Archiv autora: Zdeňka

Praha 10. září (ČTK) – Od začátku roku do konce srpna bylo v ČR vyhlášeno 9511 osobních bankrotů, což bylo o devět procent více než ve stejném období loni. Insolvenčních návrhů bylo letos podáno 9847, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF.

„Osobních bankrotů letos přibylo, a to i přes nižší počty během letních prázdnin. V srpnu se také výrazněji snížil počet insolvenčních návrhů. Nárůst může opět nastat během října s účinností novely insolvenčního zákona. Ta zkracuje dobu oddlužení z pěti let na tři roky, což může být pro mnoho dlužníků přijatelnější,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Zatím nejméně osobních bankrotů bylo za letošek vyhlášeno v srpnu, a to 1073. Podáno bylo také nejméně insolvenčních návrhů, 1027. Počet osobních bankrotů se až do loňského roku poměrně rychle snižoval, jejich růst v letošním roce naznačuje podle ní bod obratu v dosavadní klesající tendenci. Vklady domácností sice stále rostou rychleji než jejich úvěry, avšak podíl nevýkonných úvěrů na jejich objemu se letos mírně zvyšuje. I tak je počet osobních bankrotů ještě pod úrovní z roku 2021.

Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 13.632 osobních bankrotů. Nejvíce v Moravskoslezském kraji, kde bylo 2170. V Ústeckém kraji jich bylo 1860 a ve Středočeském kraji 1445. Nejméně jich bylo na Vysočině, ve Zlínském a v Karlovarském kraji. Počet osobních bankrotů se meziročně zvedl ve všech krajích, s výjimkou Prahy a Královéhradeckého kraje. Nejrychleji rostl počet v Plzeňském a Libereckém kraji, nejnižší dynamiku zaznamenaly ve Středočeském a Karlovarském kraji.

Nejvyšší míru bankrotu za posledních 12 měsíců vykazuje Ústecký kraj s 27 bankroty na 10.000 obyvatel. Následuje Moravskoslezský kraj s 21 bankroty na 10.000 obyvatel. Oba jsou kraji s dlouhodobě nejvyšší mírou bankrotu. Nejméně osobních bankrotů na 10.000 obyvatel bylo vyhlášeno v Praze, a to devět. O jeden více to bylo na Vysočině. Průměr za celou ČR za posledních 12 měsíců byl 15 osobních bankrotů na 10.000 obyvatel.

fd rdo

Praha 9. září (ČTK) – Od začátku roku do konce srpna bylo v Česku vyhlášeno 3678 bankrotů podnikatelů, což bylo o sedm procent více než ve stejném období loni. Zároveň bylo na ně podáno 3839 insolvenčních návrhů, meziročně o čtyři procenta více. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou dnes společnost CRIF poskytla ČTK.

„Od začátku roku evidujeme nárůst počtu bankrotů mezi podnikateli. Zatímco v loňském roce se průměrně dostalo do konkurzu 415 podnikatelů měsíčně, letos dosahuje měsíční průměr 460 bankrotů. Současně také pozorujeme mírný vzestup počtu insolvenčních návrhů proti loňsku, což naznačuje, že počet bankrotů poroste i ve zbytku roku,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Na druhé straně se sice zvyšuje objem úvěrů podnikatelů, avšak jejich platební morálka se zlepšuje, o čemž podle ní svědčí pokles podílu nevýkonných úvěrů na jejich objemu v letošním roce.

V srpnu zbankrotovalo 421 podnikatelů a bylo podáno 459 insolvenčních návrhů. V obou případech jde o jedny z nejnižších počtů v rámci letošního roku. To je ale způsobeno prázdninovým obdobím, kdy počty podnikatelských bankrotů pravidelně klesají.

Za posledních 12 měsíců v Česku zbankrotovalo celkem 5234 podnikatelů, o pět procent více než v předchozím období. Je to obrat v trendu, protože po roce 2020 se jejich počet až do roku 2023 postupně snižoval. Znatelný je také růst insolvenčních návrhů, kterých bylo za posledních 12 měsíců podáno 5535, proti předchozímu období o čtyři procenta více. Průměrně za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 47 z 10.000 aktivních podnikatelů.

Nejvíce podnikatelských bankrotů soudy za posledních 12 měsíců vyhlásily v Moravskoslezském kraji, a to 709. V Praze jich bylo 638 a ve Středočeském kraji. Nejméně na Vysočině se 181 bankroty a na Karlovarsku se 189. Avšak nejvyšší míru podnikatelských bankrotů za posledních 12 měsíců vykazuje Karlovarský kraj s 83 a Ústecký kraj s 87 bankroty na 10.000 aktivních subjektů. Proti tomu patří podnikatelé v Praze a ve Středočeském kraji k nejméně ohroženým, v porovnání s Karlovarským krajem je zde míra bankrotů méně než poloviční.

V rámci odvětví bylo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno ve stavebnictví, v obchodu a ve zpracovatelském průmyslu. Dlouhodobě nejvíce ohrožuje bankrot podnikatele v odvětví dopravy a skladování, kde za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 69 z 10.000 registrovaných subjektů a stavebnictví s 49 bankroty na 10.000 podnikatelů. Nejnižší míru bankrotů dlouhodobě vykazují odvětví poskytující vzdělávací, zdravotnické a sociální služby se sedmi bankroty na 10.000 podnikatelů nebo informační a komunikační činnosti s osmi bankroty na 10.000 podnikatelů.

fd mha

Praha 6. září (ČTK) – Letos do konce srpna bylo v Česku vyhlášeno 470 firemních bankrotů, což bylo o šest procent více než ve stejném období loni. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF.

„Počty firemních bankrotů v červenci a srpnu zvýšily letošní měsíční průměr lehce nad minulý a předminulý rok. U firemních bankrotů tak pozorujeme proti loňsku mírný nárůst. Ten může být ovlivněn vyšším počtem bankrotů německých firem, které jsou s těmi českými úzce obchodně propojeny,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Zároveň podle ní roste objem firemních úvěrů rychleji než objem jejich vkladů. To naznačuje větší ochotu firem více investovat spíše než jejich finanční potíže, protože podíl nesplácených úvěrů na jejich celkovém objemu stále klesá. Počet bankrotů do budoucna může dále mírně růst vzhledem k vyššímu počtu insolvenčních návrhů v předchozích měsících, dodala.

V srpnu v Česku zbankrotovalo 64 společností, stejně jako v červenci. Oba měsíce tak byly z hlediska firemních bankrotů nejsilnějšími v letošním roce. Zároveň bylo v srpnu podáno 86 návrhů na firemní bankrot.

Největším subjektem v konkurzu byl v uplynulém měsíci výrobce kovoobráběcích strojů Kovosvit MAS Machine Tools ze Sezimova Ústí, který vlastní ruští podnikatelé. Od roku 2019 byla firma ve ztrátě a od roku 2021 měla záporný vlastní kapitál. Dalším velkým subjektem s vyhlášeným bankrotem je společnost LM operations, která podniká v průmyslu heren, kasin a sázkových kanceláří. Mezi největšími společnostmi s návrhem na bankrot jsou například Espace Retail nebo MSC Met.

Za posledních 12 měsíců byl vyhlášen bankrot u 676 společností, o 14 více než v předchozím období. Zároveň bylo podáno 1051 návrhů na firemní bankrot, o 27 více než v předchozích 12 měsících.

Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo za posledních 12 měsíců vyhlášeno v Praze s 300 bankroty, v Jihomoravském kraji s 94 a v Moravskoslezském kraji se 60.

V rámci odvětví bylo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů vyhlášeno v obchodu, a to 150. Ve zpracovatelském průmyslu jih bylo 105 a v nakládání s nemovitostmi 80. Bankrotem jsou nejvíce ohroženy společnosti podnikající v dopravě a skladování a ve zpracovatelském průmyslu. Naopak nejméně jsou riziku bankrotu vystaveny společnosti ve vzdělávání, zdravotnictví a sociálních službách a v informačních a komunikačních činnostech

fd mha

Praha 15. srpna (ČTK) – V Česku dál ubývá exekucí a lidí, kteří v nich jsou. Roste ale podíl zadlužených s více exekučními řízeními naráz. Letos ve druhém čtvrtletí mělo 631.500 Čechů a Češek zhruba 3,7 milionu exekucí. Případů je meziročně méně téměř o desetinu a dlužníků a dlužnic zhruba o čtyři procenta. Ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 je lidí v exekuci i řízení méně asi o pětinu. Zatímco ale před pěti lety mělo víc exekucí najednou 72 procent zadlužených, letos už 77 procent. Vyplývá to z údajů projektu Mapa zadlužení. Spolupracuje na něm Institut prevence a řešení předlužení s agenturou PAQ Research. Vycházejí z dat exekutorské komory, ministerstva spravedlnosti a statistického úřadu.

V letošním druhém kvartálu mělo exekuci 631.500 lidí. Desetině z nich nebylo ještě ani 30 let. Celkem po zadlužených exekutoři vymáhali 573,8 miliardy korun. Na dlužníka připadalo v průměru 908.578 korun, na jednu exekuci pak 155.140 korun. Před rokem bylo ve druhém čtvrtletí lidí v exekuci 659.100. Vymáhaná suma činila 613,4 miliardy korun. Zadlužený měl v průměru splatit 930.647 korun. V roce 2016 mělo exekuce 834.000 osob. Řízení bylo tehdy 4,46 milionu. Zatím nejvyšší byl počet lidí v exekucích v roce 2017. Bylo jich 863.000. Nejvíc exekucí pak autoři projektu evidují za rok 2018, a to skoro 4,68 milionu.

Ke snížení počtu případů i zadlužených přispělo zastavování takzvaných bagatelních exekucí i milostivé léto. Jeho první kolo začalo na podzim 2021, zatím poslední potrvá do konce listopadu. Pokud lidé v dané lhůtě splatí původní dluh u vybraných institucí, za určitých podmínek se jim odpouští penále a další poplatky. Běžné oddlužení se pak na podzim podle přijaté novely zkrátí z pěti let na tři roky.

Zpřístupnit oddlužení většímu počtu lidí doporučovala jako jedno z opatření na podporu ekonomického růstu Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle expertů na sociální problematiku představuje předlužení zásadní překážku v zaměstnávání. Lidé kvůli srážkám z oficiálního výdělku na nezabavitelné minimum raději pracují na černo, ekonomika tak ztrácí. Dopadá to na rozvoj některých regionů, regionální rozdíly se prohlubují. Vliv to má i na výsledky voleb a hrozí příklon k extremismu, podotýkají odborníci.

Počet lidí v exekuci a celkový počet exekucí ve vybraných letech

* údaje za rok 2020 nejsou dostupné

Zdroj: Mapa zadlužení

ktk rdo

Praha 31. července (ČTK) – Doba oddlužení se zkrátí z pěti let na tři roky pro všechny dlužníky pravděpodobně od října, předpokládá ministerstvo spravedlnosti. Předlohu podepsal před týdnem prezident Petr Pavel. Její zásadní část nabude účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce, který bude následovat po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů. Teoreticky tak mohla být účinná od srpna.

Vydavatel Sbírky zákonů a mezinárodních smluv má na vyhlášení právního předpisu 30 dnů od příslušného požadavku předsedkyně Sněmovny, upozornilo ministerstvo spravedlnosti. „Z těchto důvodů lze předpokládat nabytí účinnosti k 1. říjnu 2024 jako nejpravděpodobnější scénář,“ sdělilo dnes na dotaz ČTK. Ministerstvo vnitra uvedlo, že požadavek ze Sněmovny na vyhlášení insolvenční novely ve sbírce dosud neobdrželo. „Kroky k publikaci aktu tedy zatím nemohlo zahájit a z tohoto důvodu nemůže odhadnout, kdy bude předmětný zákon publikován,“ informovalo na dotaz ČTK.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vycházejí z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Podle zastánců zkrácení získají předlužení lidé šanci rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle kritiků změna neúměrně zhorší pozici věřitelů.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.

Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně. Insolvenční soud bude moci prodloužit dobu oddlužení až o 1,5 roku, pokud by zahrnovalo prodej majetkové podstaty.

Předloha také sjednotí až na výjimky výši srážky ze mzdy v exekučním a insolvenčním řízení, pokud dlužník čelí nejméně čtyřem exekucím. Dlužníky by to mělo motivovat k tomu, aby na sebe insolvenční návrh podali. Za dva roky začne fungovat centrální evidence srážek ze mzdy, která by měla snížit administrativu zaměstnavatelům při komunikaci s exekutory.

Tři roky bude podle vládní novely trvat první oddlužení konkrétního dlužníka. Do stejného procesu by pak nesměl vstoupit ve lhůtě 12 let místo nynějších deseti let. Tříletým oddlužením by dlužník mohl projít jednou za zhruba 24 let. Pokud by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.

mbc rot

Praha 21. července (ČTK) – Nejvyšší soud má výhrady k poslaneckému návrhu na zavedení povinných vzdělávacích plánů pro soudce. Vadí mu hlavně to, že ho nikdo neoslovil v připomínkovém řízení, a návrh pokládá za nekoncepční. S návrhem přišla skupina poslanců v čele s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Zatímco Blažkem vedené ministerstvo s návrhem souhlasí, Nejvyšší soud doporučil vládě zaujmout negativní stanovisko. Stojí to v připomínkách k návrhu na vládním webu. Vláda má návrh projednat ve středu 24. července.

Pod návrh se vedle Blažka podepsali poslanci Marie Jílková (KDU-ČSL), Klára Kocmanová (Piráti), Taťána Malá (ANO), Barbora Urbanová (STAN) a Michal Zuna (TOP 09). Poslanci navrhují stanovit soudcům povinnost individuálních vzdělávacích plánů, které by si museli sami vypracovat a naplňovat. Návrh také zvyšuje částky poskytované obětem trestných činů a navyšuje peníze pro Probační a mediační službu.

Nová podoba zákona o soudech a soudcích má zavést to, že by každý soudce pravidelně předkládal předsedovi svého soudu ke schválení tříletý individuální plán vzdělávání. K tomu by měla vzniknout i metodika Justiční akademie. Instituce vzdělává soudce již nyní, nově by jim ale měla nabízet vzdělávací „balíčky“, které by odpovídaly specializacím soudců nebo určitým fázím jejich profesního života.

Zákon stanoví soudcům povinnost průběžného vzdělávání už nyní, neuvádí ale žádné podrobnosti. Je tak na každém soudci, jak tuto povinnost naplní. Předkladatelé v důvodové zprávě k návrhu napsali, že odbornou úroveň soudců nelze zjednodušit jen na právní znalosti hmotného a procesního práva. Soudci podle nich potřebují také praktické dovednosti pro vedení jednání, v řadě agend pak také znalosti z viktimologie, psychiatrie či psychologie. Soudci, kteří se věnují insolvenčnímu či finančnímu právu nebo rozsáhlým kauzám hospodářské trestné činnosti, se zase musí orientovat v ekonomii či účetnictví.

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy uvádí, že v první řadě nebyl tento záměr projednán se zástupci justice a  ani přímo se soudci. Návrh také označuje za dost nekoncepční. Poukazuje na to, že Justiční akademie vytváří plán vzdělávacích akcí vždy na rok dopředu. Není podle něj představitelné, že by se takovýto plán dal vypracovat například na dobu tří let, na niž by si podle předkládaného návrhu měli soudci vytvářet individuální plány vzdělávání. Navíc by to podle něj přineslo větší administrativní zátěž pro všechny soudy, vytvoření další agendy, rejstříků a též další zátěž pro Justiční akademii. Je podle něj otázkou, zda na to má ministerstvo spravedlnosti dostatek peněz.

Místopředseda NS Petr Šuk pokládá návrh za paušální zavedení nic neřešící povinnosti, která nepovede k zamýšlenému cíli. Za nešťastnou pokládá i formu poslaneckého návrhu i neprojednání s justicí.

nlm tep snm

Praha 10. července (ČTK) – Doba oddlužení se pravděpodobně zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Změnu přinese vládní novela insolvenčního zákona, kterou dnes Senát schválil beze změn. Nevyhověl doporučení svých výborů na sporné zavedení minimální srážky ze mzdy při exekuci, podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) by to znamenalo narušení koaličního kompromisu. Proti srážce ze mzdy se postavily také organizace na pomoc potřebným. Novelu ještě posoudí prezident.

Základní minimální srážka měla podle senátních výborů hospodářského a ústavně-právního představovat pět procent z minimální mzdy. Letos by činila 945 korun s ohledem na to, že minimální mzda byla zvýšena na 18.900 korun měsíčně. Pokud by dlužník pobíral starobní, invalidní nebo sirotčí důchod nepřesahující minimální mzdu, srážka měla být poloviční.

Úprava byla podle předsedy senátního ústavně-právního výboru Tomáše Goláně (ODS) reakcí na to, že hrazení dluhů srážkami ze mzdy kleslo s růstem nezabavitelné částky. Současně měla vytvořit tlak na to, aby současných půl milionu lidí v exekuci vstoupilo do oddlužení, což podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) není jisté. Opatření by pomohlo věřitelům, jimiž jsou matky samoživitelky, oběti trestných činů nebo bytová družstva, uvedl Goláň. Podle Hany Kordové Marvanové z frakce ODS a TOP 09 by ale postihla dlužníky s minimálními příjmy.

Kritici ve shodě s organizacemi na pomoc potřebným varovali, že by zavedení povinné minimální srážky pro dlužníky vedlo k práci „načerno“ a bylo v rozporu s chystanou reformou dávek, která má motivovat k legálnímu zaměstnání. Proti úpravě výborů vystoupili rovněž Adéla Šípová (Piráti), Petr Fiala (KDU-ČSL) nebo Marek Hilšer z klubu Starostů, podle něho úprava je prospěšná především pro exekutorskou lobby

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že předlužení lidé získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle kritiků zkrácení doby oddlužení neúměrně zhorší pozici věřitelů.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim. Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.

Vládní novela předpokládá, že tři roky by trvalo první oddlužení konkrétního dlužníka. Do stejného procesu by pak nesměl vstoupit ve lhůtě 12 let místo nynějších deseti let. Tříletým oddlužením by však dlužník mohl projít pouze jednou za zhruba 24 let. Pokud by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.

mhm mbc mha

Praha 9. července (ČTK) – Organizace na pomoc potřebným žádají senátory a senátorky, aby při schvalování insolvenční novely nepodpořili návrh na zavedení povinné minimální srážky pro dlužníky. Podle nich by opatření vedlo k práci načerno. Je tak v rozporu s chystanou reformou dávek, která má motivovat k legálnímu zaměstnání. Šest organizací to uvedlo ve společném prohlášení, které zaslaly ČTK. Mezi pisatele patří Člověk v tísni, Charita ČR, Rada seniorů ČR, Rubikon Centrum, Institut prevence a řešení předlužení a agentura PAQ Research.

Zavedení povinné minimální srážky ve výši pěti procent minimální mzdy navrhují doplnit do insolvenční novely senátoři. Letos by se tak dlužníkovi sráželo nejméně 945 korun. U lidí se starobním, invalidním či sirotčím důchodem by byla částka poloviční. Senátní hospodářský a ústavně-právní výbor doporučily vrátit předlohu s touto změnou Sněmovně. Horní komora by o tom mohla hlasovat tento týden.

“Z analýzy ministerstva spravedlnosti vedeného ODS jasně vyplývá, že žádný z okolních států minimální srážku nemá a nízkopříjmovým dlužníkům se nic nesráží. Výše nezabavitelné částky je v Česku navíc výrazně nižší než u většiny srovnávaných zemí,” uvedl vedoucí dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Daniel Hůle.

Šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) při projednávání novely řekl, že ale hrazení dluhu srážkami ze mzdy kvůli růstu nezabavitelného minima kleslo. Očekává, že Senát zákon se změnou Sněmovně vrátí a poslanci uzákonění minimální srážky pak podpoří.

Podle organizací je české nezabavitelné minimum při přepočtu na kupní sílu ve srovnání s částkou v Německu, Polsku a Rakousku poloviční. Povinná srážka by postihla hlavně dlužníky s nízkým příjmem, tedy pracovníky s menším úvazkem, chudé početnější rodiny či důchodce. Vedla by k práci načerno, uvedly organizace. Podle jejich zástupců je tak návrh na zavedení povinné minimální srážky v rozporu s připravovanou revizí dávek, která má naopak motivovat k legálnímu zaměstnání. Výše nového příspěvku, který nahradí čtyři dosavadní podpory, se má totiž odstupňovat podle přiznaného výdělku a snahy pracovat oficiálně.

Šéf Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl pozměňovací návrh označil za „legislativní přílepek z dílny Exekutorské komory“. Poukazuje na to, že k záměru nebylo běžné připomínkové řízení a nevedla se o něm ani odborná debata. Podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniela Prokopa z PAQ Research není systém exekučních srážek v Česku dobře nastavený a tlačí dlužníky do šedé ekonomiky. „Potřebujeme ale promyšlenou reformu, ne prolobbované kutilství v podobě přílepku o minimálních srážkách,” uvedl Prokop. Pavla Aschermannová z Rubikon centra podotkla, že by stát přišel o peníze kvůli práci načerno.

Organizace považují za systémové řešení rozšíření možnosti oddlužení. Senátor Goláň je přesvědčen o tom, že právě minimální srážka vytvoří tlak na to, aby lidé do oddlužení nastoupili.

ktk rot

Praha 9. července (ČTK) – Za letošní první pololetí bylo v Česku vyhlášeno 342 bankrotů společností, což je o čtyři více než ve stejném období roku 2023. Zároveň bylo podáno celkem 511 návrhů na bankrot, meziročně o 46 méně. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF.

Počet firemních bankrotů v ČR tak prakticky stagnuje. „Za šest měsíců letošního roku se počet bankrotů firem meziročně zvýšil o jedno procento, zato počet návrhů na jejich bankrot se o tři procenta snížil. Jejich počet byl v letošním roce nižší než ve stejném období roku 2022 a 2021. Podíl nevýkonných úvěrů i nadále klesá. Firemní sektor stále vykazuje vyšší objem úspor než dluhu. Výrazné zvýšení bankrotů nečekáme,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V červnu bylo vyhlášeno 61 bankrotů společností, což je o jeden více než letos v květnu a o 16 více než v červnu 2023. Návrhů na bankrot bylo podáno 98, to je o 22 více než v květnu a o 11 méně než loni v červnu.

V červnu byl vyhlášen bankrot na dvě velké společnosti s obratem nad 1,5 miliardy Kč. Šlo o veřejně známý případ společnosti Liberty Ostrava, další je potom společnost BIS Czech, která se specializuje na opravy strojů. Ta je dceřinou společností holdingu BIS Holding International, který je v konkurzu od letošního dubna. Jde již o čtvrtou společnost ze skupiny, která je v konkurzu.

„Podnikatelé by měli v rámci svých dodavatelských a odběratelských vztahů sledovat i ekonomické zdraví subjektů v provázané skupině firem. Bankrot jedné společnosti ve skupině je důrazné varování, že i u dalších subjektů může nastat problém,“ upozornila Kameníčková.

Nejvíce firemních bankrotů bylo v červnu vyhlášeno v Praze, 30, a v Jihomoravském kraji, kde jich bylo deset. V Pardubickém kraji nezbankrotovala ani jedna firma a ve čtyřech dalších krajích byl pouze jeden bankrot.

Bankrotem jsou i nadále nejvíce ohroženy společnosti se sídlem ve třech krajích. Nejvíce je to v Karlovarském kraji, kde za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 22 z 10.000 aktivních subjektů. V Moravskoslezském kraji to bylo 20 společností a jako poslední do této skupiny patří Praha s 18 bankroty. Nejlépe jsou na tom firmy v Pardubickém kraji, kde zbankrotovalo jen osm firem z 10.000.

Z hlediska odvětví byl červen nepříznivý pro firmy v obchodu, kterých zbankrotovalo 13. Pouze jeden bankrot zaznamenalo odvětví zásobování vodou, plynem a elektřinou a žádný bankrot se nevyskytl v odvětví vzdělávání, poskytování zdravotní a sociální péče. Dlouhodobě vykazuje nejvyšší míru bankrotů obor doprava a skladování, kde za posledních 12 měsíců dospělo k bankrotu 19 subjektů z 10.000 registrovaných. Nejnižší míru bankrotů má odvětví poskytování vzdělávacích, zdravotnických a sociálních služeb, kde byly tři bankroty na 10.000 registrovaných firem.

fd mha