Archiv autora: Zdeňka

Praha 27. listopadu (ČTK) – Stabilita českých firem se v třetím čtvrtletí letošního roku mírně zlepšila na 6,1 bodu, což je nejvyšší úroveň za posledních 12 měsíců. Vyplývá to z Indexu stability firem, který dnes poskytla ČTK Mezinárodní obchodní komora ČR (ICC). Index dlouhodobě sleduje finanční odolnost českých podniků napříč hlavními odvětvími a regiony.

Zlepšení je patrné napříč většinou odvětví, a to i přes pokračující nejistotu v globální ekonomice, změny v mezinárodním obchodě a vysoké ceny energií a regulatorní zátěž.

České firmy si podle předsedy dozorčí rady ICC Jána Čarného se současnými tlaky dokážou krátkodobě poradit lépe, než se očekávalo. „Navzdory geopolitickému a regulatornímu tlaku firmy stále ‚̗jedou´. Makroekonomické ukazatele se zlepšují, Index stability firem roste a export se zvýšil. Střednědobou konkurenceschopnost ČR však ohrožuje postupující deglobalizace, geopolitické napětí, narušení globální dělby práce, drahé energie a regulatorní zátěž,“ uvedl Čarný.

Energetika si udržela nejvyšší stabilitu v celé ekonomice, když firmy z tohoto sektoru dosahují hodnot indexu kolem devíti bodů. Hned za ní se drží těžba s osmi body. Informační a komunikační technologie, které v prvních kvartálech roku patřily k nejrychleji rostoucím odvětvím, nyní mírně korigovaly. Stále však zůstávají oborem s nejstabilnějšími firmami.

Zlepšení je patrné také ve zpracovatelském průmyslu a profesních, vědeckých a technických činnostech. Průmysl se ve třetím čtvrtletí posunul na šest bodů. Zároveň ale zůstává oborem s vysokou citlivostí na vývoj v Německu. Nejslabším odvětvím zůstává doprava a skladování, které dlouhodobě čelí strukturálním změnám v logistice a vysokým nákladům. Výrazný posun zaznamenal sektor nemovitostí, který si polepšil o celý bod. Pozitivní změny se objevují i v obchodu, ve stavebnictví a v pohostinství.

Regionálně zůstává nejstabilnějším Pardubický kraj, následovaný Vysočinou a Královéhradeckým krajem. Naopak Jihomoravský a Karlovarský kraj vykazují nejnižší stabilitu.

„Navzdory mnoha popíračům, podle dat nyní česká ekonomika roste nejrychlejším tempem ze zemí OECD. Po dlouhé době to není státní utrácení, nýbrž spotřeba domácností, co táhne hospodářský růst. A ta je nejzásadnějším faktorem rostoucí stability českých firem, většiny napřímo a zbytku nepřímo,“ upozornil ekonom a odborný garant indexu Petr Bartoň.

Index stability firem hodnotí stabilitu českých firem na stupnici od nuly do deseti pro 12 hlavních hospodářských odvětví a celou ČR. Maximální hodnota indexu vyjadřuje nejvyšší stabilitu, kdy žádná firma nemá žádné problémy. Index se zveřejňuje čtvrtletně. Podkladem pro tvorbu indexu jsou data od společností CRIF, Dun & Bradstreet a Coface o pravděpodobnosti úpadku firem v nejbližších 12 měsících. Do indexu jsou zahrnuta data přibližně 350.000 firem působících v české ekonomice.

fd opm

Praha 21. listopadu (ČTK) – Soudy v ČR od ledna do konce října vyhlásily 13.241 osobních bankrotů, což je meziročně o 16 procent více a zároveň nejvíce od roku 2020. Rovněž přijaly 13.664 návrhů na osobní bankrot, o 12 procent více než ve stejném období loni. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Osobních bankrotů bylo letos o 1825 více než za prvních deset měsíců loňského roku. Dynamika růstu je již více než trojnásobná proti situaci ke konci října 2024, kdy jich meziročně bylo o pět procent více. Počet lidí, u kterých soudy vyhlásily osobní bankrot, je letos nejvyšší v posledních pěti letech,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Poměrně rychle podle ní roste objem úvěrů na spotřebu a zvyšuje se i podíl nevýkonných úvěrů v případě krátkodobých půjček. Zvyšují se mzdy, zpomaluje se růst vkladů, a tím pádem roste poptávka domácností po zboží a službách. Lze tudíž předpokládat, že počet osobních bankrotů se bude zvyšovat i nadále, dodala.

Za deset měsíců letošního roku bylo nejvíce osobních bankrotů vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 2049. Následuje Ústecký kraj s 1844 a Středočeský kraj s 1400 bankroty. Nejméně osobních bankrotů vyhlásily soudy ve Zlínském kraji, v kraji Vysočina a v Karlovarském kraji.

Počet osobních bankrotů se meziročně zvýšil ve všech krajích. Nejrychleji to bylo v Praze, a to o 33 procent více než za deset měsíců roku 2024. V kraji Vysočina se počet osobních bankrotů zvýšil o čtvrtinu. Podobná situace byla také v Plzeňském kraji, kde jich bylo meziročně o 24 procent více. Naopak pouze o procento se počet osobních bankrotů zvýšil ve Zlínském kraji, o osm procent v Libereckém kraji a o 11 procent v Královéhradeckém kraji.

Dlouhodobě jsou osobním bankrotem ohroženi obyvatelé Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. V polovině roku se k nim přidali i lidé ve Středočeském kraji. Osobní bankrot nejvíce hrozí obyvatelům Ústeckého kraje. V období od loňského listopadu do konce října tam připadlo na 10.000 obyvatel starších 15 let 50 osobních bankrotů. V Moravskoslezském a Středočeském kraji to bylo shodně 24 bankrotů. Naopak nejnižší míru ohrožení v tomto období vykázal Plzeňský kraj s osmi osobními bankroty na 10.000 obyvatel. V kraji Vysočina a ve Zlínském kraji to bylo shodně po 11 bankrotech. Podobně je na tom i Praha, přestože počet osobních bankrotů roste v hlavním městě poměrně rychle.

„Zajímavé je, že kraje, které se vyznačují nízkou mírou ohrožení osobním bankrotem, zároveň letos vykazují nadprůměrnou dynamiku meziročního růstu počtu osobních bankrotů. Vedle Prahy do této skupiny patří ještě Plzeňský kraj a kraj Vysočina,“ uvedla Kameníčková. Nejvíce lidí, u kterých byl povolen osobní bankrot, je ve věku od 30 do 40 let. Průměrný věk obyvatel, u kterých soudy povolily oddlužení, se mírně snižuje. V roce 2008 to bylo 44,2 roku a letos jen 42 let.

Růst osobních bankrotů o dvojciferné procento potvrzuje, že se část domácností stále nedokáže vyrovnat s kombinací vyšších životních nákladů a dražšího úvěrového financování, řekla ČTK partnerka poradenské firmy Crowe Ivana Brancuzká. Lidé podle ní přicházejí pro právní pomoc pozdě, často až ve chvíli, kdy už mají více exekucí a jejich finanční situace je dlouhodobě neudržitelná. Insolvence přitom může být efektivním nástrojem, pokud se řeší včas a s realistickým splátkovým plánem, dodala.

fd ptd

Praha 20. listopadu (ČTK) – Od oddlužení v Česku odrazuje složitost vyřizování, obava z vysokých insolvenčních srážek a nedostatku peněz na život či méně výhodné nastavení než u exekucí. Řada dlužníků nedokáže také splnit podmínky kvůli nízkému příjmu či nestálé práci. Vyplývá to ze zjištění 38 poraden Charity ČR, které za poslední rok řešily předlužení více než 7000 lidí a podaly 1440 návrhů na oddlužení. Zprávu s výsledky dnes představili na tiskové konferenci v Praze zástupci Charity ČR a dalších organizací na pomoc lidem v tísni. Doporučují zvýšení nezabavitelné částky či úpravu chráněného účtu.

Podle mapy zadlužení bylo na konci třetího čtvrtletí v Česku 601.000 lidí v exekuci, tedy 6,5 procenta obyvatel nad 15 let. Dvě a více exekucí měly tři čtvrtiny dlužníků a dlužnic. Celkem se vedlo 3,1 milionu exekučních řízení. Vymáhaná částka činila 549 miliard korun. V oddlužení bylo 91.000 osob, tedy procento obyvatel nad 15 let.

„Dopady předlužení na jednotlivce i rodiny jsou významné. Nechávat tyto lidi v předlužení je nedůstojné a velmi destruktivní pro jejich životy, ale také nevýhodné pro celou společnost kvůli nárůstu šedé ekonomiky nebo byznysu s chudobou,“ uvedla manažerka Charity ČR pro sociální oblast Iva Kuchyňková.

Zpráva shrnuje zjištění ze 38 charitních poraden, které za poslední rok řešily předlužení více než 7000 klientů a klientek. Od loňského července do konce letošního června pomohly podat 1440 návrhů na oddlužení a další tři stovky zpracovávají. Na poradce se obraceli senioři, chudší rodiny, samoživitelky, handicapovaní, dlouhodobě nemocní. Přibylo mladých i lidí ze střední třídy.

Podle zkušeností poraden Čechy od oddlužení odrazuje obava z nedostatku peněz na živobytí kvůli vysokým srážkám i to, že podmínky nejsou ve srovnání s exekucí výhodnější. Někteří lidé mají nedostatečný či neoficiální příjem, podmínky tak nesplní. Vstup do oddlužení provází složité vyřizování s dokládáním obsáhlé dokumentace, někteří zadlužení počáteční fázi do konce nedovedou. Část osob pak nedokončí oddlužení, a to třeba kvůli výpadkům výdělku při ztrátě práce. Podle poradců roste také tlak insolvenčních správců na zvyšování příjmu, a to i na osoby, u nichž to není možné.

Podmínky insolvence lidé vnímají jako nevýhodné kvůli nízké nezabavitelné částce či poplatkům insolvenčnímu správci. Podle poradců není postup správců po republice jednotný, panují velké rozdíly. Některým oddlužovaným kvůli zálohám na správcovské odměny nezůstává ani nezabavitelné minimum.

Poradny se shodují na tom, že chráněný účet nefunguje a jeho zřízení trvá i měsíce. Doporučují jeho rychlé zavedení a využívání hned od počátku procesu a ochranu částky po zákonné srážce. Nezabavitelné minimum radí zvýšit a oddlužované zvýhodnit proti lidem v exekuci, a to třeba při výpočtu dávek až z příjmu po srážkách. Zajistit by se měla i bezplatná odborná pomoc či rozšířit možnost podávání návrhů na oddlužení neziskovým organizacím i bez právníka.

ktk rdo

Praha 17. listopadu (ČTK) – Za deset měsíců letošního roku v ČR zbankrotovalo 633 společností, meziročně o 54 více a zároveň nejvíce od roku 2017. Soudy obdržely 939 insolvenčních návrhů, o šest procent více než ve stejném období loni. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.

„V období od ledna do října bylo více bankrotů vyhlášeno naposledy v roce 2017. Objem úvěrů firem letos roste dvakrát rychleji než objem jejich vkladů. Mírně se zvyšuje i podíl nevýkonných úvěrů, což signalizuje zhoršování platební morálky,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nejvíce společností za deset měsíců roku zbankrotovalo v Praze, a to 283. Hlavní město se tak na celkovém počtu bankrotů podílelo 45 procenty, přitom v roce 2018 to bylo 39 procent. Druhý nejvyšší počet bankrotů obchodních společností byl v Jihomoravském kraji a poté se značným odstupem v Moravskoslezském kraji. Nejnižší počet firemních bankrotů, a to pouze devět, byl shodně v Pardubickém a Karlovarském kraji.

Mezi kraji existují značné rozdíly. Počet firemních bankrotů se oproti období od ledna do konce října loňského roku zvýšil v šesti ze 13 krajů. Nejvýraznější růst zaznamenal Ústecký kraj, o 72 procent. V Plzeňském kraji se jejich počet zvýšil o 45 procent a podobný růst vykázala také Vysočina, kde se počet firemních bankrotů zvýšil o 43 procent. Naopak v Jihočeském kraji jejich počet klesl o 26 procent a o desetinu se snížil v Karlovarském kraji.

Nejvyšší míru bankrotů v posledních 12 měsících vykázaly firmy se sídlem v Jihomoravském kraji, kde na 10.000 aktivních subjektů připadlo 23 bankrotů. V Ústeckém kraji to bylo 22 bankrotů a v Praze 19. Nejméně v tomto období hrozil bankrot firmám se sídlem v Pardubickém a Jihočeském kraji, kde na 10.000 společností připadlo devět bankrotů.

Co se týče oborů, v období od loňského listopadu do konce října zbankrotovalo nejvíce firem, které se věnovaly obchodu, zpracovatelskému průmyslu a stavebnictví. Za posledních 12 měsíců se oproti předchozímu období nejvíce zvýšil počet bankrotů ve stavebnictví, o 29 procent. O 13 procent jejich počet vzrostl v oboru ubytování a stravování. V obchodu, kde je nejvíce registrovaných subjektů, se počet bankrotů zvýšil o pět procent. Počet bankrotů se proti předchozímu období nejvíce snížil ve zpracovatelském průmyslu, a to o tři procenta.

Od loňského listopadu do konce října byly bankrotem nejvíce ohrožené firmy z oboru doprava a skladování. V obou případech připadlo 23 bankrotů na 10.000 registrovaných společností. Shodně po 18 bankrotech připadlo na 10.000 subjektů ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví a v administrativních a podpůrných činnostech. Naopak nejnižší míra bankrotů byla v ostatních činnostech, které zahrnují různé služby jako opravy výrobků, kadeřnictví nebo kosmetika. Na 10.000 firem připadlo šest bankrotů.

fd rdo

Praha 29. října (ČTK) – Počet společností v insolvenci stoupne letos celosvětově o šest procent. V Česku počet podniků v insolvenci vzroste o 12 procent. K růstu insolvencí přispívají i obchodní války. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes ČTK poskytla úvěrová pojišťovna Allianz Trade.

V příštím roce analýza předpokládá růst insolvencí ve světě o pět procent. Měl by to být vrchol, pro rok 2027 Allianz Trade již očekává jejich mírný pokles o jedno procento.

Údaje za dosavadní část roku ukazují na výrazný nárůst počtu insolvencí ve všech regionech, zejména v Asii a západní Evropě. Největší skok nastal v Itálii, kde se počet podniků v insolvenci zvýšil o 38 procent a ve Švýcarsku o 26 procent.

„Přední světové ekonomiky vykazují smíšené trendy. Německo pravděpodobně zaznamená růst insolvencí podniků o 11 procent, Čína o devět procent, USA o pět procent, Japonsko o dvě procenta a ve Velké Británii se situace proti loňsku prakticky nezměnila. Počet společností v insolvenci naopak meziročně klesl v Indii o 27 procent, v Rusku o 26 procent, v Kanadě o 22 procent a v Nizozemsku o 15 procent.

„Růst insolvencí v příštím roce budou opět pohánět dvě nejsilnější ekonomiky, USA a Čína. Ty zaznamenají další nárůst insolvencí podniků o osm, resp. deset procent. Západní Evropa mezitím již v příštím roce zaznamená mírný pokles o dvě procenta,“ uvedla vedoucí oddělení pohledávek české pobočky Allianz Trade Kateřina Kirakosjan.

Nárůst společností v platební neschopnosti se opět nevyhne ani Česku. „Letos očekáváme navýšení insolvencí podniků o 12 procent proti předchozímu roku. Mělo by však jít o vrchol. V příštím roce očekáváme snížení insolvencí o dvě procenta a v roce 2027 by mělo nastat meziroční snížení o osm procent,“ upozornila Kirakosjan.

Rozsáhlá dovozní cla administrativy prezidenta USA DonaldaTrumpa, která do konce roku dosáhnou efektivní sazby 14 procent, mají na podniky různorodý dopad. Americké společnosti jsou zatím poměrně chráněny, protože těží z cenových úprav zahraničních vývozců a rozsáhlého přesměrování zboží přes třetí země, jako je Indie a Vietnam, což drží náklady a počet bankrotů na nízké úrovni. Pokud se ale zpomalí globální obchod, mohly by to výrazně pocítit ekonomiky, které jsou silně závislé na vývozu.

„V první polovině roku 2025 pomohly ochranné účinky cel a jejich mírný přenos snížil počet insolvencí v USA o čtyři procentní body. U ekonomik závislých na vývozu se však očekává nárůst počtu insolvencí. V nejhorším případě by v Kanadě mohlo přibýt 1900 insolventních společností, ve Francii 6000, ve Španělsku až 2900 a v Nizozemsku 700. Naopak v Německu, Velké Británii, Itálii a Belgii očekáváme zanedbatelný dopad,“ dodala Kirakosjan.

Allianz Trade je světovým lídrem v pojištění pohledávek s více než 52.000 klienty a zastoupením ve více než 50 zemích. Je členem skupiny Allianz. Specializuje se na pojištění komerčních rizik dodavatelských úvěrů proti neplacení ze strany odběratele. V ČR působí od roku 1997.

fd mha

Praha 9. října (ČTK) – Za tři čtvrtletí letošního roku v ČR zbankrotovalo 575 firem, což je proti stejnému období loni o desetinu více. Zároveň jde o nejvyšší počet za prvních devět měsíců od roku 2017. Současně bylo podáno 830 insolvenčních návrhů, meziročně jich bylo o pět procent více. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.

„Do konce září letos zbankrotovalo o 51 firem více než ve stejném období loni. Letošní počet bankrotů se tak přiblížil situaci na konci třetího čtvrtletí roku 2017, kdy jich bylo 587. V roce 2016 v tomto období bylo firemních bankrotů zhruba o 100 více. Jsou také velké rozdíly mezi regiony. Zatímco v Ústeckém kraji se jejich počet meziročně zvýšil téměř o dvě třetiny, v Jihočeském kraji naopak klesl o více než čtvrtinu,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Přibližně třetinu insolvenčních návrhů soudy podle ní zamítají. Mimo jiné i proto, že dlužník nemá dostatek peněz na úhradu nákladů spojených s vyhlášením bankrotu. Úvěry podniků současně rostou rychleji než jejich vklady a stoupá podíl nevýkonných úvěrů, dodala Kameníčková.

Proti období od začátku ledna do konce září loňského roku se počet firemních bankrotů letos zvýšil nejvýrazněji v Ústeckém kraji, o 63 procent. O polovinu se zvýšil v Plzeňském kraji a shodně o třetinu vzrostl na Vysočině, v Královéhradeckém kraji a Jihomoravském kraji. Naopak nejvíce se jejich počet snížil v Jihočeském kraji, o 28 procent. O desetinu klesl v Karlovarském kraji a mírně klesl i ve Středočeském kraji. V Libereckém kraji, Olomouckém kraji, Pardubickém kraji a ve Zlínském kraji byla situace stejná jako za tři čtvrtletí minulého roku.

Z významných odvětví se v období od ledna do konce září meziročně nejrychleji zvýšil počet bankrotů firem ve stavebnictví, o čtvrtinu. V obchodu to bylo o 18 procent a v ubytování a stravování o šest procent. V oboru nakládání s nemovitostmi se počet bankrotů meziročně nezměnil. Ve všech ostatních významněji zastoupených oborech se počet bankrotů meziročně zvýšil jen mírně.

V období od loňského října do konce září zbankrotovalo nejvíce firem v obchodu, 175, kde je také nejvyšší počet registrovaných subjektů. Druhý nejvyšší počet bankrotů byl ve zpracovatelském průmyslu se 110 bankroty. Na třetím místě bylo stavebnictví s 91 bankroty. Podobná situace byla také v nakládání s nemovitostmi s 82 bankroty.

Od loňského října do konce září byly bankrotem nejvíce ohrožené firmy z oborů nakládání s vodou a doprava a skladování, kde na 10.000 registrovaných společností připadlo shodně 24 bankrotů. Ve zpracovatelském průmyslu to bylo 18 bankrotů. Naopak nejnižší míra bankrotů byla ve vzdělávání a ve zdravotní a sociální péči, kde na 10.000 subjektů připadly shodně dva bankroty.

fd rdo

Praha 10. září (ČTK) – Za prvních osm měsíců roku 2025 v ČR zbankrotovalo 519 společností, což bylo proti stejnému období loni o desetinu více. Soudy ve stejném období přijaly 743 insolvenčních návrhů, což je meziroční nárůst o pět procent. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Počet firem, které od ledna do konce srpna vyhlásily bankrot, byl letos zhruba na úrovni roku 2017, kdy jich bylo jen o tři více. Výrazně vyšší počet byl naposledy v roce 2016, kdy za osm měsíců zbankrotovalo 601 firem. Letošní meziroční dynamika růstu počtu bankrotů je však značně vyšší než v minulém roce,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Zvyšuje se podle ní i podíl úvěrů, které firmy řádně nesplácejí. Objem jejich úvěrů se zvyšuje o něco rychleji, než rostou vklady společností. Stále je však objem firemních úvěrů nižší než objem jejich vkladů a mezera mezi oběma ukazateli se nezužuje. Existují však značné rozdíly mezi odvětvími i mezi kraji, dodala Kameníčková.

Více než dvě pětiny ze všech firem, které do konce srpna vyhlásily bankrot, sídlily v Praze. Druhý nejvyšší počet bankrotů se značným odstupem vyhlásily soudy v Jihomoravském kraji a v Moravskoslezském kraji.

Proti prvním osmi měsícům loňského roku se počet firemních bankrotů nejvíce zvýšil v Plzeňském kraji, a to o 88 procent na 15. V Ústeckém kraji se počet firemních bankrotů zvýšil o 71 procent na 24. Zhruba o polovinu se jejich počet zvýšil v Jihomoravském kraji. Nejrychleji se počet firemních bankrotů snížil v Jihočeském kraji, kde za prvních osm měsíců roku meziročně klesl o třetinu na 12.

Z jednotlivých odvětví do konce srpna zbankrotovalo jako v předchozích obdobích nejvíce firem, které se věnovaly obchodu. Druhý nejvyšší počet byl ve zpracovatelském průmyslu, který následovalo stavebnictví. Nejvýrazněji se počet bankrotů firem meziročně zvýšil v oboru informační a komunikační činnosti.

Za posledních 12 měsíců, tedy v období od loňského září do konce srpna, vykázaly nejvyšší míru bankrotů firmy se sídlem v Jihomoravském kraji, kde na 10.000 aktivních společností připadlo 24 bankrotů. V Libereckém kraji to bylo 22 bankrotů a v Ústeckém kraji 20 bankrotů na 10.000 subjektů na trhu. Roční míra bankrotů v ČR je nízká, v posledních 12 měsících dosahovala 0,2 procenta.

Od loňského září do konce srpna byly bankrotem nejohroženější firmy z oboru doprava a skladování, kde na 10.000 registrovaných společností připadlo 23 bankrotů, ve zpracovatelském průmyslu 19 a ve stavebnictví 17. Naopak nejnižší míra bankrotů byla u firem, které se věnují vzdělávání, kde připadly na 10.000 subjektů pouze dva bankroty. Ve zdravotní a sociální péči to byly tři bankroty na 10.000 firem na trhu.

fd ptd

Praha 8. září (ČTK) – Stabilita českých firem se ve druhém čtvrtletí dál mírně zlepšila a je na nejvyšší úrovni od loňského třetího kvartálu. Vyplývá to z Indexu stability firem, který poskytla ČTK Mezinárodní obchodní komora ČR (ICC). Index se zvýšil na 5,9 bodu z 5,8 bodu v prvním čtvrtletí na škále od nuly do deseti bodů.

„Ve druhém čtvrtletí 2025 se všechna odvětví s výjimkou činností v oblasti nemovitostí zlepšila ve stabilitě nebo zůstala na stejných hodnotách indexu. K růstu indexu nejvíce přispěly obchod, ubytování, pohostinství, dále doprava a stavebnictví,“ uvedl předseda dozorčí rady ICC Ján Čarný.

Energetika si podle ICC udržuje nejvyšší stabilitu s indexem devět bodů. Na druhou příčku se posunul sektor těžby a dobývání s hodnotou osm bodů, firmy v sektoru informačních a komunikačních technologií zůstaly na hodnotě 7,7 bodu. „Je dobře, že dochází k postupným změnám ve stabilitě firem v jednotlivých oborech. Znamená to, že firmy reagují na vývoj, a nehrozí tak kumulace neřešených problémů v jednom sektoru,“ uvedl ekonom a odborný garant indexu Petr Bartoň.

Index také ukázal na přetrvávající regionální rozdíly ve stabilitě firem. Nejstabilnější jsou v Pardubickém kraji, kde hodnota indexu dosahuje 9,7 bodu, následovala Vysočina s indexem 7,7 bodu. Naopak nejmenší stabilitu vykazují firmy v Jihomoravském kraji, kde index činil 2,3 bodu.

Index stability firem hodnotí stabilitu českých firem na stupnici od nuly do deseti pro 12 hlavních hospodářských odvětví a celou ČR. Maximální hodnota indexu vyjadřuje nejvyšší stabilitu, kde žádná firma nemá žádné problémy. Index se zveřejňuje čtvrtletně. Podkladem pro tvorbu indexu jsou data od společností CRIF, Dun & Bradstreet a Coface o pravděpodobnosti úpadku firem v nejbližších 12 měsících. Do indexu jsou zahrnuta data přibližně 350.000 firem působících v české ekonomice.

str snm

Praha 11. srpna (ČTK) – V červenci v ČR zbankrotovalo 67 společností, o dvě méně než v červnu. Zároveň bylo podáno 120 insolvenčních návrhů, což je o 19 více než v předchozím měsíci. Počet návrhů byl nejvyšší za měsíc v letošním roce. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Za sedm měsíců letošního roku vyhlásily soudy bankrot u 451 společností. Je to o 11 procent více než ve stejném období loňského roku. Růst počtu bankrotů začal sice již v roce 2024, avšak letos tempo růstu výrazně zrychlilo. Soudy v daném období přijaly 678 návrhů na bankrot firem, což je o devět více než ve stejném období loni. Lze tudíž očekávat pokračující růst počtu bankrotů i ve zbývající části letošního roku,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského srpna do konce července, zbankrotovalo 732 společností. Proti předchozímu období jich bylo o devět procent víc. Stejným tempem se zvýšil také počet insolvenčních návrhů, kterých bylo 1137.

Od srpna loňského roku do konce července více než polovina všech firem, které vyhlásily bankrot, sídlila v Praze. Druhý nejvyšší počet byl v Jihomoravském kraji a třetí nejvyšší v Moravskoslezském kraji. Nejnižší počet firemních bankrotů byl v Pardubickém kraji, v Karlovarském kraji a v kraji Vysočina. Nejvýrazněji se proti předchozímu období počet firemních bankrotů zvýšil v Ústeckém kraji.

Počet firemních bankrotů klesl ve třech krajích. Nejvíce v Karlovarském kraji, o 27 procent, dále pak v Jihočeském kraji o 11 procent a mírně také v Moravskoslezském kraji. V Pardubickém kraji počet bankrotů stagnoval. V daném období byly bankrotem nejvíce ohrožené firmy v Jihomoravském kraji, kde na 10.000 aktivních obchodních společností připadlo 22 bankrotů. V Libereckém kraji to bylo 21 bankrotů a v Olomouckém kraji 20 firemních bankrotů. Nejnižší míru bankrotů vykázal Pardubický kraj, kde na 10.000 společností připadlo šest bankrotů.

Při pohledu na jednotlivá odvětví za posledních 12 měsíců zbankrotovalo nejvíce firem, které se věnovaly obchodu. Druhý nejvyšší počet byl ve zpracovatelském průmyslu, který následoval obor nakládání s nemovitostmi. Nejvíce se počet bankrotů zvýšil v oboru nakládání s vodou, a to o 44 procent. O 34 procent se jejich počet zvýšil v oboru ubytování a stravování. O třetinu se jejich počet zvýšil ve zdravotní a sociální péči a ostatních činnostech, mezi které patří například služby jako kadeřnictví nebo opravy výrobků.

Nejohroženějším oborem za posledních 12 měsíců bylo nakládání s vodou, kde na 10.000 registrovaných společností připadlo 26 bankrotů. V oboru doprava a skladování to bylo 22 bankrotů a ve zpracovatelském průmyslu 19. Nejnižší míra bankrotů ve stejném období byla ve vzdělávání, kde připadly dva bankroty na 10.000 registrovaných společností.

fd ptd

Praha 5. srpna (ČTK) – V červenci v ČR zbankrotovalo 577 podnikatelů, což je nejvíce od června 2021 a o 31 více proti letošnímu červnu. Soudy rovněž přijaly 581 insolvenčních návrhů, o 14 více než v předchozím měsíci. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.

„Červencový počet bankrotů fyzických osob podnikatelů byl o 40 vyšší než dosavadní letošní průměr za měsíc a o 172 vyšší než loni v červenci. Jde také o nejvyšší počet bankrotů podnikatelů od června 2021, kdy jich bylo 592. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského srpna do konce července, bankrot vyhlásilo 5829 podnikatelů. Proti předchozímu období to je růst o 11 procent. Počet bankrotů podnikatelů roste rychleji než počet bankrotů firem,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Za prvních sedm měsíců letošního roku vyhlásily soudy nejvíce bankrotů podnikatelů v Moravskoslezském kraji, a to 491. Ve Středočeském kraji jich bylo 449 a v Praze 411. „Počet bankrotů podnikatelů za období od začátku ledna do konce července byl o 15 procent vyšší než za stejné období v minulém roce. Stejnou dynamiku vykázal i růst počtu návrhů na bankrot. Ještě v roce 2023 se počet bankrotů podnikatelů snižoval. Růst začal v roce 2024 a letos se jeho dynamika zvýšila,“ doplnila Kameníčková.

„Červencový nárůst počtu bankrotů potvrzuje pokračující tlak na české podnikatele, kteří se potýkají s vysokými náklady, inflačními dopady a omezenou dostupností financování,“ řekla ČTK partnerka poradenské společnosti Crowe Ivana Brancuzká. Nejvyšší číslo za více než tři roky může podle ní znamenat určité problémy v podnikatelském prostředí.

Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek nová data o počtu bankrotujících podnikatelů nevidí jako alarmující. Připomněl, že roste i počet nově zakládaných živností. „Je přirozené, že ne všichni, kdo zkusí podnikání, u něj vydrží. Větší riziko bankrotu vzniká s odstupem času za ekonomickou stagnací, kterou tentokrát představuje rok 2023,“ upozornil.

Stejně jako za prvních sedm měsíců letošního roku bylo také za posledních 12 měsíců nejvíce bankrotů podnikatelů v Moravskoslezském kraji, ve Středočeském kraji a v Praze. Naopak nejméně podnikatelů vyhlásilo bankrot v Karlovarském kraji a na Vysočině.

Středočeský kraj byl regionem, kde se počet bankrotů podnikatelů ve srovnání s předchozím obdobím zvýšil nejrychleji, o 28 procent. V Olomouckém kraji se jejich počet zvýšil o 21 procent a shodně o 18 procent vzrostl počet bankrotů v Ústeckém a Pardubickém kraji. Od začátku loňského srpna do konce letošního července se proti předchozímu období počet bankrotů podnikatelů snížil v Jihomoravském kraji a v Praze.

Od srpna 2024 do letošního července bylo nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno ve stavebnictví, 1352. V obchodu jich bylo 1014 a ve zpracovatelském průmyslu 772. Proti předchozímu období se počet bankrotů nejrychleji zvýšil v peněžnictví a pojišťovnictví, o 23 procent. O 22 procent to bylo v administrativních a podpůrných činnostech a v kulturních a zábavních činnostech.

Bankrotem jsou podnikatelé nejvíce ohroženi v odvětví dopravy a skladování. Za posledních 12 měsíců v něm na 10.000 registrovaných subjektů připadlo 76 bankrotů. Ve stavebnictví připadlo na 10.000 subjektů 52 bankrotů. Ve stravování a ubytování to bylo 40 bankrotů. V těchto třech odvětvích jsou podnikatelé bankrotem ohroženi nejvíce již delší dobu, tvrdí CRIF.

Podíl podnikatelů, kteří působí na trhu nejvýše pět let, na celkovém počtu bankrotů nadále roste. Od ledna do konce července tvořili 27 procent z celkového počtu bankrotů podnikatelů, v roce 2021 to byla desetina.

fd rdo