Archiv autora: Zdeňka

Praha 7. ledna (ČTK) – V roce 2024 v Česku zbankrotovalo 686 firem, což bylo o pět procent více než v roce 2023. Zároveň bylo podáno 1082 návrhů na jejich bankrot, o tři procenta meziročně více. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

V prosinci bylo vyhlášeno 48 bankrotů firem, což bylo nejméně za měsíc v loňském roce. Bylo také podáno 75 insolvenčních návrhů, rovněž nejméně v roce 2024. „V prosinci je každoročně zpravidla méně bankrotů než v ostatních měsících. Celkový počet bankrotů firem za rok 2024 je stejný jako v roce 2022. Výrazně více firem zbankrotovalo v roce 2021, kdy jich bylo 730,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Průměrně loni zbankrotovalo 16 z 10.000 aktivních společností, zhruba stejně jako o rok dříve. Navzdory pomalému snižování úrokových sazeb vzrostly úvěry obchodních společností meziročně o osm procent, zatímco jejich vklady se zvedly o pět procent. Podíl nevýkonných úvěrů byl loni nižší než rok předtím, takže se platební morálka firem při splácení úvěrů dále zlepšovala, dodala Kameníčková.

Nejvíce firemních bankrotů bylo v roce 2024, stejně jako v předchozích letech, vyhlášeno v Praze, a to 318. Dále to bylo v Jihomoravském kraji se sto a v Moravskoslezském kraji s 55 bankroty. Tam se však oproti roku 2023 počet firemních bankrotů snížil o 26 procent. Naopak v Jihomoravském kraji byl počet firemních bankrotů vyšší o čtvrtinu.

Nejvyšší počet bankrotů na množství aktivních firem byl loni ve Středočeském kraji, kde připadlo 25 bankrotů na 10.000 společností. V tomto kraji se počet firemních bankrotů meziročně zvýšil o 29 procent. V Praze, Jihomoravském, Libereckém a Olomouckém kraji připadalo zhruba 19 firemních bankrotů na 10.000 aktivních společností. Dobře se vedlo firmám na Vysočině, kde na 10.000 aktivních společností připadalo šest bankrotů. Počet firemních bankrotů se v kraji také meziročně snížil o 25 procent. Nízkou míru bankrotů firem vykázal v loňském roce i Ústecký a Pardubický kraj.

Co se týče odvětví, bylo v loňském roce nejvíce bankrotů v obchodu, 151. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 108 a v nemovitostech 79. Nejvíce bankrotů na 10.000 subjektů bylo v dopravě a skladování, a to 23. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 18.

Naopak nejméně bankrotů na 10.000 aktivních firem bylo ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči a v informačních a komunikačních činnostech. To byl také jeden z mála oborů, kde počet bankrotů klesl, meziročně o pětinu. Výrazně se zvýšilo množství bankrotů firem, které se věnují administrativním a podpůrným činnostem, a to o 74 procent. Do tohoto odvětví se řadí především pronájem a leasing, agentury zprostředkovávající práci a cestovní kanceláře a agentury.

fd snm ptd

Praha 22. listopadu (ČTK) – Poslanci by dnes měli dokončit závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. V posledním čtení jsou i další předlohy, Patří k nim změny zákona o obchodování s emisními povolenkami či atomového zákona a návrh zákona o Národní rozvojové bance.

Novela takzvaného lex Ukrajina také předpokládá, že běženci z Ukrajiny, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít zvláštní dlouhodobý pobyt. Poslanci opozičního hnutí ANO zpochybňují pozměňovací návrhy o novém způsobu posuzování zdravotního postižení ukrajinských uprchlíků a o uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc.

Předloha o obchodování s emisními povolenkami počítá s tím, že peníze z prodeje povolenek bude možné využít jen na boj s následky klimatické změny. Jedna z úprav, kterou doporučil výbor pro životní prostředí, by zabránila v prodeji povolenek těm podnikům, které jsou v insolvenčním řízení nebo v preventivní restrukturalizaci.

Novela atomového zákona by měla přinést zrychlení povolovacích postupů pro stavbu nových jaderných bloků i malých modulárních reaktorů. Předloha o Národní rozvojové bance má do budoucna umožnit její integraci s Českou exportní bankou.

V závěrečném schvalování je ve Sněmovně také třeba veterinární novela o kamerovém dohledu na jatkách, aby bylo možné sledovat, jak jejich zaměstnanci zacházejí se zvířaty. Poslanci budou rozhodovat mimo jiné o tom, jakých prostor se bude umístění kamer týkat.

mbc rot

Praha 12. listopadu (ČTK) – Od začátku roku do konce října bylo v Česku vyhlášeno 11.437 osobních bankrotů, o šest procent více než ve stejném období loni. Insolvenčních návrhů bylo podáno 12.225, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF.

„V letošním roce se po dvou letech poklesu začal počet osobních bankrotů mírně zvyšovat, situace však zatím zdaleka není dramatická. Růst počtu bankrotů se týkal prvních měsíců roku, od července se snižoval. Ve stejném období roku 2020 bylo osobních bankrotů vyhlášeno téměř 15.000. Na druhou stranu je potřeba brát v úvahu rostoucí podíl nesplácených úvěrů na spotřebu a růst počtu návrhů na osobní bankrot v letošním roce, což je varovný signál,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nicméně letos v říjnu bylo vyhlášeno nejméně bankrotů, a to 930. Zároveň se meziměsíčně snížil i počet insolvenčních návrhů na 1164, což je lehce pod celoročním průměrem.

Nejvíce osobních bankrotů bylo letos do konce října vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 1815. V Ústeckém kraji to bylo 1573 a ve Středočeském kraji 1226. Nejméně to bylo na Vysočině se 374, v Karlovarském se 436 a Zlínském kraji se 442 bankroty. Počet osobních bankrotů se meziročně zvedl ve všech krajích. Nejvyšší růst zaznamenal Jihočeský kraj, o 12 procent. V Jihomoravském kraji to bylo o 11 procent a Ústeckém kraji o deset procent. V Praze se počet osobních bankrotů meziročně nezměnil a ve Středočeském kraji se jejich počet zvýšil o tři procenta.

Nejvyšší roční míru bankrotů vykazuje Ústecký kraj s 27 bankroty na 10.000 obyvatel. Následuje Moravskoslezský kraj s 21 bankroty na 10.000 obyvatel. Oba jsou kraji s dlouhodobě nejvyšší mírou ohrožení osobním bankrotem. Nejméně jsou jím ohroženi obyvatelé Prahy, kde na 10.000 obyvatel připadlo pouze devět bankrotů, o jeden více to bylo na Vysočině. Průměr za celou ČR za posledních 12 měsíců byl 15 osobních bankrotů na 10.000 obyvatel.

fd rot

Praha 11. listopadu (ČTK) – V Česku přibývá lidí v takzvané energetické chudobě, kteří si nemohou dovolit dostatečně topit, dluží na energiích či za ně utratí víc než dvě pětiny svého čistého příjmu. Zatímco v roce 2020 jich bylo asi 770.000, loni už 1,3 milionu. Uvádí to česká zpráva Powerty Watch 2024, kterou dnes na tiskové konferenci představili zástupci české části Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení (EAPN). Ta sleduje v jednotlivých zemích výskyt chudoby a vyloučení a dopady sociální politiky, podle toho pak připravuje svá doporučení. Česká zpráva shrnuje výsledky domácích analýz a studií od loňského podzimu.

„Můžeme konstatovat, že se každý rok situace zhoršuje. Chtěli jsme upozornit na to, že data jsou alarmující. Stále více lidí zůstává bez tepla a světla. Zadlužují se, v předlužených rodinách jsou děti. Je těžké pomoci, protože nefunguje dávkový systém, zabydlování, lidé se točí v azylových domech,“ uvedla jedna ze spoluautorů zprávy Iva Kuchyňková z Charity ČR.

Letošní zpráva se zaměřuje na energetickou chudobu, kdy má domácnost problém zajistit topení či ohřev vody. Podle jedné ze studií se to týká lidí z pětiny nejchudších domácností, kteří si nemohou dovolit dostatečně topit, dluží za energie či za ně utratí přes pětinu svého čistého příjmu. V roce 2020 bylo v takové situaci 440.000 domácností, v nichž žilo 770.000 osob. Loni to bylo 690.000 domácností s 1,3 milionu členů. Důvodem jsou nízké výdělky, vysoké ceny energií i nízká energetická účinnost, uvádí zpráva.

Spoluautor dokumentu Jiří Vraspír připomněl pak nedávnou zprávu o vyloučení z bydlení, na kterou se dokument také odkazuje. Podle ní má víc než půl milionu domácností nadměrné náklady na bydlení a vydává za ně přes dvě pětiny příjmu. V těchto rodinách žije 860.000 dospělých a dětí. V bytové nouzi v provizorním bydlení, nevyhovujícím bytě či bez domova zůstává pak 160.900 lidí, z nich 62.300 dětí.

Podle bývalé ombudsmanky Anny Šabatové jsou výsledky zprávy pesimistické. „Všechny parametry se zhoršily a ještě se budou zhoršovat. Je to výsledek dlouhodobě špatných politik, kdy jsou nespravedlivě nastavené základní parametry. Pak se šetří na všech oblastech, které mají dopad do chudoby,“ míní Šabatová. Podle někdejšího premiéra Vladimíra Špidly (SOCDEM) se opatření nastavují podle představy, že za chudobou je selhání člověka a že se dávky zneužívají. Reálná hodnota životního minima výrazně v posledních letech kvůli vysoké inflaci poklesla, stanovená částka tak neplní svou funkci, řekl Špidla.

Česká síť EAPN doporučuje přijmout zákon o podpoře v bydlení či upravit pravidla pro nárok na pomoc od státu po revizi dávek, kdy má čtyři dosavadní příspěvky nahradit jeden. Potřeba je také důstojný výdělek k zajištění rodin, zdůraznila Kuchyňková.

Letošní zpráva se zaměřuje i na migraci, zaměstnávání cizinců či dlouhodobou péči o potřebné. O zjištěních debatovali dnes zástupci některých organizací, resortu práce, pražského magistrátu či akademiků.

ktk rot

Praha 10. září (ČTK) – Od začátku roku do konce srpna bylo v ČR vyhlášeno 9511 osobních bankrotů, což bylo o devět procent více než ve stejném období loni. Insolvenčních návrhů bylo letos podáno 9847, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF.

„Osobních bankrotů letos přibylo, a to i přes nižší počty během letních prázdnin. V srpnu se také výrazněji snížil počet insolvenčních návrhů. Nárůst může opět nastat během října s účinností novely insolvenčního zákona. Ta zkracuje dobu oddlužení z pěti let na tři roky, což může být pro mnoho dlužníků přijatelnější,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Zatím nejméně osobních bankrotů bylo za letošek vyhlášeno v srpnu, a to 1073. Podáno bylo také nejméně insolvenčních návrhů, 1027. Počet osobních bankrotů se až do loňského roku poměrně rychle snižoval, jejich růst v letošním roce naznačuje podle ní bod obratu v dosavadní klesající tendenci. Vklady domácností sice stále rostou rychleji než jejich úvěry, avšak podíl nevýkonných úvěrů na jejich objemu se letos mírně zvyšuje. I tak je počet osobních bankrotů ještě pod úrovní z roku 2021.

Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 13.632 osobních bankrotů. Nejvíce v Moravskoslezském kraji, kde bylo 2170. V Ústeckém kraji jich bylo 1860 a ve Středočeském kraji 1445. Nejméně jich bylo na Vysočině, ve Zlínském a v Karlovarském kraji. Počet osobních bankrotů se meziročně zvedl ve všech krajích, s výjimkou Prahy a Královéhradeckého kraje. Nejrychleji rostl počet v Plzeňském a Libereckém kraji, nejnižší dynamiku zaznamenaly ve Středočeském a Karlovarském kraji.

Nejvyšší míru bankrotu za posledních 12 měsíců vykazuje Ústecký kraj s 27 bankroty na 10.000 obyvatel. Následuje Moravskoslezský kraj s 21 bankroty na 10.000 obyvatel. Oba jsou kraji s dlouhodobě nejvyšší mírou bankrotu. Nejméně osobních bankrotů na 10.000 obyvatel bylo vyhlášeno v Praze, a to devět. O jeden více to bylo na Vysočině. Průměr za celou ČR za posledních 12 měsíců byl 15 osobních bankrotů na 10.000 obyvatel.

fd rdo

Praha 9. září (ČTK) – Od začátku roku do konce srpna bylo v Česku vyhlášeno 3678 bankrotů podnikatelů, což bylo o sedm procent více než ve stejném období loni. Zároveň bylo na ně podáno 3839 insolvenčních návrhů, meziročně o čtyři procenta více. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou dnes společnost CRIF poskytla ČTK.

„Od začátku roku evidujeme nárůst počtu bankrotů mezi podnikateli. Zatímco v loňském roce se průměrně dostalo do konkurzu 415 podnikatelů měsíčně, letos dosahuje měsíční průměr 460 bankrotů. Současně také pozorujeme mírný vzestup počtu insolvenčních návrhů proti loňsku, což naznačuje, že počet bankrotů poroste i ve zbytku roku,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Na druhé straně se sice zvyšuje objem úvěrů podnikatelů, avšak jejich platební morálka se zlepšuje, o čemž podle ní svědčí pokles podílu nevýkonných úvěrů na jejich objemu v letošním roce.

V srpnu zbankrotovalo 421 podnikatelů a bylo podáno 459 insolvenčních návrhů. V obou případech jde o jedny z nejnižších počtů v rámci letošního roku. To je ale způsobeno prázdninovým obdobím, kdy počty podnikatelských bankrotů pravidelně klesají.

Za posledních 12 měsíců v Česku zbankrotovalo celkem 5234 podnikatelů, o pět procent více než v předchozím období. Je to obrat v trendu, protože po roce 2020 se jejich počet až do roku 2023 postupně snižoval. Znatelný je také růst insolvenčních návrhů, kterých bylo za posledních 12 měsíců podáno 5535, proti předchozímu období o čtyři procenta více. Průměrně za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 47 z 10.000 aktivních podnikatelů.

Nejvíce podnikatelských bankrotů soudy za posledních 12 měsíců vyhlásily v Moravskoslezském kraji, a to 709. V Praze jich bylo 638 a ve Středočeském kraji. Nejméně na Vysočině se 181 bankroty a na Karlovarsku se 189. Avšak nejvyšší míru podnikatelských bankrotů za posledních 12 měsíců vykazuje Karlovarský kraj s 83 a Ústecký kraj s 87 bankroty na 10.000 aktivních subjektů. Proti tomu patří podnikatelé v Praze a ve Středočeském kraji k nejméně ohroženým, v porovnání s Karlovarským krajem je zde míra bankrotů méně než poloviční.

V rámci odvětví bylo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno ve stavebnictví, v obchodu a ve zpracovatelském průmyslu. Dlouhodobě nejvíce ohrožuje bankrot podnikatele v odvětví dopravy a skladování, kde za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 69 z 10.000 registrovaných subjektů a stavebnictví s 49 bankroty na 10.000 podnikatelů. Nejnižší míru bankrotů dlouhodobě vykazují odvětví poskytující vzdělávací, zdravotnické a sociální služby se sedmi bankroty na 10.000 podnikatelů nebo informační a komunikační činnosti s osmi bankroty na 10.000 podnikatelů.

fd mha

Praha 6. září (ČTK) – Letos do konce srpna bylo v Česku vyhlášeno 470 firemních bankrotů, což bylo o šest procent více než ve stejném období loni. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF.

„Počty firemních bankrotů v červenci a srpnu zvýšily letošní měsíční průměr lehce nad minulý a předminulý rok. U firemních bankrotů tak pozorujeme proti loňsku mírný nárůst. Ten může být ovlivněn vyšším počtem bankrotů německých firem, které jsou s těmi českými úzce obchodně propojeny,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Zároveň podle ní roste objem firemních úvěrů rychleji než objem jejich vkladů. To naznačuje větší ochotu firem více investovat spíše než jejich finanční potíže, protože podíl nesplácených úvěrů na jejich celkovém objemu stále klesá. Počet bankrotů do budoucna může dále mírně růst vzhledem k vyššímu počtu insolvenčních návrhů v předchozích měsících, dodala.

V srpnu v Česku zbankrotovalo 64 společností, stejně jako v červenci. Oba měsíce tak byly z hlediska firemních bankrotů nejsilnějšími v letošním roce. Zároveň bylo v srpnu podáno 86 návrhů na firemní bankrot.

Největším subjektem v konkurzu byl v uplynulém měsíci výrobce kovoobráběcích strojů Kovosvit MAS Machine Tools ze Sezimova Ústí, který vlastní ruští podnikatelé. Od roku 2019 byla firma ve ztrátě a od roku 2021 měla záporný vlastní kapitál. Dalším velkým subjektem s vyhlášeným bankrotem je společnost LM operations, která podniká v průmyslu heren, kasin a sázkových kanceláří. Mezi největšími společnostmi s návrhem na bankrot jsou například Espace Retail nebo MSC Met.

Za posledních 12 měsíců byl vyhlášen bankrot u 676 společností, o 14 více než v předchozím období. Zároveň bylo podáno 1051 návrhů na firemní bankrot, o 27 více než v předchozích 12 měsících.

Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo za posledních 12 měsíců vyhlášeno v Praze s 300 bankroty, v Jihomoravském kraji s 94 a v Moravskoslezském kraji se 60.

V rámci odvětví bylo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů vyhlášeno v obchodu, a to 150. Ve zpracovatelském průmyslu jih bylo 105 a v nakládání s nemovitostmi 80. Bankrotem jsou nejvíce ohroženy společnosti podnikající v dopravě a skladování a ve zpracovatelském průmyslu. Naopak nejméně jsou riziku bankrotu vystaveny společnosti ve vzdělávání, zdravotnictví a sociálních službách a v informačních a komunikačních činnostech

fd mha

Praha 15. srpna (ČTK) – V Česku dál ubývá exekucí a lidí, kteří v nich jsou. Roste ale podíl zadlužených s více exekučními řízeními naráz. Letos ve druhém čtvrtletí mělo 631.500 Čechů a Češek zhruba 3,7 milionu exekucí. Případů je meziročně méně téměř o desetinu a dlužníků a dlužnic zhruba o čtyři procenta. Ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 je lidí v exekuci i řízení méně asi o pětinu. Zatímco ale před pěti lety mělo víc exekucí najednou 72 procent zadlužených, letos už 77 procent. Vyplývá to z údajů projektu Mapa zadlužení. Spolupracuje na něm Institut prevence a řešení předlužení s agenturou PAQ Research. Vycházejí z dat exekutorské komory, ministerstva spravedlnosti a statistického úřadu.

V letošním druhém kvartálu mělo exekuci 631.500 lidí. Desetině z nich nebylo ještě ani 30 let. Celkem po zadlužených exekutoři vymáhali 573,8 miliardy korun. Na dlužníka připadalo v průměru 908.578 korun, na jednu exekuci pak 155.140 korun. Před rokem bylo ve druhém čtvrtletí lidí v exekuci 659.100. Vymáhaná suma činila 613,4 miliardy korun. Zadlužený měl v průměru splatit 930.647 korun. V roce 2016 mělo exekuce 834.000 osob. Řízení bylo tehdy 4,46 milionu. Zatím nejvyšší byl počet lidí v exekucích v roce 2017. Bylo jich 863.000. Nejvíc exekucí pak autoři projektu evidují za rok 2018, a to skoro 4,68 milionu.

Ke snížení počtu případů i zadlužených přispělo zastavování takzvaných bagatelních exekucí i milostivé léto. Jeho první kolo začalo na podzim 2021, zatím poslední potrvá do konce listopadu. Pokud lidé v dané lhůtě splatí původní dluh u vybraných institucí, za určitých podmínek se jim odpouští penále a další poplatky. Běžné oddlužení se pak na podzim podle přijaté novely zkrátí z pěti let na tři roky.

Zpřístupnit oddlužení většímu počtu lidí doporučovala jako jedno z opatření na podporu ekonomického růstu Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle expertů na sociální problematiku představuje předlužení zásadní překážku v zaměstnávání. Lidé kvůli srážkám z oficiálního výdělku na nezabavitelné minimum raději pracují na černo, ekonomika tak ztrácí. Dopadá to na rozvoj některých regionů, regionální rozdíly se prohlubují. Vliv to má i na výsledky voleb a hrozí příklon k extremismu, podotýkají odborníci.

Počet lidí v exekuci a celkový počet exekucí ve vybraných letech

* údaje za rok 2020 nejsou dostupné

Zdroj: Mapa zadlužení

ktk rdo