Archiv autora: Zdeňka

Praha 2. dubna (ČTK) – V prvním čtvrtletí letošního roku proti předchozímu kvartálu mírně stoupl počet insolvenčních návrhů, povolených oddlužení i prohlášených konkurzů firem. Naopak klesly počty konkurzů občanů i živnostníků. Vyplývá to z předběžných statistik, které ČTK poskytla společnost InsolCentrum.

„InsolCentrum predikovala ke konci minulého roku pozvolný nárůst insolvencí v ČR, který poukazuje na ekonomickou situaci v zemi. Je nutné dodat, že i při zvýšení počtů jde z dlouhodobého hlediska o podprůměrná kvartální čísla, která zatím nenaznačují hrozbu prudkého nárůstu insolvenčních řízení,“ uvedla jednatelka firmy Jarmila Veselá.

V letošním prvním čtvrtletí bylo podáno 5085 insolvenčních návrhů, proti čtvrtému čtvrtletí 2022 o 4,8 procenta více. Počet povolených oddlužení stoupl o 3,3 procenta na 4525. „Je to drobný nárůst, který jsme zaznamenali již druhé čtvrtletí v řadě. Připomeňme však, že za loňský rok bylo povoleno nejméně oddlužení od roku 2013,“ podotkla Veselá.

Počty povolených oddlužení se podle ní zvyšují a neprokazují fakt, že by se jednalo o nefunkční řešení, které dlužníci nevyužívají. Naopak mají jedinečnou možnost při vynaložení veškerého úsilí při minimálních splátkách 2200 Kč měsíčně se na konci oddlužení osvobodit od všech svých dluhů, poznamenala.

Počet prohlášených konkurzů firem se zvýšil o čtyři procenta na 176. Odvětví firem v nově prohlášených konkurzech se stále drží v trendu let minulých. Nejvíce firem v konkurzu podnikalo ve velkoobchodě, maloobchodě a opravě a údržbě motorových vozidel, ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví.

Soudy v prvním čtvrtletí 2023 povolily čtyři reorganizace, v předchozím kvartále byly dvě.

Mezi nimi byla firma NWT, která se dostala do úpadku v důsledku energetické krize. Výrobce kol BP Lumen doplatil na masivní výpadek celého segmentu trhu. Developerský projekt Lezapari je v úpadku v důsledku pandemie covidu-19. Finanční problémy pronajímatele průmyslového areálu ACStod způsobilo protiprávní jednání bývalého vlastníka. I když je počet reorganizací vyšší než v minulém čtvrtletí, jde podle Veselé o obvyklý průměrný počet reorganizací v běžném roce.

Prohlášených konkurzů fyzických osob ubylo o 22 procent na 42. Počet konkurzů živnostníků klesl o čtvrtinu na 30. Nízké absolutní počty konkurzů občanů i živnostníků ovlivňuje skutečnost, že jejich insolvence je řešena převážně oddlužením.

InsolCentrum je analytická společnost, která se dlouhodobě věnuje zpracování a analýze insolvenčních a souvisejících ekonomických, demografických a sociologických dat.

fd rdo

Praha 20. března (ČTK) – Zástupci Svazu měst a obcí (SMO), Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) a InsolCentra nesouhlasí s navrhovanou podobou insolvenční novely, která má zkrátit oddlužovací proces z pěti na tři roky. Staví se proti zmírňování podmínek pro dlužníky. Podle nich by po přijetí nových pravidel věřitelé mohli přijít o miliardy korun. Představitelé organizací to řekli dnes v Praze na tiskové konferenci. Zkrácení a usnadnění insolvence naopak podporují organizace na pomoc lidem v nouzi a pro prevenci dluhů.

Proces oddlužení trvá v ČR pět let, u seniorů tři roky. Pokud se za tu dobu nepodaří splatit 30 procent dluhu, rozhoduje soud. Novela přenáší do legislativy evropskou směrnici o oddlužení se zkrácením lhůty na tři roky. Předpis EU se týká živnostníků a drobných podnikatelů. Česko mělo pravidla zavést do praxe původně do poloviny loňského července, hrozí proto sankce. Na konci ledna bylo podle exekutorské komory v ČR přes 4,1 milionu exekucí. Mělo je 672.400 dlužníků, z nich kolem 166.000 mělo deset a víc řízení najednou. O oddlužení loni podle údajů Institutu prevence a řešení předlužení požádalo 19.200 lidí. Snížení počtu osob v exekucích doporučila i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle ní tak víc lidí začne oficiálně pracovat a platit daně a odvody. Vláda v programovém prohlášení slibuje řešení situace lidí v exekucích a zkrácení insolvenčního řízení na tři roky.

„Nemůžeme se ztotožnit s myšlenkou, že bychom měli poskytovat bydlení lidem, kteří za ně neplatí. Dluhy musí pak uhradit jejich sousedé,“ uvedl předseda SČMBD Jan Vysloužil. Podle něj by se tak členové společenství vlastníků stali „rukojmími dlužníků“ a sami by se kvůli dorovnání pohledávek za neplatiče mohli dostat do potíží. „Nezpochybňujeme pomoc státu, která by byla nabízena v případě problémů. Zpochybňujeme plošné odpouštění dluhů,“ dodal Vysloužil.

Podle ředitelky SMO Radky Vladykové obce vynakládají nemalé peníze na poradenství a další podporu. „Není na starostech, aby zkoumali, jestli má dlužník pátý úvěr, aby koupil luxusní dárky na Vánoce či letěl na dovolenou, aniž by měl potřebu dluhy splácet,“ řekla Vladyková.

Podle šéfky InsolCentra Jarmily Veselé by po zkrácení oddlužení z pěti na tři roky klesla návratnost dluhů z 30 procent na pět či šest procent. „Věřitelé přijdou o 100 miliard, z toho stát přijde o 15 miliard na zdravotním a sociálním pojištění a na daních,“ uvedla Veselá.

Ministerstvo spravedlnosti v podkladech k chystanému zákonu píše, že v ČR stále existují překážky, kvůli nimž může být oddlužovací proces pro některé lidi nedostupný. Na bariéry se před nedávnem zaměřil výzkum agentury PAQ Research pro RUBIKON Centrum, Institut prevence a řešení předlužení a Charitu ČR. Zapojilo se do něj 537 dlužníků s nesplatitelnými dluhy či s dluhy, u kterých nebylo do pěti let jisté vyrovnání. Respondenti zmiňovali nejasná kritéria pro rozhodování soudů, vyšší srážky v insolvenci než v exekuci či dobu oddlužení.

ktk mha

Praha 10. března (ČTK) – Sněmovna dnes schválila změny pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Například pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům už podle vládní novely nebude stačit návrh na insolvenci, rozhodující bude oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Předlohu, kterou teď dostanou k posouzení senátoři, odráží změny zejména v insolvenčním právu.

Dolní komora do novely vložila na návrh sociálního výboru zrušení povinného pojištění agentur práce proti úpadku. Problémem totiž podle zdůvodnění úpravy nejsou legálně fungující agentury, ale ty, které nemají povolení a nesplňují podmínky odbornosti.

„Motivem k úpravě této oblasti je dosažení optimální a dostatečné ochrany práv zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele včetně eliminace možného zneužití dané právní úpravy,“ stojí v důvodové zprávě vládní novely. O peníze podle předlohy nebudou moci žádat lidé, kteří ve firmě měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl.

Nyní mohou zaměstnanci firem v platební neschopnosti získat za určitých podmínek od úřadu práce dlužnou mzdu za tři měsíce. Částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti podniku dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou pracovníci o peníze žádat do pěti měsíců a 15 dnů.

Lhůtu novela nemění. Upravuje ale její začátek. Nově budou moci lidé podle předlohy začít o peníze žádat potom, co se v rejstříku objeví oznámení o zahájení insolvenčního řízení a zveřejní ho úřad práce.

Pokud by už žadatel dostal odstupné či jiné kompenzace, úřad práce je by je od vyplácené částky odečetl. Peníze navíc by příjemce musel vrátit. O vyplacení dlužného výdělku budou moci podle novely nově žádat i agenturní pracovníci, pokud ho už nedostali z pojištění.

mbc rdo

Praha 7. března (ČTK) – V únoru bylo v Česku vyhlášeno 66 bankrotů společností, proti lednu se počet zvýšil o tři. Počet vyhlášených bankrotů podnikatelů rovněž narostl, proti lednu se zvýšil o šest na 385. Snížil se počet návrhů na bankrot společností, proti lednu jich ubylo 21 na 80. Naopak se zvýšil počet návrhů na bankrot podnikatelů, kterých bylo podáno 450, o 50 víc než předchozí měsíc. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Proti loňskému únoru se počet firemních bankrotů zvýšil o 12. Naopak meziročně poklesl počet vyhlášených bankrotů podnikatelů, bylo jich o 96 méně. „Pozorujeme mírný růst počtu firemních bankrotů. V lednu i v únoru byl vyhlášen bankrot u více firem, než byl měsíční průměr v letech 2021 i 2022,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Vzhledem k poklesu insolvenčních návrhů na společnosti ale podle ní lze očekávat, že se v příštích měsících nebude počet firemních bankrotů výrazně zvyšovat.

Nejvíce firemních bankrotů bylo v únoru vyhlášeno v Praze, kde jich bylo 26. V žádném dalším kraji počet bankrotů společností nepřekročil desítku. Do úpadku se nejčastěji dostávaly firmy v odvětví obchodu, bylo to 15 vyhlášených bankrotů.

Počet bankrotů živnostníků je už třetí měsíc pod 400, zatímco loňský průměr byl 428. Nejvíc podnikatelů skončilo v úpadku v Ústeckém kraji, kde jich bylo 56, o jeden bankrot méně bylo vyhlášeno v Moravskoslezském kraji. Podnikatelé, u nichž byl v únoru vyhlášen bankrot, nejčastěji působili ve stavebnictví, kde úpadek postihl 96 živnostníků, a v obchodu, kde jich bylo 70.

str mha

Praha 23. února (ČTK) – Navrhované změny pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti Sněmovna zřejmě schválí. Například pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům by neměl stačit návrh na insolvenci, ale rozhodující by mělo být oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Předpokládá to vládní novela, kterou Sněmovna poslala po dnešním druhém čtení do finálního kola projednávání. Předloha odráží změny zejména v insolvenčním právu a poslanci by o ní mohli hlasovat ještě na této schůzi.

Novela podle úprav sociálního výboru zruší povinné pojištění agentur práce proti úpadku. Pozměňovací návrh prosadil Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), podle kterého jde o „bič“ na legálně fungující agentury. Problémem jsou podle jeho zdůvodnění agentury, které nemají povolení a nesplňují podmínky odbornosti. V dnešním druhém čtení poslanci navrhli jen legislativní úpravu tohoto pozměňovacího návrhu. Zpravodajka novely Jana Hanzlíková (ANO) dnes uvedla, že povinné pojištění proti úpadku bylo dříve oprávněné. „Praxí se zjistilo, že se míjí účinkem,“ podotkla.

„Motivem k úpravě této oblasti je dosažení optimální a dostatečné ochrany práv zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele včetně eliminace možného zneužití dané právní úpravy,“ stojí v důvodové zprávě vládní novely. O peníze podle předlohy nebudou moci žádat lidé, kteří ve firmě měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl.

Nyní mohou zaměstnanci firem v platební neschopnosti získat za určitých podmínek od úřadu práce dlužnou mzdu za tři měsíce. Částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti podniku dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou pracovníci o peníze žádat do pěti měsíců a 15 dnů.

Lhůtu novela nemění. Upravuje ale její začátek. Nově by lidé mohli začít o peníze žádat poté, co se v rejstříku objeví oznámení o zahájení insolvenčního řízení a zveřejní ho úřad práce.

Pokud by žadatel dostal odstupné či jiné kompenzace, úřad práce je by je od vyplácené částky odečetl. Peníze navíc by příjemce musel vrátit. O vyplacení dlužného výdělku by nově mohli žádat i agenturní pracovníci, pokud ho už nedostali z pojištění.

mbc rot

Praha 21. února (ČTK) – Podnikatelé, kteří se dostanou do přechodných finančních potíží, by mohli dostat možnost vyřešit své problémy takzvanou preventivní restrukturalizací, a odvrátit tak úpadek. Umožnit by ji měl nový zákon o preventivní restrukturalizaci, který dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna a propustila ho do dalšího kola projednávání. Stejně tak podpořila i související novelu insolvenčního zákona, která na něj navazuje. Principem preventivní restrukturalizace bude dohoda podnikatele s jeho klíčovými věřiteli při zachování provozu jeho podniku. Návrh převádí do českého právního řádu některá ustanovení z evropské směrnice o restrukturalizaci a insolvenci.

Preventivní restrukturalizací se bude rozumět postup směřující k předejití úpadku a zachování nebo obnově provozuschopnosti obchodního závodu. Podle ministerstva spravedlnosti jde o nový právní institut určený podnikatelům a podnikům v přechodných finančních obtížích. Má jim nabídnout účinný nástroj pro včasné řešení problémů. Ozdravení má podnikatel dosáhnout zejména prostřednictvím vyjednávání s věřiteli nad restrukturalizačním plánem. Věřitele si vybere sám. Takzvaným nedotčeným věřitelům, které neosloví, třeba proto, že jejich pohledávky jsou relativně málo významné, však zůstanou zachována všechna jejich práva.

Preventivní restrukturalizaci zahájí podnikatel tím, že zašle výzvu vybraným věřitelům. Současně s tím jim zašle i takzvaný sanační projekt, aby o něm spolu jednali. „Zásadně tedy nelze zahájit či pokračovat v preventivní restrukturalizaci, aniž by podnikatel sám aktivně přednesl dotčeným stranám svou vizi a strategii, kterou podpoří podrobnými informacemi o své situaci,“ uvádí důvodová zpráva. Podle ministerstva spravedlnosti bude preventivní restrukturalizace pružnější než insolvenční řízení. Soud má podstatu věci řešit až v okamžiku, kdy mu podnikatel předloží k potvrzení restrukturalizační plán.

Proti insolvenčnímu řízení bude možné zapojit do preventivní restrukturalizace jen vybrané klíčové věřitele, které podnikatel osloví. Pohledávky ostatních bude podnikatel výhledově řádně řešit ve lhůtách splatnosti. Rozdíl od insolvenčního řízení spočívá také v tom, že soud nebude informace o restrukturalizaci uveřejňovat, a to kvůli maximálnímu omezení dopadů negativní publicity.

Pokud dotčené strany sanační plán přijmou, bude to možné považovat za unesení testu provozuschopnosti podnikatele, uvádí vláda. „Zde se vychází z teze, že nikoli veřejnosprávní orgán, nýbrž trh sám a věřitelé nesoucí riziko selhání svého obchodního partnera jsou schopni vyhodnotit perspektivu úspěchu ozdravného procesu,“ stojí v materiálu.

Hospodářská komora v připomínkovém řízení vyjádřila obavy z možného zneužívání tohoto institutu. Navrhuje proto vložit do něj opatření, která by zneužití bránila. Zákon je podle ní také příliš složitý. Spolu se Svazem průmyslu a dopravy navrhuje ze zákona odstranit pojem „hlavní zájem podnikatele“, který považuje za neurčitý.

nlm rot

Praha 21. února (ČTK) – Víc než polovina dlužníků s více exekucemi se snaží omezovat legální příjmy. Kvůli podmínkám, srážkám i možnosti získat dávky pracují raději v šedé ekonomice. Ukázal to výzkum mezi víc než pěti stovkami dlužníků, který pro neziskové organizace provedla agentura PAQ Research. V debatě expertů o připravované novele o oddlužení výsledky představil šéf agentury Daniel Prokop. Odborníci doporučují podmínky oddlužení upravit a stanovit adekvátní příjem.

Na konci ledna bylo podle exekutorské komory v Česku přes 4,1 milionu exekucí. Mělo je 672.400 dlužníků, z nich kolem 166.000 mělo deset a víc řízení najednou. O oddlužení loni podle údajů Institutu prevence a řešení předlužení požádalo 19.200 lidí. Oddlužovací proces trvá pět let, u seniorů tři roky. Pokud se za tu dobu nepodaří splatit 30 procent dluhu, rozhoduje soud. Připravovaná novela přebírá evropskou směrnici o oddlužení, která lhůtu zkracuje na tři roky.

„Zvyšuje se počet lidí s více exekucemi. U více než čtyř exekucí je nárůst razantní. Lidé s tolika exekucemi nemají jinou cestu z dluhové pasti než skrz oddlužení. Počet lidí v oddlužení ale klesá. Musíme něco udělat, nebo se bude situace zhoršovat,“ varoval Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.

Podle průzkumu 54 procent dlužníků s dluhy, které se nedají do pěti let srovnat, přiznává omezování oficiálních výdělků. „Víc než polovina ekonomicky aktivních říká, že nějak redukuje legální příjmy. Nechává si dávat peníze na ruku, minimalizuje příjem, aby se omezily srážky. Lidé se také dostanou k dávkám, z nichž se nesráží,“ přiblížil Prokop.

Na exekuce si stěžují i zaměstnavatelé. Mají náklady na administrativu a obtížně hledají pracovníky. „Vrací se nám to. Nemáme zaměstnance, nebo lidi nemůžeme zaměstnat. Někteří po dvou měsících z práce odcházejí,“ postěžoval si šéf logistické firmy Tomáš Urban.

Na exekuce se zaměřila i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle propočtů by se omezování příjmů mohlo týkat 140.000 až 200.000 lidí. Stát by tak mohl ročně přicházet o pět až 12 miliard korun na daních a odvodech. Podle Prokopa má omezení práce či přiznaných výdělků vliv i na rozvoj regionů. Snižuje se kupní síla, roste neúspěšnost ve vzdělávání a počet předčasných odchodů ze škol, je menší výběr daní.

Experti doporučují stanovit pro oddlužení adekvátní příjem, který by člověk podle svého věku, kvalifikace i místa bydliště mohl mít. Podle NERV stanovení minimální příjmové hranice vytvoří tlak na legalizování výdělků. Například pro šestapadesátiletou ženu z Prahy s maturitou by podle Hůleho mohl činit 28.500 korun hrubého. Při tříletém oddlužení by věřitel mohl dostat zhruba 223.500 korun a stát na daních a odvodech 114.700 korun. Nyní při pětiletém oddlužení žena přiznává 20.400 korun hrubého. Věřiteli připadne 133.100 korun a státu 35.100 korun, další výdaje má ale stát na dávkách.

„Ekonomicky má naději na fungování to, co dává rozumnou odměnu za zvýšené úsilí (dlužníka při oddlužení) a za to, že vylezete z šedé ekonomiky,“ podotkl ekonom Miroslav Zámečník.

Zkrácení procesu a změnu dalších podmínek zástupci věřitelů a další kritici odmítají. Souhlasí jen s tříletým oddlužením pro podnikatele, ne pro ostatní dlužníky.

ktk rot

Praha 3. února (ČTK) – V Česku bylo v lednu vyhlášeno 63 bankrotů společností, což bylo o osm více než v prosinci. Počet bankrotů podnikatelů v minulém měsíci proti prosinci stoupl rovněž o osm na 379. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Zároveň bylo podle ní podáno 101 návrhů na firemní bankrot, 400 návrhů na bankrot podnikatelů. Počet firemních bankrotů se zvýšil meziměsíčně i proti lednu minulého roku, stejně jako počet firemních insolvenčních návrhů. U podnikatelů se počty bankrotů ve srovnání s loňským lednem snížily.

Lednový počet firemních bankrotů obchodních společností byl lehce nad průměrem celého loňského roku. Zároveň lze podle počtu insolvenčních návrhů očekávat zvýšení počtu bankrotů v dalších měsících. „V lednu bývá počet návrhů na bankrot firem v rámci roku nejnižší. Údaje z letošního ledna však značně překročily jejich průměrný počet za měsíc v loňském roce,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Mezi většími firmami, u kterých byl v lednu vyhlášen bankrot, je podle firmy například úvěrová společnost Cepo Green3 z pražské Hostivaře nebo firma Jakub Kubín z Prahy – Strašnic.

V lednu bylo vyhlášeno podle CRIF nejvíce bankrotů v Praze (28), v ostatních krajích šlo o počty jen v řádu jednotek. V rámci odvětví bylo v lednu vyhlášeno nejvíce bankrotů v obchodu (15) a ve zpracovatelském průmyslu (13).

Počet bankrotů živnostníků se již druhý měsíc pohybuje pod hranicí 400, průměr loňského roku byl 428. „Vzhledem k tomu, že pod loňským průměrem je i počet návrhů na bankrot živnostníků, pravděpodobně v následujících měsících v této kategorii nedojde ke zvýšení počtu vyhlášených bankrotů,“ odhadla Kameníčková.

CRIF uvádí, že nejvíce bankrotů živnostníků bylo v lednu vyhlášeno ve Středočeském kraji (57), Praze (41) a Moravskoslezském kraji (40), nejméně naopak na Vysočině (devět), ve Zlínském a Libereckém kraji (shodně 14). Nejvíce bankrotů v lednu zaznamenalo stavebnictví (93), odvětví obchodu (65) a zpracovatelský průmysl (53).

fd rdo