Archiv autora: Zdeňka

Praha 7. března (ČTK) – V únoru bylo v Česku vyhlášeno 66 bankrotů společností, proti lednu se počet zvýšil o tři. Počet vyhlášených bankrotů podnikatelů rovněž narostl, proti lednu se zvýšil o šest na 385. Snížil se počet návrhů na bankrot společností, proti lednu jich ubylo 21 na 80. Naopak se zvýšil počet návrhů na bankrot podnikatelů, kterých bylo podáno 450, o 50 víc než předchozí měsíc. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Proti loňskému únoru se počet firemních bankrotů zvýšil o 12. Naopak meziročně poklesl počet vyhlášených bankrotů podnikatelů, bylo jich o 96 méně. „Pozorujeme mírný růst počtu firemních bankrotů. V lednu i v únoru byl vyhlášen bankrot u více firem, než byl měsíční průměr v letech 2021 i 2022,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Vzhledem k poklesu insolvenčních návrhů na společnosti ale podle ní lze očekávat, že se v příštích měsících nebude počet firemních bankrotů výrazně zvyšovat.

Nejvíce firemních bankrotů bylo v únoru vyhlášeno v Praze, kde jich bylo 26. V žádném dalším kraji počet bankrotů společností nepřekročil desítku. Do úpadku se nejčastěji dostávaly firmy v odvětví obchodu, bylo to 15 vyhlášených bankrotů.

Počet bankrotů živnostníků je už třetí měsíc pod 400, zatímco loňský průměr byl 428. Nejvíc podnikatelů skončilo v úpadku v Ústeckém kraji, kde jich bylo 56, o jeden bankrot méně bylo vyhlášeno v Moravskoslezském kraji. Podnikatelé, u nichž byl v únoru vyhlášen bankrot, nejčastěji působili ve stavebnictví, kde úpadek postihl 96 živnostníků, a v obchodu, kde jich bylo 70.

str mha

Praha 23. února (ČTK) – Navrhované změny pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti Sněmovna zřejmě schválí. Například pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům by neměl stačit návrh na insolvenci, ale rozhodující by mělo být oznámení o zahájení insolvenčního řízení. Předpokládá to vládní novela, kterou Sněmovna poslala po dnešním druhém čtení do finálního kola projednávání. Předloha odráží změny zejména v insolvenčním právu a poslanci by o ní mohli hlasovat ještě na této schůzi.

Novela podle úprav sociálního výboru zruší povinné pojištění agentur práce proti úpadku. Pozměňovací návrh prosadil Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), podle kterého jde o „bič“ na legálně fungující agentury. Problémem jsou podle jeho zdůvodnění agentury, které nemají povolení a nesplňují podmínky odbornosti. V dnešním druhém čtení poslanci navrhli jen legislativní úpravu tohoto pozměňovacího návrhu. Zpravodajka novely Jana Hanzlíková (ANO) dnes uvedla, že povinné pojištění proti úpadku bylo dříve oprávněné. „Praxí se zjistilo, že se míjí účinkem,“ podotkla.

„Motivem k úpravě této oblasti je dosažení optimální a dostatečné ochrany práv zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele včetně eliminace možného zneužití dané právní úpravy,“ stojí v důvodové zprávě vládní novely. O peníze podle předlohy nebudou moci žádat lidé, kteří ve firmě měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl.

Nyní mohou zaměstnanci firem v platební neschopnosti získat za určitých podmínek od úřadu práce dlužnou mzdu za tři měsíce. Částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti podniku dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou pracovníci o peníze žádat do pěti měsíců a 15 dnů.

Lhůtu novela nemění. Upravuje ale její začátek. Nově by lidé mohli začít o peníze žádat poté, co se v rejstříku objeví oznámení o zahájení insolvenčního řízení a zveřejní ho úřad práce.

Pokud by žadatel dostal odstupné či jiné kompenzace, úřad práce je by je od vyplácené částky odečetl. Peníze navíc by příjemce musel vrátit. O vyplacení dlužného výdělku by nově mohli žádat i agenturní pracovníci, pokud ho už nedostali z pojištění.

mbc rot

Praha 21. února (ČTK) – Podnikatelé, kteří se dostanou do přechodných finančních potíží, by mohli dostat možnost vyřešit své problémy takzvanou preventivní restrukturalizací, a odvrátit tak úpadek. Umožnit by ji měl nový zákon o preventivní restrukturalizaci, který dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna a propustila ho do dalšího kola projednávání. Stejně tak podpořila i související novelu insolvenčního zákona, která na něj navazuje. Principem preventivní restrukturalizace bude dohoda podnikatele s jeho klíčovými věřiteli při zachování provozu jeho podniku. Návrh převádí do českého právního řádu některá ustanovení z evropské směrnice o restrukturalizaci a insolvenci.

Preventivní restrukturalizací se bude rozumět postup směřující k předejití úpadku a zachování nebo obnově provozuschopnosti obchodního závodu. Podle ministerstva spravedlnosti jde o nový právní institut určený podnikatelům a podnikům v přechodných finančních obtížích. Má jim nabídnout účinný nástroj pro včasné řešení problémů. Ozdravení má podnikatel dosáhnout zejména prostřednictvím vyjednávání s věřiteli nad restrukturalizačním plánem. Věřitele si vybere sám. Takzvaným nedotčeným věřitelům, které neosloví, třeba proto, že jejich pohledávky jsou relativně málo významné, však zůstanou zachována všechna jejich práva.

Preventivní restrukturalizaci zahájí podnikatel tím, že zašle výzvu vybraným věřitelům. Současně s tím jim zašle i takzvaný sanační projekt, aby o něm spolu jednali. „Zásadně tedy nelze zahájit či pokračovat v preventivní restrukturalizaci, aniž by podnikatel sám aktivně přednesl dotčeným stranám svou vizi a strategii, kterou podpoří podrobnými informacemi o své situaci,“ uvádí důvodová zpráva. Podle ministerstva spravedlnosti bude preventivní restrukturalizace pružnější než insolvenční řízení. Soud má podstatu věci řešit až v okamžiku, kdy mu podnikatel předloží k potvrzení restrukturalizační plán.

Proti insolvenčnímu řízení bude možné zapojit do preventivní restrukturalizace jen vybrané klíčové věřitele, které podnikatel osloví. Pohledávky ostatních bude podnikatel výhledově řádně řešit ve lhůtách splatnosti. Rozdíl od insolvenčního řízení spočívá také v tom, že soud nebude informace o restrukturalizaci uveřejňovat, a to kvůli maximálnímu omezení dopadů negativní publicity.

Pokud dotčené strany sanační plán přijmou, bude to možné považovat za unesení testu provozuschopnosti podnikatele, uvádí vláda. „Zde se vychází z teze, že nikoli veřejnosprávní orgán, nýbrž trh sám a věřitelé nesoucí riziko selhání svého obchodního partnera jsou schopni vyhodnotit perspektivu úspěchu ozdravného procesu,“ stojí v materiálu.

Hospodářská komora v připomínkovém řízení vyjádřila obavy z možného zneužívání tohoto institutu. Navrhuje proto vložit do něj opatření, která by zneužití bránila. Zákon je podle ní také příliš složitý. Spolu se Svazem průmyslu a dopravy navrhuje ze zákona odstranit pojem „hlavní zájem podnikatele“, který považuje za neurčitý.

nlm rot

Praha 21. února (ČTK) – Víc než polovina dlužníků s více exekucemi se snaží omezovat legální příjmy. Kvůli podmínkám, srážkám i možnosti získat dávky pracují raději v šedé ekonomice. Ukázal to výzkum mezi víc než pěti stovkami dlužníků, který pro neziskové organizace provedla agentura PAQ Research. V debatě expertů o připravované novele o oddlužení výsledky představil šéf agentury Daniel Prokop. Odborníci doporučují podmínky oddlužení upravit a stanovit adekvátní příjem.

Na konci ledna bylo podle exekutorské komory v Česku přes 4,1 milionu exekucí. Mělo je 672.400 dlužníků, z nich kolem 166.000 mělo deset a víc řízení najednou. O oddlužení loni podle údajů Institutu prevence a řešení předlužení požádalo 19.200 lidí. Oddlužovací proces trvá pět let, u seniorů tři roky. Pokud se za tu dobu nepodaří splatit 30 procent dluhu, rozhoduje soud. Připravovaná novela přebírá evropskou směrnici o oddlužení, která lhůtu zkracuje na tři roky.

„Zvyšuje se počet lidí s více exekucemi. U více než čtyř exekucí je nárůst razantní. Lidé s tolika exekucemi nemají jinou cestu z dluhové pasti než skrz oddlužení. Počet lidí v oddlužení ale klesá. Musíme něco udělat, nebo se bude situace zhoršovat,“ varoval Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.

Podle průzkumu 54 procent dlužníků s dluhy, které se nedají do pěti let srovnat, přiznává omezování oficiálních výdělků. „Víc než polovina ekonomicky aktivních říká, že nějak redukuje legální příjmy. Nechává si dávat peníze na ruku, minimalizuje příjem, aby se omezily srážky. Lidé se také dostanou k dávkám, z nichž se nesráží,“ přiblížil Prokop.

Na exekuce si stěžují i zaměstnavatelé. Mají náklady na administrativu a obtížně hledají pracovníky. „Vrací se nám to. Nemáme zaměstnance, nebo lidi nemůžeme zaměstnat. Někteří po dvou měsících z práce odcházejí,“ postěžoval si šéf logistické firmy Tomáš Urban.

Na exekuce se zaměřila i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle propočtů by se omezování příjmů mohlo týkat 140.000 až 200.000 lidí. Stát by tak mohl ročně přicházet o pět až 12 miliard korun na daních a odvodech. Podle Prokopa má omezení práce či přiznaných výdělků vliv i na rozvoj regionů. Snižuje se kupní síla, roste neúspěšnost ve vzdělávání a počet předčasných odchodů ze škol, je menší výběr daní.

Experti doporučují stanovit pro oddlužení adekvátní příjem, který by člověk podle svého věku, kvalifikace i místa bydliště mohl mít. Podle NERV stanovení minimální příjmové hranice vytvoří tlak na legalizování výdělků. Například pro šestapadesátiletou ženu z Prahy s maturitou by podle Hůleho mohl činit 28.500 korun hrubého. Při tříletém oddlužení by věřitel mohl dostat zhruba 223.500 korun a stát na daních a odvodech 114.700 korun. Nyní při pětiletém oddlužení žena přiznává 20.400 korun hrubého. Věřiteli připadne 133.100 korun a státu 35.100 korun, další výdaje má ale stát na dávkách.

„Ekonomicky má naději na fungování to, co dává rozumnou odměnu za zvýšené úsilí (dlužníka při oddlužení) a za to, že vylezete z šedé ekonomiky,“ podotkl ekonom Miroslav Zámečník.

Zkrácení procesu a změnu dalších podmínek zástupci věřitelů a další kritici odmítají. Souhlasí jen s tříletým oddlužením pro podnikatele, ne pro ostatní dlužníky.

ktk rot

Praha 3. února (ČTK) – V Česku bylo v lednu vyhlášeno 63 bankrotů společností, což bylo o osm více než v prosinci. Počet bankrotů podnikatelů v minulém měsíci proti prosinci stoupl rovněž o osm na 379. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, kterou dnes firma poskytla ČTK.

Zároveň bylo podle ní podáno 101 návrhů na firemní bankrot, 400 návrhů na bankrot podnikatelů. Počet firemních bankrotů se zvýšil meziměsíčně i proti lednu minulého roku, stejně jako počet firemních insolvenčních návrhů. U podnikatelů se počty bankrotů ve srovnání s loňským lednem snížily.

Lednový počet firemních bankrotů obchodních společností byl lehce nad průměrem celého loňského roku. Zároveň lze podle počtu insolvenčních návrhů očekávat zvýšení počtu bankrotů v dalších měsících. „V lednu bývá počet návrhů na bankrot firem v rámci roku nejnižší. Údaje z letošního ledna však značně překročily jejich průměrný počet za měsíc v loňském roce,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Mezi většími firmami, u kterých byl v lednu vyhlášen bankrot, je podle firmy například úvěrová společnost Cepo Green3 z pražské Hostivaře nebo firma Jakub Kubín z Prahy – Strašnic.

V lednu bylo vyhlášeno podle CRIF nejvíce bankrotů v Praze (28), v ostatních krajích šlo o počty jen v řádu jednotek. V rámci odvětví bylo v lednu vyhlášeno nejvíce bankrotů v obchodu (15) a ve zpracovatelském průmyslu (13).

Počet bankrotů živnostníků se již druhý měsíc pohybuje pod hranicí 400, průměr loňského roku byl 428. „Vzhledem k tomu, že pod loňským průměrem je i počet návrhů na bankrot živnostníků, pravděpodobně v následujících měsících v této kategorii nedojde ke zvýšení počtu vyhlášených bankrotů,“ odhadla Kameníčková.

CRIF uvádí, že nejvíce bankrotů živnostníků bylo v lednu vyhlášeno ve Středočeském kraji (57), Praze (41) a Moravskoslezském kraji (40), nejméně naopak na Vysočině (devět), ve Zlínském a Libereckém kraji (shodně 14). Nejvíce bankrotů v lednu zaznamenalo stavebnictví (93), odvětví obchodu (65) a zpracovatelský průmysl (53).

fd rdo

Ve 3. odstavci jsme opravili chybné: „dluhopisy EPH Financing CZ v nominální hodnotě 250.000 Kč“ na správné „dluhopisy EPH Financing CZ v nominální hodnotě 250 milionů Kč“.

Praha 2. února (ČTK) – Insolvenční správkyně Sberbank CZ Jiřina Lužová zahájila výběrové řízení na odkup korporátních dluhopisů z portfolia banky, která je v likvidaci. Předmětem nabídky je prodej tří korporátních dluhopisů v nominální hodnotě 730 milionů korun. Vypořádání prodeje očekává nejpozději do poloviny dubna 2023. Lužová o tom dnes informovala ČTK.

„Prodej korporátních dluhopisů v portfoliu Sberbank CZ je dalším krokem k získání finančních prostředků na vypořádání věřitelů banky ještě v letošním roce,“ uvedla Lužová.

K prodeji korporátních dluhopisů v portfoliu banky přistoupila správkyně v rámci procesu zpeněžení majetkové podstaty Sberbank CZ. Předmětem prodeje jsou dluhopisy Colt CZ Group SE v nominální hodnotě 380 milionů Kč, Czechoslovak Group v nominální hodnotě 100 milionů Kč a EPH Financing CZ v nominální hodnotě 250 milionů Kč.

Potenciální zájemci o koupi dluhopisů nebo jen některého z nich musí vyjádřit svůj předběžný zájem o účast ve výběrovém řízení nejpozději do 10. března 2023 do 17:00. Na základě předběžného zájmu budou následně vyzváni k podání závazných nabídek na odkup jimi poptávaných dluhopisů.

Lužová 16. prosince loňského roku podepsala kupní smlouvu s Českou spořitelnou na prodej úvěrů banky za 47,1 miliardy korun. V případě úspěšného vypořádání prodeje předpokládá, že věřitelé budou vypořádáni ve druhé polovině roku 2023. Jakmile spořitelna uhradí dohodnutou kupní cenu, začne přesun klientů Sberbank CZ do České spořitelny.

Výtěžek z prodeje úvěrového portfolia společně s dostupnou hotovostí banky (včetně narostlých úroků) a předpokládaným výtěžkem ze zpeněžení ostatních aktiv Sberbank CZ bude podle Lužové zřejmě postačovat k plnému uspokojení věřitelů v první (Garanční systém) i druhé skupině (fyzické osoby a malé a střední firmy) a s velkou pravděpodobností i k více než 95procentnímu uspokojení věřitelů ve třetí skupině (kraje, města, obce a velké společnosti). Je podle ní možné, že i věřitelé ve třetí skupině budou uspokojeni téměř sto procenty.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem loňského srpna. Česká národní banka (ČNB) na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února 2022. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

fd rdo

Praha 25. ledna (ČTK) – Americký úřad OFAC (Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv) prodloužil Sberbank CZ výjimku ze sankcí do 31. ledna 2024. OFAC tak vyhověl žádosti insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové na základě kroků, které podnikla při prodeji úvěrového portfolia Sberbank CZ. Lužová o tom dnes informovala ČTK. Prodej úvěrů banky České spořitelně tak podle ní může pokračovat.

„Jsem velmi ráda, že OFAC vyhověl naší žádosti a výjimku z amerických sankcí nám opětovně prodloužil. Podepsaná kupní smlouva s Českou spořitelnou ze dne 16. prosince loňského roku byla dalším důležitým mezníkem k vypořádání všech věřitelů banky,“ uvedla Lužová.

Minulý týden se Lužová sešla se zástupci měst a obcí. Jejím výsledkem byl příslib zástupce Jihlavy, že své námitky proti volbě věřitelského výboru stáhne, a doporučí to samé i dalším obcím, což některé z nich již učinily.

„Vážím si odpovědného přístupu měst a obcí, které postupně svá odvolání vůči věřitelskému výboru berou zpět. Pevně věřím, že po uplynutí tříměsíční lhůty od zveřejnění kupní smlouvy s Českou spořitelnou v insolvenčním rejstříku tak bude moci být transakce úspěšně vypořádána a peníze za prodej úvěrového portfolia Sberbank CZ uhrazeny,“ dodala Lužová.

Jakmile spořitelna uhradí dohodnutou kupní cenu, začne přesun klientů Sberbank CZ do České spořitelny. V případě úspěšného vypořádání prodeje během dubna lze předpokládat, že migrace bude dokončena v prvním pololetí a k vypořádání věřitelů formou takzvaného částečného rozvrhu dojde ve druhé polovině roku 2023, uvedla.

Díky aktuálnímu vývoji hodnoty aktiv Sberbank CZ je podle ní pravděpodobné, že uspokojení věřitelů i ve třetí skupině bude o něco vyšší, než se původně očekávalo. Výtěžek z prodeje úvěrového portfolia společně s dostupnou hotovostí banky (včetně narostlých úroků) a předpokládaným výtěžkem ze zpeněžení ostatních aktiv Sberbank CZ bude podle Lužové zřejmě postačovat k plnému uspokojení věřitelů v první (Garanční systém) i druhé skupině (fyzické osoby a malé a střední firmy) a s velkou pravděpodobností i k více než 95procentnímu uspokojení věřitelů ve třetí skupině (kraje, města, obce a velké společnosti).

„Je dokonce možné, že i věřitelé ve třetí skupině budou uspokojeni téměř sto procenty,“ podotkla.

Pro úvěrové klienty Sberbank CZ se zatím stále nic nemění. Až do úspěšného vypořádání prodeje jsou nadále povinni splácet své závazky stejně jako doposud. V následujících týdnech plánuje Sberbank CZ nabídnout k prodeji i korporátní dluhopisy a zbytek úvěrového portfolia, které nejsou součástí kupní smlouvy uzavřené s Českou spořitelnou.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem loňského srpna. ČNB na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci a pražský městský soud poté poslal banku do likvidace. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února 2022. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

fd rdo

Praha 18. ledna (ČTK) – Podnikatelé, kteří se dostanou do přechodných finančních potíží, by mohli dostat možnost vyřešit své problémy takzvanou preventivní restrukturalizací, a odvrátit tak úpadek. Počítá s tím návrh zákona, který dnes na návrh ministerstva spravedlnosti schválila vláda. Návrh převádí do českého právního řádu některá ustanovení z evropské směrnice o restrukturalizaci a insolvenci, ministerstvo o jeho schválení informovalo v tiskové zprávě.

„Preventivní restrukturalizace představuje nový právní institut určený podnikajícím právnickým osobám v přechodných finančních obtížích, který nabízí efektivní nástroj včasného řešení problémů, které se již mohou projevovat na provozu dosud životaschopného obchodního závodu,“ uvedlo ministerstvo v předkládací zprávě.

Cílem preventivní restrukturalizace je účinné odvrácení hrozícího úpadku podnikatele za současného zachování nebo obnovení běžného provozu jeho obchodního závodu – tedy umožnění určitého „ekonomického restartu“.

Svého ozdravení má podnikatel dosáhnout zejména prostřednictvím vyjednávání s věřiteli nad restrukturalizačním plánem. Do plánu účastníci promítnou svou obchodní a provozní strategii na následující období. Ta za cenu poskytnutí určitých úlev zajistí věřitelům lepší šanci na uspokojení a zachování existujících smluv než případný úpadek podnikatele řešený likvidačním konkurzem.

Podle ministerstva bude preventivní restrukturalizace flexibilnější než insolvenční řízení. Soud bude totiž podstatu věci řešit až v okamžiku, kdy mu podnikatel předloží k potvrzení restrukturalizační plán. Předtím podnikatel představí věřitelům svou vizi záchrany prostřednictvím takzvaného sanačního projektu.

„Za klíčový moment lze následně považovat hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu, které jednoznačně prokáže, jakou podporu svých věřitelů podnikatel ve skutečnosti obdržel. Podpora věřitelů je přitom pro zdárný průběh preventivní restrukturalizace klíčová,“ popsal úřad.

„Na rozdíl od insolvenčního řízení, které je z povahy věci procesem konfliktním, si restrukturalizace zakládá na konsenzuálním přístupu, který vyžaduje vysokou míru shody,“ doplnilo ministerstvo.

Oproti insolvenčnímu řízení bude možné zapojit do preventivní restrukturalizace jen vybrané klíčové věřitele, které podnikatel osloví. Pohledávky ostatních bude podnikatel výhledově řádně řešit ve lhůtách splatnosti. Rozdíl od insolvenčního řízení spočívá také v tom, že soud nebude informace o restrukturalizaci uveřejňovat – a to kvůli maximálnímu omezení dopadů negativní publicity.

Ministerstvo navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Nyní ho projedná Parlament.

tep jzf ptd

Praha 16. ledna (ČTK) – Podnikatelé, kteří se dostanou do přechodných finančních potíží, by měli dostat možnost vyřešit své problémy takzvanou preventivní restrukturalizací, a odvrátit tak úpadek. Počítá s tím návrh zákona, který připravilo ministerstvo spravedlnosti a který ve středu projedná vláda.

Návrh převádí do českého právního řádu některá ustanovení z evropské směrnice o restrukturalizaci a insolvenci.

„Preventivní restrukturalizace představuje nový právní institut určený podnikajícím právnickým osobám v přechodných finančních obtížích, který nabízí efektivní nástroj včasného řešení problémů, které se již mohou projevovat na provozu dosud životaschopného obchodního závodu,“ vysvětilo ministerstvo v předkládací zprávě.

Cílem preventivní restrukturalizace je tedy účinné odvrácení hrozícího úpadku podnikatele za současného zachování nebo obnovení běžného provozu jeho obchodního závodu – tedy umožnění určitého „ekonomického restartu“.

Svého ozdravení má podnikatel dosáhnout zejména prostřednictvím vyjednávání s věřiteli nad restrukturalizačním plánem. Do plánu účastníci promítnou svou obchodní a provozní strategii na následující období. Ta za cenu poskytnutí určitých úlev zajistí věřitelům lepší šanci na uspokojení a zachování existujících smluv než případný úpadek podnikatele řešený likvidačním konkurzem.

Podle ministerstva bude preventivní restrukturalizace flexibilnější než insolvenční řízení. Soud bude totiž podstatu věci řešit až v okamžiku, kdy mu podnikatel předloží k potvrzení restrukturalizační plán. Předtím podnikatel představí věřitelům svou vizi záchrany prostřednictvím takzvaného sanačního projektu.

„Za klíčový moment lze následně považovat hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu, které jednoznačně prokáže, jakou podporu svých věřitelů podnikatel ve skutečnosti obdržel. Podpora věřitelů je přitom pro zdárný průběh preventivní restrukturalizace klíčová,“ popsal úřad.

„Na rozdíl od insolvenčního řízení, které je z povahy věci procesem konfliktním, si restrukturalizace zakládá na konsenzuálním přístupu, který vyžaduje vysokou míru shody,“ doplnilo ministerstvo.

Oproti insolvenčnímu řízení bude možné zapojit do preventivní restrukturalizace jen vybrané klíčové věřitele, které podnikatel osloví. Pohledávky ostatních bude podnikatel výhledově řádně řešit ve lhůtách splatnosti. Rozdíl od insolvenčního řízení spočívá také v tom, že soud nebude informace o restrukturalizaci uveřejňovat – a to kvůli maximálnímu omezení dopadů negativní publicity.

Ministerstvo navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.

tep rdo

Praha 11. ledna (ČTK) – Ministerstvo vnitra by mělo podle Senátu jako zakladatel České pošty zabránit jejímu finančnímu ohrožení, které souvisí mimo jiné s výpadkem příjmů kvůli povinnému zavádění datových schránek. Mělo by tím zajistit poskytování zejména základních poštovních služeb. Senát o to dnes ministerstvo požádal na popud své komise pro rozvoj venkova. Informaci o přijatých opatřeních očekává do poloviny letošního března. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zájem Senátu o Českou poštu ocenil a doporučení přivítal.

„Pokud se nic neudělá, (Česká) pošta může skončit v insolvenci,“ přiznal ministr. „Česká pošta potřebuje transformaci,“ uvedl. Podle něj se pošta musí uplatnit i v digitálním světě i s ohledem na to, že 17 procent české populace není počítačově gramotná. Vládní představitelé se podle Rakušana v úterý dohodli na tom, že vláda do dvou měsíců přijme příslušné základní kroky.

Předseda komise Jiří Vosecký (SLK) uvedl, že pošta se dostane do finančních problémů kvůli zavedení povinných datových schránek. V důsledku zrušení zasílání doporučených dopisů mezi úřady a živnostníky přijde Česká pošta o dvě miliardy korun na příjmech, uvedl senátor STAN Petr Štěpánek. Podle něj by se pošta mohla ocitnout v bankrotu už v polovině letošního roku.

Ministr uvedl, že je třeba přijmout pro poštu model udržitelného financování pro letošní rok, aby se její ztráta nevyšplhala na čtyři miliardy korun. Podle Rakušana je pošta dlouhodobě podfinancovaná. Senátorka Daniela Kovářová (nezávislá) to označila za termín ze socialistické ekonomiky. Doporučovala privatizaci České pošty, proti čemuž se ohradil Štepánek poukazem na to, že výplatu důchodů není možné svěřit soukromé firmě.

Česká pošta je státní podnik, v posledních letech hospodaří v červených číslech. Loni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Provozní výnosy vzrostly o 400 milionů na 19,55 miliardy korun. Loňské hospodaření ovlivnila epidemie koronaviru.

Stát podle rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu doplatí České poště čisté náklady za poskytování základních služeb v loňském roce ve výši 750 milionů korun. Pošta tak za minulý rok dostane 1,5 miliardy Kč, tedy maximální možnou částku. Její polovinu již dostala v srpnu. Za loňský rok pošta nárokovala 1,85 miliardy korun, z toho téměř 1,47 miliardy tvořily náklady na pobočkovou síť a zbytek náklady na doručovací síť a podpůrné procesy.

Úhradu čistých nákladů za poslední čtyři roky v létě schválila Evropská komise. Podnik následně dostal od státu 4,5 miliardy Kč za roky 2018 až 2020 a tři čtvrtě miliardy za loňský rok. Vyplacené prostředky pošta využila na splacení komerčních úvěrů, které si musela kvůli zdržení výplaty v souvislosti s šetřením Evropské komise sjednat u bank. Část peněz šla na zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců.

Pošta provozuje v zemi zhruba 3200 poboček a poskytuje na základě licence od Českého telekomunikačního úřadu základní poštovní služby na celém území státu. Čisté náklady na poskytování těchto služeb hradí podle zákona stát.

mhm ptd