Dobrý den,
obracím se na Vás s žádostí o pomoc v mé situaci.
V hlavních bodech:
- Při výkonu OSVČ jsem se dostal do bezvýchodné dluhové situace. Některé dluhy jsou vůči státu (daň, zdravotní a sociální pojištění), některé vůči bankovním a nebankovním institucím. Tyto pohledávky zahrnují vyčerpaný kontokorentní účet, osobní půjčky a kreditní karty, přičemž žádnou půjčku nemám evidovanou jako podnikatelskou ani zavedenou v účetnictví.
- Živnost mám již ukončenou a nyní mám pracovní smlouvu.
- U jedné žádosti o úvěr je připodepsána moje manželka, a to za účelem prohlášení o tom, že ví, že jsem si tehdy úvěr bral (byla to částka 750 000 Kč). Od banky máme potvrzeno, že šlo pouze o informativní povinnost – není spolužadatelem ani ručitelem.
- Od minulého týdne vedeme režim odděleného majetku, avšak dluhy vznikly za doby SJM.
- V SJM nevlastníme žádný nemovitý majetek a movitý majetek zdaleka nestačí na úhradu pohledávek.
- Můj plat činí přibližně 40 000 Kč čistého, celková dlužná částka činí přibližně 1 200 000 Kč, mám vyživovací povinnost vůči manželce a naší nezletilé dceři.
Mé dotazy:
- Existuje nějaké riziko, že by v rámci oddlužení mohl být postihnut i plat mojí manželky? Návrh na insolvenci budu podávat pouze já.
- U manželky právě probíhá dědické řízení. Může být dědictví, které manželka obdrží v budoucnosti, zahrnuto do insolvenčního řízení?
- S ohledem na výše uvedené informace (dluh, plat, vyživovací povinnost) lze určit, jaká částka z platu by mi zůstala jako životní minimum?
Předem děkuji za Vaši pomoc, které si nesmírně vážím.
JUDr. Pavel Berger Personál odpověděl před 2 měsíce
Vážený pane,
odpověď na dotaz rozdělím do několika částí, nejprve vysvětlím dluhy vzniklé v době trvání SJM, poté modifikaci SJM, následně dědické řízení, poté podmínky insolvenčního řízení a dluhy vzniklé z podnikání a dále možnosti oddlužení jakož i případnou výši splátek.
Co se týče SJM, nebyla-li mezi vámi jako manžely nějaká modifikace SJM – dohoda či rozhodnutí soudu ( ust. § 708 občanského zákoníku – „OZ“), pak zákon říká, že součástí SJM je vše, čeho nabyl jeden nebo oba manželé za trvání manželství, s výjimkou věcí v § 709 odst. 1 OZ. Součástí SJM jsou rovněž dluhy převzaté za trvání SJM s výjimkou uvedenou v § 710 OZ (dluh, který se týká majetku ve vlastnictví pouze 1 z manželů či dluh převzatý bez souhlasu druhého manžela – proto po Vás úvěrová instituce chtěla potvrzení manželky o tom, že o úvěru ví). Práva a povinnosti (jakož i dluhy) spojené se SJM pak náleží obě manželům společně a nerozdílně – solidárně, tj. princip jeden za všechny a všichni za jednoho.
Co se týče zúžení rozsahu SJM, tedy váš režim odděleného jmění, zde podle § 729 OZ smí manžel nakládat svým jměním bez souhlasu druhého. Je však třeba upozornit, že OZ zná ochranu třetích osob a to v § 731 a násl. OZ. Ten stanoví, že pokud dluh vznikl za doby trvání SJM, může se věřitel uspokojit i z toho, co je v SJM. Dále § 733 stanoví, že pokud se jeden z manželů zaváže v době do 6 měsíců od modifikace SJM, může se věřitel uspokojit ze všeho, co by bylo součástí SJM, pokud by k modifikace nedošlo. Současně se třetí osoba, jejíž právo by bylo vypořádáním SJM dotčeno může dle § 737 domáhat určení, že vypořádání není vůči ní účinné. Klíčové je ustanovení § 737 odst. 2 OZ, tedy že vypořádání dluhů má účinky POUZE mezi manžely. Vůči věřitelům tak stále vystupujete v pozici solidárního dlužníka –jako majetkové společenství manželů.
Pokud Vaše manželka nyní po 6 měsících získá v dědickém řízení nějaká aktiva (nad rámec dotazu upozorňuji, že v rámci dědického řízení se vyplatí vyhradit si soupis pozůstalosti podle ust. § 1674 OZ– tím na dědice přejdou dluhy zůstavitele maximálně ve výši aktiv, které dědic získá a žádné dluhy nad rámec majetku získaného dědicem), neměl by tento majetek být postihnutelný věřitelem z dluhu vzniklého v době trvání SJM (i s přihlédnutím k tomu, že na věc získanou děděním se vztahuje výjimka v § 709 OZ uvedeném výše – věc získaná děděním se nestává součástí SJM).
Co se týče insolvenčního řízení, dluhy z podnikání (podnikatelem je dle § 421 odst. 2 OZ rovněž osoba s živnostenským oprávněním) podle § 389 odst. 2 insolvenčního zákona („InsZ“) nebrání řešení úpadku oddlužením leda by s tím (nezajištěný) věřitel výslovně nesouhlasil. V každém případě se vzhledem k Vašim příjmům a dlužné částce (která může růst o úroky z prodlení a penále) jeví oddlužení jako žádoucí. Vzhledem k existenci SJM se pak společný návrh manželů na povolení oddlužení (ust. § 394a InsZ) jeví jako minimálně vhodný. Respektive i insolvenční soud by se k tomuto pravděpodobně klonil, neboť dlužníkem z dluhů vzniklých za trvání SJM je i Vaše manželka a oddlužení pouze jednoho z Vás by bylo proti smyslu příslušných ustanovení InsZ, neboť by dluhy mohly být vymáhány právě proti Vaší manželce. V případě společného oddlužení manželů pak bude postihnut i plat vaší manželky (typicky ve formě srážek ze mzdy).
Co se majetku postihovaného v oddlužení týče, podle ust. § 205 odst. 1 InsZ platí, že pokud insolvenční návrh podá dlužník, do majetkové podstaty (masy, z níž budou případně uspokojováni věřitelé) náleží majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku zahájení ins. řízení, jakož i majetek, který v ins. řízení dlužník nabyde, tedy i případně získané dědictví.
Nezabavitelná částka je pro rok 2024 v částce 12.705,- Kč, za každou vyživovanou osobu se zvýší o 3.176,00,- Kč. Současně musí být dlužník schopen hradit měsíčně přibližně tolik, aby ve 3 až 5 letech (z důvodu novely InsZ) byl schopen uhradit přibližně 30 % dluhů, avšak nakonec tato částka to může být i nižší, vynaloží-li dlužník veškeré úsilí, které je po něm rozumně možné požadovat a bude řádně plnit povinnosti uložené mu ins. zákonem a soudem.
S pozdravem
JUDr. Pavel BERGER, advokát a insolvenční správce