Praha 21. února (ČTK) – Víc než polovina dlužníků s více exekucemi se snaží omezovat legální příjmy. Kvůli podmínkám, srážkám i možnosti získat dávky pracují raději v šedé ekonomice. Ukázal to výzkum mezi víc než pěti stovkami dlužníků, který pro neziskové organizace provedla agentura PAQ Research. V debatě expertů o připravované novele o oddlužení výsledky představil šéf agentury Daniel Prokop. Odborníci doporučují podmínky oddlužení upravit a stanovit adekvátní příjem.
Na konci ledna bylo podle exekutorské komory v Česku přes 4,1 milionu exekucí. Mělo je 672.400 dlužníků, z nich kolem 166.000 mělo deset a víc řízení najednou. O oddlužení loni podle údajů Institutu prevence a řešení předlužení požádalo 19.200 lidí. Oddlužovací proces trvá pět let, u seniorů tři roky. Pokud se za tu dobu nepodaří splatit 30 procent dluhu, rozhoduje soud. Připravovaná novela přebírá evropskou směrnici o oddlužení, která lhůtu zkracuje na tři roky.
„Zvyšuje se počet lidí s více exekucemi. U více než čtyř exekucí je nárůst razantní. Lidé s tolika exekucemi nemají jinou cestu z dluhové pasti než skrz oddlužení. Počet lidí v oddlužení ale klesá. Musíme něco udělat, nebo se bude situace zhoršovat,“ varoval Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.
Podle průzkumu 54 procent dlužníků s dluhy, které se nedají do pěti let srovnat, přiznává omezování oficiálních výdělků. „Víc než polovina ekonomicky aktivních říká, že nějak redukuje legální příjmy. Nechává si dávat peníze na ruku, minimalizuje příjem, aby se omezily srážky. Lidé se také dostanou k dávkám, z nichž se nesráží,“ přiblížil Prokop.
Na exekuce si stěžují i zaměstnavatelé. Mají náklady na administrativu a obtížně hledají pracovníky. „Vrací se nám to. Nemáme zaměstnance, nebo lidi nemůžeme zaměstnat. Někteří po dvou měsících z práce odcházejí,“ postěžoval si šéf logistické firmy Tomáš Urban.
Na exekuce se zaměřila i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle propočtů by se omezování příjmů mohlo týkat 140.000 až 200.000 lidí. Stát by tak mohl ročně přicházet o pět až 12 miliard korun na daních a odvodech. Podle Prokopa má omezení práce či přiznaných výdělků vliv i na rozvoj regionů. Snižuje se kupní síla, roste neúspěšnost ve vzdělávání a počet předčasných odchodů ze škol, je menší výběr daní.
Experti doporučují stanovit pro oddlužení adekvátní příjem, který by člověk podle svého věku, kvalifikace i místa bydliště mohl mít. Podle NERV stanovení minimální příjmové hranice vytvoří tlak na legalizování výdělků. Například pro šestapadesátiletou ženu z Prahy s maturitou by podle Hůleho mohl činit 28.500 korun hrubého. Při tříletém oddlužení by věřitel mohl dostat zhruba 223.500 korun a stát na daních a odvodech 114.700 korun. Nyní při pětiletém oddlužení žena přiznává 20.400 korun hrubého. Věřiteli připadne 133.100 korun a státu 35.100 korun, další výdaje má ale stát na dávkách.
„Ekonomicky má naději na fungování to, co dává rozumnou odměnu za zvýšené úsilí (dlužníka při oddlužení) a za to, že vylezete z šedé ekonomiky,“ podotkl ekonom Miroslav Zámečník.
Zkrácení procesu a změnu dalších podmínek zástupci věřitelů a další kritici odmítají. Souhlasí jen s tříletým oddlužením pro podnikatele, ne pro ostatní dlužníky.
ktk rot