podotkl.

Ve Sberbank CZ uvízly peníze některým městům a krajům. Například Kraji Vysočina v bance zůstalo 2,4 miliardy korun, Pardubický kraj podle Mladé fronty Dnes přihlásil u banky pohledávky za více než 53 milionů korun. Svitavy měly u Sberbank CZ uloženo 72 milionů korun, Chrudim 26 milionů korun.

Sberbank CZ vlastní přes rakouskou firmu Sberbank Europe největší ruská banka Sberbank, na kterou letos Evropská unie uvalila sankce po útoku Ruska na Ukrajinu. Podle Finančního analytického úřadu (FAÚ), který spadá pod ministerstvo financí, sice ruská Sberbank českou Sberbank CZ formálně vlastní, ale neovládá ji. Majetek české banky proto nepodléhá protiruským sankcím.

dvd fd snm

Praha 26. srpna (ČTK) – Výběr událostí kolem krachu Sberbank CZ (pražský městský soud dnes na banku prohlásil konkurz):

24. února – Ruský prezident Vladimir Putin nad ránem oznámil, že dal svolení ke „speciální vojenské operaci“. Ruské síly napadly Ukrajinu z Ruska a z Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Rusové zahájili rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi.

25. února – Sberbank CZ, která má vazby na Rusko (hlavním akcionářem Sberbank CZ je ve Vídni sídlící Sberbank Europe, dceřiná společnost největšího ruského bankovního domu Sberbank, na kterou letos Evropská unie uvalila sankce po útoku na Ukrajinu), ve 14:00 uzavřela své pobočky v ČR. Důvodem byly podle mluvčí banky Radky Černé bezpečnostní problémy na pobočkách. Od ruského vpádu na Ukrajinu se před některými pobočkami banky tvořily fronty lidí, kteří chtěli zrušit služby nebo žádali informace o fungování banky. Některé české firmy kvůli ruské invazi vyhlásily už předtím bojkot služeb banky.

27. února – Česká Sberbank na konci víkendu oznámila, že ponechá své pobočky uzavřené. Zastavené zůstanou rovněž karetní transakce a internetové bankovnictví. Důvodem byl podle banky výrazný odliv vkladů klientů kvůli invazi na Ukrajinu.

28. února – Česká národní banka zahájila kroky k odnětí licence Sberbank CZ, a to kvůli zhoršení situace banky v souvislosti s odlivem vkladů po napadení Ukrajiny Ruskem. V souvislosti s tím ČNB vydala předběžné opatření, kterým bance zamezila nakládání s aktivy a pasivy, včetně poskytování nových úvěrů a přijímání vkladů.

– Sberbank CZ oznámila, že dočasně umožní karetní transakce s denním limitem 1000 Kč na kartu. Pobočky ale ponechala zavřené a zastavila transakce internetového bankovnictví.

2. března – Mateřská Sberbank oznámila, že odchází z Evropy. Zdůvodnila to velkým odlivem hotovosti z dceřiných firem a ohrožením bezpečnosti zaměstnanců a majetku, ruskou invazi na Ukrajinu ve svém vyjádření nezmínila. Rozhodnutí se netýká provozu banky ve Švýcarsku. Banka informovala, že už není schopna zajistit likviditu evropských dceřiných společností, ale úroveň jejího kapitálu a kvalita aktiv jsou dostatečné na to, aby mohla vyplatit peníze všem vkladatelům.

4. března – Garanční systém finančního trhu informoval, že 9. března začne prostřednictvím poboček Komerční banky vyplácet náhrady vkladů klientům Sberbank CZ. Garanční systém vyplatí sto procent vkladů klientů, maximálně však do 2,499.500 korun (ekvivalent 100.000 eur) na jednoho vkladatele. Celkem půjde o 24,2 miliardy korun.

9. března – Začala výplata vkladů klientů Sberbank CZ. Za první měsíc Komerční banka vyřídila 57.600 žádostí a vyplatila náhrady vkladů za 20,9 miliardy korun, což je 86 procent vkladů. Výplata institucionálním klientům (platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, obchodníci s cennými papíry nebo soudní exekutoři, na jejichž účtech jsou deponovány peníze pro oprávněné a přihlášené věřitele podle exekučního řádu) začala 22. dubna, od 28. června se pak vyplácejí takzvané zvýšené náhrady (tedy vklady z prodeje domů k bydlení či z dědictví, a to až do dvojnásobku základního limitu 100.000 eur).

22. března – Server Seznam Zprávy uvedl, že českým obcím zůstalo podle dokumentu Svazu města a obcí v uzavřené Sberbank CZ 2,53 miliardy korun, 672 milionů korun přitom mohly vybrat bez výpovědní lhůty. Server také připomněl, že přes 2,5 miliardy korun zůstává v bance také pěti krajským úřadům, jen Kraji Vysočina v bance zůstalo 2,4 miliardy korun.

14. dubna – Česká národní banka (ČNB) rozhodla o odebrání licence Sberbank CZ.

30. dubna – Sberbank CZ oznámila, že nepodá rozklad proti rozhodnutí České národní banky o odnětí licence a zamířila tak k likvidaci. Od tohoto dne tak nesměla česká Sberbank přijímat vklady, poskytovat úvěry a vykonávat další činnosti s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků.

2. května – ČNB pravomocně odebrala bankovní licenci Sberbank CZ. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Městský soud v Praze odpoledne poslal banku do likvidace a jmenoval likvidátorkou Jiřinu Lužovou.

29. července – Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení se Sberbank CZ, rozhodnutí soud zveřejnil v insolvenčním rejstříku. Server Lidovky.cz předtím napsal, že o úvěrové portfolio Sberbank CZ nakonec nikdo neprojevil zájem. Podle serveru se o odkup aktiv ucházely investiční skupina PPF se svou Air Bank, Česká spořitelna a ČSOB. Závaznou cenovou nabídku ale nakonec žádný ze zájemců nepodal. Banka tedy sama na sebe podala insolvenční návrh.

5. srpna – Sberbank CZ zveřejnila na svém webu stanovisko Finančního analytického úřadu (FAÚ), podle kterého majetek české Sberbank nepodléhá protiruským sankcím. Podle FAÚ, který spadá pod ministerstvo financí, sice ruská Sberbank českou Sberbank CZ formálně vlastní, ale neovládá ji.

26. srpna – Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ. Přezkumné jednání o přihlášených pohledávkách nařídil na 6. října, následovat bude ten den i schůze věřitelů. Insolvenční správkyní zůstala rozhodnutím soudu Jiřina Lužová. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku.

pvl rdo

Praha 24. srpna (ČTK) – Sedmičlenný prozatímní věřitelský výbor zkrachovalé banky Sberbank povede státní podnik Čepro. Jeho zvolení do čela výboru podpořily z jeho členů ještě Kraj Vysočina, sázková společnost Tipsport a obě fyzické osoby, které ve výboru jsou. Proti Čepru hlasovaly Česká národní banka a Garanční systém finančního trhu. Vyplývá to ze zápisu zveřejněného v insolvenčním rejstříku, na který upozornil server Seznam Zprávy. Výbor čeká projednání návrhu insolvenční správkyně Jiřiny Lužové na prodej úvěrového portfolia peněžního ústavu, jednání by se mohlo podle zápisu zveřejněném v rejstříku konat ve čtvrtek.

Insolvenční řízení se Sberbank CZ, která měla vazby na Rusko, zahájil pražský městský soud na konci července. Žádost o insolvenci na sebe podala sama banka, která je v úpadku ve formě platební neschopnosti i předlužení. Prozatímní věřitelský výbor, který hlídá zájmy věřitelů do té doby, než si řádný výbor zvolí věřitelé na své schůzi, jmenoval soud 4. srpna. Jeho složení se liší od návrhu, který podala likvidátorka Sberbank. Ta navrhovala vedle ČNB, Vysočiny a Garančního systému finančního trhu, který je největším věřitelem banky, brněnskou městská část Brno-střed a brněnskou společnost Stema-tech.

Sberbank má desítky tisíc věřitelů, kterým dluží 61,8 miliardy korun. Nominální hodnota majetku banky je přibližně 61,6 miliardy korun. Nejhodnotnějším aktivem Sberbank jsou podle zprávy insolvenční správkyně úvěrové pohledávky. Celkem je to přes 49.000 úvěrů v přibližné účetní hodnotě převyšující 51 miliard korun.

Česká národní banka na začátku května pravomocně odebrala Sberbank CZ bankovní licenci. Městský soud v Praze poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence banky zahájila ČNB 28. února. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

fsl jw