Praha 6. března (ČTK) – Prověřovat své klienty kvůli možné legalizaci peněz z trestné činnosti budou muset nově například insolvenční nebo restrukturalizační správci. Senát to dnes schválil v rámci zpřísnění zákona o boji proti praní špinavých peněz. Novelu, která také desetinásobně zvyšuje horní hranici jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz, nyní dostane k podpisu prezident.
Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje určovat skutečné majitele firem a prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména těm podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích zneužitelných pro praní peněz nebo pro financování terorismu. Týká se například úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů a správců svěřenských fondů.
Nově budou muset klienty podle novely kromě insolvenčních a restrukturalizačních správců prověřovat také provozovatelé on-line loterie a on-line binga. Stejnou povinnost budou mít výslovně rovněž obchodníci s drahými kovy. Podle dosavadní úpravy nebylo jednoznačné, zda se na ně zákon vztahuje, zdůvodnilo změnu ministerstvo financí. Norma umožní také neprověření klienta v případech že by ho taková kontrola mohla varovat před případným zásahem Finančního analytického úřadu (FAÚ). Subjekty podléhající zákonu ale budou muset v případě neprovedení kontroly ihned upozornit FAÚ na podezřelý obchod.
Novela rovněž zvyšuje na milion korun horní hranici pokuty pro jednotlivce za neprovedení kontroly instituce, která zákonu podléhá. Dosavadní maximální postih 100.000 korun podle důvodové zprávy nesplňuje požadavek na to, aby byl dostatečně odrazující.
Novela zpřístupní bankám a pojišťovnám registr majetkových oznámení politicky exponovaných osob a dalších veřejných funkcionářů, jako tomu bylo v minulosti. Údaje z těchto oznámení by pak měly banky a pojišťovny podle úpravy přednostně využívat při zjišťování původu jejich majetku.
Sněmovna vládní novelu doplnila o úpravu, která směřuje proti využívání padělaných nebo pozměněných průkazů totožnosti či odcizených dokladů k otevírání platebních účtů a proti využívání služby úschovy cenností nebo pronájmu bezpečnostních schránek ke skrývání výnosů z trestné činnosti. Zákon výslovně zakotví pravidlo, že úvěrové instituce a poskytovatelé platebních služeb pořídí v těchto případech kopii dokladu totožnosti klienta nebo elektronický dokument v případě jeho prokázání digitálním stejnopisem občanského průkazu. Kopie průkazu totožnosti umožní následně prokázat nejen například zneužití identity klienta, který bude v postavení poškozeného, a nikoliv pachatele, ale též odhalit pachatele.
mhm mbc mha